Historie matematiky Petr Földeš
Žena vyučující geometrii Arabské číslice-původně z Indie Využití perspektivy v renesančním malířství Historie matematiky sahá od prvních pokusů pravěkého člověka spočítat úlovek, přes velký vzestup matematiky ve Starém Řecku až k moderní matematice rozrůzněné ve velký počet oborů, kterými se zabývá ohromný počet matematiků. Nejvýznamnější objevy provedli hlavně Řekové a Římané: Pythagoras, Eukleidés, Archimédés, a později: Mikuláš Oresme, Galileo Galilei, Isaac Newton, … Žena vyučující geometrii (středověká ilustrace Euklidových Základů) Arabské číslice-původně z Indie
Objevy v jednotlivých zemích Mezopotámie: První matematické tabulky-algebra, geometrie. Astronomie, čas, rozdělení kruhu na 360°, plocha… Indie: Poziční sytém, objev nuly, zlomky, umocňování 2-mi, 3-mi, trojčlenka, symboly pro porvních devět číslic… Řecko: Logické uvažování, matematický důkaz, geometrie-Pythagorova věta, obvod, obsah, objem, těžiště, prostorová tělesa… Evropa: Mocniny s lomenými exponenty, geometrické souřadnice, rovnice, proměnné… Egypt: Obsah rovinných obrazců, sčítání, odčítání, násobení, dělení, zlomky, geometrické a aritmetické problémy… Islámský svět: Arabské číslice, operace s přir. čísly v desítkové soustavě, kvadratické rovnice… Čína: Pythagorova věta, záporná čísla a principy přičítání a odčítání, π - Ludolfovo číslo…
Budoucnost Na matematiku stále čeká mnoho klasických nevyřešených problémů. S každým novým výsledkem navíc vystupují další otázky. Není třeba se bát o nedostatek práce — budoucí matematika se ale bude muset filosoficky vyrovnat s rychlými počítači a také bude muset vylepšit práci s existujícími znalostmi, kterých bude čím dál tím více. V roce 2009 zahájil Timothy Gowers projekt Polymath, v rámci kterého se množství dobrovolníků z celého světa podílelo na společném hledání alternativního důkazu hustotní Hales-Jewettovy* věty ryze webovými prostředky, tedy prostřednictvím blogů, komentářů a wiki. Po šesti týdnech práce byl důkaz pravděpodobně nalezen. *Halesova-Jewettova věta je důležité tvrzení Ramseyovské teorie, které tvrdí, že: „Pro každá přirozená čísla n a c existuje dostatečně velké D, od kterého lze v každém obarvení nadkrychle strany n a dimenze D c barvami najít stejně vybarvený řádek, sloupec, diagonálu, tělesovou úhlopříčku, či nějakou nadtělesovou úhlopříčku.“