TAJEMSTVÍ ABSTRAKTNÍ MALBY I. Zahrajme si s významem Kde se vzaly abstraktní obrazy Různé podoby nezobrazení Abstraktnímu umění bude zanedlouho sto let. Po roce 1910 se u mnoha umělců v různých zemích objevila první díla, která nezobrazovala nic, co by diváci běžně poznávali. Během následujícího století se abstraktní umění a jeho principy dostaly do běžné výbavy všech oblastí vizuální tvorby – z výtvarného umění do filmu, designu, reklamy, tiskové i počítačové grafiky. Přesto se stále mnoho lidí abstraktního umění zalekne a sáhne po nejjednodušším úniku: „Ale já tomu nerozumím.“ Porozumět abstraktnímu dílu však není tak obtížné. Je třeba umět vyjít vstříc, nepospíchat. Přes pochopení a interpretaci významu díla můžeme pak lépe rozumět i sami sobě a svému vlastnímu myšlení. Výukový materiál pro výtvarnou výchovu L.Kitzbergerová

Co je to? Pod titulky jsme viděli obraz Františka Kupky Stvoření. Ale abstraktní obraz může vypadat i takto. Představte si, že jste zaměstnanci galerie a máte pro takový obraz nalézt správný název. Soustřeďte se jen na zelenou plochu a zkuste si každý z vás vytvořit alespoň dvě různé možnosti. Navržené názvy si zapisujte na tabuli a už vás nic dalšího nenapadne, pokuste se je roztřídit do skupin podle toho, jak jste k nim dospěli.

Jak tedy můžeme rozumět tomuto obrázku? Je to: Připomínka něčeho, co jsme již dříve viděli: louka, fotbalové hřiště, ubrus, maminčiny šaty… Přenesení významu: jaro, rašení, radost, naděje… Jen to, co to je: zelený čtverec, zelená plocha, zelená barva určitého odstínu, čtverec jako geometrický útvar… Čili: Zraková asociace Symbolický význam Přímý význam Pravděpodobně jste z vámi nalezených názvů vytvořili tyto tři hlavní skupiny. Můžeme jistě najít i významy, které stojí mezi skupinami či se překrývají. Pokud se nalezeným významem zabýváme déle, najdeme další souvislosti, které závisejí na našich zkušenostech.

Abstrakce: Jakcson Pollock Kompozice 22 je proces, v němž jevy zbavujeme nahodilých vlastností a nacházíme pro ně zobecnění – matematická nebo fyzikální rovnice vyjadřuje tvar křivky, pohyb tělesa, proměnu hmoty působením tepla…další příklady jistě přidáte sami. ve výtvarném umění je odchylka mezi zobrazením a běžnou smyslovou zkušeností – obraz nebo socha nevypadá na první pohled jako nic z toho, co běžně známe. je nezbytná součást umělecké tvorby, ať už výsledek odpovídá naší běžné zkušenosti nebo se od ní vzdaluje. I dílo, které obdivujeme pro jeho podobu s tím, co známe ze své zkušenosti, potřebuje, aby jeho autor byl schopen abstrahovat od náhodných a nahodilých jevů. Maluje-li malíř krajinu v plném slunci, musí pro zdar své práce odhlédnout od náhodných proměn – mrak zakryje slunce, práce trvá déle a světelné podmínky se zcela změní. je součástí každé naší duševní činnosti. Přesnější označení pro díla, která se vzdalují naší běžné zkušenosti, je tedy spíše než abstraktní –nezobrazující. Tak to je nejhorší, takové mazanice. Na tom přece nemůže být nic k rozumění! V tuto chvíli možná ne, obraz Jacksona Pollocka z poloviny 20. století je tu zatím jen jako ilustrace k textu a ukázka dalšího vývoje abstraktní malby a jejích možných podob.

I když se tomu někdy bráníme, jsme schopni snadno sami abstraktní obrazy vytvářet a stejně snadno i nalézat významy a názvy obrazů již vytvořených. Zkusme to ještě jednou. Jak by se mohl jmenovat tento obraz? Zkuste si ho pojmenovat, když je prázdný, jenom vymezený rámem v černé ploše (1), když je na něm jeden modrý prvek(2), dva (3), všechny tři(4). Změní se název obrazu, když změníme barvu třetího obdélníku?(5) Vyberte společně nejvýstižnější název.

Žena ležící pod stromem Odilon Redon Žena ležící pod stromem Přímý nástup moderního umění je spojen s obdobím symbolismu, který osvobodil umělecké vyjadřovací prostředky od přímé vazby na smyslově vnímanou skutečnost – tedy od stále se opakujícího popisování této skutečnosti. Symbolismus umožnil hlubší pochopení účinku uměleckého díla: Divák dovede porozumět významu díla i z náznaku, není třeba vše doslova popisovat a vykládat. Náznak svou neurčitostí poskytuje umělci i divákovi svobodu a zároveň vyjadřuje důvěru v jeho citlivost a vnímavost. Svět je složitý a děje v něm probíhající nejsou předvídatelné a přímočaré. Složité myšlenky se nedají vyjadřovat jednoduchým způsobem. Divák se musí při vnímání díla umět trochu namáhat. Autorem tohoto obrazu je francouzský malíř a grafik Odilon Redon. Stejně jako třeba Paul GauguIn nebo norský malíř Edvard Munch a mnoho dalších symbolistů odhalil, že naše vnímání barev, tvarů a jejich vztahů v obraze zdaleka nezávisí jen na naší smyslové zkušenosti s okolním světem. Jsme schopni v těchto vyjadřovacích prostředcích vnímat i velmi složité souvislosti vytvořené našimi asociacemi, uložené v podvědomí, i mystické a náboženské zážitky či filozofické úvahy, které jsou jinak těžko sdělitelné. Symbolismus reagoval na pozitivistické pojetí vědy a umění, které mělo kořeny v osvícenské racionální filozofii a bylo založené na přesvědčení o poznatelnosti světa a jeho všech dějů a zákonitostí. Symbolisté stejně jako před nimi romantikové hájili autonomii uměleckého poznání a prožitku jako procesů zásadně odlišných od poznávání racionálního.

Zrodu abstrakce přímo předchází především: Abstraktní, nezobrazující malby se objevují poprvé v letech 1910 – 1915 u mnoha různých umělců. Zrodu abstrakce přímo předchází především: expresionismus (Vasilij Kandinskij) kubismus a futurismus (Piet Mondrian a Kazimir Malevič) symbolismus (František Kupka) Pod tímto textem je výřez z obraz Vasilije Kandinského Imprese – Koncert. Vrátíme se k němu v druhém díle.

Ilustrace k báji o Prométheovi Český malíř František Kupka byl v Paříži devadesátých let 19. století především úspěšným grafikem a ilustrátorem. Přestože jeho cyklus ilustrací k báji o Prométheovi (1) je ještě symbolistický, jistě si všimneme, že by se obrázek dal snadno vyjádřit – parafrázovat- jednoduchými geometrickými tvary. Zkuste si to na papír a výsledek si porovnejte. (2, 3, 4, 5, (3 minuty). František Kupka Ilustrace k báji o Prométheovi

Vasilij Kandinskij Vesnice v Bavorsku Vasilij Kandinskij přišel z Moskvy do Mnichova, aby se naučil malovat. Zpočátku byl také ovlivněn symbolismem, ale pak se stal vůdčí osobností expresionistické skupiny Modrý jezdec a jeho krajinomalby se stále více zjednodušovaly a uvolňovaly. Barvy a tvary odpozorované v přírodě se stávaly samostatnými prvky, které malíř volně skládal do nových celků, které nazýval Imprese a Improvizace. Jak zjednodušování tvarů může také probíhat, uvidíte na následujícím obrázku. Vasilij Kandinskij Vesnice v Bavorsku

Tento přepis byl vytvořen pomocí Photoshopu a sleduje barevnou kompozici obrazu. Ve zjednodušování viděného můžeme pokračovat, došli bychom až ke geometrickým tvarům, ale to už by se obrázek hodně zjednodušil, možná až k nepoznání. Pro Vasilije Kandinského je typická rozmanitost barev a tvarů i v pozdějším období, kdy se také věnoval geometrické abstrakci.

Vasilij Kandinskij Abstraktní obraz Podívejte se pozorně na jeden z prvních abstraktních obrazů Vasilije Kandinského. Najdete v něm vesnici, dokonce s kostelní věži? Ale pozor, abstraktní obrazy nevznikají proto, abychom v nich hledali stopy reality! V jejich významech se pohybujme opačným směrem – od předmětné skutečnosti ke skutečnosti obrazu.

Zátiší s červeným džbánem Holandský malíř Piet Mondrian byl silně ovlivněn kubismem, především jeho hledáním podstaty tvaru. S principem redukce přírodního tvaru na geometrický (krychle, koule, válec, elipsoid…) se setkáváme už v renesanci, ale tehdy byl pomůckou ke správnému – rozuměj srozumitelnému a přesvědčivému – zobrazení a v hotovém obrazu se nepřiznával, byl překryt malbou. Kubisté však tyto nalezené tvary nechávali „holé“ a předkládali je divákovi bez další úpravy. Poměrně rychle se tak v analytickém kubismu dostali na samu hranici abstrakce. Piet Mondrian tuto hranici překročil a založil své malování na kombinacích svislých a vodorovných čar a čistých barevných tónů. Jakmile v tomto obrazu zdůrazníme křivky a úhlopříčky, dobře vynikne, že je vlastně celý tvořen především sítí svislých a vodorovných linií Piet Mondrian Zátiší s červeným džbánem

Piet Mondrian Molo a oceán Podívejme se na další Mondrianův obraz. Je to přepis skutečného zážitku, pohledu na určité místo. Či spíše mnoha pohledů. Dokázali byste odhadnout, co malíř namaloval? Rozostření okrajů do oválu mělo svou funkci – malíř nechtěl svoji představu svázat s rámem a tak ji pevně ohraničit. Piet Mondrian Molo a oceán

Kazimir Malevič Hlava venkovské dívky Dalším malířem, který stál u zrodu abstrakce, byl Kazimir Malevič. Z tohoto obrazu je zřejmé, že i on byl ovlivněn kubismem. Hlava venkovské dívky, zahalená do šátku s mnoha záhyby, se v tomto obrazu stává čistě geometrickým objektem. Jistě pro vás nebude problém nakreslit hlavní tvar, který tvoří jádro obrazu. Můžete namítnout, že takto čisté geometrické tvary najdeme v kompozici mnoha uměleckých děl, třeba v období klasicismu. Tentokrát ale nejsou tyto tvary jedním z uměleckých prostředků, využitých třeba k nalezení a vyjádření řádu a harmonie. V abstraktní malbě druhého a třetího desetiletí dvacátého století je užití geometrických tvarů cílem, který souvisí s hledáním základní podstaty umělecké tvorby, základního klíče k bytí člověka na Zemi

Kazimir Malevič Brusič nožů Kazimir Malevič byl ovlivněn i futurismem. Umělecký směr, který vznikl v Itálii v roce 1909, hledal nové, moderní způsoby vyjádření pro existenci člověka v novém, moderním světě. Jedním z motivů futurismu bylo vyjádření pohybu a obdiv ke strojům a motorům jako k důkazu schopnosti člověka překonávat překážky a směřovat k pokroku. Futurismus definitivně dovršil rozchod se starými uměleckými formami, který zahájil kubismus. Rozložení celistvého tvaru bylo pro vyjádření fází pohybu zcela nezbytné. Obraz vyjadřuje nejen rotační pohyb brusu a úsilí brusiče, který se nad ním sklání, ale také jiskření broušeného kovu a snad i typický skřípavý zvuk. Kazimir Malevič Brusič nožů

Kazimir Malevič Černý čtverec na bílém pozadí Zkuste si svůj život představit jako soustavu rovnic. Úlohy o pohybu, křivky, po kterých se pohybujeme, gravitace, můžeme přidat chemii, která řídí zevnitř naše tělo. Hledání absolutna v umění se podobalo hledání takové základní rovnice. Kazimir Malevič nalezl svou magickou formuli či rovnici překvapivě brzy, již v roce 1916. Obrazy jako Černý čtverec na bílém pozadí, Červený čtverec na bílém pozadí nebo dokonce Bílý čtverec na bílém pozadí, kde pravidelnost geometrického tvaru je jen velmi nenápadně narušena posunutím či pootočením, se staly symbolem čistoty a jasnosti uměleckého vyjádření, ale také jeho naprosté krajnosti. Odtud se lze už jenom vracet. Kazimir Malevič Černý čtverec na bílém pozadí

Kazimir Malevič Červený čtverec na bílém pozadí Jistě budete umět tento Malevičův obraz pojmenovat. Správně. Možná vás napadlo, jestli si malíř nedělá z diváka legraci. Nezapomeňte ale na to, že jsme v roce 1916. Na většině obrazů barvy předstírají, že jsou něčím jiným. Zátiším s ovocem, krásnou dívkou, letní nebo zimní krajinou. Ale vždyť to přece není pravda. Obraz, to je především vrstva barev, nanesená na plátno. V našem oku se, pravda, skládá do povědomých tvarů, ale všechno je to jen předstírání a klam. Tady si můžeme být zcela jisti. I když…je to opravdu čtverec? (3) Zdá se, že to malíři v levém horním rohu trochu ulétlo (a malinko i v pravém dolním). Nebo může mít deformace nějaký význam? (4) Kazimir Malevič Červený čtverec na bílém pozadí

Kompozice v žluté, červené a modré Piet Mondrian Kompozice v žluté, červené a modré Piet Mondrian nalezl odpověď na své hledání čisté myšlenky v systému svislých a vodorovných linií, které tvořily pečlivě vyváženou a přesně propočítanou nepravidelnou síť. Barevná řešení obrazů byla založena na používání tří barev – červené, modré a žluté- a tří „nebarev“ – bílé, černé a šedé. Mondrian se snažil vytvořit takový obrazový řád, v němž by bylo vyloučeno hledat asociace s viditelným světem. Proto i barvy volil v čistých „fyzikálních“ odstínech, takových, jaké najdeme ve schématech barevných spekter.

Romboid s červenou, žlutou a modrou Průkopníci geometrické abstrakce měli mnoho následovníků, stali se tvůrci a zakladateli celých uměleckých směrů. Především v oblasti designu, knižní a plakátové grafiky a architektury ovlivnili celé dvacáté století, dá se říci, že se podíleli na jeho typické tváři. Piet Mondrian Romboid s červenou, žlutou a modrou

Kazimir Malevič Černý kříž Kazimir Malevič se jako mnoho umělců, kteří zůstali žít v Sovětském svazu i po nástupu Stalina k moci, musel potýkat a vyrovnávat s politickými tlaky i s vlastními reakcemi na ně. Ve dvacátých letech se podílel na vytváření nového, revolučního abstraktního umění, ale od konce dvacátých let se víc a víc vracel k zobrazující malbě. Zemřel v roce 1935.

Broadwayské boogie woogie Piet Mondrian Broadwayské boogie woogie Piet Mondrian se také nevyhnul vlivu politických událostí. Jako mnoho umělců musel po nástupu fašismu opustit Evropu. Zkuste se zahledět – a zaposlouchat- do tohoto obrazu. Poznáte, kde Mondrian strávil poslední roky svého života?

Piet Mondrian Vítězné boogie woogie Také tento obraz je inspirován New Yorkem a jeho barevným a svobodným rušným životem. Piet Mondrian se už do Evropy nevrátil, ani se nedočkal konce války, která jej vyhnala za moře. Zemřel v New Yorku v roce 1944. Piet Mondrian Vítězné boogie woogie

… a ještě úkol… Soustřeďte se a najděte ve svých představách svůj geometrický tvar. Takový, který odpovídá vašemu myšlení. Máte ho? Je to kruh, čtverec, obdélník? Nebo je nepravidelný? Jakou má barvu? A kde je? Leží na zemi, vznáší se v prostoru? Je stále stejný? Nebo se mění? Namalujte nebo jinak vytvořte obraz své představy. Je vaše představa trojrozměrná? Tím lépe, vytvořte objekt. Představte svůj obraz ostatním a vzájemně porovnejte svoje představy. Vystavte všechny své práce společně.

Bílý čtverec na bílém pozadí Kazimir Malevič Bílý čtverec na bílém pozadí Použitá literatura Baleka, J.: Výtvarné umění, výkladový slovník Golding, J.: Cesty k abstraktnímu umění, Pijoan, J.: Dějiny umění 9., 10. Konec I. části