Norwegian friluftsliv Based on the works of Hans Gelter and Kirsti Petersen

FRILUFTSLIV spolu s umělci a filozofy romantismu hovoří skandinávští teoretici dneška o hlubokém propojení okolní přírody a člověka, jeho ducha i těla i zde slyšíme, že se jedná o životní styl či životní filozofii důvod se výše zmíněným zabývat existuje v případě, že vážně a trvale usilujeme o hlubší hodnotu prožitku a kvality učení (ať už pro nás samé nebo pro druhé)

v mnohém má prsty limbický systém… ???? mnoho lidí dnes ztrácí schopnost otevřít svými smysly okolnímu prostředí cestu k limbickému systému Tento systém tvoří funkční centrum lidských emocí a paměti senzorická informace zde vstupuje do mozku a vyšší integrační centrum mozku konzultuje limb. systém při vyhledávání a zpracování dat

??? elektrickou stimulací limb. systému lze uměle vytvářet prožitky jako halucinace, náboženské vytržení apod., což ukazuje na jeho význam při prožívání a interpretaci okolní reality podle toho, jak lidé popisují zážitek harmonie s přírodním prostředím s druhými a také sebou samým se dá usuzovat, že v přírodě lze hledat přirozený způsob stimulace tohoto systému

… o těchto prožitcích propojení a souznění s přírodou píše Arne Naas ve své filozofii hluboké ekologie – deep ecology když (sám zkušený horolezec) tvrdí, že hluboký prožitek přírody dává vzniknout hlubokým emocím, jež vedou k hlubokým otázkám a hlubokému zaujetí pro přírodu to může vést k posunu v nazírání světa

... Skandinávie přičítá tuto hloubku zkušenosti životnímu stylu nazývanému friluftsliv v Norsku jde o důležitou součást každodenního života v prostředí tamní úchvatné krajiny ve Švédsku a Dánsku získalo toto slovo techničtější obsah v rámci outdoorových aktivit a ztratilo svůj filozofický obsah

Historie sebepojetí přírodu milujícího národa (Sandell a Sörlin 2000) promítá se v nepsaném zákoně ALLEMANSRÄTTEN lyžovalo se zde před 5200 lety romantismus 18 stol. – reakce na urbanizaci a industrializaci skrze hudbu, poezii a výtvarné umění vedla cesta k horní spol. třídě

… objevitelé jako Fritjof Nansen, Sven Hedin, Roald Amundsen, Adolf Nordenskiöld – další posílení vlivu Friluftsliv se stává cestou k uskutečnění myšlenek romantismu snaha pomoci lidem najít cestu k přírodě první turistické organizace v Norsku a Švédsku ( 1868 a 1885) 1892 FRILUFTSFRÄMJANDET

Smyslem bylo pomáhat lidem upevnit si zdraví lyžováním a dalšími aktivitami v přírodě, aby byli schopni se vyrovnávat s postupem urbanizace a průmyslu za války – podobně jako anglo-americký OB pomáhal Friluftsliv připravovat silné lidi pro obranu země 30tá léta – socialistický folhemmet řeší rostoucí objem volného času pracujících

a dnes… silná komercializace vytváří nekonečný proud nových konzumních stylů rekreace v přírodě důraz na aktivity a vybavení zastiňuje původní snahu o přiblížení se přírodě pro mnoho lidí se příroda stává arénou či tělocvičnou pro testování sebe sama nebo drahého vybavení

… tato komercionalizace m.j. vylučuje řadu lidí, protože pro mnohé je vybavení pro outdoorové aktivity cenově nedostupné a mnoho nabízených destinací taktéž k tomu, aby člověk provozoval některé aktivity, jsou potřebné četné dovednosti a obsáhlé znalosti

… To je ovšem v ostrém kontrastu s významem slova, které se poprvé objevilo v básní Henrika Ibsena r „…this is the friluftsliv for my thoughts“ toto slovo tedy popisuje primárně myšlenku, interpretaci života Rousseau a další pak hovoří o frilufts -painting v rámci směru nazvaného poesofie Nansen v r mluví o F. jako o alternativě pro mladé lidi oproti povrchnosti turismu

činnost přírodní národy? lidé pracující v přírodě? sběrači a lovci? sběratelé věcí a míst? turisté? badatelé? estéti? dobrodruzi?

filozofie původní biologicky zdůvodnitelný žs bazální dovednosti socializace v rámci malé skupiny ekologické cítění sebepotvrzení a snaha o harmonii osobnostní rozvoj odstranění konfliktu s prostředím

biologie stejná vývojová pravidla jako pro ostatní minimum změn biologických ve srovnání se změnami společenskými rytmus a různorodost

Norwegian University of Sport and Physical Education

Structure – studies in friluftsliv: Doctoral studies, e.g. in Friluftsliv 5th year: MASTER THESIS 4thyear: MASTERmodule in friluftsliv (20 sp) 3th year: BA in friluftsliv (60 sp) 2th year: BA in friluftsliv (60 sp) 1th year: sport studies, friluftsliv a small part

2.Year BA Friluftsliv The studies and journeys are organised according to 4 natural environments: –Coastal areas –Woods –Mountains –(Running) water …and 4 theoretical perspectives: –Research methods –Didactics –Pedagogy –Social and cultural analysis

Structure 2.BA Friluftsliv ”Friluftslivsjourneys” in different environments: 30 ects Pedagogy/didactics: 10 ects Social/cultural analyses: 5 ects Research methods: 5 ects Individual selections: 10 ects

Structure and content 3.BA Friluftsliv Friluftslivs’ related subjects 30 ects Individual choice 30 ects

To go from place to place (Webster’s Dictionary) Undervegspedagogikk podstupovat cestu

Woods and (running) water: Planning for learning processes Leadership/appreticeship (vegledning) Experiential learning

(Running) water and coastal culture: To learn from nature and about nature To develop understandings of what nature is, and nature-culture relations Different kinds of boats, the wind, the sea etc. Navigation

Journeying mountains ”off-snow”season: Group processes: conflicts, cooperations, negotiations

Reading landscapes: geologically, culturally, historically K. Čapek, Cestopisy II, str. 121, 2

Winter journeys: In the woods Knowing ”how” Knowing ”that” How to teach? How do we learn? In the woods Knowing ”how” Knowing ”that” How to teach? How do we learn? In the mountains Travelling safe Snow and avalanges History Cultural dimensions In the mountains Travelling safe Snow and avalanges History Cultural dimensions KP03

Evaluation: Along the way… Different kinds of reflective work New questions to study