Vymezení pojmů, definice Agrese; agresivita; zátěžové situace, akutní, rizikové;

Agrese Agrese je chování, které vědomě a se záměrem ubližuje, násilně omezuje svobodu a poškozuje jiné osoby nebo věci.

Agresivita Agresivitu klasifikujeme jako vnitřní pohotovost jednat útočně. Je to přirozená a nutná vlastnost živočichů, aby přežili v přírodních podmínkách. Sklon k útočnému jednání, které se transformuje do různých podob.

Druhy agrese Rozeznáváme více typů agrese: myšlenková, verbální, fyzická; afektivní, instrumentální; zaměřená proti osobám, věcem, na jiný objekt, než který byl spouštěčem; přesunutá, zadržovaná;

Teorie vzniku agrese Teorie vrozené agrese Reaktivní teorie agrese Teorie naučeného chování

Teorie vrozené agrese Zikmund Freud Libido ( životodárná energie ) Thanatos ( destruktivní energie ) Libido X Thanost = soupeří mezi sebou Zdroj konfliktů a rozporů v lidsém chování Za všechno může Thanatos ( Bůh smrti )

Reaktivní teorie agrese Podle této teorie je agrese reakcí na vnější nebo vnitřní podněty; Na základě frustrace. Pokud nemohou lidé dosáhnout nějakého svého vytyčeného cíle či nemohou uspokojit svou potřebu, vyvolává to v nich agresivitu. Frustrace ve vždy k agresivitě Dlouhodobá frustrace vede k pasivitě

Teorie naučeného chování Předpokládá, že agrese je naučená. Lidé se chovají agresivně, protože během svého života zjistili, že se jim to vyplatí. Psychologové empiricky i experimentálně doložil význam tří činitelů při učení se agresivních vzorců chování: negativní a špatně emoc. prožitá zkušenost; předvídané zisky; pozorování jiných agresorů.

Další faktory působící na agresi Hlučné prostředí; Horko; Dav; Více různých faktorů dohromady; Skupiny a mocenské struktury; Vzrušení; Narušení osobní a intimní zóny;

Deprivace Deprivace označuje nedostatečné uspokojení důležité potřeby. Může se jednat o nedostatek prokazovaného respektu, pociťovaného bezpečí, lásky nebo sociálních vazeb, ale i strádání z nedostatku smyslových podnětů.

Druhy deprivací Biologická; Motorická; Senzorická Sociální; Citová; Psychická;

Frustrace Frustrace je pocit, pokud se něco důležitého nepovede a v nejbližší v době není šance to napravit ať už pro to, že už to prostě není možné a nebo v tom brání něco s čím si nelze poradit. Je zklamáním či pocitem ze zmaru; Frustraci způsobuje nějaká překážka; Frustrační tolerance – míra odolnosti jedince

Způsoby obrany proti frustraci Racionalizace – (od racio – lat rozum) je rozumové zdůvodnění toho, proč jsme neuspěli. Někdy použijeme objektivní fakty a jindy prostě sami sebe přesvědčíme o tom, že o úspěch jsme vlastně nestáli, protože by s ním určitě byla spojena nějaká nepříjemnost. Kompenzace – je náhrada nedosažitelného něčím snadnějším, co pro nás bude mít podobný význam. Sublimace – uplatnění něčeho společnosti nepřípustného v oblasti, kde je to nejen přípustné, ale také žádané. Projekce – Nápady a myšlenky, které jsou pro nás nepříjemné, přisoudíme někomu jinému. (Já ji nemiluji, to ona je zamilovaná do mne) Regrese – návrat na nižší (popřípadě zaseknutí se na jednom) vývojový stupeň, kterému přirozeně přizpůsobíme i své chování, takže čtyřicetiletý úspěšných podnikatel se najednou může stát pubertálním výrostkem se všemi hloupými nápady, které k tomuto věku patří. Může být přechodná a po určitém období opět vymizet, nebo trvalá a jedinec už nikdy nedosáhne vyššího

Pokročilá frustrace Pokud frustrace trvá delší dobu, může se z ní stát deprivace, což je už závažné a velmi špatně odstranitelné duševní onemocnění. Pokud už ztratíme smysl života, nebo-li nás frustruje úplně všechno život nevyjímaje, pak jde o existenciální frustraci, která se dá léčit s pomocí psychologa nebo spíše psychiatra.

Konflikt Konflikt (z lat. confligó, conflictum) je srážka či střet dvou nebo několika neslučitelných stanovisek či nesmiřitelných stran, které se nechtějí nebo nemohou dohodnout. Je to střetnutí dvou nebo vícerých, do určité míry se vylučujících nebo protichůdných snah, sil, potřeb, zájmů, citů, hodnot nebo tendencí. PLYN SNAD BUDE Z TROUBY SYČET VEN!!!!

Rozdělení konfliktů Skrytý nebo otevřený; případně násilný; Názorový nebo mocenský; Vnitřní nebo vnější;

Příklady konfliktů Konflikt vztahů; Konflikt hodnot; Konflikt zájmů; Konflikt informací; Konflikt strukturální;

Co vyvolává konflikt? Osobnostní dispozice; Aktuální psychický stav; Frustraci, nesplněná očekávání; Absence alternativy; Záměrem jako prostředku k získání převahy; Nedorozumění, chybným chápáním projevů chování partnera; Nezvládnutím aktuální role;

Problémy Problémy - představují zátěžové situace, jejichž podstatou jsou zvýšené nároky, obsažené v úkolech, které má jedinec řešit. Od jedince je vyžadován vhled do nové, nestandardní situace, pro jejíž řešení nepostačují dosavadní, navyklá a vyzkoušená schémata či postupy.

Stres Stres (angl. stress = zátěž) je stav živého organismu, kdy je tento organismus vystaven nepříznivým životním podmínkám (stresorům), a jeho následné obranné reakce, které mají za cíl zachování homeostázy a zabránit poškození nebo smrti organismu.

Druhy stresu Eustres – pozitivní zátěž, která v přiměřené míře stimuluje jedince k vyšším anebo lepším výkonům. Distres – nadměrná zátěž, která může jedince poškodit a vyvolat onemocnění.

Reakce na stres Psychická reakce na stres Fyzická reakce na stres Popište sami prožitek stresu….

Stresory Řekněte a popište sami………………….