Chudoba a sociální vyloučení - pohled sociologie Konference Sdružení azylových domů v ČR. Ostrava 7. září 2010 Chudoba a sociální vyloučení - pohled sociologie MUDr. Petr Háva, CSc. Institut sociologických studií Fakulta sociálních věk UK Praha

Struktura příspěvku Dimenze chudoby, přínos sociologie při studiu sociálních aspektů chudoby Sociální vyloučení/začlenění Chudoba bezdomovců Přínos sociologie ve výzkumu bezdomovectví Otázka přínosu teoretického poznání v závislosti na zvolených metodách a komplexnosti

Chudoba Koncept chudoby je hodnotícím rámcem, vztahujícím se k základním lidským potřebám (jídlo, bydlení, zdraví, vzdělání, participace v sociálních aktivitách, svoboda osobního rozvoje, reprodukce života) Míra naplnění těchto potřeb je měřitelná jako spotřeba nebo ji můžeme hodnotit ve vztahu k finančním ukazatelům (příjem, úroveň chudoby). Pro potřeby mezinárodního srovnání je např. hodnocen příjem menší než 1 nebo 2 $

Sociální dimenze chudoby Vedle základních ukazatelů pro měření/popis/mezinárodní srovnání/hodnocení nerovností v rámci jednotlivých zemí Přispívá sociologie dosti významně k rozvoji poznání příčin vzniku chudoby a nerovností Koncept tříd, sociální stratifikace,

Současný diskurz nerovností příjmů a majetku Viz např. Keller Tři sociální světy. Sociální struktura postindustriální společnosti Růst nerovnosti Útok na společnost zaměstnání Proměna ekonomiky v odvětví finančnictví Kasta vyvolených Diferenciace středních vrstev Vědecké zastírání poměrů

Kritický pohled nejen sociologie Interpretace současného vývoje a jeho neudržitelnosti Ve spojení s deficity demokracie lze očekávat růst chudoby, rizika chudoby pro střední vrstvy Rámec ekonomické globalizace Historie od 70. let 20. století - neoliberalismus

Pohled na chudobu bezdomovců Subjektivní (individuální) Objektivní (sociální-ekonomické) V případě bezdomovců jde o kombinaci obou skupin faktorů Je patrné z jejich osobních příběhů

Model vzniku bezdomovectví a možností řešení Tržní, ziskový sektor Stát, veřejný sektor Občanská společnost Jedinci, domácnosti Trh bydlení Ceny Typy, velikost kvalita Trh práce Dostupnost kvalitní práce příjem Redistribuce příjmů Bytová politika Sociální stát Vzdělání Zdraví Sociální zabezpečení Veřejné politiky Občanská participace Zdroje na komunitní úrovni Služby na komunitní úrovni Sociální začlenění Sociální ekonomika Individuální faktory Statut Kvalifikace Věk, pohlaví Zdraví Spokojenost Vztahy, rodina Adekvátní bydlení Vlastní, sociální Situace bezdomovce Skrytá forma (ubytovny, azyl),

Kvalita života, svoboda rozvoje (A.Sen) Stupeň kvality našeho života a našeho rozvoje je v relaci k našim ekonomickým možnostem (příjmům) Bezdomovci jako příklad extrémní chudoby Nízká kvalita života bezdomovců !! Bezdomovectví je jakýmsi složeným indikátorem úspěšnosti dané společnosti

Jaké poznatky o bezdomovectví nám sociologie dala? Jev, jeho příčiny a důsledky Kombinovaná kauzalita (příběhy jednotlivců v kontextu společnosti) Rodinný, společenský a ekonomický kontext Interpretace jevu na různých úrovních, v různých společnostech Sociologie trhů práce a sociálního dialogu, reprezentace zájmů Historické proměny Poznatky výzkumu za delší časové období např. v USA Metodické přístupy, sběr a zpracování dat Kvantitativní dotazníková šetření, kvalitativní přístupy (rozhovory, příběhy, případové studie, diskurzivní analýza) Srovnávací přístupy Statistiky Způsoby a výsledky řešení problémů bezdomovectví Evaluační výzkum, analýza politik, výzkum politik, Poskytované služby (sociální, zdravotní, rekvalifikační, bydlení, jídlo, pomoc při integraci do spolčenosti) Postoje veřejnosti a politiků

Bezdomovci Jsou extrémním případem, na němž lze zřetelně v praxi vidět, jak působí sociální a ekonomické determinanty zdraví, rozvoje Jsou paradoxem a ostudou společnosti, která v minulém století dokázala vytvořit nástroje jako jsou lidská práva, mechanismy jejich ochrany, mechanismy sociálního vyjednávání, řešení rizik (sociální a zdravotní pojištění)

Sociální vyloučení, začlenění Na rozdíl od chudoby je tento koncept v současnosti více používán jako podrobnější hodnotící/normativní rámec, vztahující se k sociální participaci a uplatnění jednotlivců a skupin, výzva pro demokracii, spravedlnost, uznání Pojem sociální vyloučení má více významů, např. vyloučení z důvodu trestu, stigmatizace, nemoci, etnické skupiny. Ve vztahu k aktivitám EU (Lisabonská strategie 2000-2010, metoda otevřené koordinace (OMC), je vztažen k lidským právům, k tvorbě veřejných politik

Jak přispívá sociologie k pochopení celkového společenského kontextu? Předmětné zaměření Procesy ve společnosti (sociální změny), modernismus, postmodernismus, globalizace Jednání aktérů Výzkumy nerovností Identita-stratifikace ve společnosti (elity, střední třída, sociálně vyloučení) Politická sociologie Demokracie, občanská společnost, Ekonomická sociologie Kritika ekonomie hlavního proudu, ekonomických zjednodušení, nereálných modelů, sociologie pracovních trhů a reprezentace zájmů, sociální dialog, odbory, profesní sdružení, instituce – právo, etika)

Co nám nabízí česká sociologie Sociologický ústav AV, Nakladatelství Slon, Sociol. časopis, katedry, agentury sociologického výzkumu Kritické pohledy na transformaci české společnosti (Večerník), kritické diskuse problémů sociologie (Keller), překlady významných děl zahraničních autorů, „Společnosti pozdního věku“ (Petrusek), nerovnosti (Matějů), bydlení (Lux), nezaměstnanost, sociální vyloučení (Mareš, Syrovátka, Musil), sociální stratifikace a konstrukce nerovností (Šanderová) Průzkumy veřejného mínění (agentury), marketingové výzkumy, angažmá v politickém marketingu?

Zamyšlení nad přínosem poznatků Teorie mohou být chápány pouze jako soubor poznatků Tento trend se objevuje v naší současnosti Teorie tak do jisté míry ztrácí význam kritických a hlubších otázek ve vztahu k hodnotě a významu vědy v kontextu politiky, praxe

POPIS A HODNOCENÍ Klíčovou otázkou jsou metodické přístupy Pozitivismus a normativismus Jde o to jaké si klade příslušná vědní disciplína otázky a jak vymezuje cíle výzkumu Zda klade důraz na kvantitativně pojatou a metodicky vypracovanou „objektivnost“ a popis nebo také hodnotí sociální důsledky na úrovni jednotlivých případů Z hlediska výzkumu bezdomovectví jsou tyto dva přístupy klíčové. Pozitivistický přístup je totiž charakterizován zjednodušujícími předpoklady a výběry dat.

Kvantitativní a kvalitativní výzkum příčin bezdomovectví Kvantitativní přístup nás dovede k testování možných příčin, o kterých na jeho počátku uvažujeme a na které se ptáme – sbíráme data Takto získaná data můžeme ještě dále statisticky analyzovat a můžeme zjišťovat jejich korelace Při kvalitativním výzkumu se ovšem formou podrobných rozhovorů a analýzy konkrétním případů můžeme dozvědět mnohem více o souhrě studovaných faktorů, o jejich vývoji v čase, co vše předcházelo, atd. Při kvalitativně pojatém výzkumu však máme možnost hodnotit důsledky bezdomovectví pro život jednotlivce a také vztahy k existujícím normám a hodnotícím ukazatelům (lidská práva, kvalita života, dostupnost služeb, možnosti osobního rozvoje, sociálního uplatnění).

Příklad přístupu k výzkumu nerovností Při interpretaci fenoménu bezdomovectví má nepochybně značný význam náš pohled na příčiny nerovností, na vznik a vývoj nerovností Tradiční sociologický přístup přikládal význam sociálně-ekonomickým aspektům (příjem, nerovnosti příjmů) V 80. letech byla tento význam přisouzen kulturním aspektům (např. vzdělanost, etnické rozdíly) jako determinantě nerovností

Příklad – nerovnosti Kdybychom přístup k takto pojatému výzkumu zjednodušili, mohli bychom se snadno dopustit výrazných zkreslení či následného zneužití takovýc výsledků v praxi nebo politice Je-li takový výzkum odtržen od kontextu a jeho předmětem nejsou další důležité faktory, nebo jsou zcela vynechány ekonomické aspekty, pak taková situace otevírá cestu k možným manipulacím.

Příklad – nerovnosti Východiskem je kritická a obecnější diskuse takto pojatých výzkumů a jejich výsledků. Příklad poukazuje na komplikovanost cest rozvoje poznání a na rizika interpretace a následné argumentace. Redukce studovaných proměnných a zejména pak zjednodušení, které nebere v úvahu sociální či důsledky, opouští snadno normativní rovinu.

Rozdíl mezi pozitivistickým a normativním – jiný příklad Více ilustrativním a srozumitelným příkladem mohou být současné reformy v ČR, prováděné od roku 2007 jako reforma veřejných financí (stabilizace veřejných rozpočtů) Ve skutečnosti jde o velice jednoduchý proces přesunu zdrojů mezi veřejným a soukromým sektorem (vyjádřených podílem na HDP) Tento přesun je veřejně ospravedlněn potřebou ekonomického růstu, vychází z předpokladu, že tyto prostředky povedou při jejich použití v soukromém sektoru k rychlejšímu ekonomickému růstu a tedy zvýšení celkového společenského užitku Ve skutečnosti vedou tyto reformy k výraznému prohloubení nerovností, snížení dostupnosti vzdělání, zdravotnických služeb, ale také ke sníženému přerozdělování zdrojů, jehož cílem bylo korigovat již existující nerovnosti. Předmětem pozitivistického výzkumu takového procesu jsou pouze prováděné přesuny, bez hodnocení jejich sociálních důsledků, bez zohlednění faktu, že dochází k růstu nerovností u postižených jednotlivců a skupin. Předmětem normativního přístupu pak je hodnocení i těchto sociálních aspektů. To je ovšem o něco málo složitější.

Které další disciplíny nám (ne)umožňují lépe porozumět fenoménu bezdomovectví Sociální teorie Jak pohlížíme na teorie (soubor poznatků nebo klademe hlubší otázky) Význam fenomenologie a dalších filosofických kořenů metodických přístupů k rozvoji našeho poznání a k jeho pravdivosti-komplexnosti Ekonomie Ekonomie hlavního proudu, institucionální ekonomie, veřejná ekonomie, ekonomie životního prostředí, geografická ekonomie, sociální ekonomie, neziskové organizace Historie Historická metoda, výběr událostí, klíčové procesy, možnosti studovat delší časová období - etapizovat Teorie práva, spravedlnost, politická filosofie Teorie lidských práva, mechanismy jejich vývoje a ochrany Veřejná politika, politické vědy, řízení a správa Korporativní řízení, veřejný a soukromý sektor, politická komunikace, boj o moc, politické strany, tvorba politik, legislativní procesy,

Příčiny a důsledky bezdomovectví - souhrn poznatků V současnosti existuje širší shoda ohledně existujících determinant bezdomovectví a jejich typů Objektivizovány jsou také důsledky bezdomovectví (zdravotní stav, závislosti, potřeby ve vzdělání, rekvalifikaci, bydlení) Je známo, že problémy bezdomovců jsou ve většině případů řešitelné – jde tedy o vratný proces.

Efektivita a výsledky řešení problémů bezdomovců Z četných studií je známo, že podmínkou efektivního řešení bezdomovectví jsou komplexně pojaté programy (bydlení, služby, rekvalifikace, integrace do pracovního a sociálního života) Komplexní programy jsou však značně nákladné Vzniku bezdomovectví však lze také s využitím existujících poznatků zabránit při jejich využití pro sociálně odpovědné veřejné politiky

Rizika na straně společnosti Sociologie a kritické sociální teorie nás informují o existujících rizikových trendech vývoje, které jsou v rozporu s možnostmi řešen´í problémů bezdomovectví Rostoucí nerovnosti příjmů, vzdělání, zdraví Výchova dětí není akceptována jako významná hodnota Ekonomická globalizace klade důraz na zisk, ekonomický růst, konkurenční výhody, ale pomíjí významné hodnoty Sociologie a sociální teorie poskytují znepokojivé poznatky ohledně neudržitelnosti jednostranného důrazu na ekonomický růst a zisk.

Problém přístupu ekonomie hlavního proudu Nepodložený důraz na ekonomický růst bez ohledu na jeho sociální důsledky a procesy rozdělování zdrojů, příjmů ve vztahu ke kvalitě života, životní úrovni, lidským právům, svobody rozvoje Neoliberální koncepty směřující k demontáži sociálního státu, vedoucí k nekooperativnímu jednání, k dominanci finančních trhů ve společnosti a ekonomické produkci, k rozvoj individualismu Organizační změny ekonomické produkce, tvorba sítí, rizika a nejistoty v pracovně právních vztazích, omezené řízení sociálních a zdravotních rizik (reformy zdravotnictví, penzí)

Úrovně a komplexnost výzkumu, teorií Mikro Jednání jednotlivců, skupin, vztahy, osobní příběhy Meso Institucionální kontext (formální a neformální pravidla), komunitní úroveň, případy, události Makro Národní a nadnárodní procesy, víceúrovňové vládnutí, globalizace, etapy historického vývoje

Závěry Sociologie nám umožňuje chápat fenomén bezdomovectví Přispěla k pochopení subjektivních příčin na mikroúrovni Předmětem diskusí je přínos ke kritickému pohledu na rizika vývoje současné společnosti Nerovnosti, diskriminace, sociální vyloučení Větší přínos zde poskytují sociální teorie, politická filosofie, spravedlnost, politické a právní vědy Rozvoj poznání umožňují vedle sociologie další sociální vědy Sociální teorie, politická filosofie, politické vědy, spravedlnost