Síla, která brání pohybu objektu po ploše.

Pohyb lyžaře po čerstvém prašanu Pohyb sirkou po škrtátku Tření je síla, která působí při pohybu pevných těles po podložce, ke které jsou přitahovány určitou silou. Brzda u jízdního kola Pohyb lyžaře po čerstvém prašanu Pohyb tužky po papíře Pohyb sirkou po škrtátku Pohyb puku po ledu

Při vzájemném pohybu součástí strojů se součásti působením třecí síly zahřívají, stykové plochy se odírají a stroj se rychle opotřebovává. Třecí síla se v těchto případech zmenšuje broušením, leštěním a mazáním nebo použitím ložisek. Bez třecí síly bychom nezabrzdili automobil nemohli bychom udělat ani krok, nábytek by klouzal po podlaze, každý uzel by se rozvázal. V těchto případech se mnohdy snažíme třecí sílu zvyšovat, např. náledí na chodnících sypeme pískem, na gumových pláštích kol jsou vylisovány vzorky , atd.

Pokusy s třecí sílou Třecí síla působí ve stykové ploše tělesa s podložkou a má směr proti pohybu tělesa. Třecí síla se také zvětší, když se o sebe třou hrubé plochy. Čím víc tlačíme dvě plochy k sobě, tím větší je třecí síla mezi nimi. 10 N 10 N Z pokusů také víme, že velikost třecí síly na velikosti styčných ploch nezávisí.

Klidové tření Smykové tření Valivé tření 1 2 3 1 2 3 1 2 3  (statické tření) je tření, vznikající mezi tělesy, která se vzhledem k sobě nepohybují - jsou v klidu. Smykové tření  (vlečné tření, kinematické tření) je tření, které vzniká mezi tělesy při jejich posuvném pohybu. Valivé tření (valivý odpor) nastává při valení válce po podložce. Valivý odpor je výrazně menší než smykové tření. 1 2 3 1 2 3 1 Klidová třecí síla Ft má velikost: Ft = f0 . Fn kde f0 je součinitel klidového tření, Fn je kolmá tlaková síla mezi tělesy 2 Třecí síla Ft při smykovém tření má velikost: Ft = f . Fn kde f je součinitel smykového tření, Fn je kolmá tlaková síla mezi tělesy 3 Velikost valivého odporu Ft má velikost: Kde  ξ je rameno valivého odporu, Fn je kolmá  tlaková síla mezi tělesy R je poloměr průřezu tělesa

Vůz s koly byl vynalezen v Mezopotámii asi před 6 000 lety Vůz s koly byl vynalezen v Mezopotámii asi před 6 000 lety. Člověk tehdy podložil břemeno kulatinami, aby jím mohl snadněji pohnout. Byl to jeden z největších vynálezů v dějinách a vlastně první pokus o překonání třecí síly. Naši dávní předkové přemisťovali sebe a svá břemena zpočátku pomocí toho, co jim nabídla sama příroda. Jednou se však objevil převratný technický systém, který nemá v přírodě obdobu: kolo na hřídeli. Mazivo je látka (často kapalná) určená k omezení tření mezi dvěma povrchy. Ložisko je součástka, které umožňuje snížení tření při vzájemném otáčivém nebo posuvném pohybu strojních dílů. Jeho historie se vyvíjí již od vynálezu kola.  Z kulatiny se časem vyvinulo kolo.