elektronová konfigurace at. č. chem. zn. elektronová konfigurace oxidační číslo elektro-negativita 1 H 1s1 1; -1 2,20 2 He 1s2 --- 5 B [He] 2s2; 2p1 3 2,04 6 C [He] 2s2; 2p2 4; 2; -4 2,55 7 N [He] 2s2; 2p3 5; 4; 3; 2; -3 3,04 13 Al [Ne] 3s2; 3p1 1,50 18 Ar [Ne] 3s2; 3p6 19 K [Ar] 4s1 0,82 20 Ca [Ar] 4s2 1,00 22 Ti [Ar] 4s2; 3d2 4; 3 1,54 23 V [Ar] 4s2; 3d3 5; 4; 3; 2; 0 1,63 24 Cr [Ar] 4s2; 3d4 6; 3; 2; 0 1,66 25 Mn [Ar] 4s2; 3d5 7; 6; 4; 3; 2; 0; -1 1,55 26 Fe [Ar] 4s2; 3d6 6; 3; 2; 0; -2 1,83 27 Co [Ar] 4s2; 3d7 3; 2; 0; -1 1,88 28 Ni [Ar] 4s2; 3d8 3; 2; 0 1,91 29 Cu [Ar] 4s2; 3d9 2; 1 1,90 89 Ac [Rn] 7s2; 6d1 1,1 90 Th [Rn] 7s2; 6d2 4 1,3 91 Pa [Rn] 7s2; 5f2; 6d1 5; 4 1,5 92 U [Rn] 7s2; 5f3; 6d1 6; 5; 4; 3 1,38

Kovy Charakteristika: Velká elektrická a tepelná vodivost Poměrně velká pevnost a schopnost plastického přetvoření Kovový lesk Všechny kovy jsou s výjimkou rtuti při teplotě 20 °C v tuhém stavu Alkalické kovy Přechodové kovy Kovy A podskupin

Alkalické kovy Charakteristika: Mají nízkou teplotu tání a špatné mechanické vlastnosti Kovová vazba je u nich slabá Lithium Sodík Draslík Cesium Aj.

Přechodové kovy Charakteristika: Nejvýznamnější kovy z hlediska technického použití Vysoké teploty tání Dobré mechanické vlastnosti, malá stlačitelnost Železo Mangan Chrom Nikl Vanad Titan Molybden Wolfram aj.

Kovy (III – V) A podskupin Charakteristika: Kovy s přechodem na nekovy (Al, Ga, Pb, Sn….) – kovalentní vazba Přechod mezi kovy a nekovy je plynulý a je charakterizován skupinou polokovů: Bor Křemík Germanium aj.

Nekovové materiály Polymery Anorganická skla Žáruvzdorné a žáropevné keramické materiály Krystalové modifikace uhlíku (grafit, diamant) U nekovovým materiálů nebudeme mluvit o jejich vnitřní stavbě, ale o chemické (molekulární) struktuře Nekovy: C, N, O, P, S, Se, H

Základní vazby mezi atomy Iontová - nejjednodušší vazba, která spočívá v elektrické přitažlivosti mezi elektropozitivními a elektronegativními ionty (u prvků ležících blízko v periodické tabulce vzácným plynům) -e Vzniká mezi atomy, které se značně liší svojí elektronegativitou Atom prvku s nižší elektronegativitou předá atomu s vyšší elektronegativitou svoje valenční Elektrony a vzniká z něho kladný iont (kationt)

Kovalentní - název je odvozen od názvu „kolektivní valence“, je na rozdíl od iontové vazby charakterizována společnými dvojicemi valenčních elektronů elektricky neutrálních atomů. Tyto elektrony jsou potom polovinu doby v oblasti vlivu jednoho atomového jádra a polovinu doby v oblasti vlivu druhého atomového jádra. Tato vazba je velmi silná, takže ani táním nebo rozpouštěním se molekuly nemění. Příkladem této párové vazby elektronů je např. H2O, CO2, Cl2. -e +p Ep D0 r0

Kovová - podobá se vazbě kovalentní Kovová - podobá se vazbě kovalentní. Jakmile se atomy kovů k sobě přiblíží a vytvoří krystalickou strukturu, valenční elektrony se jako plyn volně pohybují mezi ionty, kterými jsou kationty, čímž vyvolají vazebné síly. Projevuje se především u prvků, které mají nízký počet elektronů ve vnější sféře, což jsou právě především kovy. Vazba van der Waalsova je běžná u prvků nebo chemických sloučenin s velmi stabilní valenční skupinou, což jsou např. inertní plyny