Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: III/2VY_32_inovace_33

Jméno autora: Ing. Dalibor Bielka Třída/ročník:1. (5.) Datum vytvoření: Vzdělávací oblast:Člověk a příroda Tematická oblast: Přírodní látky Předmět: Chemie Výstižný popis způsobu využití, případně metodické pokyny: Obecné chemické pojmy, úvod do učiva chemie Klíčová slova: Vodíkový můstek Druh učebního materiálu:prezentace

Slabé vazebné interakce – vodíkový můstek Slabými vazebnými interakcemi nazýváme přitažlivé síly mezi molekulami Jsou podstatně slabší než vazebné síly v molekulách Dělíme je na vodíkové můstky a van der Waalsovy síly

Slabé vazebné interakce – vodíkový můstek Vodíkový můstek – občas je nazýván vodíkovou vazbou. Není vazbou podle definice o vazbě v molekule. Je jen přitažlivou sílou mezi molekulami Nastává mezi molekulami kde je vodík vázán polární vazbou na elektronegyativnější atom a molekulou, které obsahuje atom s elektronovým párem ve valenční vrstvě, vysokou lektronegativitou a malým poloměrem (O,N méně často F)

Slabé vazebné interakce – vodíkový můstek Polární vazba mezi vodíkem a elektronegativnějším atomem způsobí, že elektrony vazby jsou přitaženy k elektronegativnějšímu atomu Atom vodíku vytváří kladný pól. Proton vodíku je plně přístupný mezimolekulovým interakcím s molekulou s nadbytkem elektronů ve valenční vrstvě

Slabé vazebné interakce – vodíkový můstek

Vodíkový můstek ovlivňuje fyzikální vlastnosti látek, především teplotu tuhnutí, varu, povrchové napětí, strukturu, hustotu apod. U vody říkáme, že vodíkové můstky vytvářejí tzv. anomálii vody. Vodíkové můstky ovlivňují také biologické vlastnosti látek, především bílkovin a nukleových kyselin.

Slabé vazebné interakce – vodíkový můstek Ve vodíkovém můstku dochází k přitažlivým silám kladného protonu volně přístupného vodíku a elektronovým párem z valenční vrstvy jiného atomu, jiné molekuly Vodíkové můstky tohoto typu jsou známy u molekul vody, alkoholů, karboxylových kyselin, kyseliny flourovodíkové apod.

Slabé vazebné interakce – vodíkový můstek Vodíkové můstky také mohou vzniknout také mezi protonem vodíku a atomem kyslíku nebo dusíku téže molekuly. Tato molekula je však dostatečně dlouhá. Nejčastěji u molekul bílkovin, nukleových kyselin, polysacharidů. Případně i mezi jednotlivými molekulami DNA. Vodíkové můstky v těchto případech vytvářejí sekundární, terciální nebo kvartérní strukturu těchto látek.

Slabé vazebné interakce – vodíkový můstek Část dvoušroubovice DNA a vodíkové můstky mezi nimi

Slabé vazebné interakce – vodíkový můstek Vodíkové můstky v molekule bílkovin – sekundární struktura

Slabé vazebné interakce – vodíkový můstek biologie&body=biologie/biologie_009 2Fwww.yarousch.cz%252Fstudium%252Fbody.php%253 Fmenu%253Dmenu_biologie%2526body%253Dbiologie %252Fbiologie_009%3B300%3B300 _vazba.html _vazba.html KOTLÍK, Bohumír a Květoslava RŮŽIČKOVÁ. Chemie v kostce II.: Pro střední školy. 2. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, HONZA, Jaroslav a Aleš MAREČEK. Chemie pro čtyřletá gymnázia. 3. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2005 Flemr, Vratislav a Bohuslav Dušek, Chemie I (obecná a anorganická) pro gymnázia. 1. vyd. Praha, SPN – pedagogické nakladatelství, a.s.