Anatomie a fyziologie oka II. MUDr.Jana Kalitová MUDr.Kateřina Špačková

2.lekce Oční koule (bulbus) rohovka, bělima živnatka - duhovka, řasnaté tělísko, cévnatka oční čočka komorová tekutina a její cirkulace sklivec sítnice

Oční koule průměr 24 mm, přední a zadní pól oka vrstvy : vnitřní nervová (sítnice) střední cévnatá (duhovka, řasnaté těleso, cévnatka) povrchová vazivová (bělima, rohovka) obsah : čočka, sklivec, komorová voda prostory: přední a zadní komora oční, sklivcový prostor

Bělima - sclera bílá neprůhledná vazivová vrsta tvořící 5/6 pevného obalu oka (od vstupu zrakového nervu po přechod v rohovku) tloušťka 0,5 - 1,5 mm do bělimy se upínají okohybné svaly ve stěně bělimy jsou otvůrky pro cévy a nervy

Rohovka - cornea pokračování skléry směrem dopředu, místo přechodu = limbus rohovky průhledná, lesklá, bezcévná struktura průměr 11 mm, horizontálně oválná tloušťka 1 mm, v centru 0,6 mm na řezu je pětivrstevná množství nervových zakončení -  citlivost výživa ze slz, komorové vody a limbálních cév difuzí optická mohutnost je 42 D

Duhovka - iris přepážka mezi přední a zadní komorou oka uprostřed je otvor - zornice (pupila) svalová vlákna duhovky tvoří svěrač (m. sphincter pupillae) a rozvěrač zornice (m. dilatator pupillae), autonomní inervace při osvitu a pohledu do blízka se zornice zužuje, v šeru rozšiřuje množství pigmentu určuje barvu duhovky

Řasnaté tělísko - corpus ciliare trojúhelníkový prstenec za duhovkou, směrem k zadnímu pólu se oplošťuje, končí před ekvátorem (ora serrata) vychází z něj závěsný aparát pro čočku je zdrojem komorové tekutiny obsahuje hladký ciliární sval, jehož stahem se mění optická mohutnost čočky - umožňuje akomodaci

Komorová tekutina tvořena v ciliárním tělísku prochází ze zadní oční komory zornicí do přední oční komory, omývá zadní plochu rohovky a přední plochu čočky vstřebává se v rohovko-duhovkovém úhlu do Schlemmova kanálu a dál přes vodní žíly do episklerálních žil důležitá pro výživu rohovky a čočky

Oční čočka - lens cristalina průhledná bikonvexní struktura za duhovkou, zadní plocha zakřivena více skládá se z pouzdra, kory a jádra ve své poloze držena závěsným aparátem, který se účastní i akomodace optická mohutnost cca 20 D tloušťka 3,5 mm, průměr 10 mm

Sklivec - corpus vitreum čirá rosolovitá hmota, optické medium vyplňuje prostor mezi čočkou a zadním pólem oka, slouží k udržení formy bulbu objem cca 4,5 ml, 80% obsahu oka upíná se na papilu zrakového nervu a oblast za řasnatým tělískem - ora serrata věkem dochází k přestavbě a nahrazování komorovou vodou

Cévnatka - chorioidea výživa oka kopíruje vnitřní plochu skléry v celé ploše za ekvátorem a zčásti i před ekvátorem končí před ekvátorem v oblasti ora serrata

Sítnice - retina průhledná blanka vzniklá odštěpením z mozkového základu, s mozkem spojená zrakovou dráhou kopíruje vnitřní plochu cévnatky, ke které adheruje pevně při terči zrakového nervu a v oblasti ora serrata zubatou linií (ora serrata) přechází ve slepou část, ta končí na zadní ploše duhovky na její vnitřní plochu naléhá sklivec

Sítnice - retina chemickými procesy mění světelné paprsky v elektrické impulsy optická část má 10 vrstev, důležitá je vrstva tyčinek a čípků - fotoreceptory další vrstvy tvoří nervové buňky, podpůrné buňky, zraková vlákna, … výživa vnější části z cévnatky, vnitřní části z retinální arterie (vstupuje do oka spolu se zrakovým nervem, větví se na 4 arkády)

Fotoreceptory - tyčinky Fotoreceptory - čípky nakupeny v oblasti žluté skvrny (makuly), do periferie jich již výrazně ubývá 7 milionu čípků umožňují rozlišování barev, detailů a tvarů za dobrého osvětlení Fotoreceptory - tyčinky soustředěny hlavně v periferii sítnice 130 miliónů zrakový purpur (rhodopsin) rozlišení pohybu, tvarů, světla a tmy za šera

Oční pozadí