Ochrana životního prostředí Šárka Doskočilová

Jak bych si představovala zahradu školy, na které budu jednou učit… V této prezentaci bych vám ráda představila moji vizi, jak bych navrhla výuku biologie na základní škole, tak aby to děti pokud možno bavilo a k těmto informacím měly přístup kdykoli.

Informační tabule ve školním parku nebo na školní zahradě Informačních tabulí by mělo být na pozemku školy „tak akorát.“ Měly by se na nich objevovat fakta, ale především zajímavosti, aby více připoutaly pozornost dětí.

Informační tabule č. 1 – Ptáci (Aves) Co už všechno o ptácích víme? Ptáci jsou dvojnozí, teplokrevní a vejce snášející obratlovci. Dnešní ptáci jsou charakterizováni peřím, zobákem bez zubů, kladením vajec s tvrdou skořápkou, vysokým stupněm metabolizmu, srdcem se čtyřmi komorami a lehkou, ale pevnou kostrou. Většina ptáků má přední končetiny přeměněné na křídla umožňující let. Mnoho druhů ptáků podniká každoročně dlouhé migrační cesty a velké množství ptáků absolvuje také krátké nepravidelné tahy.

Informační tabule č. 1 – Ptáci (Aves) Víte, čím krmit ptáčky? Motivace: Ptáci jsou důležitým článkem v potravním řetězci naší přírody. V létě nám pomáhají hubit hmyz, který by si jinak pochutnával na naší zelenině. Je to pomoc čistá, bez chemikálií a rozhodně vydatná – pár sýkor, hnízdící 2x ročně, spotřebuje se svým potomstvem 75 kg hmyzu z vaší zahrady. Je prokázáno, že v zimním období sýkory zlikvidují 50 – 70% obalečů jabloňových, což se projeví červivost pouze u 2% plodů. V zimě ale malé tělíčko sýkorky nebo červenky potřebuje každý den přísun potravy. Nemá totiž velké zásoby tuku, jako třeba medvěd. Co tedy do krmítek? Z naší kuchyně můžeme ke krmení použít strouhanou housku, kousky masa, na plátky nakrájený lůj, stoprocentní tuk. Z přírodních zdrojů podáváme jakákoliv semena nebo plody. Můžeme rovněž zakoupit přímo speciální směs pro zimní přikrmování ptáků. A co určitě ne? Naprosto nevhodné jsou zbytky z lidského stolu nebo jídlo plesnivé. Ptáky zásadně nekrmíme chlebem, uzeninami, slanými potravinami, suchými těstovinami ani kynutými výrobky, protože způsobují ptákům zažívací potíže.

Informační tabule č. 1 – Ptáci (Aves) Proč stavět budky? Ne všichni ptáci si staví svůj příbytek v trávě, rákosí nebo jen tak na větvi. Mnozí vyhledávají hnízdní dutinu – kdysi jich v pralesech bylo dostatek. V dnešní přírodě, zejména pak ve městech je díky činnosti člověka velmi mílo starých vykotlaných stromů, ve kterých by si mohli ptáci postavit „přirozeného“ hnízdo. Roto máme morální povinnost jim to, co jsme vzali nějak vynahradit. Vyvěsíme – li na zahradě ptačí budky, má to pro nás i praktický význam. Vždyť jeden pár hnízdních sýkorek za jediný den kolem 500 housenek nebo 30 000 kusů hmyzích vajíček. A to už je pořádná pomoc! Bez chemie, bez jedů, bez dalších výdajů! Nemalý užitek poskytují i ostatní druhy ptactva. Vždyť i poštolka, sýček, kalous pochytají denně 1-3 hraboše, čímž zabraňují jejich přemnožení a značným škodám.

Co zde můžete například vidět? Kos černý Sýkora koňadra

Informační tabule č. 2 – Národní parky České republiky V České republice jsou v současné době 4 Národní parky. Krkonošský národní park rok vyhlášení: 1963 Národní park Podyjí rok vyhlášení: 1991 Národní park Šumava Národní park České Švýcarsko - Rok vyhlášení 2000

KRNAP Pančovský vodopád (140m)

Národní park Podyjí Liščí skála

Národní park Šumava

Národní park České Švýcarsko Pravčická brána

Informační tabule č. 3 – CHKO – Chráněné krajinné oblasti v ČR V současné době je v České republice 25 chráněných krajinných oblastí. CHKO Beskydy CHKO Bílé Karpaty CHKO Blaník CHKO Blanský les CHKO Broumovsko CHKO České středohoří CHKO Český les CHKO Český ráj CHKO Jeseníky CHKO Jizerské hory CHKO Kokořínsko CHKO Křivoklátsko CHKO Labské pískovce

Informační tabule č. 3 – CHKO v ČR CHKO Litovelské Pomoraví CHKO Lužické hory CHKO Moravský kras CHKO Orlické hory CHKO Pálava CHKO Poodří CHKO Slavkovský les CHKO Šumava CHKO Třeboňsko CHKO Žďárské vrchy CHKO Železné hory

Vzhledem k času, který je vymezen na prezentování, jsou na následujících snímcích pouze mnou vybraná CHKO. Děkuji za pochopení.

Informační tabule č. 3 CHKO - Beskydy Důvodem vyhlášení CHKO Beskydy byly její výjimečné přírodní hodnoty, zejména zbytky původních pralesovitých lesů s výskytem vzácných karpatských živočichů a rostlin. Pozoruhodné jsou také druhově pestré louky a pastviny, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy. Beskydská krajina má dosud mimořádnou estetickou hodnotu, která vznikla historickým soužitím člověka s horami. Význam chráněné krajinné oblasti je podtržen vyhlášením 53 maloplošných zvláště chráněných území. V rámci budování evropské soustavy chráněných území Natura 2000 byla celá CHKO navržena jako Evropsky významná lokalita a v roce 2005 zde byly zřízeny hned 2 ptačí oblasti – Beskydy a Horní Vsacko. www. Beskydy.ochranapřírody.cz

Informační tabule č. 3 – CHKO Bílé Karpaty Bílé Karpaty představují mimořádnou oblast mezi našimi velkoplošnými chráněnými územími. Celá oblast, byla po mnoho staletí kultivována člověkem. Přesto, nebo právě proto se zde dochovaly mimořádně cenné přírodní hodnoty a na mnoha místech lze hovořit o harmonické krajině. Rozsáhlá historická odlesnění v Bílých Karpatech měla velmi často charakter krajinářských úprav citlivě využívajících zdejších přírodních podmínek. Výsledkem jsou tisíce hektarů jedinečných květnatých luk s roztroušenými dřevinami, představující dnes typický krajinný ráz Bílých Karpat. Z přírodovědného hlediska jsou tyto květnaté karpatské louky pozoruhodné především bohatostí rostlinných společenstev s vysokým zastoupením kriticky ohrožených druhů rostlin. Díky tomu patří k nejcennějším lučním biotopům Evropy a jsou studijní plochou světového významu. Dalším neméně cenným prvkem jsou rozsáhlé lesní komplexy v centrální a severní části pohoří z celou řadou typických prvků karpatské květeny i fauny. www. bilekarpaty.ochranaprirody.cz

Informační tabule CHKO Blaník Jižně od Prahy se rozkládá nejmenší chráněná krajinná oblast naší republiky - Blaník. Důvodem vzniku byla ochrana harmonické, vyvážené krajiny Středních Čech, jejíž ústřední dominantou je památná hora Blaník. Základní charakteristikou oblasti je mozaikovité střídání lesních celků, polí, luk a menších rybníků s vhodně začleněnou zástavbou obcí.

Informační tabule – CHKO Blanský les Na jihu Čech, v šumavském podhůří, severně od města Český Krumlov, se nachází přírodně velmi zachovalé území, nazývané Blanský les. Nejvyšší vrchol tvoří dominanta hory Kletě s nadmořskou výškou 1083 m. Významným, avšak hraničním tokem je řeka Vltava, která odvodňuje téměř celé území CHKO. Středem oblasti protéká Křemžský potok. Na jihu patří k významným tokům Polečnice a Chvalšinský potok. V geologickém podloží převládá granulit, jižní část pak tvoří převážně krystalické vápence spolu s erlány a amfibolity. Středem oblasti se táhne nepravidelné pásmo serpentinitů. Více než polovina území CHKO je pokryta lesními porosty, z nichž nejvýznamnější jsou smíšené podhorské lesy s převahou buku. Nalezneme je na severovýchodních svazích Kletě a ve skupině vrchů Bulový a Vysoká Běta. Zcela specifická je květena křemežských hadců, tvořená zčásti reliktními bory. Pozoruhodná a velmi významná je teplomilná a vápnomilná květena v okolí Českého Krumlova.

Informační tabule CHKO Broumovsko Broumovsko patří k chráněným krajinným oblastem vrchovinného typu. Je to malebná krajina s ostrůvky divoké přírody. Krajina, pod kterou v hloubce Polické křídové pánve proudí nejčistší voda, je zabydlená a obhospodařovaná. Má bohatou historii - zdejší církevní i lidové stavby jsou v architektuře pojmem. Broumovsko je známé především svými přírodními krásami. Nejcennější jsou dvě národní přírodní rezervace. Adršpašsko-teplické skály patří se svými  17 km2 k největším skalním městům ve střední Evropě. Spolu s Broumovskými stěnami jsou výjimečné svým reliéfem a klimatem, umožňujícím existenci ojedinělé květeny a zvířeny. Vrcholová část stolové hory Ostaš a mimořádně členitá Křížová cesta u Adršpachu byly vyhlášeny v roce 1956 přírodními rezervacemi. Borek a Kočičí skály jsou přírodní památky.

Informační tabule CHKO České středohoří Chráněná krajinná oblast České středohoří se rozprostírá na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. Zaujímá téměř celou geomorfologickou jednotku stejnojmenného pohoří. Pro České středohoří typické kuželovité tvary kopců jsou výsledkem třetihorní vulkanické činnosti, která vytlačila vyvřeliny většinou čedičového typu a znělce do tvaru kup a příkrovů. Specifické přírodní podmínky (průměrné roční teploty 9-5°C, průměrné roční úhrny srážek 470-800 mm, převážně zásaditá reakce půdy) jsou důvodem, proč je České středohoří jedna z nejbohatších oblastí na množství druhů rostlin a živočichů v České republice. Charakteristická jsou teplomilná stepní společenstva a společenstva sutí a na ně vázaný výskyt několika desítek druhů, které jsou v rámci státu prohlášeny za kriticky nebo silně ohrožené. Díky vhodným přírodním podmínkám bylo České středohoří velmi brzy osídleno a kultivováno člověkem. Během staletí se tu vyvinula svérázná, harmonicky utvářená krajina, typického reliéfu, krajina ovocných sadů, protkaná množstvím drobných sídel s lidovou zástavbou a vznosnými historickými památkami

Informační tabule CHKO Český kras Od Prahy jihozápadním směrem k Berounu se rozkládá krajina, která svou mnohotvárností až divokostí některých částí okouzlí srdce každého, alespoň trochu romantického návštěvníka. Vápencový podklad, který zde tvoří převážnou část geologické stavby, je rozryt krasovými kaňony a roklemi, provrtán mnoha jeskyněmi a na svém temeni nese porosty dubových hájů s neobvyklou bohatostí bylinného patra. Kromě krajinářských a estetických hodnot má toto území i značný přírodovědný význam a právě přírodovědci jej začali nazývat Českým krasem. V roce 1972 byla na téměř celém území vyhlášena chráněná krajinná oblast. Na geologické stavbě Českého krasu se z prvohorních útvarů podílí především silur a devon, které jsou zastoupeny hlavně mořskými usazeninami břidlic, vápenců a vápnitých břidlic se světově významnými nálezy zkamenělin a stratigrafickými profily.

Informační tabule CHKO Český ráj Českým rájem byla v druhé polovině devatenáctého století nazvána krajina, kde jsou přírodní hodnoty umocněny historickými památkami. Člověk zdejší kraj přetváří již mnoho tisíc let, jeho působení je však v relativní rovnováze s přírodou. Chráněná krajinná oblast Český ráj byla vyhlášena jako první CHKO v naší republice v roce 1955. Jejím posláním je ochrana geomorfologických hodnot, zachování typického vzhledu krajiny a udržení celkové biologické rozmanitosti. Oblast je tvořena především kvádrovými pískovci, které zde byly uloženy v druhohorách na okrajích tehdejšího moře. Současná podoba skalních útvarů je výsledkem dlouhotrvajícího působení sil z nitra Země a trvalé erozní činnosti. Skalní města a vrchy třetihorního vulkanického původu jsou základem jedinečnosti území. K zajímavým prvkům skalních měst patří jeskyně, pseudo závrty, skalní brány a okna. Symbolem kraje jsou tvarově unikátní Trosky se zříceninou hradu. Rostlinná a živočišná říše je zastoupena převážně druhy skalních měst a mokřadů a to i přes velkou rozmanitost přírodních stanovišť. Druhovou pestrost organismů obohacují horské i teplomilné druhy.

Informační tabule CHKO Křivoklátsko Kraj Oty Pavla. 'Nad ostrůvkem u řeky stoupala do výšky stráň, a byla to zvláštní stráň, nebylo v ní žádné kamení, jaké v takové stráni bývá, ale hebký vysoký pažit na plošinkách mezi mohutnými duby, sem se chodila pást zvěř a tudy klusala pít k řece. Byla to vlastně krásná zahrada a nebo také zámecký park ...'. Tak líčí přírodu Křivoklátska spisovatel Ota Pavel v jedné z nejznámějších povídek - Smrt krásných srnců. Křivoklátsko, dnes chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace UNESCO, je v porovnání s podobnými krajinami v Evropě zvláštností. Rozkládá se uprostřed Čech a téměř dvě třetiny rozlohy území pokrývají listnaté a smíšené lesy. Dodnes zde zůstalo zachováno více než 1800 druhů cévnatých rostlin, nejméně 52 druhů dřevin, hnízdí zde kolem 120 druhů ptáků a dosud nespočetné množství dalších příslušníků živočišné říše, z nichž je nejeden zařazen do červených seznamů vzácných a ohrožených druhů. Bohatství a zachovalost celé oblasti je podmíněno mnoha přírodními prvky i historickými souvislostmi. Mezi nejdůležitější patří velká členitost terénu Křivoklátské vrchoviny, pestrá geologická stavba, údolní fenomén řeky Berounky, různorodá orientace stanovišť ke světovým stranám, typy půd, klimatické podmínky i historický vývoj osídlování. Strmé a nepřístupné stráně údolí řeky Berounky jsou kryty přirozenými lesními porosty, místy prostupují skalní výchozy s typickou teplomilnou florou a faunou. Vodní tok vymodeloval za dlouhá tisíciletí v horninovém podkladu hluboké, místy až kaňonovité údolí a přítomnost řeky tu způsobuje teplejší mezoklima. Naproti tomu oboustranné přítoky Berounky vytváří úzce zaříznutá údolí, na jejichž dno jen těžko pronikají sluneční paprsky, zvláště pak v letních měsících, kdy se uzavírá klenba listnatého lesa. Teplota na dně údolí je po většinu roku velmi nízká, což odpovídá podmínkám podhorských až horských území. Teplotní inverze, pro Křivoklátsko typický jev, je jednou z hlavních příčin vysoké druhové rozmanitosti zdejší přírody

Informační tabule CHKO Pálava Pálava se nachází v severozápadním výběžku Panonské nížiny v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, což umožňuje jak pěstování vinné révy, tak výskyt mnoha druhů rostlin, které u nás nikde jinde nerostou. Pestrá mozaika skalních suchých trávníků, lemových společenstev, suchomilných křovin a teplomilných doubrav na svazích Děvína, která vznikla z části pod vlivem pastvy, se označuje jako krasová lesostep. Na plošinách Milovického lesa převládají rozvolněné sprašové doubravy s druhově bohatým bylinným podrostem, na severně orientovaných svazích a v údolích je nahrazují panonské dubohabřiny. V okolí Křivého jezera v nivě Dyje zůstaly zachovány porosty tvrdého luhu s dubem letním a jasanem úzkolistým a nevelké plochy zaplavovaných luk. Na západním břehu rybníka Nesytu u Sedlece dosud přežívají zbytky slanomilné vegetace, která byla v minulosti na zasolených pastvinách jižní Moravy téměř běžná.

Informace poskytl server www.ochranaprirody.cz. Děkuji za pozornost. 