Mgr. Michal Oblouk LEGISLATIVA

-dvoukomorový zákonodárný sbor České republiky -je tvořen Poslaneckou sněmovnou (dolní komora) a Senátem (horní komora) -činnost: 1)má právo měnit Ústavní pořádek České republiky 2)schvaluje mezinárodní smlouvy 3)rozhoduje o vyhlášení válečného stavu v případě napadení nebo plnění mezinárodních závazků a rozhoduje o účasti České republiky v obranných systémech NATO 4)vyslovuje souhlas s vysláním armády mimo území státu, jakož i s pobytem cizích vojsk na území České republiky 5)vytváří zákony – Sněmovna na základě návrhů vypracovává nové zákony, když je schválí, putují do Senátu PARLAMENT

-je tvořena 200 poslanci volených na čtyři roky poměrným systémem s 5% klauzulí -vznikla k 1. lednu 1993 transformací z dosavadní České národní rady -je usnášeníschopná při třetinové účasti (67 poslanců) nadpoloviční většinou, kvalifikované většiny jsou 101 poslanců (např. přehlasování prezidentského veta či vyslovení nedůvěry vládě) a 120 hlasů (přijetí ústavního zákona, ratifikace některých mezinárodních smluv) -nachází se na Malé Straně v Praze, ve třech blocích domů a paláců v oblasti mezi Malostranským a Valdštejnským náměstím, kolem Sněmovní a Thunovské ulice -činnost: 1)podílí se na ustavení nové vlády a kontroluje její činnost 2)vyslovuje důvěru či nedůvěru vládě 3)schvaluje státní rozpočet na příští rok a projednává státní závěrečný účet roku minulého 4)pro vyšetření věcí veřejného zájmu může zřídit vyšetřovací komisi POSLANECKÁ SNĚMOVNA

-volby se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásady poměrného zastoupení (200 mandátů se rozdělí v poměru podle počtu odevzdaných platných hlasů v krajích) -právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let a není zbaven svéprávnosti, právo být volen má každý občan starší 21 let s volebním právem -nemůže být rozpuštěna tři měsíce před skončením jejího volebního období, jinak může být rozpuštěna prezidentem jen z ústavou stanovených důvodů, např. když nevysloví důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny (nastává až po dvou nevysloveních důvěry vládě, jejíž předseda byl jmenován prezidentem) -vedení: předseda a místopředsedové -orgány: výbory (mandátový a imunitní výbor, petiční výbor, rozpočtový výbor, kontrolní výbor, organizační výbor, volební výbor, výbor pro evropské záležitosti), komise a vyšetřovací komise POSLANECKÁ SNĚMOVNA

PŘEDSEDOVÉ PS Milan Uhde 1993 – 1996 Miloš Zeman 1996 – 1998 Václav Klaus 1998 – 2002 Lubomír Zaorálek 2002 – 2006 Miloslav Vlček 2006 – 2010 Miroslava Němcová 2010 – 2013 Jan Hamáček – od r. 2013

-čítá 81 senátorů volených na šest let většinovým systémem, každé dva roky se obmění třetina senátorů -je nerozpustitelný -vznikl r sídlem je areál Valdštejnského paláce spolu s Valdštejnskou zahradou, Valdštejnskou jízdárnou a dále Kolovratským palácem a Malým Fürstenberským palácem -činnost: 1)projednává návrhy zákonů, které mu postoupila Poslanecká sněmovna - návrh zákona z Poslanecké sněmovny může: a)schválit – návrh zákona je postoupen prezidentovi ČR b)zamítnout – návrh je vrácen do Poslanecké sněmovny, ta může Senát přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců c)vrátit s pozměňovacími návrhy zpět do Poslanecké sněmovny – ta o zákonu hlasuje ve znění navrženém Senátem, pokud není přijato prostou většinou, hlasuje znovu o návrhu v původním znění navrženém Poslaneckou sněmovnou a je případně schválen nadpoloviční většinou hlasů všech poslanců d)vyjádřit vůli se návrhem nezabývat – tímto usnesením je návrh zákona přijat e)nevyjádřit se – pokud se Senát do 30 dnů k návrhu zákona nevyjádří, je zákon přijat SENÁT

-má a opakovaně využívá právo zákonodárné iniciativy, t. j. může poslanecké sněmovně podávat vlastní návrhy zákonů -v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny přijímá v naléhavých záležitostech na místo zákonů zákonná opatření, která může navrhovat jen vláda a která musí být schválena na první schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny -předseda Senátu vyhlašuje termín voleb prezidenta České republiky -může podat k Ústavnímu soudu na prezidenta žalobu pro velezradu -vyjadřuje souhlas se jmenováním soudců Ústavního soudu, které navrhuje prezident -spolu s Poslaneckou sněmovnou vydává usnesení, že prezident nemůže vykonávat ze závažných důvodů svůj úřad -na návrh Senátu jmenuje prezident předsedu a inspektory Úřadu na ochranu osobních údajů, též navrhuje dva kandidáty na Veřejného ochránce práv -volby se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva podle dvoukolového většinového systému -volby probíhají v 81 obvodech (každé 2 roky v jedné třetině obvodů), za každý obvod je zvolen 1 kandidát, který v prvním kole volby získal alespoň 50% hlasů, pokud žádný z kandidátů nezíská alespoň 50% hlasů, postupují 2 kandidáti s nejvyšším počtem získaných hlasů v prvním kole do kola druhého - ve druhém kole se stane senátorem (od 40 let) kandidát s nejvyšším počtem získaných hlasů SENÁT

PŘEDSEDOVÉ SENÁTU Petr Pithart 1996 – 1998, 2000 – 2004 Libuše Benešová 1998 – 2000 Přemysl Sobotka 2004 – 2010 Milan Štěch – od r předseda zastupuje Senát navenek -mezi jeho pravomoci patří svolávání, zahajování, přerušování a ukončování schůze Senátu; podepisování usnesení Senátu, v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny podepisuje zákonná opatření Senátu -v případě neobsazené funkce prezidenta a současného rozpuštění Poslanecké sněmovny vykonává část pravomocí prezidenta svěřenou předsedovi Poslanecké sněmovny -je volen Senátem vždy po nových volbách do třetiny Senátu

8Cesk%C3%A9_republiky %C4%9Bmovny k%C3%A9_republiky ZDROJE