Indický subkontinent

Jižní Asie

Harappská kultura „kultura poříčí Indu“ cca 3000 – 1500 př. Kr. podle prvního naleziště: Harappa cca 3000 – 1500 př. Kr. velký územní rozsah větší než Egypt, Mezopotámie, Čína vyspělý urbanismus pravoúhlé ulice, kanalizace Kdo byli nositelé této kultury? znali písmo (pečetní destičky), ale neumíme je rozluštit

Mohendžodaro- centrum harappské kultury (dnes v Pakistánu)

Příchod Árjů „urození“ kočovníci zánik Harappské kultury souvisel s pronikáním Árjů cca 1500 př. Kr. co se stalo s nositeli Harappské kultury?

Původ Árjů (?)‏

Rozvrstvení společnosti - základ pro kasty čtyři varny: bráhmani kněží, učenci, znalci véd kšatrijové bojovníci, vládci, později králové vaišjové pastevci, obchodníci, řemeslníci tyto tři vrstvy – „dvojzrozenci“ uzavřený komplex společnosti Árjů šúdrové příslušníci porobených kmenů neárijského původu úkol: sloužit Árjům „bez závisti“ varnový systém snaha zabránit míšení Árjů s domorodým obyvatelstvem celoživotní role každého člověka mezivarnové sňatky trestány degradace do mezivarnových skupin

Společnost v době vzniku buddhismu (v polovině 1. tisíciletí př. Kr.)‏ Varny: profesionální diferenciace → přeměna v kastovní systém nejvíce vaišjové – nejpočetnější složka obyvatelstva zemědělci, obchodníci, řemeslníci džáti (kasta) – stává se dědičná, uzavřená vznik nedotknutelných(lidé mimo kastovní systém)‏

Vznik hinduismu žádný zakladatel žádná církev místo hlavy církve uznává autoritu véd, zvaných šruti (to, co „bylo slyšeno“)‏ autoritu bráhmanů, tvůrců smrti (to, „co je třeba si pamatovat“)‏ souhrn etických a společenských příkazů obsaženy v učebnicích - šástrách značně nedogmatický polyteismus i monoteismus důraz na společenské uspořádání – džáti (kasty) lokální svépomocné komunity

Jazykové skupiny

Moderní indické jazyky Indie: 387 živých jazyků (databáze Ethnologue)‏ hlavní skupiny: indoárijské (74% obyvatel)‏-hindština (nejvíce), pandžábština, asámština, kašmírština…. drávidské (24%)‏-tamilština… (jih Indie) austroasijské (1,2%)‏ tibeto-barmské (0,6%)‏ lingua franca: angličtina jako druhý jazyk ji ovládá cca 25% obyvatel Indická republika: 24 úředních jazyků mezi nimi i sanskrt (podobná role jako latina v Evropě) jazyk buddhismu, hinduismu i džinismu vyučovaný na indických školách

Nejrozšířenější jazyky 3 jazyk Góndů (Čhatísgarh, Madhjapradéš, Urísa, Maháráštra góndština 13 Ásám ásámština 23 Bihár (není oficiální jazyk)‏ bhódžpurština Paňdžáb, Harijána, Dillí, Čandígarh paňdžábština 25 Bihár maithilština 28 Urísa uríština 30 Kérala malajálamština 41 Gudžarát gudžarátština 44 Karnátaka kannadština 43 Uttarpradéš, Dillí, Džammú a Kašmír, Ándhrapradéš (+ Pákistán)‏ urdština 60 Maháráštra maráthština Tamilnadu (+ Šrí Lanka)‏ tamilština 70 Západní Bengálsko, Tripura (+ Bangladéš)‏ bengálština 80 Ándhrapradéš telugština 337 13 států a území (Uttarpradéš, Bihár, Harijána, Arunáčalpradéš…)‏ hindština počet mluvčích v Indii (mil. osob)‏ oficiální ve státě Jazyk

Mughalská architektura: mešita v Láhauru Mughalové - muslimové z Afghanistánu, Indii ovládali 300 let (1526-1857)

Mughalská architektura: Červená pevnost v Dillí

Mughalská architektura: Tádž Mahal v Ágře V roce 1629 zemřela ve věku 36 let při porodu 14. dítěte žena indického Šáhdžáhána. Jeho žal byl tak veliký, že pro ni truchlil celé dva roky a učinil slib, že postaví pomník hodný její památky.

Evropané Vztahy s Evropou: Indie nikdy nežila v izolaci obchodní styky výměna duchovních hodnot, kulturní kontakty koloniální období změnilo charakter vztahů: vynucení monopolního postavení v obchodě (místo běžného obchodování)‏ zřizování opevněných obchodních stanic do evropského soupeření v Indii se přímo promítaly výsledky válek v Evropě „mrak kolonialismu“ – indická doba temna od poloviny 18. století do poloviny 20. století

Soupeření Evropanů: francouzská Indie před sedmiletou válkou (1741-1754)‏

Evropské faktorie

Díky evropanům - modernizace železnice – od r. 1853 z Kalkaty, Bombaje, Madrásu do vnitrozemí důvody: vojensko-strategické ekonomické železnice otevřela vnitrozemí světovému trhu podpora pěstování technických plodin tradiční: bavlna, juta, opium, indigo nové: cukrová třtina, podzemnice olejná, tabák → agrární krize půda přecházela do rukou věřitelů opakující se hladomory v letech 1850-75: 5 mil. obětí, 1875-1900: 25 mil. obětí

těžba uhlí: poptávka vyvolaná železniční dopravou textilní průmysl Modernizace: průmysl těžba uhlí: poptávka vyvolaná železniční dopravou textilní průmysl západoindická bavlnářská oblast Bombaj, Surat, Ahmadabád, Sólápur… Bengálsko: zpracování juty (Skotové – přeneseno z Dundee)‏ výroba oceli významné závody teprve od r. 1913 (Džamšédpur)‏ kolejnice i mosty dováženy z Británie indický kapitál: pársové (Džamšéddží Táta…)‏ Marvárci (Birla, Mittal…)‏

Nejbohatší država největšího impéria Nástroje koloniální správy se ve svých důsledcích obrátily proti ní: železnice a silnice, telegraf účel: (a) zpřístupnit suroviny a trhy (b) umožnit rychlou dopravu vojsk ale: přispěly ke sjednocení země, k rozšiřování myšlenky vlastenectví, svobody školy, univerzity účel: vychovávat loajální úředníky pro koloniální správu ale: nová inteligence získala v anglickém vzdělání i přístup ke světové literatuře, k soudobým demokratickým a revolučním proudům na Západě angličtina umožnila spojení různých regionů Indie (jako dříve sanskrt)‏ továrny (budovány jen textilní)‏ účel: využít levné suroviny a levnou pracovní sílu k dosažení zisku ale: vytvořily nové sociální vrstvy (dělníky), které se nakonec stavěly proti koloniálnímu režimu

Gándhí

Móhandás Karamčand Gándhí gudžarátský advokát vůdce protibritského (nacionalistického) hnutí přezdívka „mahátma“ (velký duch)‏ studium práv v Británii v letech 1893-1914 boj proti rasistickému režimu v Jižní Africe 1915 – návrat do Indie z Jižní Afriky do nacionalistického hnutí vložil duchovní dědictví staré Indie principy: áhimsa (nenásilí)‏ pasivní (nenásilný) odpor vůči Britům (obětavé odpírání spolupráce)‏ morální převaha neozbrojeného boje inspirace: L. N. Tolstoj

Gandhí a jeho „Svadéší kampaň“ cíl: zrovnoprávnění Indů, získání statutu dominia Začala 1. srpna 1920 bojkot britského zboží domácí výroba bavlněných látek bojkot vládních škol zakládány národní školy bojkot soudů zřizovány lidové tribunály bojkot voleb odevzdání titulů a medailí, udělených koloniálními úřady bojkot všech oficiálních akcí

britský monopol na prodej soli solná daň Solný pochod britský monopol na prodej soli důvod: vytížení lodí z Indie plné zboží, z Anglie vytěžovány solí solná daň postihovala nejchudší symbol závislosti Gándhí: poruším solný monopol solný pochod do Gudžarátu k moři 24 dnů, 390 km provázen stovkami stoupenců sebrána sůl z moře (= porušení monopolu)‏ zatčen Gándhí, Néhrú a vedení Kongresu celkem zatčeno 100 000 lidí kampaň občanské neposlušnosti pokračovala podle předem sepsaných instrukcí

Solný pochod

Gándhí a Néhrú v r. 1937

Rozdělení Indie kořeny rozdělení: Muslimská liga založena v Dháce 1906 muslimové se cítili ohroženi hinduistickou většinou hinduisté zazlívali vedení Kongresu, že dělá muslimům příliš ústupků Muslimská liga založena v Dháce 1906 požadavek muslimského státu poprvé 1930 Kongres se snažil zachovat jednotu Indie i za cenu ústupků Gándhí: „Celou svou duší protestuji proti myšlence, že hinduismus a islám představují dvě protikladné kultury a nauky. Souhlas s takovou představou je pro mne popřením Boha.“

Pákistán a Indie obsah pojmu „Pákistán“ až do roku 1946 velmi proměnlivý členský stát indické federace i samostatný stát Mountbattenův plán Radcliffova komise pro vytýčení hranic (Paňdžáb, Bengálsko)‏ výsledky zveřejněny až po vyhlášení samostatnosti obvinění Británie: uspěchání rozdělení vyvolalo násilí za bezpečnost zodpovědné nové státy, nebyly připraveny největší nucená migrace v historii (Pakistán – Indie a naopak) hranice překročilo 14,5 mil. osob hledali bezpečí mezi „svou“ většinovou populací 7,2 mil. muslimů z Indie do Pákistánu 7,5 hinduistů z Pákistánu do Indie násilí – bouře, masakry (genocida?)‏ odhady počtu obětí: 500 000 až 1 500 000

Rozdělení Indie

Bengálsko a Ásám

Rozdělení Indie

Rozdělení Indie

Rozdělení Indie

Sporná území: Kašmír indicko-pákistánské války (Indo-Pak wars)‏ většinou muslimské obyvatelstvo hinduistický mahárádža Hari Singh rádža usiloval o nezávislost útoky muslimských bojůvek i pákistánské armády požádal Indii o ochranu ta poskytnuta až po prohlášení o přičlenění k Indii říjen 1947 počátek dlouhodobého konfliktu indicko-pákistánské války (Indo-Pak wars)‏ o Kašmír 1947, 1965-66, (1971), 1999 Kašmír rozdělen (linie příměří 1948)‏ indický Kašmír (Džammú, Kašmírské údolí) – cca 55% území Pákistán (Ázád Kašmír, Severní území) cca 30% území Čína (Aksai Čin) cca 15% území

Rozdělený Kašmír

Náboženská struktura nástupnických států britské Indie Indie: 1104 milionů obyvatel (odhad 2005)‏ 1951: 361 milionů 82% hinduisté (839 mil.)‏ 12% muslimové (135 mil.)‏ třetí největší muslimská země na světě 2% křesťané (25 mil.)‏ 2% sikhové (20 mil.)‏ 2% džinisté, pársové, buddhisté aj. (21 mil.)‏ Pákistán: 162 mil. obyvatel 1951: 34 mil. 98% muslimové (159 mil.)‏ 1% křesťané (1,6 mil.)‏ 1% sikhové, hinduisté aj. (1,6 mil.)‏ Bangladéš: 144 mil. obyvatel 1951: 42 mil. obyvatel 86% muslimové (124 mil.)‏ 13% hinduisté (18 mil.)‏ 1% křesťané, buddhisté, animisté (2 mil.)‏

Pákistán – etnické skupiny

Velikost a růst populace 0,4 0,0 1,4 0,3 Maledivy 0,1 2,5 1,0 Bhútán 22,2 1,3 19,7 Šrí Lanka 36,1 1,7 2,2 25,4 Nepál 50,3 2,0 2,6 29,9 Afghánistán 190,0 9,7 1,9 144,2 Bangladéš 228,8 10,9 2,4 162,4 Pákistán 1 363,0 74,2 1 103,6 Indie Podíl na regionu (%)‏ Přirozený přírůstek Počet obyvatel (mil.)‏ Projekce 2025 Odhad 2005 Pramen: Population Reference Bureau - World Population Data Sheet

Hustota zalidnění

Podíl ve věku do 15 let (%)‏ Demografie (2005)‏ 54 69 65 29 2,7 Svět 18 72 71 36 2,8 Maledivy 61 62 40 4,7 Bhútán 11 75 27 2,0 Šrí Lanka 64 63 39 3,7 Nepál 172 42 41 45 6,8 Afghánistán 35 3,0 Bangladéš 85 4,8 Pákistán 60 Indie ženy muži Kojenecká úmrtnost Naděje na dožití Podíl ve věku do 15 let (%)‏ Úhrnná plodnost Země Pramen: Population Reference Bureau - World Population Data Sheet

Plánování rodiny plánování rodiny - jedna z priorit „rozvoje“ od 50. let cíl populační politiky od 80. let: 2 děti heslo: „my dva – naše dvě“ muslimská neochota k plánování rodiny „nás pět – našich dvacet pět“ ale jen propaganda – 95% indických muslimů má jen jednu manželku překážka: nefunguje sociální systém alespoň 5 dětí,aby se s 90% pravděpodobností 2 synové dožili dospělosti Kérala (jih Indie) výjimečný stát (92% gramotnost, nízká koj. úmrtnost, nízká porodnost)‏ společnost z části matriarchální nevládne tu představa, že se dívka musí hned vdát teze „rozvoj je nejlepší antikoncepce“ tu neplatí spíše dáno vysokým podílem plantážního zemědělství - námezdní práce

Největší města Indie (odhad 2006)‏ 1 436 Vadódara (Vadodara)‏ 20. 2 899 Kánpur (Kanpur)‏ 10. 1 475 Ágra (Agra)‏ 19. 3 023 Surat 9. 1 548 Thané (Thane)‏ 18. 3 043 Púna (Pune)‏ 8. 1 585 Ludhiána (Ludhiana)‏ 17. 3 632 Hajdarábád (Hyderabad)‏ 7. 1 643 Bhópál (Bhopal)‏ 16. 3 770 Ahmadábád (Ahmedabad)‏ 6. 1 660 Patna 15. 4 353 Čennaj (Chennai/Madrás)‏ 5. 1 901 Indaur (Indore)‏ 14. 4 638 Kolkata (Calcutta)‏ 4. 2 273 Nágpur (Nagpur)‏ 13. 5 104 Béngalúru (Bangalore)‏ 3. 2 541 Lakhnaú (Lucknow)‏ 12. 11 215 Dillí (Delhi)‏ 2. 2 818 Džajpur (Jaipur)‏ 11. 11 884 Mumbaí (Bombay)‏ 1. Počet obyvatel v tis. Město Poř Pramen: World Gazetteer (odhad 2006)‏

indické státy a svazová území

Náboženské menšiny v Indii muslimové výrazné zastoupení v severních státech Uttarpradéš (31 mil. muslimů), Západní Bengálsko (20 mil.), Bihár (14 mil.), Ásám (8 mil.), Dillí… většina obyvatel v Hajdarábádu (Ándhrapradéš) a Kašmíru významné zastoupení také v Kérale (25% obyvatel) i Karnátace (12%)‏ sikhové nejvíce v Paňdžábu, migrací do dalších severních států ale: každý Paňdžábec není sikh! sikhský terorismus (chtějí spojení indického a pakistánského Pandžábu) křesťané Nágsko 2/3 obyv. (SV Indie) Méghalaj 50%...

Hari Mandir (Zlatý chrám) v Amritsaru Posvátné místo sikhů

Sikh čte Granth Sáhib

Typický sikh – má turban a vousy

Pársové a „věže ticha“

Pársové (potomci Peršanů) nakládají s těly svých mrtvých souvěrců nezvyklým způsobem (půda, oheň, voda … jsou pro ně posvátné); vystavují je totiž na sloupech, kterým se říká "věže ticha". Sluneční paprsky tělo vysuší a o zbytek se postarají ptáci, zejména supi. Avšak bombajští supové již téměř vyhynuli. A slunce je během tříměsíčního období monzunu slabé - reformní pársové nyní při smutečních obřadech improvizují se solárními panely Vědci zjistili, že se problémy supů datují od doby, kdy indičtí farmáři začali ve větší míře používat při léčení dobytka protizánětlivý lék diklofenak, ve vysokých dávkách poškozuje savcům ledviny. Supové se ukázali k diklofenaku ještě mnohem citlivější. K prudké otravě jim stačilo i malé množství léku, které zůstalo v mase či vnitřnostech zvířat.

Kasta vznikla postupnou diferenciací ze čtyř árijských varn dnes tisíce kasta se při sčítání lidu nezjišťuje (od r. 1947)‏ ale je viditelná bráhmani – cca 6% obyvatel Indie vyšší kasty – cca 14% nižší kasty – cca 50% dalité – cca 15-18% (vše odhady)‏ kasta – endogamní skupina (sňatky jen v rámci 1 kasty) koncept rituálního znečištění, zakotvený nábožensky vyšší kasty – na vyšších postech ve společnosti vzdělání, obchod, vojsko kastovní tisk, banky, koleje (školy), nemocnice…

„Nedutknutelní“– dalité (jsou mimo kastovní systém) - dělají nejpodřadnějsí práce (dnes diskriminace oficiálně zakázána, ale děje se pořád (hlavně na venkově) dalité – boj proti sociálnímu útlaku r. 1990 – program indické vlády na zvýšení počtu míst rezervovaných na školách pro dality odpor vyšších kast masové protesty protestní sebeupálení studentů (i dokonaná)‏

Sociální problémy: venkov a město voda nedostatek zavlažovací zařízení (tradičně na zvířecí pohon)‏ sociální a politické konflikty – o využívání vody dluh polofeudální vztahy i po oficiálním zrušení nevolnictví 1975 vztah věřitel – dlužník dalité mají často zájem na takových vztazích – nejen nemohou, ale často ani nechtějí se ze vztahů závislosti dlužníka vyvázat příslušnost k věřitelově hospodářství poskytuje i sociální záruky pracují za jídlo, šaty, chatrč obrana proti horší formě kastovního útisku někdy zadlužení na generace dopředu dětská práce v nejchudších vrstvách, zvláště ve městě nejvíce zchudlí příslušníci nízkých kast – ale ne dalité dalité žijí z 90% na venkově

gramotnost podle okresů (2001)‏

Hospodářství

Průmysl převažují malé podniky a dílny velké podniky vládní podpora malým podnikům (Gándhí)‏ celkově zaměstnávají většinu pracujících v průmyslu velké podniky v odvětvích, na něž se zaměřily programy industrializace ocelárny hlavní centrum: Damódarská pánev, Džamšédpur (Urísa, Západní Bengálsko, Čhotá Nágpur)‏ chemie, petrochemie (Bhópál)‏ strojírenství, automobilový průmysl textilní průmysl – tradiční čtvrtina exportu především bavlna (okolí Bombaje, také juta (Západní Bengálsko – tedy V Indie) a kokosová vlákna

Průmyslové oblasti a centra Mumbaí (Bombaj) – hlavní obchodní a finanční centrum sídlo centrál většiny velkých firem a bank Maháráštra – centrum tradičního textilního průmyslu (bavlna)‏ filmové ateliéry („Bollywood“)‏ Západní Bengálsko textil - juta uhlí a ocel tradiční lokální specializace – příklady: Kánpur: kožené výrobky Morádabád: zboží z bronzu Mirzápur: koberce (tradice z Mughalské říše – Peršané)‏

hlavní centrum: Bengalur (Bangalore) High – tech hlavní centrum: Bengalur (Bangalore) dostatek lidí s dobrou znalostí angličtiny vysoká vzdělanost, znalost výpočetní techniky liberální ekonomická politika státu Karnátaka přesun výroby high-tech firem 3M, Ericsson, Helwett-Packard, IBM, Motorola… počítače, telekomunikace, letectví… vývoj software Bengalur – „electronic city“ jedno z nejrychleji rostoucích center v Asii

chudé a bohatší státy: HDP na obyvatele

Delta Gangy a Brahmaputry - mangrovy

Vzdušné kořeny mangrovů