TINITUS

Latinské slovo „tinnire“ znamená zníti, zvoniti neboli cinkati.

Něco z historie První zmínky o tinitu jsou již přibližně před 3500 lety a pocházejí ze starého Egypta. Více než 20 receptů a zásahů známe již ze stareho Babylonu. Dosti rozsáhlé zprávy pocházejí ze staré Indie, Arábie,Persie, Řecka či Říma.

Paracelsus- to byl první člověk v dějinách, který okolo roku 1500 n. l Paracelsus- to byl první člověk v dějinách, který okolo roku 1500 n. l. pochopil, že tinitus může být způsoben extrémním hlukem. Volt-okolo roku 1800 n. l. provedl první pokusy, kterými se pokusil ovlivnit ušní šelesty. (Byl to známý vynálezce baterie) Slavné osobnosti, které trpěli tinitem, byli např. Martin Luther, Ludwig van Bethoven, Bedřich Smetana.

V dnešní době je tinitus v medicíně chápán joko vnímání zvuků kolem nás. Je součástí široké škály zvuků(přes pískavé, hučivé, šumivé, pravidelné, nepravidelné), které některým z nás dokážou pořádně znepříjemnit život.

Tinitus zahrnuje všechny subjektivně vnímané šelesty, které nejsou způsobeny zevními zvuky a nemohou být tudiž objektivně slyšeny. Z hlediska výskytu nejde o přiznak zanedbatelný, vždyť podle posledních studií trpí ušními šelesty asi 15-17% veškeré populace na světě, 5% pacientů má velmi sníženou kvalitu života. A to z těchto příčin- Pruchy spánku - Zvýšená únavnost -Podrážděnost - Neschopnost se soustředit To vše vede k narušení mezilidských vztahů a mnohdy i k výrazným změnám v chování dané osobnosti.

Rozlišení tinitu Primární tinitus Sekundární tinitus Příčina: 1. Primární tinitus- Příčina je lokalizována do oblasti vnitřního ucha, sluchových drah nebo center mozku. 2. Sekundární tinitus- má zcela jinou lokalizaci a to například: Zevní zvukovod- mazová zádka Eustachova tuba Ve středouší- opakované středoušní záněty Onemocnění krční páteře

Na vzniku tinitu se též mohou podílet: Metabolické onemocnění- Diabetes Endokrinologické onemocnění štítné žlázy Hormonální změny- menopauza, těhotenství Zatížení hlukem, návštěva diskotéky Dlouhodobé zatížení zvukem- práce v hlučném prostředí Cévní či virové onemocnění Stres Přepracování

Stupně tinitu Tinitus 1. Stupně- to je lehká forma postižení, se kterou můžeme žít bez větších problémů v běžném životě Tinitus 2. Stupně- u této formy se již projevují problémy s usínáním Tinitus 3. Stupně- tento typ tinitu způsobuje lidem každodenně neustále problémy. Tinitus se dostal hluboce do jejich podvědomí a způsobuje problémy soustředění atěžké poruchy spánku. Z toho vyplývají potíže v pracovním i společenském životě. (Člověk je podrážděný, nevrlý).

Vyšetření a léčba tinitu Po té co jsme si objasnili, co to vlastně tinitus je, můžeme se zmínit o základních vyšetřovacích metodách, které vedou ke správnému stanovení diagnosy a následné léčbě.

Vyšetřovací metody Zevrubná anamnéza Otorinolaryngyskopické vyšetření- vyšetření sluchu- pomocí kl. Audiom. -vestibulární vyšetření- vyšetření rovnovážného ústrojí -objektivní vyšetření sluchu 3. V rámci nutného miltidisciplinárního přístupu se dále doporučuje vyšetření

RTG středoušní a krční páteře MR Neurologické vyšetření Oční vyšetření Popřípadě metabolické či endokrinologické vyšetření Po všech těchto vyšetřeních se konečně přistupuje k léčbě, která není a ani nemůže být vždy univerzální. Ba naopak je vždy nutný individuální přístup k tomu danému jedinci.

Pro správnou medodu léčby je stěžejní výsledek audiometrického vyšetření, při kterém se pacienti rozdělí do dvou skupin A to:1. S normálním prahem sluchu 2. Pacienti s nedoslýchavostí V obou případech používáme dva léčebné postupy- Pasivní a aktivní.

1.Pasivní léčba tinitu Spočívá v podávání tzv. vasoaktivních léků a to ve většině případů nitrožilně.Tito pacienti jsou přijímáni k hospitalizační léčbe (což je léčba , při které pacienti navštěvují HBO. Díky farmakologické vlastnosti preparátů- zvyšovat přítok krve do vnitřního ucha a zároveň neovlivňovat krevní tlak, můžeme je kombinovat s jinými léky. Používáme též vitaminozní léčbu a to zvláště vitamíny řady B. V případě pasivní léčby je pacient odkázán pouze čekat v případný pozitivní efekt terapie. Proto se dnes preferuje aktivní forma.

2. Aktivní forma léčby tinitu Ta spočívá v aktivním přístupu pacienta ke svému problému. Jde tady hlavně o to, jak se pacient se šelestem vyrovná. Je třeba se naučit s tinitem žít. Ať zvolíme jakoukoli léčbu, vždy je důležité, aby pacient chodil často na vzduch a nezavíral se ve vydýchané, nebo dokonce zakouřené místnosti. Pak by veškerá léčba založena na vosoaktivních preparátech byla neúčinná.

Výzkum nové metody léčby tinitu Výzkumní pracovníci z Německa zkoumají novou metodu léčby tinitu. Studie udávají, že krátkodobé oslabení mozkové aktivity v oblastech, kde se normálně zpracovávají zvuky a řeč, vede k poklesu a ustávání tinitu. Vědci se domnívají, že příčinou šelestů může být skutečnost, že se mozek po poškození sluchu nedostatečně přizpůsobí nově vzniklé situaci. Je tedy pravděpodobné, že šelesty, které se objeví po poškození ucha, mají původ v mozku samém, A tedy ztracená aktivita postižné mozkové oblasti může být znovu uvedena do pořádku skrze cílovou mozkovou stimulaci .

Co se tedy při tinitu doporučuje Zaměstnat svou mysl Zaměstnat své uši-hra na hudební nástroj Zůstat aktivní-nezdávat se svých aktivit ať sportovních tak společenských Umět se uvolnit-naučit se relaxovat Dbát o sebe Nalézt pozitivní postoj a odvahu s tinitem bojovat a nepodávat se mu Naučit se oněm mluvit

Co se nedoporučuje při tinitu? Stále se jím zabývat a litovat se Vést si záznamy o tinitu Nosit ušní špunty Stáhnout se do ústraní- vzdát se všech dosavadních aktivit Být příliš ve spěchu a stresu