5RE904 Regionální věda Teorie regionálního rozvoje Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Regionální věda 1 5RE904 Regionální věda Teorie regionálního rozvoje Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

Proč se zabývat teoriemi regionálního rozvoje? Teorie regionálního rozvoje představují více či méně ucelený systém vysvětlujících působení základních faktorů, subjektů, mechanizmů a dalších souvislostí regionálního rozvoje. Teorie tedy mají významný poznávací význam. Současně je však znalost teorií regionálního rozvoje základem pro koncipování adekvátní regionální politiky či regionální rozvojové strategie. Teorie regionálního rozvoje mají tedy i významný praktický význam. Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

Teorií regionálního vývoje byl vytvořen větší počet a existuje proto i více množností jejich klasifikace, resp. rozdělení do skupin. Tradičně nicméně bývají děleny do 2 základních skupin. První skupinou jsou konvergenční teorie (teorie regionální rovnováhy), které předpokládají, že přirozenou základní tendencí regionálního rozvoje je tendence ke snižování rozdílů mezi regiony. Druhou základní skupinou jsou pak divergenční teorie (teorie regionální nerovnováhy), které naopak za základní tendenci regionálního rozvoje považují zvyšování regionálních rozdílů. Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

Klíčovým rozdílem mezi oběma skupinami teorií je rozdílná váha, kterou kladou na diferenciační (např. brain drain výzkumných pracovníků do nejatraktivnějších institucí v nejvyspělejších zemích) a nivelizační mechanizmy (stabilizační role fiskální politiky, kdy se např. vybere větší objem daňových výnosů ve vyspělých regionech daného státu, zatímco sociální dávky směřují v nadprůměrném rozsahu do méně vyspělých regionů). Existují také epizodické teorie regionálního rozvoje, které předpokládající více či méně pravidelné střídání prosperity a úpadku jednotlivých regionů. Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

Divergence versus konvergence: věčná otázka? Přestože dělení teorií regionálního rozvoje na konvergenční a divergenční představuje tradiční dělení teorií regionálního rozvoje, význam této otázky je spíše přeceňován a navíc je různými autory chápán i velmi odlišným způsobem. Studií zaměřených na zodpovězení této otázky byl zpracován velký počet, ale jejich výsledky nejsou nijak jednotné, neboť některé studie prokazují tendence ke konvergenci, jiné k divergenci. Výsledek zkoumání základní tendence regionálního rozvoje totiž záleží na celé řadě faktorů. Především existují různá pojetí respektive definice konvergence a divergence. Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

Neoklasické teorie regionálního rozvoje Neoklasická teorie je mikroekonomickou teorií, která je založena především na analýze chování aktérů (jednotlivců, domácností, firem apod.) na trhu. Je založena na celé řadě zjednodušujících předpokladů, jako jsou racionalita chování a dokonalá informovanost aktérů, dokonalá mobilita výrobních faktorů, dokonalá dělitelnost výrobních faktorů, dokonalá soutěž apod. Tyto více či méně nerealistické předpoklady se proto promítají i u neoklasických teorií regionálního rozvoje, které předpokládají samovolnou tendenci socioekonomického sytému ke stavu rovnováhy. Existenci regionálních problémů neoklasická teorie nepředpokládala, chronická nezaměstnanost byla vysvětlována nízkou mobilitou pracovních sil. Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

Regionální věda podle W. Isarda Walter Isard se pokusil propojit ekonomii, geografii a prostorové plánování (viz např. Isard, 1960). Cílem bylo transformovat tehdy deskriptivní regionální ekonomii v exaktní a teoreticky vyspělou vědu. Snažil se proto o zvědečtění důrazem na modelování (např. gravitační model, analýzy vstup-výstup, lokalizační modely dle teorie centrálních míst). Po zhruba dvacetileté odmlce došlo v 90. letech 20. století k oživení zájmu o regionální vědu v Isardově pojetí ve formě tzv. nové ekonomické geografie. Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

Teorie ziskových cyklů Teorie ziskových cyklů přímo navazuje, resp. vychází z teorie výrobních cyklů. Podle Ann Markusen prosperita regionu závisí na strategiích velkých firem, které se snaží dosáhnout superzisků (tento pojem zavedl E. Mandel). Strategie velkých korporací se liší v jednotlivých fázích ziskových cyklů, klíčová pro rozhodování firem je pak míra oligopolizace daného tržního segmentu. Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

Teorie skupiny jádro – periferie Teorie exportní základny (D. North, 1955) Teorie růstových pólů (F. Perroux, 1950, J. Boudeville, 1966) Teorie kumulovaných příčin (G. Myrdal, 1957) Teorie nerovnoměrného rozvoje (A. Hirschman, 1958) Obecná teorie polarizovaného rozvoje (J. Friedmann, 1966) Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

Kriticko-realistické teorie Teorie územních děleb práce (D. Massey, 1984) Teorie územních děleb práce je zřejmě nejvýznamnější nemarxistickou teorií regionálního rozvoje s výraznými prvky kritického realizmu. Snahou autorky je vytvořit obecnou teorii, tj. vysvětlení regionálního vývoje. Massey svou teorií chtěla kriticky reagovat na zjednodušené explanační rámce vyplývající z nedostatečně promyšlené aplikace kvantitativních metod v geografii. Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

Kritika regulační teorie a teorie flexibilní specializace Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

Neoliberální teorie regionálního rozvoje Nová ekonomická geografie a nová teorie růstu (P. Krugman, W. Arthur, P. Romer) Z metodologického a politického hlediska vycházejí z neoliberální pozice, zejména vycházejí z metodologických předpokladů neoklasické ekonomické školy a pokračují v neoklasické tradici modelování. Oproti neoklasickým teoriím je hlavním rozdílem skutečnost, že stoupenci školy nové ekonomické geografie opustili neoklasický postulát o klesajících výnosech a dokonalé konkurenci a nahradili jej konceptem vnějších úspor, rostoucími výnosy z rozsahu a nedokonalou konkurencí. Chápání socioekonomických procesů je často inspirováno fyzikálními modely rovnováhy. V rámci svého výzkumu často vytvářejí matematické modely externích úspor, aglomeračních výhod a rostoucích výnosů v duchu lokalizačních teorií Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

Teorie regionálního rozvoje inspirované institucionálními přístupy 1 Institucionální přístupy jsou přínosné zejména při objasňování vzniku a vývoje rozdílů a mechanizmů evolučních změn v ekonomice mezi státy i mezi regiony. Velmi cenné jsou analýzy evolučního procesu, během kterého se institucionalizují podmínky, jež v některých případech vedou k prosperitě a růstu a v jiných ne. Dále zaznamenávají úspěchy při analýze motivů chování významných aktérů, při studiu procesu učení na úrovni jednotlivců i firem, vzniku inovací, vztahu práva a ekonomiky nebo role politické moci a zájmových skupin ve fungování ekonomiky. Institucionální teorie regionálního rozvoje Teorie výrobních okrsků Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

Teorie regionálního rozvoje inspirované institucionálními přístupy 2 Teorie výrobních okrsků Hlavními předpoklady teorie výrobních okrsků jsou vertikální dezintegrace výroby, tj. odštěpení specializovaných činností původně vykovaných v rámci jedné mamutí firmy do samostatných podniků. Výhodou těchto malých specializovaných firem je schopnost pružně reagovat na měnící se poptávku (např. výroba malosériového a módní zboží), ale současně dosahovat úspor z rozsahu až extrémně vysokou specializací (např. některé oděvní firmy jsou specializované jen na výrobu rukávů, jiné na výrobu límců, další na barvení, střihy apod.). Dosahování úspor je tedy umožněno úzkou mezifiremní spoluprací, dále využíváním flexibilních technologií a existencí specializovaných firem, které sdruženým firmám poskytují tzv. reálné služby (exportní agentury, které vysoce kvalifikovaných poradenstvím umožňují značnou část produkce exportovat, dále firmy plnící roli jakéhosi velkoobchodníka s úvěry, tj. firmy, které jsou schopny pro celou síť malých navzájem kooperujících firem zprostředkovat výhodné úvěry). Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

Sítě kontaktů a regionální „zakořenění“ Teorie učících se regionů Teorie učících se regionů je dosud nejmladší teorií regionálního vývoje. Vznikla propojením poznatků evoluční a institucionální ekonomie (Lundvall, Nelson) s poznatky teoretiků regionálního rozvoje (Amin, Thrift, Storper). Od 90. let 20. století došlo mezi odborníky mnoha profesí k široké shodě, že zdrojem konkurenceschopnosti v současném světě jsou vědomosti, schopnost učit se a vytváření kulturního klimatu, které napomáhá tvorbě inovací. Právě tyto prvky jsou základními stavebními kameny teorie učících se regionů. Znalosti jsou touto teorií považovány za nejstrategičtější „surovinu“ a učení za rozhodující proces pro zvýšení konkurenceschopnosti typu „high-road“. Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

Děkuji za pozornost Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102