Problémy menšinových skupin II 02 Přístupy sociální práce ve vztahu k menšinám

Přístupy sociální práce ve vztahu k menšinám Antiopresívní přístup Ekologický přístup Na konci 80. let a v průběhu 90. let se v moderní sociální práci začaly prosazovat přístupy, které bývají označovány jako antidiskriminující a antiopresivní.

Antiopresívní přístup Na konci 80. let a v průběhu 90. let se v moderní sociální práci začaly prosazovat přístupy, které bývají označovány jako antidiskriminující a antiopresivní.

Antiopresívní přístup Nárůst zájmu o tyto modely sociální práce souvisí s potřebou některých západních zemí čelit výbušným problémům, které souvisely s pobytem běženců z Východu v Německu i jinde, kriminalitou a nepokoji černošského obyvatelstva ve Velké Británii nebo ve Spojených státech

Antiopresívní přístup Antiopresivní přístupy ( “AOP”) jsou zajímavé tím, že jejich autoři definovali jako cíl intervencí sociálních pracovníků - změnu situace u statusově a kulturně znevýhodněných menšin.

Antiopresívní přístup Výchozím pojmem AOP je „oprese”. Tímto termínem je označováno strukturální znevýhodnění určitých skupin. Těm jsou v moderní společnosti systematicky, s pravidelností upírána některá práva a možnosti, které jsou běžně dostupné většinové části společnosti nebo její elitě.

Antiopresívní přístup AOP se obecně zabývá různými formami útlaku žen, příslušníků různých ras, tříd a etnik, náboženských skupin a dalších sociálních a kulturních skupin.

Vymezení AOP - následujícími rysy 1) Diskriminace je základní rys klientovy situace. Podle představitelů AOP je vysloveně nebezpečné, pokud si sociální pracovník neuvědomuje diskriminaci či opresi, které je klient vystaven.

Vymezení AOP - následujícími rysy AOP si kladou za cíl upozorňovat zejména na opresi, která vzniká mezi kategoriemi lidí, např. oprese mužů vůči ženám (gender), jedné kultury vůči druhé (etnocentrismus), mezi generacemi (ageismus), zdravých lidí vůči postiženým

Vymezení AOP - následujícími rysy 2) Opresi lze buď odstranit, nebo ji posílit. Druhý princip AOP spočívá v nutnosti pochopení, že intervence sociální práce může opresi buď posilovat, nebo odstraňovat.

Vymezení AOP - následujícími rysy 3) Tři imperativy dalším rysem AOP je uplatňování “imperativů” a) spravedlnosti b) rovnosti c) spoluúčasti.

Vymezení AOP - následujícími rysy 4) Zmocňování (empowerment) klientů, je charakterizován jako „proces pomoci jednotlivcům, rodinám, skupinám a komunitám zvýšit jejich osobní, meziosobní, socioekonomickou a politickou moc a rozvíjet vliv na zlepšení jejich životních podmínek“

Vymezení AOP - následujícími rysy Zmocňování stojí na několika principech: a) Víra, že všichni lidé, rodiny, skupiny i komunity mají určitou moc a zdroje ke zvládání své situace, pouze potřebují, aby je někdo poslouchal, respektoval a věřil, že jsou schopni dosáhnout změn.

Vymezení AOP - následujícími rysy b) Jakékoliv trauma, nemoc, zranění či překážka může být zdrojem změn a může vést k novým možnostem. c) Každé prostředí je plné zdrojů, kterých klienti mohou využívat.

Vymezení AOP - následujícími rysy 5) Strukturální povaha klientovy situace AOP klade důraz na citlivost vůči zkušenosti diskriminace (oprese). Sociální pracovník musí být schopen brát v úvahu faktory jako: rasu, etnicitu, rod, věk, postižení, sexuální orientaci atd. a roli těchto znaků v klientově situaci. Pokud to neudělá, může klienta více poškodit než mu pomoci

Vymezení AOP - následujícími rysy 6) Jedinečnost člověka Každý člověk má být vnímán jako jedinečná osobnost se specifickými potřebami, charakteristikami. Je třeba brát vždy v úvahu sociální lokalizaci takového jednotlivce ve smyslu jeho rasy, etnicity, třídy atd.

Vymezení AOP - následujícími rysy 7) Diskriminace je jedna Významnou charakteristikou AOP je, že pojímá různé formy diskriminace jako spojité jevy. Různé formy diskriminace – rasismus, sexismus, diskriminace věkových skupin atd. nepůsobí odděleně nebo nezávisle na sobě.

Vymezení AOP - následujícími rysy Významnou součástí AOP je analýza klientovy situace. V tomto procesu sociální pracovník sbírá informace, aby si udělal obrázek, jaké má klient potřeby a co by se mělo udělat. Pokud se v této části procesu uplatňují předsudky a stereotypy (např. patologický pohled na romské rodiny), jsou možnosti uplatnění AOP limitovány.

Vymezení AOP - následujícími rysy Analýzu situace má sociální pracovník provádět v partnerství s klientem, s ohledem na možnost působení diskriminujících a opresivních faktorů.

TYPY AOP ASIMILACE Tento přístup vychází z předpokladu, že migranti přicházející do nové země přejmou kulturu, životní styl této země. V případě, že do země s menším počtem domorodých obyvatel přichází velké množství přistěhovalců, předpokládá se, že se budou ovšem asimilovat domorodí obyvatelé. Tato alternativní formulace umožňuje porozumět tomu, že zde nejde o otázku, “kdo byl na daném území první”, nýbrž se jedná o problém “síly dominantní kultury”

TYPY AOP Sociální pracovník se snaží klientovi napomoci zvládat různé stupně akulturace, snaží se porozumět klientovu zázemí a pomáhá mu rozvinout dovednosti potřebné v novém prostředí.

TYPY AOP 2) Liberální pluralismus Tento přístup zdůrazňuje princip rovných příležitostí. Jeho zastánci usilují, aby se uplatňovaly stejné zásady rozhodování, a to se zvláštním zřetelem na znevýhodněné skupiny. Zavádějí se zákony, které zaručují právo všech na stejné zacházení v práci, při zajišťování bydlení, všichni musí mít možnost využít stejného spektra sociálních služeb.

TYPY AOP 3) Kulturní pluralismus Tento přístup vychází z toho, že v různých společnostech se mohou vyskytovat různé etnické skupiny. Každá z těchto skupin si ve větší nebo menší míře zachovává své kulturní charakteristiky. Ty mají být dle tohoto přístupu posilovány a ceněny. Tento přístup vede k politice multikulturalismu, která podporuje šíření znalostí a různých kultur.

TYPY AOP 4) Strukturalismus Vychází z předpokladu, že v kapitalistické společnosti mají jednotlivé skupiny různé postavení. Tradičně bývá tento pohled aplikován na postavení sociálních tříd.

TYPY AOP V poslední době se tento pohled ovšem rozšiřuje také na etnické a další kulturní a sociální charakteristiky (gender). Ty jsou pak považovány za základ ekonomické a sociální dominance konkrétních skupin ve společnosti.

Ekologický přístup V 60. letech vzrůstal zájem o ekologické koncepty a jejich nutnou aplikaci v pomáhajících profesích.

Ekologický přístup Na vznik a rozvoj ekologické perspektivy v sociální práci měla vliv obecná teorie systémů, podle níž jsou organismy systémy skládající se z podsystémů, jež spolu komunikují. Na člověka je nazíráno jako na část větších systémů (skupiny, rodiny, společnosti), které jsou spolu ve vzájemné interakci a ovlivňují se.

Ekologický přístup Sociální práce by měla zaměřovat na dvojí perspektivu: na člověka (jakožto systém) i na jeho situaci (tj. jeho prostředí),

Ekologický přístup Sociální práce vycházející z ekologického přístupu se zabývá transakcemi a kontakty jedinců a jejich prostředí, mezi nimiž dochází k vzájemnému ovlivňování, utváření Nesnaží se hledat jenom problémy, konflikty, ale také silné stránky, zdroje a kvality jedince i prostředí

Ekologický přístup Ekologický přístup je protipólem poradenství, psychoterapie či jiných profesí, které se zaměřují zejména na intrapsychické procesy jedince, popř. na interpersonální rodinné procesy a neuvažují o vlivu širšího sociálního prostředí a kultury na život klienta.

Ekologický přístup V praxi se sociální práce v rámci ekologického přístupu užívá tzv. „life“ model. Orientuje se na silné stránky klienta, jeho vrozenou touhu po zdraví a trvalém růstu, modifikuje prostředí dle potřeb klienta a zlepšuje vztahy klienta a jeho prostředí. I v tomto přístupu je důraz kladen na zmocňování klienta, který je chápán jako partner sociálního pracovníka.

Hodnoty v ekologické perspektivě Každý klient je jedinečný a zaslouží si pozornost a úctu (individualizace). 2) Klient má právo vyjadřovat své pocity. Tento proces sebevyjádření je nutno nahlížet jako růstový proces (účelné vyjadřování pocitů).

Hodnoty v ekologické perspektivě 3) Emoční angažovanost sociálního pracovníka při řešení problémů klienta musí být přiměřená (kontrolovaná emoční angažovanost). 4) Klient má právo být akceptován takový, jaký je (akceptace).

Hodnoty v ekologické perspektivě 5) Sociální pracovník nemá právo klienta posuzovat (nepředsudečný postoj). 6) Klient má právo rozhodovat o svém životě v maximální možné míře (sebeurčení). 7) Informace získané od klienta musí být chápány - jako princip důvěrnosti (důvěrnost).

Ekologický přístup Cílem sociální práce z hlediska ekologického přístupu je podporovat růst, rozvoj, posilovat adaptivní kapacity lidí a odstraňovat bariéry v prostředí tak, aby odpovídalo potřebám klientů.

Ekologický přístup Tento přístup si uvědomuje, že mnoho problémů v životě klienta vzniká v důsledku prostředí, v němž klient žije, a proto se dá velmi dobře použít např. při práci s romskou minoritou

Literatura MATOUŠEK, O. a kol. Metody a řízení sociální práce. 1. vyd. Praha : Portál, 2003. ISBN 80-7178-548-2. MATOUŠEK, O., KOLÁČKOVÁ, J. a kol. Sociální práce v praxi : specifika různých cílo- vých skupin a práce s nimi. 2. vyd. Praha : Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-818-0. MATOUŠEK, O. a kol. Základy sociální práce. 1. vyd. Praha : Portál, 2001. ISBN 807178- 473-7. NAVRÁTIL, P. Teorie a metody sociální práce. Brno : Marek Zeman, 2001. ISBN 80- 903070-0-0.