Křížové výpravy Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Křížové výpravy – kruciáty   Křížové výpravy = vojenská tažení evropských panovníků a šlechty do pohanských oblastí nebo proti muslimům či kacířům - vyhlašovány papežem (motivy náboženské, mocenské, kořistnické) - vojáci označeni červeným křížem na oděvu a válečných praporech (řád johanitů - maltézští rytíři, řád templářů, řád německých rytířů) křižáci Znak Jeruzalémského království

11. století - vpád Turků na Blízký východ přerušení obchodních cest z Evropy do Číny, dobytí Jeruzaléma a Palestiny, vraždění evropských poutníků, kteří šli navštívit Boží hrob Cíl křížových výprav na Blízký východ: osvobodit Svatou zemi (Palestinu) od muslimů, obnovit křesťanství v této oblasti zajistit křesťanským poutníkům volný přístup k Božímu hrobu v Jeruzalémě šířit křesťanství mimo Evropu

Účastníci křížových výprav: šlechtické družiny z Francie, nynější Belgie, Nizozemí, německých oblastí Svaté říše římské, Anglie, Čech atd. panovníci, šlechtici i společenská spodina (vidina bohaté kořisti)

Počítačová rekonstrukce Chrám Božího hrobu

Směry křížových výprav do Svaté země Na křížových výpravách bohatla italská obchodní města (Benátky, Janov) – jejich lodě dopravovaly bojovníky. Neblahé důsledky měly křížové výpravy pro byzantskou říši.

Uskutečnilo se osm křížových výprav: 1. křížová výprava (1096 – 1099) - za výpravou stojí papež Urban II. - 1099 dobyt Jeruzalém (křesťané ovládají město do roku 1187) → vznik křižáckých států (Edessa, Tripolis, Antiochea) Krak des Chevaliers (12. stol.) Výrazem moci a síly křižáků měl být i tento mohutný hrad ukrytý v syrských horách.

2. křížová výprava (1147 – 1149) účast francouzského krále Ludvíka VII. a německého císaře Konráda III. → snaha rozšířit křižácká území → neúspěch 1187 bitva u Hattínu → Saladin dobyl Jeruzalém

Barbarossova smrt v řece Salef (Saxon Chronicle) 3. křížová výprava (1189 – 1192) pokus znovudobýt Jeruzalém → částečný úspěch – Jeruzalém dobyt není, ale křesťané mají povolený pobyt v Jeruzalémě - účastnili se Fridrich I. Barbarossa, Richard Lví srdce, Filip II. August Císař, který si postoupil všechna nebezpečí, si přál uniknout mimořádnému vedru a vyhnout se stoupání na horský vrch. A tak se pokoušel přeplavat přes velice prudkou řeku Kalycadmus. Ale jakýsi rozumný muž řekl:"Nemůžeš plavat proti toku řeky!" Jinak vždy velmi rozumný císař bláznivě zkoušel svoje síly proti proudu a proti síle řeky. Ačkoli každý se snažil ho zastavit, vstoupil do vody a ponořil se do vodního víru. A tak ten, co podstoupil mnohá nebezpečí, nyní uboze zahynul... Barbarossova smrt v řece Salef (Saxon Chronicle)

4. křížová výprava (1202 – 1204) dobyt Cařihrad → křižáci nebojovali proti muslimům , ale ortodoxním křesťanům; získali obrovskou kořist, ovládli část byzantského území) Útok křižáků na Konstantinopol

5. křížová výprava (1216 – 1221) - marný pokus dobýt Káhiru 6. křížová výprava (1228 – 1229) - vedl ji císař Fridrich II. Štaufský → diplomatická jednání, Jeruzalém získán smlouvou (pouze do roku 1244) 7. a 8. křížová výprava (1248 – 1254, 1270) v čele francouzský král Ludvík IX.; snaha znovudobýt Jeruzalém; neúspěch (sám král podlehl moru či úplavici v Tunisu, po smrti prohlášen za svatého) → 1291 dobyta poslední křižácká pevnost Akkon → postupný zánik křesťanského panství v Palestině

1212 – dětská křížová výprava 1189-1192 - neúspěšná třetí křížová výprava (zahynul v ní i císař Fridrich Barbarossa) myšlenka to, co nedokázali hříšní dospělí, by mohly zvládnout děti úspěšnou výpravu by mohly vést čisté a nevinné dětské duše

Francie - malý pasáček Štěpán: „Jsem povolán vést malé křižáky a osvobodit Kristův hrob!“ - vzbudil obrovské nadšení, přidávaly se k němu houfy chlapců i dívek Německo - chlapec jménem Mikuláš za Štěpánem a Mikulášem se vydaly desetitisíce dětí (francouzský král zabránil odchodu dětí ze země) na cestu se vydaly děti z německých oblastí mnoho dětí zemřelo dřív (hlad a nemoci), než dorazily k moři zbylé děti - do rukou pirátů – prodej do otroctví

Význam křížových výprav: vzrůst moci a bohatství církve rozvoj měst a dálkového obchodu nové plodiny (mák, rýže, broskve, pomeranče, citrony, koření…) zdokonalení výroby - větrné mlýny, zavodňování, znalost hedvábí, bavlny, sametu atd. příchod byzantské a arabské vzdělanosti do Evropy postupné zvyšování kulturní úrovně v Evropě  

Křížové výpravy proti Arabům na Pyrenejském poloostrově rekonquista – boj za znovuovládnutí Pyrenejského poloostrova (dokončena 1492)

Poslední útočiště katarů Křížové výpravy proti kacířům 13. století – výpravy proti katarům v jižní Francii Kataři (z řeckého katharos = čistý, dokonalý; odvozen výraz kacíř) = albigenští (podle města Albi - jižní Francie) heretické hnutí - destabilizace společnosti (odmítání manželství, daní, hospodářských povinností atd.) - potlačeno Hrad Queribus Hrad Montségur Katarství bylo přísně asketické. Pokud se věřící chtěl stát „dokonalým“, tedy dosáhnout nejvyššího stupně v albigenské hierarchii, musel prokázat své schopnosti k vedení života „dokonalého“ roční zkouškou. Během ní musel zachovávat každé pondělí, středu a pátek posty, vykonat ve všech třech obdobích pokání jen o chlebu a vodě a po celý čas se zdržet produktů pohlavního styku: masa, mléka, vajec a sýra. Jedinou výjimku z tohoto přísného pravidla představovala konzumace ryb, o nichž kataři věřili, že nejsou plodem pohlavního styku, nýbrž vody samé. Veškerý sexuální kontakt byl samozřejmě zakázán, zvláště v posledních obdobích hnutí, kdy byl přísně zavrhován i nejnevinnější fyzický kontakt mezi mužem a ženou. Pokud byl kandidát na „dokonalého“ ženatý, musel svého partnera opustit, pokud nebyl, bylo pravidlem dodržovat celoživotní celibát. Poté, co kandidát dosáhl statusu „dokonalého“, vedl nový život, v němž přísně dodržoval všechna předepsaná pravidla a jenž byl mnohem tvrdší, než obdobný život většiny katolických asketických řádů, poněvadž nekompromisní katarská teologie nepřipouštěla nápravu chyb žádnými prostředky, jakými byly katolická zpověď, lítost a pokání. Navíc všechny přestupky byly hodnoceny stejně, proto např. požití vajíčka bylo stejně závažné jako dopuštění se krádeže nebo spáchání vraždy. Jakékoliv porušení kodexu zbavovalo hříšníka statusu „dokonalého“ a vydávalo ho znovu Satanovu světu. Poslední útočiště katarů

Křížové výpravy proti Pobaltským Slovanům vojenská tažení ve 13. a 14. století do Pobaltí, kde žili pohané Přemysl Otakar II. – podnikl do Pobaltí jednu výpravu (1254) založil město Královec (= Kaliningrad)

15. století – křížové výpravy proti husitům

1231 – Svatá inkvizice = organizace, která pronásledovala kacíře Galileo Galilei u inkvizice

Křížové výpravy Seznam použitých pramenů: Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: Čechura, Jaroslav a kol.: Dějepis pro 7. roč. ZŠ a 2. ročník osmiletého gymnázia. SPN, Praha 2001 Čornej, Petr a kol.: Dějepis pro střední odborné školy. SPN, Praha 2002 Mandelová, Helena a kol.: Středověk (Dějepisné atlasy pro ZŠ a víceletá gymnázia). Kartografie, Praha 2002 http://www.ucebnice-dejepisu.ic.cz/ http://www.euportal.cz/images/topics/crusader.jpg http://www.lovecpokladu.cz/home/po-stopach-templarskych-rytiru-ii-620 http://www.orpheus-tours.com/en/index.php?option=com_content&task=view&id=49 http://campoy5.files.wordpress.com/2010/03/mapa-al-andalus.png http://osobnostidejin.webnode.cz/premysl-otakar-ii-kral-zelezny-a-zlaty-cesky-kral/ http://cr.ic.cz/index.php?clanek=kriz&dir=husiti&menu=husit http://ao-institut.cz/texty/krestanstvi/15-rozum-versus-vira.htmli http://daidalos.ff.cuni.cz/2001/leden/obr/obr36.jpg http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=995