Dej2 Americká občanská válka Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

USA rozšířily postupně území od Atlantiku k Pacifiku Původních 13 států USA r. 1803 odkoupily od Napoleona stát Louisiana a tím zdvojnásobily své území r. 1819 získaly USA od Španělů poloostrov Floridu r. 1823 Monroeova doktrína (tzv. „Amerika Američanům“), zaručovala vzájemné nevměšování se evropských a amerických zemí do záležitostí druhého kontinentu, reagovala na zásahy některých evropských států v Jižní Americe zisk Texasu, Nového Mexika a Kalifornie (válka s Mexikem v letech 1846-1848) vznik nových států → „krvácející Kansas“, mezi osadníky vypukl spor o to, zda na nových územích má být zakázáno otroctví nebo ne. Konflikty mezi zastánci a odpůrci otroctví vedly r. 1854 k přijeti zákona o Kansasu a Nebrasce. Ten umožnil jednotlivým státům samostatně se rozhodnout v otázce otroctví.

Zlatá horečka r. 1848 bylo v Kalifornii objeveno zlato, během dvou let dorazilo do San Franciska přes sto tisíc zlatokopů a dobrodruhů (Američané, Latinoameričané, dokonce i Číňani) a vytěžili zde zlato v hodnotě přes 50 milionů dolarů. snaha osídlit nové oblasti => příliv přistěhovalců z Evropy střety s Indiány Symbolem osidlování západu se staly kolony vozů, na kterých osadníci vezli veškerý svůj majetek do oblastí získaných od Mexika, přes území obydlená nepřátelskými indiány. Genocida indiánů měla mnoho podob: americká vláda vykupovala jejich půdu, platila kovbojům za vybíjení bizonů a násilně přesídlovala indiány do malých rezervací 1867 odkoupení Aljašky (od Ruska za směšných 7,2 mil. USD) byla prodána carem Alexandrem II.

jižanské státy – plantážnické potřeba pracovní síly, Indiáni nevyhovující => černoši vládní Demokratická strana hájí zájmy jižanských plantážníků severní státy – průmyslové otrokářství jako brzda rozvoje → zrušeno již r. 1790 r. 1854 vznikla Republikánská strana s abolicionistickým programem (z angl. abolition = zrušení) zrušení otroctví Nejvyšší soud ovšem rozhodl, že Kongres nemá právo zrušit otroctví v žádném státu USA.

Neúspěšné povstání černých otroků r. 1859 se bílý Jižan John Brown neúspěšně pokusil vyvolat povstání černých otroků, byl oběšen v Charlestownu v Západní Virginii

Abraham Lincoln (1809-1865) r. 1860 zvolen 16. prezidentem USA (mj. dřevorubec, obchodník, pošťák, advokát) první prezident republikánů byl pouze proti jeho šíření otroctví do nových států (S,Z)

Vznik Konfederace Po zvolení Lincolna – jižní státy, jejichž ekonomika byla závislá na otroctví, vyhlásily odtržení od Unie, (Jižní Karolína, brzy se přidává dalších deset států) r. 1861 vznikají Konfederované státy americké Konfederace prezidentem Jefferson Davis

Sever Jih - 23 států, Unie - 11 států Konfederace - 22 milionů obyvatel - 9 milionů obyvatel - hl. m. Washington - hl. m. Richmond - 91 % průmyslu - 9 % průmyslu Hosp. charakteristika: - liberální kapitalismus - agrární „feudalismus“ - průmyslová revoluce - plantáže - industrializace - otroctví - loďařství - pěstování bavlny a tabáku - farmářství - obilnářství - hlad po půdě

Občanská válka (Severu proti Jihu) 1861–1865 - početní a materiální převaha - lepší velitelé (generál Lee) - Lincoln vyhlásil námořní blokádu Jihu, prosadil zákon, že po válce farmáři získají 65 ha půdy, která se po pěti letech obdělávání stane za malý poplatek jejich majetkem - morální faktor (obrana) - pomoc VB, Francie a Španělska (zájem oslabit Ameriku) - hospodářská zaostalost - nedostatek surovin => => získal si farmáře a proletáře špatné zásobování Lincoln vyhlásil osvobození černých otroků × - velitelé zpočátku nezkušení (generál Grant, Sherman)

Občanská válka (Severu proti Jihu) 1861–1865 válka vypukla v dubnu 1861 ostřelováním a obsazením unionistické pevnosti Fort Sumter (u Charlestownu) Jižany Lincoln povolal 75 000 dobrovolníků (přihlásilo se 500 000) velkou úlohu mají v boji námořní střetnutí nerozhodný průběh, přelomem se stalo léto r. 1863, kdy byl jižanský gen. Lee poražen v bitvě u Gettysburgu v letech 1864–65 následovalo vítězné tažení unionistických generálů Granta a Shermana v dubnu 1865 padl Richmond a gen. Lee kapituloval Těsně před vypuknutím občanské války v USA a v jejím průběhu se z tehdejšího Rakouska – Uherska vystěhovalo za oceán 40 tisíc Čechů, kteří se od samého počátku stavěli za pokrokového prezidenta Abrahama Lincolna. A to nejen ve volbách, nýbrž i přímou účastí v ozbrojených silách Unie. V Chicagu byla "Slovanská setnina", původně složená z Čechů, vůbec první jednotkou dobrovolníků, vyslanou na frontu

X Ulysses Simpson Grant (18. prezident USA) Robert Edward Lee

Tažení skrz Georgii a Jižní Karolínu Gen. William T. Sherman

Unionistické obrněné lodě ostřelují pozice Jižanů na řece Mississippi pobřežní dělostřelecká baterie Seveřanů seveřanská černošská jednotka

Kapitulace Jihu, Appomattox,1865

Lincolnova Proklamace zrušení otroctví

Důsledky války 620 000 mrtvých (Sever 360 000, Jih 260 000), největší ztráty v historii atentát na Lincolna (r.1865 zastřelen v divadle hercem -stoupencem Jihu) rekonstrukce Jihu – bezohledná vojenská diktatura a vykořisťování zrušení otroctví v obnovené Unii × občanská práva černochů na Jihu nerespektována (např. volební právo vázáno na gramotnost a na znalost ústavy), trvá sociální problém – černoši jsou nekvalifikovaní a nevzdělaní rasismus – vzniká Ku-klux-klan

Důsledky války začalo první masivní využití telegrafu, železnice, kulometů, opakovacích pušek Henry v boji, puška Winchestr a revolver Colt se díky válce rozšířily po Divokém Západě a zúčastnily se bankovních přepadení a vlakových loupeží

Vystěhovalecká vlna z Evropy především z Irska a Německa (ekonomičtí, náboženští a političtí imigranti) v 80. letech 19.st. došlo k dalšímu vzestupu imigrace, a to ze Skandinávie, Německa, Itálie,východní Evropy a Číny (Asiaté oblíbeni kvůli ochotě pracovat za minimální mzdu) USA pak přistěhovalectví omezily Nárůst obyvatelstva: r. 1850 23 mil. r. 1870 38,5 mil. r. 1880 více než 50 milionů obyv.

Indiáni nemají občanská práva („genocida“) žijí v rezervacích => trpí hladem vybíjení stád bizonů (obživa Indiánů) alkoholismus r. 1876 Little Big Horn – 7. kavalerie generála Custera poražena Siouxy a Čejeny s náčelníkem Sedícím Býkem r. 1890 Wounded Knee vyvražděno americkou armádou asi 200 Siouxů gen. George A. Custer náčelník Sitting Bull (Sedící Býk) Náčelník Siouxů Big Foot (Velká noha)

Industrializace a dělnické hnutí export vlny a obilí elektrotechnický a automobilový průmysl intenzifikace práce - taylorismus, zaváděný od r. 1883 -dělník vykonával pouze určité úkony těžba ropy dělníky zastupují odbory 1.5.1886 – Chicagská stávka za osmihodinovou pracovní dobu => mrtví a ranění + tresty smrti => od r. 1889 mezinárodní svátek práce

Těžba ropy první ropný vrt v Pensylvánii r. 1859 začal historii petrolejářského průmyslu, (dále v Texasu, v Oklahomě, v Kalifornii, na Aljašce apod.) klasickým příkladem mocného kapitalistického magnáta byl J. D. Rockefeller, zlikvidoval konkurenci, ovládl desítky ropných společností a založil akciovou společnost Standard Oil Company, prototyp monopolu, který ovládl trh s ropou od těžby přes rafinerie až k výslednému produktu a mohl tak diktovat ceny do r. 1914 se 66 % ropy těžilo v USA Kopie prvního vrtu v Pensylvánii Ohio,1882

Transkontinentální železniční trať Union Pacific se r. 1869 spojila s Central Pacific a spojila východ a západ USA.

Územní expanze USA a mohutný hospodářský rozmach

Dej 2 Americká občanská válka Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Použity materiály, obrázky z www stránek: Sochrová, Marie: Dějepis II v kostce pro střední školy, FRAGMENT, Havlíčkův Brod 1997 Josef Opatrný: Válka Severu proti Jihu, nakladatelství Libri, Praha, 1998 Josef Opatrný: Amerika v proměnách staletí, nakladatelství Libri, Praha, 1998 cs.wikipedia.org commons.wikimedia.org/wiki/Category:American_Civil_War?uselang=cs rozhlas.cz/radiozurnal/zzz/_zprava/585433 home.comcast.net/~DiazStudents/ahistory_units_1.htm#UNIT3.1 tretipol.cz/688-prvni-americka-transkontinentalni-zeleznice woundedkneemuseum.org/main_menu.html 21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007041928 royal-history.sweb.cz/amv.html