Oběhová soustava význam: 1) přivádí kyslík a živiny k orgánům 2) odvádí oxid uhličitý a zplodiny 3) rozvádí hormony 4) zajišťuje obranyschopnost organismu 5) podílí se na udržování stálé tělesné teploty
Stavba: uzavřená cévní soustava (krev koluje v cévách) srdce – dutý svalový orgán (krevní pumpa) - krev
Tělní tekutiny Krev, míza, tkáňový mok Homeostáza: udržování stálého vnitřního prostředí Hlavní složka je VODA, dále rozpuštěné anorganické i organické látky
Krev - cca 8% hmotnosti dospělého člověka, ♂: 5-6 l, ♀: 4,5 l neohrožující ztráta krve: 0,5 l
Dárcovství krve: Bere se 0,5l. Krev se uchovává při teplotě 3°C. Za 1. odběr je udělen odznak „kapka krve“. Dárcovství krve: Za 1 odběr Bere se 0,5l. Krev se uchovává při teplotě 3°C. Vydrží 21 dní Dále jsou udělovány zlaté kříže: III.stupně za 80 odběrů, II.stupně za 120 odběrů a I.stupně za 160 odběrů. Za 10 odběrů bronzová medaile prof. Janského, za 20 odběrů stříbrná medaile a za 40 odběrů zlatá medaile.
Funkce krve: specifické (homeostáze, obranná, srážlivá) transportní (dýchací plyny, rozvod živin, odvod odpadních látek, hormony a vitamíny, termoregulace) udržení homeostáze - rovnováha pH (7,3 - 7,45), osmotický tlak (rovnováha vně i vevnitř buňky) Termoregulace
Složení krve: červená, neprůhledná kapalina krevní plazma (55%) krevní deriváty(45%) - červené krvinky - bílé krvinky krevní destičky Nakresli obrázek na str. 80
Krevní plazma průhledná, slabě nažloutlá Tvořená: 91% vody 8% organ. látek (albuminy, globuliny, protrombin, fibrinogen, glukóza), 1% anorg. látky (NaCl, NaHCO3) udržují pH a osmotickou hodnotu plasmy (0,9% roztok NaCl = fyziologický roztok) stálé pH plasmy je 7,4
Krevní deriváty: Červené krvinky (erytrocyty) Funkce: roznos plynů a živin, odvod odpadu bezjaderné buňky, vznikají v kostní dřeni ke vzniku ČK potřeba vitamin B12 a erytropoetin (vznik ledviny) po asi 120 dnech zanikají ve slezině a játrech (RES) objem v 1mm3: ♂: 5-5,5 mil, ♀: 4,5 mil (novorozenci až 7 mil) s nadmořskou výškou se jejich počet zvyšuje hemoglobin (váže krevní plyny) uvolněný hemoglobin → bilirubin (žlučové barvivo) a Fe (část znovu na krvinky, část se vyloučí) Sedimentace ČK zamezí se srážení krve – částice se rozdělí podle hmotnosti rychlost sedimentace ♂: 5mm/h, ♀: 3-8mm/h rychlost se zvyšuje při zánětech a infekcích (nespecifická zkouška) hematorkit: objemový podíl ČK v krvi
Bílé krvinky (leukocyty) Funkce: boj proti vnějším patogenům, fagocytóza, výroba protilátek, imunita, uchovávání informací o účinném boji jaderné buňky, nejednotný tvar tvoří se v kostní dřeni a uzlinách, mohou se sami replikovat zanikají v RES nebo v boji s nemocemi životnost: 1-2 dny (některé paměťové až 10 let) objem v 1mm3: 5-8 tisíc (nalačno méně, při chorobách se zvyšuje i snižuje) lymfocyty T v brzlíku buněčná imunita (proti transplantovaným a nádorovým buňkám vlastního těla) lymfoycy B receptory pro vazbu antigenu s receptorem se mění na imunoglobuliny 1. setkání s antigenem: primární imunitní reakce 2. setkání: sekundární imunitní reakce – rychlejší a účinná aktivní/pasivní imunizace – očkování
Imunita: obrana proti cizorodým látkám a patogenům specifická: specifický imunitní systém (lymfocyty T a B) nespecifická: kůže (pot), sliny (lyzozom), HCl, fagocytující buňky, interferony (protivirové), tělesná teplota (pyrogeny)
Krevní destičky (trombocyty) nepravidelný tvar, vznikají v kostní dřeni jako zlomky megakaryocytů funkce: zacelování ran, srážecí funkce žijí jen několik dní objem v 1mm3: 200-300 tisíc zastavují krvácení (strupy a tromby) Srážení krve: trombocyty na vzduchu rozpadají → trombokináza → protrombin → trombin, ten mění fibrinogen na nerozpustný fibrin vznikne krevní koláč, zbývající tekutina je krevní sérum (plasma bez fibrinogenu) trombóza – po udělání strupu nefungují protisrážlivé faktory, způsobuje embolie
Krevní skupiny imunologická individualita jedince antigen/protilátka Antigen (antinogen): na povrchu ČK Protilátky (aglutinin): v krevní plazmě -vyvolávají tvorbu protilátek AB0 a Rh systém: Systém AB0 Lidskou populaci lze rozdělit do 4 skupin: A, B, AB, 0 Rh faktor - aglutinogen, v erytrocytech, Rh+ a Rh-
Připrav si referát!!!
Krevní cévy
Tepny (arterie) vedou ze srdce, okysličená krev (až na plicní oběh) stěny kulaté, pevné a pružné, endotelová výstelka, hladké svalstvo na povrchu vazivový obal s vegetativními nervy vysoký tlak, rychlost až 40 cm/s tepny se větví a přecházejí do vlásečnic
Vlásečnice (kapiláry) průměr cca 5-20 µm, cca 0,5 mm dlouhé stěna pouze vrstva endotelových buněk prostupují většinou tkání (ne v pokožce, vlasech apod.) tenkou stěnou prostupuje kyslík a živné látky z krve do tkání; opačně putuje oxid uhličitý a odpad metabolismu
Žíly (vény) do srdce, odkysličená krev (až na plicní oběh) stěny jako u tepen, jen tenké na stěnách nohou chlopně, které umožňují tok krve proti gravitaci nízký tlak, rychlost 0,05 cm/s pohyb umožňuje: kontrakce kosterních svalů, podtlak v hrudní dutině při vdechu, gravitace (od srdce nahoru)
Zdravověda: 1) Onemocnění: Leukémie – rakovinné onemocnění krve (nadprodukce tvorby bílých krvinek neschopných vykonávat svou fci). Nemocní nejsou schopni odolávat infekci. Možná léčba je transplantace kostní dřeně.
Hemofilie: dědičné onemocnění, které se projevuje chorobnou krvácivostí (neschopnost krve se srážet) Srdeční infarkt: ucpání srdeční tepny, odumření části srdeční tkáně a nedostatečné zásobování O2 Mozková mrtvice: ucpání nebo prasknutí cévy v mozku Vysoký krevní tlak: hypertenze – porušení stěny cévy a nebezpečí vylití krve mimo krevní řečiště
2) Poranění cévní soustavy: první pomoc Tepenné krvácení Žilní krvácení