CHOBOTNATCI Největší skupina suchozemských savců Dlouhý chobot – svalnatý, volně pohyblivý orgán Chobot vznikl prodloužením nosu Toto přizpůsobení slouží k čichání, hmatání a uchopení předmětů

CHOBOTNATCI Na konci chobotu = nozdry a prstíkové výrůstky Kly vznikly přeměnou řezáků horní čelisti Kly = hrabání v půdě, loupání kůry apod. Kly nepoužívají v zápasech Sloni bojují celým tělem a choboty Délka klů = až 3 m, váha až 90 kg

CHOBOTNATCI Ve volné přírodě velká stáda 1 mládě Hmotnost mláděte asi 90 kg, výška 1 m

CHOBOTNATCI ZÁSTUPCI: Slon africký Žije na různých místech v jižní části Afriky (od Sahary). Od deštných pralesů, savan až po horské oblasti s výškou 5 000 m. n. m. Přizpůsobivý, dříve se vyskytoval na celém území kontinentu, na některých jeho částech ale byl už vyhuben

CHOBOTNATCI Délka: 7-9 metrů (samice 6,5 až 8,5 metru) Hmotnost: 6-7 tun (samice 4 tuny) Délka života: 60-80 let Rychlost: 6 km/h - 40 km/h

CHOBOTNATCI Vzhled slona afrického Silná, avšak pružná kůže šedivého až šedohnědého zbarvení bez srsti. Na celém těle hmatové chloupky - více koncentrované na chobotu. Dva otvory na chobotu - slouží k dýchání, čichání, podávání potravy, pití a sprchování.

CHOBOTNATCI Ušní boltce - chlazení na ostrém africkém slunci. Samec i samice mají kly - rostou po celý život. Dobrý čich a sluch - dorozumívání i na velké dálky. Jsou schopni slyšet i ultrazvuk (5 - 24 Hz), který lidé neslyší.

CHOBOTNATCI

CHOBOTNATCI Způsob života Sdružují se ve skupinách 10 a 12 samic se svými mláďaty. Každou skupinu vede dominantní samice. Samci se od skupin drží stranou, přichází jen v době páření.

CHOBOTNATCI

CHOBOTNATCI Sloni se krátkodobě sdružují do stád čítajících až několik stovek kusů. Ve velkých stádech překonávají značné vzdálenosti – vždy v blízkosti vody (130 - 190 litrů vody za den) Sloni se rádi koupou a stříkají na sebe bahno, aby se ochránili před horkem a obtížným hmyzem.

CHOBOTNATCI

CHOBOTNATCI Sloni mají vyvinuté sociální cítění - když někdo ze stáda zemře, pochovají jej a několik hodin truchlí. Potrava, rozmnožování Býložravec - až 225 kg potravy za den. Jí 15 až 18 hodin denně Spánek kolem 4 hodin.

CHOBOTNATCI Potrava je díky malému množství zub špatně zpracovávána - zužitkuje jen přibližně 40% z tohoto množství. Samice rodí zpravidla jednou za čtyři roky. Březost 22 měsíců. Většinou se narodí jedno mládě, výjimečně dvojčata.

CHOBOTNATCI

CHOBOTNATCI Slůně po porodu váží přibližně 100 kg a měří 85 cm. Matka jej kojí přibližně dva roky, i po této době ale zůstává u matky a ta se tak může starat až o tři různě stará mláďata naráz. Když je slůně napadeno, matka jej zuřivě brání.

CHOBOTNATCI V Africe se objevují dvě populace slonů - savanní a pralesní. Poslední genetické studie ukázaly, že se jedná o dva rozdílné druhy. Teprve nedávno byl uskutečněn významný objev - Slon nepálský (nebo také himalájský - oficiální název ještě nebyl uznán). Pověsti o něm nebyly brány vědci vážně, ale v roce 1992 se ho povedlo badateli Johnu Blashford-Snellovi objevit a fotograficky zdokumentovat.

CHOBOTNATCI Značně se liší od Slona indického, je agresivnější, větší, a jeho charakteristickým znakem jsou dva hrboly na hlavě. Jedná se zřejmě o poddruh slona indického nebo také o zcela nový druh. Pro úplnou vědeckou analýzu se čeká na uhynulého jedince či nalezení kosterních pozůstatků.

CHOBOTNATCI   Lov Afričtí lovci zabíjí slony s velkými kly, což dává šanci přežít slonům, kteří mají malé nebo žádné kly. Díky potlačování genu, který vytváří kly, se objevují v některých populací sloni, kteří mají až o 30 % menší kly. Sloni bez klů, kdysi velmi ojedinělá genetická anomálie, se nyní velmi rozšiřují. Efekt slonů bez klů může mít velmi závažné důsledky na prostředí, včetně slonů samotných.

CHOBOTNATCI

CHOBOTNATCI Sloni byli a jsou používáni k různým účelům. Domestikace Sloni byli a jsou používáni k různým účelům. Váleční sloni byli používáni armádami na indickém subkontinetnu a Peršany. Indičtí sloni jsou používání pro transport ale i pro zábavu, jsou velmi známí v cirkusových představeních.

CHOBOTNATCI Nicméně sloni nebyli nikdy plně domestikováni, samci slonů jsou v období říje velmi nebezpeční a obtížně se kontrolují. Sloni používaní lidmi jsou převážně samice. Váleční sloni jsou výjimkou.

CHOBOTNATCI b) Slon indický Zaoblenější postava než africký příbuzný Je nižší: u samce se výška 3 m v kohoutku považuje za maximum, u samice zřídka přesahuje 2,5 m. Vypouklé čelo s dvěma čelními hrboly Menší ušní boltce Samicím kly vždy nenarůstají.

CHOBOTNATCI

CHOBOTNATCI Zvláštní znaky: Vypouklé čelo je v horní části lebky zakončeno dvěma výraznými hrboly, kterými připomíná pravěkého mamuta. Na rozdíl od slona afrického se mládě slona indického už rodí s tělem pokrytým řídkými chlupy, které mu zůstanou až do dospělosti.

CHOBOTNATCI

CHOBOTNATCI Ušní boltce jsou výrazně menší. Když jsou v klidu, nezakrývají celé rameno jako u slona afrického. Slon indický má na špičce chobotu jen jeden hmatový "prstík" oproti dvěma proti sobě postaveným "prstíkům" slona afrického. Když se slůně narodí, nepoužívá chobot ani při sání mléka, ani při pití vody. Jeho předností se naučí využívat až v šesti měsících.

CHOBOTNATCI

CHOBOTNATCI

CHOBOTNATCI