Politická a sociální krize římské republiky 1. století př. n. l.

Systém dvou politických stran obě strany usilovaly o moc nevybíravými prostředky Populárové = strana lidu Lídr: vojevůdce Marius 6x konzulem provedl voj.reformu (vojákem i bezzemek, veteráni po 16 letech dostali půdu) Program: - sociální reformy - pol. vliv lidového shromáždění Optimáti = strana nobility (bohatí) Lídr: vojevůdce Sulla Program: udržet moc i majetek

Sullova diktatura 82 – 79 př. n. l. po vítězném vojenském tažení na východ zavedl v Římě diktaturu proskripce – seznamy Sullových odpůrců, veřejně vyvěšené, kdokoli je mohl udat a zabít za Sullovy diktatury zabito okolo 3,5 tis. lidí 79 př. n. l. se vzdal diktatury a záhy zemřel

ke krizi přispěla povstání otroků nárůst otroků po válkách + obchod + přirozený přírůstek těžké životní podmínky

Vzpoury a povstání 1) 136 – 132 př. n. l. na Sicílii, 20 000 ukřižováno 2) 104 – 101 př. n. l. na Sicílii 3) 73 – 71 př. n. l. Spartakovo povstání

Spartakovo povstání

Spartakus thrácký gladiátor -otrok původně voják - odsouzen za dezerci gladiátorská škola v Capui - povstání postupně se přidávali další otroci snad až 100 000 mužů

Spartakovo povstání úkryt na Vesuvu prošli Itálií až na jih ohrožovali Řím zrazeni piráty, kteří jim slíbili převoz na Sicílii doplatili na nejednotnost odříznuti napříč vybudovaným valem v poslední bitvě Spartakus padl 6 000 zajatců ukřižováno na Via Appia

První triumvirát tri = tři vir = muž

Vojenská diktatura tří nejmocnějších mužů

1. triumvirát rozdělení sfér vlivu Caesar - Galie (+ invaze do Británie) Crassus - bojuje na východě, vítěz nad Spartakem Pompeius – Hispánie 53 př. n. l. padl Crassus – triumvirát se rozpadl Caesar a Pompeius – boj o absolutní moc

1. triumvirát Pompeius s nelibostí sledoval vojenské úspěchy Caesara v Galii – vyzval Senát, aby přikázal Caesarovi rozpustit vojsko a vrátit se do Říma Caesar neuposlechl – r. 49 př. n. l. překročil s vojskem pohraniční řeku Rubicon (tím automaticky prohlášen nepřítelem státu)

„Alea iacta est“ = Kostky jsou vrženy! občanská válka - 5 let, zahynulo ½ milionu obyvatel

Gaius Julius Caesar 100 – 44 př. n. l. řečník, spisovatel, diplomat a voják z urozeného rodu, příznivec populárů, za Sully pronásledován „Zápisky z války galské“ (píše ve 3. osobě, aby se vyhnul podezření ze samochvály) v občanské válce porazil Pompeia (zavražděn v Egyptě) aféra s Kleopatrou ovládl Egypt

Caesar vyhrál v občanské válce – prohlášen doživotním diktátorem i další úřady ponechal formálně republiku, ale jednal jako samovládce - vlastní mince, titul imperátor, celopurpurová tóga Nejkratší vojenské hlášení: „Veni, vidi, vici!“ (po porážce pontského krále)

Caesar zavedl pořádek ve správě provincií reforma kalendáře (juliánský – do r. 1582) 60 republikánů – spiknutí k odstranění „tyrana“ přestože varován, odešel 15. 3. 44 př. n. l. do Senátu - zavražděn – ubodán „Et tu, Brute?“

2. triumvirát

2. triumvirát Lepidus vytlačen Marcus Antonius vs. Octavianus Marcus Antonius - ovládl Kleopatru, žije v Egyptě Octavianus - prasynovec a adoptivní syn Caesara, sídlí v Římě, vliv na veřejné mínění a Senát

Bitva u Aktia 31 př. n. l.

Bitva u Aktia námořní bitva Egypt x Řím M. Antonius x Octavianus Antonius i Kleopatra z bitvy uprchnou, poraženi, oba sebevražda Octavianus ovládne celou římskou říši Egypt (poslední helénistická říše) se stává římskou provincií Konec římské republiky

!!!