URBANIZACE

Hlavní procesy utvářející moderní společnost Urbanizace Industrializace Sekularizace (věda a vzdělání) Byrokratizace Globalizace Kolektivizace/Individualizace

Urbanizace

Urbanizace Demograficko- geografický význam (strukturně společenský význam): relativní růst počtu obyvatel žijících ve městech -- Přímá urbanizace Sociální, kulturní a psychologický význam: růst relativního počtu obyvatel žijících městských způsobem života nezávisle na prostředí. Nepřímá urbanizace – hlavní zájem sociologie

Přímá urbanizace

Faktory, které přivedly k přímé urbanizaci Pull faktory (přitahují do měst) pracovní příležitosti představy o snadnějších podmínkách života Push faktory (vytlačují z venkova): demografická revoluce (snížení úmrtností dětí a prodloužení délky života zavádění výsledků vědy a techniky do zemědělství Výsledek: přetlak obyvatelstva přetlak je uvolněn zrušením nevolnictví Vytlačující a přitahující faktory existují i dnes. Uvažujte jaké?

Míra urbanizace Vzhledem k mnohostrannosti urbanizace (sociální, kulturní, ekonomické, sídelně-demograficko oblasti) neexistuje jednotná uznávaná metodika sledování stupně urbanizace

Možná měření urbanizace Index velikostní struktury měst: podíl součtu vážených podílů počtů obyvatel žijících ve městech jednotlivých velikostních kategorií a obyvatel všech měst vážených velikostních kategorií Tempo změn: základní urbanizace (podíl lidí žijících v obcích s méně než 5000 obyvateli), střední urbanizace (podíl obyvatel žijících v obcích větších než 20000 obyvatel; lze zde samostatně hodnotit i velkoměsta – v ČR nad 100000 obyv.)

Úkol Počítejte Index velikostní struktury měst podle jednotlivých krajů

Saturační křivka -- míra nasycenosti městského prostoru

Typy přímé urbanizace Extenzívní urbanizace Intenzívní urbanizace

Extenzívní urbanizace Migrace do měst a růst měst jako sídel -- roste počet městského obyvatelstva a to směřuje do měst jako bodů

Intenzívní urbanizace Rostou vazby mezi městy, důležitá jsou spojení obcí -- vytváření sídelních systémů kolem měst, urbanizace se vztahuje na plochy (aglomerace, dvojměstí, -- konurbie)

Úkol Jaké aglomerace či dvojměstí v ČR znáte? Popište tyto sídlení útvary

MIGRACE

MIGRACE Nutno číst: viz příloha17-migrace.doc v COMMONU

Nepřímá urbanizace

L. Wirth: Urbanism as a way of life (1938) Vliv počtu obyvatel, hustoty obyvatel a heterogenity obyvatel se projevuje v: Anonymita a odosobnělost (počet obyvatel nad určitý limit ovlivňuje vztahy lidí; diferenciace a individualizace, nedostatek vzájemné známosti ) Vzhledová uniformita měst (fyzická blízkost a sociální vzdálenost vyžaduje vizuální rozpoznávání; to je zjednodušeno „uniformou“) Časová disciplína a diktát času Prostorová diskontinuita a separace (prostorová segregace podle sociálních znaků – rodinné vztahy se oslabují) Přemýšlejte o těchto charakteristikách a pokuste se je nalézt na venkově

Úkol Nakreslete mapu Prahy

Mentální mapy Mapování každodenních aktivit lidí v sídlech zvnitřněná představa města, vesnice, krajiny, regionu tvořícího prostředí života jednice. Lze ji vyjádřit graficky Lidé prostorově strukturují své prostředí podle několika elementů, v nichž se zachycuje symbolický význam prostoru (dominanta, trasa, uzel, přírodní výtvor, obvod, hranice, dopravní komunikace)

Mentální mapy Mapa je selektivním filtrem informací o prostoru, kde se pohybujeme a potřebujeme se orientovat. Selekce se uskutečňuje podle míst podstatného významu sloužících k čitelnosti prostoru. Urbanistická rozhodnutí a realizace změn takové prostředí mění, s čímž držitelé mentálních map nepočítají. Mapy mají značnou časovou setrvačnost, a proto dochází k rozporům a konfliktům mezi skutečností a prostorovým znázorněním v dlouhodobé představě.

Kontra-urbanizace (anti-urbanizace) Znamená migrace lidí z měst konec urbanizace? Migrace nesměřuje přímo na venkov, ale do menších sídel městského (urbanizovaného) typu Sociologové tento termín neakceptovali, protože nelze říci, že více a více lidí žije venkovským způsobem života

Přemýšlejte nad následujícím úkolem Kde bydlíte (odpoutejte se od bydlení na kolejích)? Město, vesnice (velikost) a okraj, centrum, mezi okrajem a centrem Jedná se o: vilovou čtvrť, sídliště, cihlovou zástavbu, rodinné domky, solitérní bytový dům atd. Kde byste chtěli bydlet?

Ruralizace Proces urbanizace se nezastavil, ale jsou patrné reakce na něj Částečně měšťané odcházejí na venkov (Chalupáři, chataři, venkovská turistika) A pod ruralizací hlavně dochází k určitému obnovení venkovského způsobu života – tzv. neo-venkované: multifunkční pojetí venkova) viz příloha19-venkovští-hospodáři.doc;

Proč dochází k ruralizaci Místní aktéři hodlají zachovat venkov Nedostatky města a městské kultury (nedostatek prostoru, nezdravé životní prostředí, nezájem v mezilidských vztazích, nejasné sociální vztahy) VÝSLEDKEM JE REDEFINOVÁNÍ RURALITY (orientace na malé komunity; hledání identity v těchto komunitách, participace v těchto komunitách, zahrnutí tradice do nových rámců, požadavky obnovy venkova)

Rurbanizace Propojení urbánního a rurálního (především jejich negativních částí). Sociálně-kulturně psychologický aspekt rozšiřování měst Například: materiál EU z r. 1997: Rural Developments: S potenciálním rizikem ve vztahu ke svému životnímu prostředí, sociálnímu a kulturnímu dědictví se některé oblasti (relativně blízko velkým městům) stávají pouze obytnými oblastmi a ne sociálně živými oblastmi (rurbanizace). Termín poprvé použil J.Galpin v r. 1911 v „Social Anatomy of an Agricultural Community“ Doporučená četba: Ekonom, 2000, č 45.:Sprawl aneb stavební mor

Otázky Lze čelit a reagovat na urbanizaci pronikající na venkov? Jak reagovat na urbanizaci pronikající na venkov?

Možné odpovědi na položené otázky Urbanizaci nelze čelit jejím negováním (tradicionalismus nemá příliš šancí zvítězit) Vyrovnávat se s urbanizací znamená akceptovat její myšlenky a procesy, ale využívat je ku prospěchu venkova (přeměnit nevýhody ve výhody) Takové vyrovnávání se s urbanizací není možné bez silné venkovské identity (socio-kulturní faktory jsou na venkově důležitými, má-li se rozvíjet jako venkov – je nutné povědomí venkovanů o venkově)

Výsledky působení modernizace na venkov Oslabení identity venkovské populace (kdo vlastně jsme?) – nižší schopnost jednat v městském prostředí Vyvrcholení tohoto procesu – rurální exodus (v 60. letech na západě, končí v letech 70-tých); v Česku v letech 70-tých a končí v letech 80-tých U nás i specifický vliv kolektivizace (mezi modernizací a tradicí)