Lasicovité šelmy

Obecná charakteristika malé až středně velké šelmy krátké nohy ohebná páteř nemají zatažitelné drápy

Lasice kolčava rozšíření: Evropa (kromě Irska a Islandu), Asie, severní Afrika a Severní Amerika velikost těla je různorodá, samice je však vždy menší srst je zabarvena mléčněhnědě až rezavohnědě s bělavou náprsenkou a spodní stranou těla žije samotářsky v různých štěrbinách a dutinách v zajetí se může dožít až 10 let, v přírodě však obvykle 2 - 3 roky její potravou jsou myši a hraboši, méně hmyz, obojživelníci a ptáci rodí 3 - 7 mláďat

Kuna skalní vyskytuje se v Evropě, severní Asii mimo Čínu a v jižní Asii dorůstá délky 30 – 50 cm, dožívá se až 18 let má bílou náprsenku polštářky na tlapkách má pokryté srstí, chůze je velmi tichá při delších skocích používá ocas jako kormidlo žije v hromadách kamení, dříví, různých dírách, dutých stromech, proniká i do měst živí se především hlodavci a dalšími drobnými savci, drůbeží a vajíčky

Kuna lesní od kuny skalní se liší jen skvrnou na hrdle, která je žlutá a menší žije v lesích a její potravou jsou ptáci a rozmanitá lesní zvěř, popř. i dužnaté plody

Tchoř tmavý je o něco menší než kuna skalní živí se myšmi, křečky a žábami, loví především v noci v létě žije v lesích, polích, pod kamením a v opuštěných norách, v zimě se přemisťuje do blízkosti lidských obydlí proti predátorům se chrání pronikavě páchnoucí tekutinou, kterou vylučuje ze žláz umístěných pod kořenem ocasu tuto tekutinu používá také ke značkování území, které obývá velice dobrý plavec, dobře šplhá

Vydra říční je dokonale přizpůsobena životu ve vodě: protáhlé válcovité tělo klade při plavání menší odpor srst je velice hustá a stále mastná – nevniká do ní voda mezi prsty má plovací blány svalnatý ocas používá při plavání jako kormidlo, tvoří asi 50% délky těla loví menší živočichy, především menší ryby, hraboše, hmyz nebo žáby ušní boltce se ukrývají v srsti, nosní a ušní otvory pod vodou uzavírá zvláštní záhyb kůže

Jezevec lesní největší lasicovitá šelma vyskytuje se na většině území Česka i Slovenska, ale nerovnoměrně ploskochodec (našlapuje na celá, lysá chodidla) na hlavě má bílou srst s černými pruhy přes oči, vpředu protažená v pohyblivý rypáček bydlí v norách upadá do zimního spánku, několikrát za zimu se však probudí a vylézá ven loví v noci, požírá myši, plazi, slimáky, obojživelníky, žížaly, hmyz a různou rostlinnou potravu, např. dužnaté plody, kořínky, semena obilí nebo kukuřici – je to typický všežravec

Medojed kapský prakticky v celé Africe, dnes už i v Malé Asii délka těla asi 70 - 90 centimetrů je na svou velikost velmi agresivní a silný, byl jmenován v Guinessově knize rekordů jako nejvíce nebojácné zvíře žije samotářským způsobem života s převážně noční aktivitou samci a samice se stýkají pouze v době páření, většinou ne déle než týden je všežravec, loví ptáky, plazy i savce, ale dokáže si pochutnat i na ovoci a různých hlízách,nepohrdne ani mršinami je schopný přežít i řádné uštknutí od zmije

made by teereeska O Zdroje: wikipedia.cz naturephoto.cz google.cz priroda.cz mezistromy.cz