BiO Kategorie C,D 2014/15.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
SEMENNÉ ROSTLINY Lucie Vebrová IV.B 2010.
Advertisements

Rozmnožování rostlin Opylení, oplození
BOTANIKA ROZMNOŽOVÁNÍ ROSTLIN
Gnetophyta.
Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem
VY_32_INOVACE_Př-b 6.,7.16 Anotace: Prezentace podle obrázků seznamuje se stavbou květu a květenství, vysvětluje mechanismus opylení, oplození. Vzdělávací.
Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/
Opylení a oplození rostlin
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Rozmnožování rostlin Opylení
VYŠŠÍ ROSTLINY III. – jejich znaky krytosemenné rostliny Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Jitka Dvořáková.
Nahosemenné rostliny „Gymnospermae“
Morfologie rostlin – květ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA SEMENNÉ ROSTLINY - charakteristika
Fylogeneze rozmnožování vyšších rostlin
Stavba rostlinného těla
Rozmnožování rostlin Mgr. Helena Roubalová
Listy, květy a plody rostlin
AUTOR: Ing. Helena Zapletalová
NAHOSEMENNÉ ROSTLINY Rozmnožují se pohlavně - semeny, ta jsou holá bez oplodí, oplození není závislé na vodě jako u výtrusných rostlin,rostliny mají pouze.
R O S T L I N Y N A H O S E M E N N É J E H L I Č N A N Y.
Květy a plody rostlin Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 4.,6.20
PROČ ROSTLINA KVETE Při opylení je pylové zrno přeneseno u nahosemenných rostlin na nahé vajíčko nebo u krytosemenných rostlin na bliznu pestíku. Květy.
SEMENNÉ ROSTLINY.
NAHOSEMENNÉ ROSTLINY Přírodopis VI..
KVĚT rostlinný orgán, sloužící k ……………………………………….
M1: LESNICKÁ BOTANIKA NAHOSEMENNÉ DŘEVINY
ROSTLINY KRYTOSEMENNÉ Angiospermae
Květ a květenství autor: David Hainall.
Reprodukční orgány u semenných rostlin listového původu
Anotace: Soubor se skládá z prezentace, která je námětem
Inovace studia botaniky prostřednictvím e-learningu
ROSTLINY KRYTOSEMENNÉ Angiospermae
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
ROSTLINNÉ ORGÁNY 1.VEGETATIVNÍ KO Ř EN STONEK LIST 2.GENERATIVNÍ KV Ě T SEMENO PLOD PRÝT VY_32_INOVACE_Bi1r0115 Mgr. Jan Marek.
Rostlinné orgány KVĚT Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
Tvůrce: Mgr. Alena Výborná
KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY (Magnoliophyta)
KVĚTENSTVÍ.
Připravil JAN KOMÍNEK© 2016
Člověk a jeho svět 4. ročník
Nahosemenné rostliny rostliny semenné
Květ Stavba rostlinného těla vypracovala: Mgr. Monika Štrejbarová.
Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu EU peníze školám. Základní škola a Mateřská škola Veřovice, příspěvková organizace Kód materiálu:
Mgr. Barbora Pustovojtová Mgr. Josef Henzl Třída: Jehličnany.
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Pardubice – Spořilov AUTOR: Věra Konířová NÁZEV: VY_52_INOVACE_PŘÍRODOPIS 6. – 9._21.KVĚT TÉMA: KVĚT ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/
Elektronické učební materiály – II. stupeň Přírodopis 7 Autor: Mgr. Iveta Votápková Nahosemenné rostliny Pětilístek: plody
Opylení a oplození Stavba rostlinného těla vypracovala: Mgr. Monika Štrejbarová.
Nahosemenné Rostliny Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními informacemi a se základním systémem ostnokožců.
Pohlavní orgány Květ a květenství
NAHOSEMENNÉ ROSTLINY rozmnožují se semeny, která nejsou ukryta v plodu
Čeleď Arekovité Štěpánková Tereza Votrubová Karolína Maršál Jakub.
List a květ.
zpracovaný v rámci projektu
DŘEVINY Zdroj: cs.wikipedia.org
ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Název školy: Autor: Mgr. Jiří Hajn Název DUM:
Nahosemenné rostliny I
Výukový materiál VY_52_INOVACE_15_ opakování: květ
VY_32_INOVACE_11_Květy Šablona Identifikátor školy:
Název prezentace (DUMu):
VY_52_INOVACE_23_ Stavba těla semenných rostlin
BOTANIKA.
VY_32_INOVACE_04-47 Ročník: VII. ročník Vzdělávací oblast:
Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace
AUTOR: Lenka Hrnčířová
ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace
Semenné rostliny. Rodozměna – gametofyt versus sporofyt.
Generativní rostlinné orgány
JEHLIČNANY NAHOSEMENNÉ ROSTLINY.
Rostliny semenné rozmnožují se semeny
Transkript prezentace:

BiO Kategorie C,D 2014/15

ŽIVOT STROMU Srovnání rostlin nahosemenných a krytosemenných (jednoděložných a dvouděložných) – hlavní znaky − charakteristika Dřeviny a byliny – rozdíly Strom (arbor) je růstová forma vyšších rostlin. Prýt (nadzemní část) stromu se skládá ze zdřevnatělé nevětvené spodní části - kmene, který se v určité výšce nad zemí dělí na jednotlivé větve (na rozdíl od keře, kde k větvení dochází již u země, nebo těsně nad zemí). Horní část stromu, kde dochází k větvení, se nazývá koruna.

POPÍNAVÉ DŘEVNATÉ LIANY Dělení dřevin DŘEVINY STROMY KEŘE KEŘÍKY POLOKEŘE POPÍNAVÉ DŘEVNATÉ LIANY

Srovnání nahosemenných a krytosemenných Vajíčka jsou volná na plodolistu Oplození - jen jedna samičí gameta, druhá ZANIKÁ Semena jsou NAHÁ Dřevo má tracheidy (cévice) = vedou vodu k místu spotřeby) Vývojově starší Vajíčka jsou ukrytá v semeníku DVĚ SAMČÍ GAMETY (dvojí oplození) Semena jsou v plodech Dřevo je tvořeno trachejemi (cévy) = vedou vodu Vývojově mladší

Další dělení… Podle dalších kritérií se dřeviny rozlišují: na jehličnaté a listnaté, na opadavé a neopadavé (vždyzelené), podle původu, podle užitkovosti atd.

Dendrologie je nauka o dřevinách, tedy o stromech a keřích (z řeckého dendron –strom, logos – slovo, nauka). Arboretum je sbírka živých dřevin (našich i cizokrajných), které jsou často uspořádány parkovým způsobem.

Vývoj… Koncem prvohor (před více než 300 mil. lety) tvořily některé dřevité stromovité kapraďorosty společně s primitivními nahosemennými rostlinami, tedy i s prvními jehličnany, rozsáhlé porosty. Zuhelnatěním jejich zbytků se vytvořily dnešní černouhelné pánve. Největšího rozvoje dosáhly jehličnany až ve druhohorách a na rozdíl od dalších nahosemenných rostlin (cykasů, jinanů) tvoří dodnes souvislé lesy. Listnáče jako krytosemenné rostliny se na Zemi objevily až v době dinosaurů (druhohory – křída – zhruba před 140 mil. lety).

Stavba květů listnáčů a šištic jehličnanů Samčí šištice Samičí šištice

Stavba květu

Květ - květenství

Květy jednopohlavné a oboupohlavné − samosprašnost a cizosprašnost

Ořešák vlašský

Líska obecná

Oboupohlavné květy

Jednodomé a dvoudomé dřeviny je rostlina s jednopohlavnými květy, u které samčí i samičí květy vyrůstají na jednom jedinci (líska) je rostlina s jednopohlavnými květy, u které samčí a samičí květy vyrůstají na různých jedincích. K tomu, aby došlo k opylení a tvorbě semen a plodů, je proto třeba u dvoudomých rostlin vzájemná blízkost samčí i samičí rostliny téhož druhu. Dvoudomými rostlinami jsou např. vrba (Salix), chmel (Humulus), jmelí (Viscum), konopí (Cannabis)

Opylení, oplození Opylení = přenos pylového zrna na bliznu Oplození = splynutí vaječné buňky (samičí buňka) s buňkou spermatickou (samčí buňka – pylové zrno)

OPYLENÍ OPYLOVAČEM VĚTREM VODOU HMYZ JINÝ ŽIVOČICH rostliny hmyzosnubné. Ve střední Evropě je to asi 80% všech rostlin (např. ovocné dřeviny jako jabloň, hrušeň, bluma, švestka, třešeň, angrešt, malina, ostružina, řepka olejka, jetel, okurka, dýně, mrkev, trnka, hloh bílý a luční porosty) JINÝ ŽIVOČICH VĚTREM rostliny větrosnubné. Ve střední Evropě je to asi 20% všech rostlin (např. všechny druhy obilovin jako pšenice, ječmen, žito, oves, líska, ořešák vlašský, kukuřice) VODOU Není nutná ochrana před vyschnutím, proto u mnohých hydrogamních rostlin chybí exina (vnější vrstva) u pylového zrna. Příkladem rostliny opylované vodou je třeba řečanka (Najas), Posidonia, růžkatec (Ceratophyllum) nebo některé druhy rodu hvězdoš (Callitriche).

PYL Pyl (pylové zrno) vzniká v prašnících tyčinek. Zralá pylová zrna jsou krytá dvěma obaly. Vnější obal (exina) je silnější, odolný, nerozpustný ve vodě a někdy má na povrchu různé hrboly, háčky a výrůstky. V exině jsou klíční otvory (póry), kterými při klíčení pylu vyrůstá pylová láčka, která obsahuje samčí pohlavní buňky. Vnitřní obal (intina) je tenčí.

Oplození

oplození

Plody PLODY Dužnaté Peckovice Malvice Bobule Suché Poltivé Pukavé Nepukavé

Semeno Osemení Endosperm Děložní lístky hypokotyl Borovice lesní

semenáček Javor mleč Buk lesní Strana 7 – prostudovat a naučit se jak vypadají semenáčky Borovice lesní

Klíčení EPIGEICKÉ KLÍČENÍ HYPOGEICKÉ KLÍČENÍ