Evidence hnojení, nitrátová směrnice Šumperk, 08.10.2009 Evidence hnojení, nitrátová směrnice Jan Klír Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně klir@vurv.cz tel. 603 520 684 www.nitrat.cz

Přehled legislativy Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách Vyhláška č. 450/2005 Sb. (havarijní vyhláška) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. (nitrátová směrnice) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech Vyhláška č. 382/2001 Sb. (používání kalů na z.p.) Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech Vyhláška č. 274/1998 Sb. (skladování a používání hnojiv) - novela pod č. 353/2009 Sb. Vyhláška č. 474/2000 Sb. (požadavky na hnojiva) – novela pod č. 271/2009 Sb. Vyhláška č. 257/2009 Sb. (používání sedimentů na z.p.) Zákon č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) Vyhláška č. 268/2009 Sb. (technické požadavky na stavby)

Novela zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech č. 9/2009 Sb., účinnost od 23.01.2009 Hlavní změny: Terminologie - už ne „hnojiva a statková hnojiva“, ale hnojiva = minerální, organická, organominerální, statková Ohlašování hnojiv - u typových hnojiv není nutné přezkušování Bioplynové stanice - registrace digestátů před použitím na půdu i v rámci podniku, tedy bez uvádění do oběhu (nevztahuje se na digestáty ze statkových hnojiv a objemných krmiv) Evidence hnojení – záznam do 1 měsíce po použití, z vedlejších produktů se povinně eviduje jen sláma Definice promrznutí půdy – přes den do 5 cm nerozmrzá Pokuta za neplnění nitrátové směrnice - až 100 tis. Kč Používání kalů – hlášení předem na ÚKZÚZ

Novela zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech (pokračování) Požadavky zákona o hnojivech na registraci digestátů z bioplynových stanic (BPS) při jejich uvedení do oběhu a použití na zemědělské půdě Požadavky zákona z pohledu provozovatele BPS nebo uživatele půdy Digestát vyrobený výhradně ze statkových hnojiv nebo z objemných krmiv Digestát vyrobený i z jiných surovin než ze statkových hnojiv nebo z objemných krmiv odpovídá typu 18.1 e) neodpovídá typu 18.1 e) Uvedení do oběhu (§ 3, odst. 1, písm. a) registrace nebo ohlášení registrace Použití na zemědělské půdě a lesních pozemcích (§ 9, odst. 4) -

Novela vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv č. 353/2009 Sb., účinnost od 01.11.2009 Skladování hnojiv přechodné skladování balených hnojiv na volných zpevněných plochách, na paletách, ochrana před povětrnostními vlivy, nejdéle 1 měsíc použití vlastních údajů o hmotnosti zvířat zjištěných jejich vážením pro výpočet produkce statkových hnojiv Používání hnojiv upřesnění požadavku na zapravení tuhých statkových hnojiv do 48 hod. - netýká se slámy, zeleného hnojení apod. Evidence hnojení datum použití hnojiv u pastvy = časová rozpětí pastevních „cyklů“ ukončení hnojení = poslední den na daném pozemku Používání upravených kalů hlášení o používání upravených kalů (vzor v nové příloze č. 4)

Novela vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva č. 271/2009 Sb., účinnost od 01.09.2009 Změny limitů rizikových prvků ve statkových a organických hnojivech: Hnojivo, u něhož je obsah rizikových prvků vyšší, než stanoví vyhláška, se nesmí uvést do oběhu ani používat ke hnojení (zákon o hnojivech). Novelou se zvyšují povolené limity u arzenu (As), mědi (Cu), zinku (Zn). V praxi jsou často vysoké obsahy mědi a zinku, zejména v drůbežím trusu, kejdě a návazně pak v digestátech z BPS. Podíl rizikových prvků v sušině digestátů se proti původní kejdě zvyšuje. Důvodem je odbourávání části organické hmoty (součást sušiny) při procesu anaerobní fermentace v bioplynové stanici. Limity u tuhých statkových a organických hnojiv (sušina nad 13 %): 150 mg Cu a 600 mg Zn na jeden kilogram sušiny, při maximální aplikační dávce 20 tun sušiny na jeden hektar v průběhu tří let. Limity u tekutých statkových a kapalných organických hnojiv: 250 mg Cu a 1 200 mg Zn na jeden kilogram sušiny, při maximální aplikační dávce 10 tun sušiny na jeden hektar v průběhu tří let.

Novela vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva (pokračování) Maximální hnojení statkovými hnojivy (tuny hnojiva na jeden hektar, celkem za tři roky) z hlediska limitů přívodu rizikových prvků do půdy Statkové hnojivo sušina (%) 20 t sušiny/ha za 3 roky 10 t sušiny/ha za 3 roky Hnůj 23,0 87   Drůbeží podestýlka 50,0 40 Močůvka, hnojůvka 2,0 500 Kejda prasat 6,8 147 Kejda skotu 7,8 128 Kejda drůbeže 11,8 85

Nová vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě účinnost od 01.09.2009 Vyhláška stanoví: podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě způsob vedení evidence o použití sedimentů limity rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě požadavky na další fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti sedimentu postupy rozboru sedimentů a půdy, včetně metod odběru vzorků Hlavní podmínky pro používání sedimentů na zemědělské půdě: dodržení koncentrací rizikových prvků (látek) v sedimentech a v půdě maximální dávka sedimentu 300 – 750 t sušiny na 1 ha (podle textury půdy a sedimentu) při výšce vrstvy použitého sedimentu do 10 cm zapravení do půdy do deseti dnů od jejich rozprostření časový odstup od posledního použití sedimentu - nad 10 let časový odstup od posledního použití upraveného kalu - nad 1 rok

Nová vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě (pokračování) Základní podmínky pro použití sedimentů na zemědělské půdě stanoví § 3 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (po novele zákonem č. 9/2009 Sb. = novela zákona o hnojivech). Použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků je možné na pozemcích náležejících do zemědělského půdního fondu (orná půda nebo trvalý travní porost při jeho obnově) jen se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a při dodržení podmínek a postupů stanovených zákonem o hnojivech. Souhlas se na základě žádosti udělí, jestliže sedimenty splňují požadavky na jejich kvalitativní vlastnosti stanovené zvláštním právním předpisem a nebudou-li použitím sedimentů na pozemky poškozeny příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy. Hodlá-li použít sedimenty osoba odlišná od vlastníka nebo nájemce pozemku, musí mít písemný souhlas vlastníka nebo nájemce pozemku.

Nová vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby účinnost od 26.08.2009 Vydáním této vyhlášky se v souladu s ustanovením stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.) ruší dvě původní vyhlášky: o obecných technických požadavcích na výstavbu (č. 137/1998 Sb.) o technických požadavcích na stavby pro zemědělství (č. 191/2002 Sb.). Nová vyhláška stanoví v §§ 50 – 53 požadavky na stavby pro zemědělství: stavby pro hospodářská zvířata stavby nebo soubor staveb pro zvířata k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům s výjimkou staveb a zařízení pro včely a ryby, doprovodné stavby pro hospodářská zvířata stavby pro dosoušení a skladování sena a slámy, stavby pro skladování chlévské mrvy, hnoje, kejdy, močůvky a hnojůvky, stavby pro skladování tekutých odpadů a stavby pro konzervaci a skladování siláže a silážních šťáv, stavby pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby, stavby pro skladování hnojiv a přípravků na ochranu rostlin.

Nová vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (pokračování) Z hlediska ochrany vod vyhláška stanoví požadavky na základní a doplňkové zabezpečení staveb. Při základním zabezpečení se musí zamezit samovolnému proniknutí látek ohrožujících jakost vod ze staveb a jejich součástí do okolního terénu a podloží a následně do povrchových a podzemních vod. Základní zabezpečení: nepropustnost povrchů a konstrukcí, které přicházejí do styku s těmito látkami, odkanalizování, případně stavební nebo technologické úpravy, znemožňující únik látek ze stavby vytečením, přetečením nebo splachem, umístění nádrží na kapalná minerální hnojiva do záchytných van.

Nová vyhláška 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (pokračování) Doplňkové zabezpečení staveb se vedle požadavků na jejich základní zabezpečení uplatňuje při jejich umísťování v oblastech se zvýšenou ochranou vod a v ochranných pásmech: sklady kapalných minerálních hnojiv, jímky a nádrže na skladování tekutých statkových hnojiv, sklady na siláž (sušina siláže pod 30 %) kontrolní systém částí, které jsou ve stavbě zakryté, a které nelze vizuálně kontrolovat, silážní žlaby (sušina siláže pod 30 %) a hnojiště kontrola předepsané kvality stavebních prací v průběhu výstavby a před uvedením stavby do provozu kontrola nepropustnosti povrchů v průběhu provozu (podle zákona o vodách jednou za 6 měsíců).

Nová vyhláška 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (pokračování) - např.: dno hnojiště musí mít podélný sklon směrem k hnojůvkové jímce; podélný a příčný sklon dna manipulačních ploch se musí vytvořit tak, aby hnojůvka a kontaminovaná srážková voda odtékala do sběrných žlábků nebo kanálků a do jímky, výdejní plocha nádrží a jímek na kejdu musí mít zpevněný nepropustný povrch v šířce příjezdové vozovky a délce použitého dopravního prostředku; po stranách je chráněna obrubníky vyvýšenými nad terén a čelními nájezdy vyvýšenými proti niveletě příjezdové komunikace jako ochrana proti přívalovým dešťovým vodám, stavby pro konzervaci a skladování siláže a stavby pro skladování silážních šťáv musí splňovat podmínky základního a doplňkového zabezpečení staveb, skladovací a manipulační plochy silážního žlabu s výjimkou nájezdové a výjezdové rampy musí být zabezpečeny obrubníky nebo příkopy tak, aby do nich nemohla vnikat přívalová dešťová voda nebo z nich vytékat tekutina na vodohospodářsky nezabezpečené plochy, u nezastřešených silážních žlabů musí být na obvodových stěnách dvoutyčové zábradlí; tam, kde by překáželo při plnění nebo vybírání, musí být odnímatelné nebo otočné

Kontrola podmíněnosti – systém „cross compliance“ (CC) 1) zákonné požadavky na hospodaření (součástí je i Ochrana podzemních vod, Používání kalů a Nitrátová směrnice) - v ČR jsou z hlediska dotací sledovány od 1. 1. 2009 - nitrátová směrnice požadována již 2007-08, ale jen u AEO PRV (79/2007) = „podmínky ochrany vod“, POZOR - i u žadatelů mimo zranitelné oblasti 2) dobrý zemědělský a environmentální stav (GAEC) - v ČR již uplatněn od 1. 5. 2004

NÁBĚH KONTROL C-C V ČR SMR - C SMR - B SMR - B SMR - A SMR - A SMR - A Nařízení vlády č. 83/2009 Sb. SMR - B SMR - B SMR - A SMR - A SMR - A GAEC GAEC 1 GAEC 5 GAEC 5 nové GAEC (od 1.1.2010) 2004 2005 - 2008 od 1.1.2009 od 1.1.2011 od 1.1.2013 15

AEO PRV - podmínky ochrany vod, podmínky používání hnojiv (a POR) NV č. 79/2007 Sb. (§ 4 odst. 2, příloha č. 3) 1. novela č. 114/2008 Sb. (úprava podle 2. AP NS) 2. novela č. 45/2009 Sb. (účinnost od 15.02.2009) minimální požadavky: - na použití hnojiv a ochranu půdy proti erozi (vybrané § z nitrátové směrnice a zákona o hnojivech) - na použití přípravků ochrany rostlin (POR) (vybrané § ze zákona o rostlinolékařské péči)

Požadavek AEO PRV 2007 (NV 79/2007) 2008 (nov. 114/2008) 2009 (nov. 45/2009) Zákaz hnojení jako v KR 0-5 KR 0-5, 6-9 Ochrana půd před erozí Hospodaření na svazích ttp nad 7°: do 80 kg N/ha (jednorázově) o.p. nad 7° u vody: ne širokořádkové o.p. nad 12° bez porostu: 0 kg N/ha (mimo tuhá SH, OH) o.p. nad 12° bez porostu: 0 kg N/ha o.p. nad 12° bez porostu: 0 kg N/ha (mimo tuhá SH a OH) Hnojení okolo vod ochranný pás 1 m: břehový porost nebo nezorněno ochranný pás 3 m: bez aplikace hnojiv ochranný pás 3 m: bez aplikace hnojiv nad 7°: ochranný pás 25 m bez tekutých statkových hnojiv nad 7°: ochranný pás 25 m bez tekutých hnojiv s rychle uvol. N Omezení letního a podzimního hnojení na orné půdě do 40 kg N/ha minerálně nebo 80 kg N/ha v tekutých SH x Limit 170 kg N/ha (organického původu) 170 kg N org.původu / ha v průměru podniku Zaplavení, přemokření, sníh, promrznutí neaplikovat hnojiva Rovnoměrnost hnojení rovnoměrné hnojení

Agroenvironmentální opatření MZe 1) Původní z HRDP (do ukončení závazků nebo do přechodu do nových AEO PRV) Nařízení vlády č. 242/2004 Sb. (AEO), novely č. 119/05, 515/05, 351/06, 81/07, 99/08 (PŘÍKLAD: „ošetřování ttp“ – hnojení v průměru do 170 kg N/ha o.p. a v průměru do 40 kg N/ha t.p. – započítáno minerální i organické hnojení, mimo výkalů a moči hospodářských zvířat na pastvě, louky nelze přepásat)

Agroenvironmentální opatření MZe 2) Nové AEO z PRV (nové pětileté závazky, i po přechodu z původních AEO HRDP) Nařízení vlády č. 79/2007 Sb. (AEO) novely č. 114/2008 Sb. a 45/2009 Sb. (PŘÍKLAD: „ošetřování ttp“ – hnojení na o.p. bez limitu, hnojení při základním managementu v průměru do 60 kg N/ha luk, vč. přepasení a 80 kg N/ha pastvin – v minerálním i organickém hnojení, včetně započtení přívodu dusíku do půdy ve výkalech a moči hospodářských zvířat)

CC: dobrý zemědělský a environmentální stav (od 2007: pro SAPS, nové AEO, LFA+Natura, C-kredit) Nerušení krajinných prvků, kterými jsou meze, terasy, skupiny dřevin, stromořadí a travnaté údolnice. Vyloučení pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji a slunečnice na půdních blocích (dílech) s průměrnou sklonitostí převyšující 12°. Zapravování kejdy nebo močůvky do půdy do 24 hodin po aplikaci, s výjimkou řádkového přihnojování porostů hadicovými aplikátory, na půdních blocích (dílech) s ornou půdou a s průměrnou sklonitostí nad 3°. (POZOR - vyhláška č. 274/1998 Sb. vyžaduje zapravit i pod 3° !!!) Vyloučení změny zemědělské kultury travní porost na zemědělskou kulturu orná půda. Nepálení bylinných zbytků na půdních blocích (dílech).

Nový předpis EU – náhrada nařízení (ES) č Nový předpis EU – náhrada nařízení (ES) č. 1782/2003 (přímé platby, cross compliance) Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se: stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003

Zdůvodnění změn – cross compliance Nařízení (ES) č. 1782/2003 stanovilo zásadu, že zemědělci, kteří nesplňují některé požadavky v oblasti veřejného zdraví zdraví zvířat a rostlin životního prostředí dobrých životních podmínek zvířat podléhají snížení přímé podpory nebo jsou z ní vyloučeni. Tento systém „podmíněnosti“ tvoří nedílnou součást podpory Společenství v rámci přímých plateb, měl by proto být zachován. Ze zkušeností však vyplývá, že řada požadavků z oblasti kontroly podmíněnosti není dostatečně relevantní pro zemědělskou činnost či zemědělskou půdu nebo se týká spíše vnitrostátních orgánů než zemědělců. Proto je třeba upravit oblast působnosti podmíněnosti.

Zdůvodnění změn - GAEC Aby zároveň nedocházelo k opouštění zemědělské půdy a bylo zajištěno, že půda je udržována v dobrém zemědělském a environmentálním stavu (GAEC), stanovilo nařízení (ES) č. 1782/2003 rámec Společenství, v němž členské státy přijímají standardy beroucí v úvahu zvláštní charakteristiky daných oblastí, zejména půdní a klimatické podmínky, jakož i stávající způsoby hospodaření, využití půdy, střídání plodin, zemědělské praktiky a strukturu zemědělských podniků. Tento rámec by měl být zachován. Ze zkušeností však vyplývá, že význam a prospěšnost určitých standardů nejsou dostatečné k tomu, aby bylo odůvodněno jejich provádění všemi členskými státy. Takové standardy by proto měly být pro členské státy dobrovolné (s výjimkou situace, kdy si členský stát již stanovil tento minimální požadavek před rokem 2009 nebo pokud existují vnitrostátní předpisy, které takový standard upravují).

Dobrý zemědělský a environmentální stav (GAEC) NR č. 73/2009, čl. 6 Členské státy dbají na to, aby veškerá zemědělská půda, a zejména půda, která se již nevyužívá pro účely produkce, byla udržována v dobrém zemědělském a environmentálním stavu. Na základě rámce stanoveného v příloze III stanoví členské státy na vnitrostátní nebo regionální úrovni minimální požadavky týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu, které zohledňují charakteristiky dotyčných oblastí, zejména půdní a klimatické podmínky, stávající způsoby hospodaření, využití půdy, střídání plodin, zemědělské praktiky a strukturu zemědělských podniků. Členské státy nesmí stanovit minimální požadavky, které nejsou uvedeny v tomto rámci.

NR č. 73/2009 - příloha III: Dobrý zemědělský a environmentální stav Téma Povinné standardy Nepovinné standardy Eroze půdy Ochránit půdu pomocí vhodných opatření - Minimální pokryv půdy - Minimální úroveň obhospodařování půdy odrážející specifické místní podmínky - Zachování teras Půdní organická hmota Zachovat úroveň půdní organické hmoty pomocí vhodných praktik - Péče o strniště na orné půdě - Standardy pro střídání plodin Struktura půdy Zachovat strukturu půdy pomocí vhodných opatření - Používání vhodných strojů Minimální úroveň péče Zajistit minimální úroveň péče a zabránit zhoršení stanovišť - Zachování krajinných prvků, včetně případných mezí, rybníků, příkopů, stromořadí, ve skupině nebo zvlášť, a okrajů polí - Zabránění šíření nežádoucí vegetace na zemědělskou půdu - Ochrana stálých pastvin - Minimální intenzita chovu zvířat nebo vhodné režimy - Vytvoření nebo zachování stanovišť - Zákaz klučení olivovníků - Udržování olivových hájů a vinic v dobrých vegetačních podmínkách Ochrana vody, hospodaření s vodou Chránit vodu před znečištěním, zabraňovat jejímu povrchovému odtoku a hospodárně ji využívat - Zřízení ochranných pásů podél vodních toků (akční program nitrátové směrnice) - V případech, kdy využití vody k zavlažování podléhá schválení, dodržování schvalovacích postupů

Dobrý zemědělský a environmentální stav Standardy uvedené ve třetím sloupci přílohy III nejsou povinné, s výjimkou případů, kdy: a) členský stát před 1. lednem 2009 určil pro takovýto standard minimální požadavek pro dobrý zemědělský a environmentální stav, nebo b) jsou v daném členském státě uplatňovány vnitrostátní předpisy upravující tento standard.

Dobrý zemědělský a environmentální stav Návrh nových podmínek GAEC v ČR Seznam se týká standardů GAEC, které mají v ČR vstoupit v platnost 1. ledna 2010. Vyjímkou je standard č. 11, který začne platit 1. ledna 2012. Tato verze není konečná a znění návrhu se může měnit. Do 15.10.2009 je možné podávat připomínky v rámci mezirezortního připomínkového řízení, vypořádání připomínek na MZe bude 22.10.2009

Žadatel na půdním bloku (dílu) s druhem zemědělské kultury orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 7° zajistí po sklizni plodiny založení porostu následné plodiny nebo uplatní alespoň jedno z níže uvedených opatření: a) strniště sklizené plodiny je ponecháno na půdním bloku (dílu) minimálně do 30.11., jestliže to není v rozporu s bodem 2, nebo b) půda zůstane zorána, popř. podmítnuta za účelem zasakování vody minimálně do 30.11., jestliže operace není v rozporu s bodem 2.

2.  Žadatel na ploše půdního bloku (dílu) označené v evidenci půdy jako silně erozně ohrožená, nebude pěstovat širokořádkové plodiny (kukuřice, brambory, řepa, bob setý, soja a slunečnice). Porosty obilnin a řepky olejné budou zakládány s využitím půdoochranných technologií, zejména setí do mulče, nebo bezorebné setí. V případě obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin.

3.  Žadatel na minimálně 20 % jím užívané výměry půdních bloků (dílů) s kulturou orná půda, vztažené k celkové výměře tohoto druhu kultury užívané žadatelem k 31. květnu příslušného kalendářního roku v evidenci půdy, zajistí každoročně: a)    aplikování tuhých statkových hnojiv, s výjimkou separátu prasečí kejdy, nebo tuhých organických hnojiv v minimální dávce 25 tun na hektar. Minimální dávka se nevztahuje na ponechané produkty při pěstování rostlin (např. sláma), nebo b)   pokrytí tohoto procenta výměry, popř. jeho odpovídající části, v termínu minimálně od 31.5. do 31.7. příslušného kalendářního roku porostem jedné z následujících plodin, popř. jejich směsí: vojtěška setá, jetel nachový (inkarnát), jetel podzemní, jetel zvrácený (perský), jetel plazivý, jetel luční, štírovník růžkatý, vikev huňatá, vikev panonská, vikev setá, bob  polní, lupina modrá. Porosty výše uvedených plodin lze zakládat i jako podsev do krycí plodiny, popř. jako směsi s travami (zastoupení trav v porostu do 50 %).  

4. Žadatel zajistí na jím užívaném půdním bloku (dílu), že se nebudou pálit bylinné zbytky.   5. Žadatel zajistí na jím užívaném půdním bloku (dílu), že se nebudou provádět agrotechnické zásahy, pokud je půda zaplavená nebo přesycená vodou, s výjimkou sklizně plodiny. 6. Žadatel zajistí, že krajinné prvky a druh zemědělské kultury rybník, nebudou rušeny, popř. poškozovány. Výjimka – jen se souhlasem příslušného orgánu. 7.  Žadatel zajistí na jím užívaném půdním bloku (dílu) regulaci rostlin netýkavky žláznaté tak, aby se na něm v průběhu příslušného kalendářního roku nevyskytovaly kvetoucí nebo odkvetlé rostliny tohoto druhu. Zároveň zajistí regulaci rostlin bolševníku velkolepého tak, aby výška těchto rostlin nepřesáhla 70 cm v průběhu příslušného kalendářního roku.

8.  Žadatel zajistí, že se nezmění na jím užívaném půdním bloku (dílu) druh zemědělské kultury travní porost na druh zemědělské kultury orná půda.   9. Žadatel zajistí, aby se po 31.10. na půdním bloku (dílu) s kulturou travní porost nenacházel porost vyšší než 30 cm, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak. 10. Žadatel, který využívá zavlažování a je zároveň vlastníkem nebo provozovatelem zavlažovací soustavy, předloží pro tento účel platné povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami v souladu s jiným právním předpisem.  11.  Žadatel, na jím užívaném půdním bloku (dílu), sousedícím s útvarem povrchových vod, zachová ochranný pás nehnojené půdy o šířce nejméně 3 m od břehové čáry, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak. Účinnost bodu 11 je od 1.1.2012.

SMR 2: Ochrana podzem. vod před znečištěním nebezpečnými látkami (směrnice Rady 80/68/EHS) „Nebezpečné závadné látky“, dále jen „nebezpečné látky“, se kterými se zachází v zemědělství, jsou zejména: - minerální oleje a ropné látky (nafta, benzín, ...), - přípravky na ochranu rostlin, - minerální dusíkatá a fosforečná hnojiva (jednosložková, vícesložková), - organická, příp. organominerální hnojiva a jejich výluhy (digestát z bioplynových stanic, komposty a jejich výluhy,...), - statková hnojiva (hnůj, kejda, močůvka, hnojůvka, silážní šťávy,...).

Ochrana podzemních vod před znečištěním nebezpečnými látkami (směrnice Rady 80/68/EHS) Kontrolní otázky c-c, kontroluje ČIŽP 1. Nedošlo při zacházení s nebezpečnými látkami k jejich vniknutí do povrchových či podzemních vod nebo k ohrožení jejich prostředí? 2. Jsou sklady nebezpečných látek vhodné z hlediska ochrany vod? 3. Jsou nejméně jednou za pět let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, prováděny zkoušky těsnosti potrubí a nádrží určených pro skladování ropných látek? 4. Je vybudován a provozován odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniku skladovaných ropných látek?

Ochrana podzemních vod Uplatnění směrnice Rady 80/68/EHS v ČR: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách § 39 „závadné látky“ Vyhláška č. 450/2005 Sb. (havarijní)

Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách § 39 „Závadné látky“ (novela č. 20/2004 Sb.) § 39 „Závadné látky“ Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí. Závadné látky = hnojiva, statková hnojiva, pesticidy, PHM, … Příloha č. 1 zákona vymezuje mezi závadnými látkami: Nebezpečné (závadné) látky Zvlášť nebezpečné (závadné) látky

vzor havarijního plánu na adrese: http://www.nitrat.cz § 39 (2) Když uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu (= limity ve vyhl. 450/2005) nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel závadných látek povinnost činit tato opatření: a) vypracovat plán opatření pro případy havárie (dále „havarijní plán“); havarijní plán schvaluje příslušný vodoprávní úřad; může-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel se správcem vodního toku havarijní vyhláška MŽP č. 450/2005 Sb. - účinnost od 1.5.2006 (netýká se hnojení) vzor havarijního plánu na adrese: http://www.nitrat.cz b) provádět záznamy o provedených opatřeních a tyto záznamy uchovávat po dobu 5 let.

- zkoušet těsnost 1 x za 5 let (nebezpečné látky)     § 39 (4) pokračování - nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat (vizuálně) sklady a skládky (zápis do provozního deníku) - zkoušet těsnost 1 x za 5 let (nebezpečné látky) - v případě zjištění nedostatků provádět opravy - nepropustná úprava proti úniku do vod - vybudovat a provozovat kontrolní systém (u částí, které jsou ve stavbě zakryté, a které nelze vizuálně kontrolovat)

SMR 3: Používání upravených kalů na zemědělské půdě (směrnice Rady 86/278/EHS) Základní okruhy opatření: Povinnost zpracování Programu použití kalu a jeho předání osobě, která kal používá Omezení použití kalu na vymezených plochách, zákaz použití - Podmínky pro správné použití kalů na zemědělské půdě

Používání upravených kalů na zemědělské půdě (směrnice Rady 86/278/EHS) Kontrolní otázky c-c, kontroluje ÚKZÚZ 1. Bylo používání kalů podloženo zpracovaným Programem použití upravených kalů na zemědělské půdě? 2. Byl dodržen zákaz použití kalu? 3. Byla dodržena dávka sušiny kalu na 1 ha? 4. Byly na zemědělské půdě použity upravené kaly splňující mezní hodnoty obsahu rizikových látek a rizikových prvků a jejich použití nemohlo vést ke vzniku škody na zemědělské půdě nebo na okolních pozemcích? 5. Je soustavně a řádně vedena evidence o upravených kalech použitých na zemědělské půdě?

Používání kalů z ČOV v zemědělství Uplatnění směrnice Rady 86/278/EHS v ČR: Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech § 32 definice kalů z ČOV (kal = odpad) § 33 používání kalů v zemědělství Vyhláška č. 382/2001 Sb. (kalová) Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech (§ 9) Vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv (evidence používání)

SMR 4: Ochrana vod před dusičnany ze zemědělských zdrojů (směrnice Rady 91/676/EHS) Nitrátová směrnice požaduje: vymezit zranitelné oblasti, = oblasti, kde kontaminace podzemních a povrchových vod dusičnany již přesáhla nebo by mohla přesáhnout stanovenou mez koncentrace dusičnanů ve výši 50 mg/l 2. připravit tzv. akční program, = povinná opatření pro zemědělce ve zranitelných oblastech, vedoucí ke snížení obsahu dusičnanů ve vodách.

Ochrana vod před znečištěním dusičnany Kontrolní otázky c-c, kontroluje ÚKZÚZ 1. Zákaz hnojení přes zimu. 2. Limity hnojení jednotlivých plodin. 3. Limit 170 kg dusíku živočišného původu v průměru na hektar ročně. 4. Sklady na minimálně 4-měsíční produkci kejdy a 3-měsíční produkci močůvky a hnojůvky (při doložitelném uvedení do oběhu nebo jiném využití na 2-měsíční produkci), dostatečné pro uskladnění v období zákazu hnojení. 5. Nepěstovat širokořádkové plodiny (kukuřice, slunečnice, sója, bob, brambory apod.) na pozemcích se sklonem nad 7°, které sousedí s útvary povrchových vod. 6. Ochranné nehnojené pásy v šířce 3 m od břehové čáry útvarů povrchových vod. 7. Nehnojit na půdu přesycenou vodou, pokrytou vrstvou sněhu vyšší než 5 cm nebo promrzlou tak, že povrch půdy do hloubky 5 cm přes den nerozmrzá.

Nitrátová směrnice Uplatnění směrnice Rady 91/676/EHS v ČR: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách § 33 zranitelné oblasti, akční program Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech (§ 9: zákaz hnojení na sníh, zamrzlou, zaplavenou nebo přemokřenou půdu; požadavek rovnoměrného hnojení)

Nařízení vlády 103/2003 Sb. Vymezení zranitelných oblastí 1. revize zranitelných oblastí novela č. 219/2007 Sb. s účinností od 1. 9. 2007 Akční program (AP) 1. AP 2004 - 2007 (vyhodnocení) 2. AP v účinnosti od 4. 4. 2008 (novela č. 108/2008 Sb.) - monitoring účinnosti AP - nové výzkumné poznatky - připomínky Evropské komise - návrhy odborné a zemědělské praxe 1. Co obsahuje NV 103 2. AP je soubor povinných opatření pro zemědělce ve zranitelných oblastech. 49

TERMINOLOGIE půdní blok (PB) nebo jeho díl (DPB) Zemědělský pozemek půdní blok (PB) nebo jeho díl (DPB) část půdního bloku nebo jeho dílu s jednou plodinou (nebo směsí) pokud je na PB/DPB více plodin, opatření nitrátové směrnice se vztahují k jednotlivým „zem.pozemkům“ stejně tak se vede i evidence hnojení

TERMINOLOGIE minerální hnojiva s dusíkem Dusíkatá hnojivá látka minerální hnojiva s dusíkem hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem statková hnojiva, jako je kejda, močůvka, hnojůvka, silážní šťávy, drůbeží trus (s nebo bez podestýlky) organická (org.min.) hnojiva s C/N < 10 hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem statková hnojiva, jako je hnůj org. (org.min.) hnojiva s C/N ≥ 10 (např. kompost) skliditelné rostlinné zbytky (statková hnojiva) upravené kaly (odpad využitelný ke hnojení)

Zobrazení informací NS v LPIS (Portál farmáře) Na úrovni jednotlivého půdního bloku Na úrovni informativního výpisu Souhrnný výpis Podrobný výpis Na úrovni mapy nitrátové směrnice Legenda

Vrstvy v LPIS Zranitelné oblasti Zobrazení hranic zranitelných oblastí k.ú. náležící do ZOD Aplikační pásma Přiřazení aplikačního pásma podle BPEJ Aplikační pásma – detail Zobrazení hranic BPEJ před majorizací a jejich příslušnost k aplikačním pásmům Skladování hnojiv Zobrazení možnosti uložení statkových hnojiv na PB/DPB Skladování hnojiv – detail Podrobné informace o uložení statkových hnojiv na PB/DPB

Vrstvy v LPIS Protierozní opatření Zobrazení symbolů protierozních opatření (symbol kukuřice, traktoru) Hranice vodních útvarů Zobrazení hranic vodních toků a útvarů Zobrazení 25 m pásu kolem vodních toků a útvarů

Platí i pro AEO PRV – tedy i mimo zranitelné oblasti!

(platí pro každý zemědělský pozemek, zde jsou uvedeny jen některé plodiny)

Omezení letního a podzimního hnojení Omezení hnojení na orné půdě (podle aplikačního pásma) se vztahuje na období (na zakládané porosty) od 15.6. do období zákazu hnojení, a to na hnojení minerálními dusíkatými hnojivy a hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem k vyjmenovaným plodinám nebo způsobům hnojení je možné jen jedním způsobem (tab. 7) dávky nelze kombinovat ani sčítat Omezení se vztahuje pouze k plodinám, které byly založeny po 15.6. 58

Možnosti hnojení travních porostů Zemědělské pozemky s kulturou travní porost s převahou HPJ 65-76 = zamokřené půdy (pokud nebyly meliorovány) je zakázáno hnojit. Pokud byly uvedené pozemky meliorovány činí jednorázová dávka dusíku 80 kgN/ha. Tato dávka se vztahuje také na pozemky s kulturou travní porost s převahou HPJ 37-39 = mělké půdy. Zařazení PB podle HPJ 65-76 (zamokřené půdy) a 37-39 (mělké půdy a půdy s nevyvinutým profilem) je uvedeno v LPIS, včetně označení meliorovaných půd. Na zemědělských pozemcích s převahou HPJ 65-76 (pokud nebude prokázáno, že uvedené PB byly odvodněny) ve zranitelných oblastech, je snížena dotace v AEO o 112 EUR/ha. (Dotace AEO se poskytuje jako újma za snížený výnos z důvodu nehnojení (dobrovolného), v tomto případě je však zákaz hnojení stanoven právním předpisem) Omezení neplatí pro pastvu. Kontrola se provádí na základě identifikace předmětných pozemků v LPIS a evidence hnojení, případně kontrolou na místě. 60

Limit dusíku organického původu v průměru z.p. zemědělského podniku Celkové množství N org. původu (hnojiva organická + organominerální + statková + upravené kaly) použitého na zemědělskou půdu v rámci podniku nesmí překročit 170 kg N/ha. Stanoví se průměrná výměra zemědělského podniku, ze které se odečítají pozemky nevhodné ke hnojení Výpočet lze provést 2 způsoby, a to na základě údajů o přívodu dusíku v použitých hnojivech nebo na základě produkce dusíku hospodářskými zvířaty Uvedení statkových hnojiv „do oběhu“ je nutné dokladovat. Jedná se o jediný konkrétní limit, který stanovuje NS, a to, že AP musí být zajištěno, že v rámci zem. podniku nebude překročena použitá dávka N ve výši170 kg/ha ve statkových hnojivech. Průměrná výměra zemědělské půdy je stanovena jako průměr z 12 výměr z.p. podniku zjišťovaných vždy k poslednímu dni v měsíci kalendářního roku. Průměrný počet hospodářských zvířat se počítá z evidence zvířat, z 365 denního průměru. Pokud se zemědělský podnik nachází ve zranitelné oblasti pouze částečně, maximální limit N se na něj také vztahuje. Požadavek je kontrolován z dokladů o příjmu a výdeji statkových hnojiv skladové evidence organických a organominerálních hnojiv (příjem, výdej) dle evidence používaných hnojiv, statkových hnojiv a upravených kalů dle průměrného počtu chovaných hospodářských zvířat (registr zvířat) 61

Skladovací kapacity pro statková hnojiva § 9 Odst. 1 Velikost skladovacích prostor je stanovena vyhláškou 274/1998 Sb., zároveň musí být dostatečná pro období zákazu hnojení - platnost do 31.12.2013 Odst. 2 Velikost skladovacích prostor musí odpovídat 6měsíční produkci – platnost od 1.1.2014 Odhad investičních nákladů je každé 2 roky zpracováván do Strategie financování NS a to na základě terénních šetření, která jsou zajišťována poradci-metodiky z ÚZEI. Poslední aktualizace byla provedena v letošním roce. Aktualizovaný odhad celkových investičních nákladů na výstavbu skladů pro statková hnojiva 4,653 mld. Kč. Finanční prostředky potřebné na zajištění požadavků podle současné legislativy, tj. podle odst. 1 představují 1,084 mld. Kč Nově vzniklé náklady na vybudování nových skladovacích kapacit nutných k dodržení požadavku nitrátové směrnice v přechodném období do roku 2014, který byl přijat na základě požadavku EK do novely Nařízení vlády pod č. 108/2008 Sb., (odst. 2) jsou odhadovány ve výši 3,569 mld. Kč. Kontrola se provádí dle průměrného počtu hospodářských zvířat podniku (viz. registr hospodářských zvířat) – výpočet skutečné produkce statkových hnojiv dle skutečné kapacity skladovacích prostor podniku (fyzická kontrola v terénu) doklady o příjmu a výdeji tuhých statkových hnojiv 62

Uložení tuhých statkových nebo organických hnojiv na zemědělské půdě Uložení hnoje nebo kompostu na zemědělském pozemku je možné nejdéle po dobu 12 měsíců (mimo zranitelnou oblast 24 měsíců) a nové uložení na stejném místě po 4 letech. Místa vhodná k uložení musí být odsouhlasena vodoprávním úřadem v havarijním plánu nebo v jeho dodatku Uložení je podmíněno výběrem vhodné lokality, řádným ošetřením skládky a úpravou celkového vzhledu skládky. Oproti 1. AP došlo k prodloužení období, kdy může být uložen hnůj na z.p. na jednom místě (9-12), nové uložení až po 4 letech.. Toto prodloužení ve však podmíněno novými podmínkami uložení. Místo uložení hnoje (závadná látka podle § 39 zákona o vodách) musí být uvedeno ve schváleném havarijním plánu (vyhl. 450/2005 Sb.) Vzdálenost od vodního toku 50 m Půda není zamokřená (HPJ 65-76) Půda není odvodněna Půda není erozně ohrožená Pokud je hnojiště na svahu, musí mít záchytné brázdy 40 cm Min výška 1,5 m, orientace složiště delší stranou po spádnici Informace o možnosti umístění hnojiště jsou uvedeny v portálu Farmáře – v mapě Způsob kontroly: dle schváleného havarijního plánu Lpis – vyhodnocení dřívějších kontrolních zjištění fyzická kontrola v terénu 63

Nový požadavek od 2014 § 9 odst. 4 Uložení hnoje na zemědělské půdě je možné až po 3měsíčním skladování nebo po jednorázovém vyskladnění stáje s hlubokou podestýlkou - platnost od 1.1.2014

Skladování tuhých statk. a org. hnojiv - detail

Dodatek k havarijnímu plánu: místa vhodná k uložení hnoje nebo kompostu na zemědělské půdě Místa vhodná k uložení hnoje, příp. kompostu na zemědělské půdě: Místo č. Kat. území Půdní blok Max.kapacita Souřadnice místa uložení 1 Rovná 1601/6 200 t 41°7’59“N 13°42’36“E 2 Rovná 1601/1 300 t nebo „viz mapa“ 3 Rovná 1601/6 100 t 4 Rovná 1704/3 400 t (souřadnice lze snadno překopírovat z www.mapy.cz; tlačítko „GPS“) Celková kapacita míst vhodných k uložení hnoje na z.p. - max. 1 000 tun produkce hnoje za rok 914 tun maximální naplnění během roku 914 tun průměrné naplnění 457 tun Situační plánek - mapa č. 1 (mapový podklad z LPIS - portál Farmáře) (šipka značí směr sklonu svahu)

1 3 4 2 1 3 4 2

Střídání plodin Nutnost omezení období bez porostu Při obnově TTP a po zaorávce jetelovin vysévat následnou plodinu v nejbližším agrotechnickém termínu Jedná se o ustanovení bez konkrétní podmínky (není kontrolováno), bylo přijato z důvodu naplnění zmocnění v §33 zákona o vodách. Nicméně tento § navádí ke snaze omezování období bez porostu a podpoře pěstování meziplodin, což je dotované opatření HRDP i PRV osa II. 68

Hospodaření na svažitých pozemcích Na půdách ohrožených erozí (vymezeno dle HPJ) se provádějí vhodná agrotechnická protierozní opatření Na zemědělských pozemcích se sklonitostí nad 7°, které sousedí s útvary povrchových vod, nesmí být pěstovány širokořádkové plodiny Na zemědělských pozemcích s ornou půdou se sklonitostí nad 12° se nesmí hnojit (výjimkou je hnůj a kompost) Na pozemcích s TTP se sklonitostí nad 7° je omezena jednorázová dávka N na 80 kg/ha Platí i pro AEO PRV – tedy i mimo zranitelné oblasti! Agrotechnická opatření: vrstevnicové obdělávání, mulčování, výsev do strniště nebo ochranné plodiny, přerušované brázdování Způsob kontroly: fyzická kontrola v terénu dle evidence používaných hnojiv, statkových hnojiv a upravených kalů Lpis – identifikace předmětných pozemků. Platí i pro AEO PRV – tedy i mimo zranitelné oblasti! 69

Kultury, protierozní opatření

Zemědělské pozemky sousedící s útvary povrchových vod Zachování ochranného 3 metrového nehnojeného pásu – MZe připravuje upřesněnou vrstvu vodních toků v LPIS, kde budou označeny krátkodobé a zatrubněné vodní toky, kde pás být nemusí Zachování ochranného 25 metrového pásu na zemědělských pozemcích se sklonitostí nad 7°, kde nelze používat tekuté hnojivé látky s rychle uvolnitelným dusíkem Platí i pro AEO PRV – tedy i mimo zranitelné oblasti! Od roku 2012 součást GAEC pro celé území. Požadavek na 3metrový ochranný pás byl přijat na základě požadavků EK a analýzy řešení tohoto požadavku v jiných státech EU Podmínky budou kontrolovány z evidence hnojení pouze v případě, že podmínka zkontrolovat lze (většinou se bude jednat o tak malou výměru, která se ve výměře PB vůbec neprojeví) – zaokrouhlování na 2 desetinná místa. Podmínka se bude kontrolovat také kontrolou na místě. 71

Vodní útvary, zóna 25 m

Zákaz hnojení okolo vodních toků: v pásu o šířce 3 m okolo vodního toku (jiného vodního útvaru) je zakázáno hnojení (aplikace, ne pastva) kontrola: na místě (rozhodující) v evidenci hnojení (doporučeno) vede se na 2 desetinná místa rozhoduje tedy 0,01 ha (= 100 m2) Platí i pro AEO PRV – tedy i mimo zranitelné oblasti!

Vodní zákon (č. 254/2001 Sb.) § 43 Vodní toky (1) Vodní toky jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky. (2) V pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, rozhoduje vodoprávní úřad. Může též rozhodnout, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody než uvedené v odstavci 1.

Vodní zákon (č. 254/2001 Sb.) § 44 Koryta vodních toků (1) Protéká-li vodní tok po pozemku, který je evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku tento pozemek. Protéká-li vodní tok po pozemku, který není evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku část pozemku zahrnující dno a břehy koryta až po břehovou čáru určenou hladinou vody, která zpravidla stačí protékat tímto korytem, aniž se vylévá do přilehlého území. (2) V pochybnostech o hranici koryta vodního toku rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad.

Evidence hnojení Povinnost vedení evidence Způsoby vedení evidence Kontrola evidence hnojení Povinné údaje Pomocné tabulky

Povinnost vedení evidence hnojení Evidenci požaduje zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech Podrobnosti uvádí vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, v platném znění (poslední novela č. 91/2007 Sb.)

Proč vést evidenci? Evidence je důležitá pro: - potřeby vlastníka půdy (přehled o doplňování živin) - bilancování rostlinných živin - stanovení potřeby hnojení - hodnocení bilance organických látek - kontrolu požadavků některých předpisů (nitrátová směrnice, dodržování dotačních podmínek) 78

Povinnost - z hlediska dotací (od roku 2008 je pod sankcí jen to, co se týká dotace) AEO HRDP (bod 5 Zásad…), od roku 2008 sankce 100 % jen za nevedení evidence, zapravení hnojiv s N (orná půda, svah nad 3°), chybnou evidenci dusíku; za ostatní chyby (P, K, …) sankce 25 % (dříve také 100 %) Natura 2000, AEO PRV od 2008 sankce 100 % jen za nevedení evidence, zapravení kejdy a močůvky (orná půda, svah nad 3°), chybnou evidenci dusíku SAPS, LFA nevedení zapravení kejdy a močůvky (orná půda, svah nad 3°)

Evidence hnojení Způsob evidence dle vyhlášky č. 274/1998 Sb.: - evidence se vede podle vzoru (do 4.2007) - v evidenci jsou požadované údaje (od 5.2007) Nezáleží na formě, ale jen na obsahu Evidence musí obsahovat údaje uvedené v příloze vyhlášky Další údaje jsou možné, ale nepovinné

Způsob vedení evidence Tabulky přímo z vyhlášky (od roku 2007 podle vyhlášky č. 274/1998 Sb., novela č. 91/2007 Sb.) Tabulky z počítače (.doc, .xls, .pdf) Různé sešity, „hnojné knihy“, karty honů, … Počítačové programy (možnost výpisů) AGROFERT FarmPlan, AGinfo, Evidence (VÚRV),.. Portál farmáře (EPH, on-line, heslo ze ZA)

Tabulka vedení evidence hnojiv (platná od 1. 5. 2007)

Způsob vedení evidence Možné třídění údajů o hnojení (výpisy z PC) podle: - pozemků (1 pozemek = 1 list, více let) - plodin (pozemky se stejnou plodinou = 1 list, 1 rok)

Způsob vedení evidence Již zavedenou evidenci není nutné ukončit Od roku 2007 je ale nutné doplnit nové údaje Datum zapravení Plochu (ha) Množství hnojiva celkem na pozemek

Sešity A (evidence) + B (návody) Zapracovány údaje podle novelizované vyhlášky č. 274/1998 Sb. (účinnost novely od 1.5.2007) Vhodné zejména pro malé a střední zemědělce (do 35 nebo 70 bloků = 92 % farem z LPISu) Možné využití i ve větších podnicích – na střediska, jako pracovní, … Sešit B obsahuje potřebné tabulky, přehledy hnojiv, formuláře, stručnou metodiku hnojení, …

Sešity A (evidence) + B (návody) Sešity umožňují široké využití: - vedení požadované evidence hnojení - zpracování ročních přehledů hnojení (vhodné pro kontrolu plnění limitů přívodu živin pro dotace, např. nové AEO – travní porosty) - výpočet bilance živin (nepovinné) - přípravu plánů hnojení (nepovinné) - vedení skladové evidence hnojiv (povinné)

Kontrola evidence hnojení Evidence se uchovává nejméně 7 let - ÚKZÚZ může kontrolovat 7 let zpátky - SZIF kontroluje od počátku dotací (2004), Na požádání orgánu odborného dozoru jsou zemědělští podnikatelé povinni: - evidenci předložit (písemná forma nebo PC) - umožnit ověření uvedených údajů Od ledna 2009 se hnojení zaznamená do 1 měsíce od ukončení aplikace, u pastvy po ukončení posledního cyklu pastvy na pozemku, u celoročního pobytu do konce ledna

Povinné údaje Identifikační údaje zemědělského podnikatele Údaje o katastrálním území a pozemku (od roku 2007 místo toho jen čtverec mapy a zkrácený kód půdního bloku LPIS, pokud je zemědělec registrován v registru půdy) Plodina, datum hnojení (od roku 2007 i datum zapravení), použité množství na 1 ha (od roku 2007 i celkem), dávka živin na 1 ha Od roku 2007: výměra pozemku, plodiny, hnojená plocha

Tabulka vedení evidence hnojiv (platná od 1. 5. 2007)

Pomocné tabulky pro vyplňování evidence (vyhláška č. 274/1998 Sb Pomocné tabulky pro vyplňování evidence (vyhláška č. 274/1998 Sb., přílohy č. 2 a 3) Průměrný přívod živin do půdy ve statkových hnojivech (příloha 2) Průměrná roční produkce statkových hnojiv (příloha 3A) Požadované minimální skladovací kapacity pro průměrnou produkci statkových hnojiv (příloha 3B) 90

Jak zaznamenat minerální hnojiva? Povinně se evidují jen ty živiny, jejichž obsah je uveden na etiketě, příp. příbalovém letáku Přehled registrovaných minerálních hnojiv a údaje o obsahu živin lze vyhledat v registru na internetových stránkách ústavu www.ukzuz.cz – (Půda a hnojiva – Registr hnojiv) 94

Příklad vyplnění evidence hnojení Vzor – minerální hnojivo * (10 000 l) žito oz. 100 6.4. 07 -- 100 LAV 15 t 150 kg 41 *Hustota DAM 390 je 1 300 kg/m3 = 0,0013 t/l LAV obsahuje 27 hm.% N DAM 390 obsahuje 39 kg N na 100 l – viz etiketa

Jak zaznamenat organická a organominerální hnojiva U registrovaných organických a organominerálních hnojiv se povinně evidují jen ty živiny, jejichž obsah je uveden na etiketě, příp. příbalovém letáku Přehled registrovaných typových i netypových organických a organominerálních hnojiv a údaje o obsahu živin uvádí registr hnojiv na internetových stránkách ústavu www.ukzuz.cz – Půda a hnojiva – Registr hnojiv U organických hnojiv připravených pro vlastní účely (komposty) se pro evidenci využijí výsledky laboratorní analýzy nebo hodnoty uvedené v poznámkách pod tabulkou v příloze č.2 vyhlášky č. 274/1998 96

Statková hnojiva V evidenci se uvádí celkový přívod živin do půdy ve statkových hnojivech Průměrný přívod živin ve statkových hnojivech (dle tabulek, již po odpočtu ztrát ve stájích a při skladování) je uveden v kg/t čerstvé hmoty při normativní sušině U tekutých statkových hnojiv je při odlišné sušině nutno hodnoty přívodu živin přepočítat, příp. zjistit laboratorní analýzou

Statková hnojiva (pokračování) V evidenci se uvádí přívod živin do půdy ve statkových hnojivech (dle tabulek, již po odpočtu ztrát ve stájích a při skladování) je uveden v kg/t čerstvé hmoty při normativní sušině Při většinovém zastoupení jednoho druhu statkového hnojiva (např. hnůj prasat ve směsi s hnojem skotu) se použijí hodnoty pro toto hnojivo Pokud bude poměr statkových hnojiv ve směsi přibližně stejný, použijí se průměrné hodnoty obsahů živin 98

Statková hnojiva (pokračování) Při společném uložení a následné aplikaci statkových hnojiv od různých druhů hospodářských zvířat se použijí zkratky (Hn, Hnj, Mč, Kj., příp. HnS+HnP, HnS+DT, KjP+KjS apod.) a uvede se hmotnostní poměr jednotlivých druhů statkových hnojiv Pokud nejsou k dispozici výsledky analýz, vypočtou se obsahy živin, příp. i organických látek a poměr C : N, jako vážený průměr

Statková hnojiva (pokračování) Statkovými hnojivy jsou i „skliditelné“ rostlinné zbytky, tedy vedlejší rostlinné produkty (sláma, chrást, nať) nebo do půdy navracené celé rostliny (tráva, meziplodiny, příp. hlavní plodiny na zelené hnojení) Je tedy nutné evidovat nejen zapravování vedlejších produktů do půdy a „zelené hnojení“ (ZH), ale i např. mulčování trávy Od roku 2009 povinně jen sláma (ale doporučuje se uvádět i zelené hnojení apod.)

Statková hnojiva (pokračování) Při ponechání „skliditelných“ rostlinných zbytků, příp. celých rostlin na pozemku se uvede jen druh a datum (použití, zapravení) Tato evidence je důležitá pro: - bilancování rostlinných živin - stanovení potřeby hnojení - hodnocení bilance organických látek - kontrolu požadavků některých předpisů (nitrátová směrnice, dotace na meziplodiny)

Statková hnojiva (pokračování) Statkovým hnojivem jsou i výkaly a moč hospodářských zvířat produkované při pastvě nebo při jiném pobytu zvířat na zemědělské půdě Dle výkladu platného v roce 2006 se evidoval druh statkového hnojiva, např. „pastva skotu“ (nebo „pobyt venku“) a datum (např. „1.4.–30.9.06“ nebo „celoročně“)

Statková hnojiva (pokračování) Od roku 2007 se uvádí i odhad množství výkalů a moči, včetně přívodu živin do půdy; počítá se podle údajů v tabulkách (produkce výkalů a moči celkem, průměrný přívod živin) Podkladem pro výpočet je průměrné roční „zatížení“ půdy jednotlivých pozemků hospodářskými zvířaty (DJ . ha-1) 1 DJ (dobytčí jednotka) = 500 kg živé hmotnosti (nezaměňovat s VDJ pro kontrolu intenzity)

Statková hnojiva (pokračování) Zatížení se stanoví na základě záznamu o pastvě - počet zvířat, druh, věková a hmotnostní kategorie, celková délka pastevního období nebo jiného pobytu, celodenní pobyt nebo návrat do stáje atd. Příklad výpočtu (1 DJ/ha, skot > 2 r., celoročně): - množství výkalů a moči = 14,0 t - průměrný přívod dusíku = 3,3 kg N/t - přívod celkem = 46,2 kg N/ha za rok

Statková hnojiva (pokračování) Na pobyt hospodářských zvířat na zemědělské půdě a na zapravení rostlinných zbytků se nevztahuje ustanovení § 9, odst. 2, písm. c, zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, týkající se sněhové pokrývky a promrznutí nebo převlhčení půdy Uvedené ustanovení zakazuje pouze technickou aplikaci hnojiv

Statková hnojiva (pokračování) Z hlediska „nitrátové směrnice“ se na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty na zemědělské půdě nevztahuje zákaz hnojení přes zimu uvedený v § 6 NV č. 103/2003 Sb. Tento přívod N do půdy se započítává do limitu 170 kg org. N živočišného původu na 1 ha z. p. podniku hospodařícího ve zranitelné oblasti

Pomocné tabulky (vyhl. č. 274/1998 Sb.) Přívod živin do půdy ve statkových hnojivech (příloha č. 2) Produkce statkových hnojiv (příloha č. 3, tabulka A) Produkce výkalů a moči na pastvě (příloha č. 3, tabulka A) Přepočet na dobytčí jednotky (DJ), pokud nejsou vlastní údaje (příloha č. 3, tabulka B)

Pomocné výpočty - pastva (pobyt) Množství výkalů a moči (exkrementů) od 1 DJ (500 kg) za den skot nad 2 r. (krávy): 14,0 t/rok : 365 = 0,038 t exkr./DJ a den skot do 2 r. (jalovice, býci): 13,5 t/rok : 365 = 0,037 t exkr./DJ a den skot do 2 r. (telata): 18,3 t/rok : 365 = 0,050 t exkr./DJ a den ovce, kozy: 9,1 t/rok : 365 = 0,025 t exkr./DJ a den koně: 8,6 t/rok : 365 = 0,024 t exkr./DJ a den

Pomocné výpočty - pastva (pobyt) Přívod dusíku do půdy od 1 DJ (500 kg) skot nad 2 r. (krávy): 3,3 kg N/t exkrementů x 14,0 t/rok = 46,2 kg N za rok (0,127 kg N/den) skot do 2 r. (jalovice, býci): 2,6 kg N/t exkrementů x 13,5 t/rok = 35,1 kg N za rok (0,096 kg N/den) skot do 2 r. (telata): 2,6 kg N/t exkrementů x 18,3 t/rok = 47,6 kg N za rok (0,130 kg N/den) ovce, kozy: 4,9 kg N/t exkrementů x 9,1 t/rok = 44,6 kg N za rok (0,122 kg N/den) koně: 2,8 kg N/t exkrementů x 8,6 t/rok = 24,1 kg N za rok (0,066 kg N/den)

Příklad vyplnění evidence hnojení 21 t (= 183 x 3 x0,0384) 62 (=21 x2,95) 46 (=21 x2,2) 149 (=21 x7,1) 2100 t

Výpočet pro smíšené stádo skotu Záznam o pastvě (pobytu) se vede - v detailním pastevním deníku (po kusech, dle AEO HRDP) - v jednoduchém přehledu (po stádech, po skupinách) - přímo v evidenci hnojení Příklad pro vyplnění za 1 půdní blok (100 ha) doba pastvy = 1.4. - 30.9.07 celodenně celkem dnů pastvy = 183 dní počet zvířat = 300 ks skotu prům. hmotnost = 500 kg věk = 100 ks nad 2 roky, 200 ks pod 2 roky 3. Průměrné zatížení půdního bloku (1 DJ = 500 kg) 100 ks x koef. 1 : 100 ha = 1 DJ/ha 200 ks x koef. 1 : 100 ha = 2 DJ/ha 4. Přívod výkalů a moči – pro zjednodušení brát skot 3 DJ/ha x 183 dní x 0,0384 t exkr./DJ a den = 21 t/ha 5. Přívod N – brát průměrný přívod N skotu nad a pod 2 roky 21 t/ha x (3,3+2,6)/2 kg N/t = 62 kg N/ha

Jak zaznamenat upravené kaly? Od roku 2004 je povinnost evidovat používání upravených kalů Dávka aplikovaných upravených kalů se uvádí v tunách sušiny Přívod živin na 1 ha se vypočte vynásobením hektarové dávky sušiny upraveného kalu a obsahu živin v 1 t sušiny 112

Jak zaznamenat „organická“ hnojiva a půdní přídavky ve smyslu Nařízení ES č. 181/2006? Hnojiva na bázi masokostních mouček, případně komposty a digestáty jsou materiály 2. nebo 3. kategorie podle Nařízení ES č. 1774/2002 Od roku 2006 se musí zaznamenávat do evidence, podle nařízení Komise č. 181/2006, kterým se provádí Nařízení ES č. 1774/2002

Jak zaznamenat „organická“ hnojiva a půdní přídavky ve smyslu Nařízení ES č. 181/2006? Použití na půdě, ke které mají přístup hospodářská zvířata (např. pastviny, louky se sklizní porostu ke krmení hospodářských zvířat, porosty pícnin na orné půdě určené ke krmení hospodářských zvířat) podléhá oznámení Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (ÚKZÚZ) Do evidence zaznamenají údaje o množství použitých hnojiv, datum a místo použití Při použití na půdě, ke které mají přístup hospodářská zvířata, musí být navíc zaznamenáno datum, od kdy ÚKZÚZ povolil pastvu hospodářských zvířat nebo sklizeň produkce ke krmení

Další možnost jak vést evidenci hnojení Evidence přípravků na ochranu rostlin a hnojiv (EPH) Aplikace EPH byla 1. srpna 2007 spuštěna v pilotním provozu v rámci portálu farmáře. Jde o první případ, kdy budou zemědělci moci na portálu farmáře aktivně zadávat data. Aplikace EPH byla vytvořena s následujícími ambicemi: umožnit zadávat osevní postup nad mapou umožnit zemědělcům jednoduchým způsobem zadávat data aplikací hnojiv přímo nad mapou s tím, že se obsah živin aplikovaných na hektar dopočítá automaticky dle konkrétního obsahu živin v hnojivech umožnit zadávat aplikace hnojiv i přípravků na ochranu rostlin v jednom prostředí tak, aby byla respektována praxe společné aplikace minerálních tekutých hnojiv a přípravky na ochranu rostlin prohlížet provedené aplikace hnojiv a přípravků na ochranu rostlin nad mapou v kombinaci s výsledky agrochemického zkoušení půd zabezpečit zemědělci tiskové výstupy, které požadují předpisy k evidenci aplikací hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, přičemž výstupy mají takovou formu, aby plně vyhovovaly při případných kontrolách SRS, ÚKZÚZ a SZIF

Bilancování živin Druh bilance živin: - faremní bilance - povrchová bilance Bilance živin podle úrovně: - stát - region (kraj, okres, povodí, …) - podnik - pozemek

Faremní bilance živin VSTUPY VÝSTUPY hnojiva (min., org., org.-min.) tržní produkce rostlinná nakoupená krmiva tržní produkce živočišná nakoupená statková hnojiva prodaná statková hnojiva upravené kaly a sedimenty prodaná organická hnojiva nakoupená zvířata ztráty do ovzduší nakoupené osivo a sadba ztráty vyplavením

Povrchová bilance živin VSTUPY VÝSTUPY hnojiva (min., org., org.-min.) sklizené produkty statková hnojiva eroze a povrchový odtok osivo a sadba denitrifikace atmosférické depozice vyplavení biologická fixace dusíku únik plynů (čpavek, Nox) upravené kaly a sedimenty

Povrchová bilance dusíku v ČR podle metodiky OECD (kg N na 1 ha celkové zemědělské půdy, ročně) VSTUPY = hnojiva + statková hnojiva + fixace vzdušného N + depozice N + osivo

Povrchová bilance fosforu v ČR podle metodiky OECD (kg P2O5 na 1 ha celkové zemědělské půdy, ročně) Roční změna přístup. fosforu (AZZP):

Povrchová bilance draslíku v ČR podle metodiky OECD (kg K2O na 1 ha celkové zemědělské půdy, ročně) Roční změna přístup. draslíku (AZZP):

Povrchová bilance dusíku v ČR podle metodiky OECD (kg N na 1 ha celkové zemědělské půdy, ročně) Poznámka: 1) export dusíku z pozemku v hlavních produktech plodin 2) přívod dusíku v exkrementech hospodářských zvířat, po odpočtu ztrát N 3) organická hnojiva, upravené kaly, spady N, nesymbiotická fixace N, osivo a sadba

Porovnání bilance dusíku (kg N/ha) v podnicích ve zranitelných oblastech (ZOD) s průměrem ČR, podle metodiky OECD Poznámka: Výstupy = export dusíku z pozemku v hlavních produktech plodin SH = přívod dusíku v exkrementech hospodářských zvířat, po odpočtu ztrát N Ost. = organická hnojiva, upravené kaly (sleduje se i na úrovni podniku); osivo a sadba, spady N, nesymbiotická fixace N (na úrovni podniku se nesleduje, zde dopočteno na průměr ČR)

Plány hnojení Potřeba hnojení se stanovuje s ohledem na: Potřebu živin pro dosažení předpokládaného výnosu plodin a kvality produkce. Charakteristiky stanoviště (vliv klimatu, půdní druh a typ, promyvnost půdy). Půdní podmínky (pH, obsah přístupných živin a organické hmoty, poměr kationtů). Pěstitelské podmínky (předplodina, organické hnojení, zpracování půdy, závlaha). Ekologická a jiná omezení.

Při stanovení potřeby hnojení se postupuje jinak než při bilancování živin Potřeba živin se počítá nejen pro tvorbu hlavního produktu, ale i vedlejšího produktu. Využívají se údaje o půdně-klimatických podmínkách stanoviště (korekce N). Započítávají se využitelné živiny ze statkových hnojiv. Celková využitelnost P a K ze statkových hnojiv se počítá jako 100%, při rozpočtení do dvou nebo více let. Z přívodu N symbiotickou fixací se započítává jen část N uvolňovaná z posklizňových zbytků luskovin a jetelovin nebo z jejich zapravené nadzemní hmoty.

Korekce N Působení N ze „staré půdní síly“. Rovná se nezapočítávanému přívodu N (spady, nesymbiotická fixace N, dlouhodobý vliv organického hnojení, …), bez vyplavování N. Korekce N (snížení potřeby hnojení o 30 kg N/ha) jen na středně těžkých až těžkých rovinných půdách ČR (HPJ 01-03, 06-07, 09-12, 56-64 a odvodněné 65-76) v klimaregionech 0 – 5.

Plán hnojení N – bez PZ („kořeny a strniště“) Obsah živin v produktech (% v suš.) Odběr živin sklizní (kg.t-1 HP, VP nebo HP vč. VP) Potřeba živin pro očekávaný výnos (= ad 2) Přívod živin z půdy (úrodné půdy 30 kg.ha-1, PZ leguminóz, předchozí organické hnojení) Potřeba hnojení (= ad 3 – ad 4) Rozdělení dávek Upřesnění hnojení (technologie, růst a vývoj porostu, Nmin, ARR, kvalita, vývoj povětrnosti, …)

Plán hnojení N – s PZ („kořeny a strniště“) Obsah živin v produktech (% v suš.) Odběr živin sklizní (kg.t-1 HP, VP nebo HP vč. VP) Potřeba živin pro plánovaný výnos (= ad 2 + 10 %) Přívod živin z půdy (odpočet dusíku z PZ předplodin dle odhadu nebo Nmin, předchozí organické hnojení) Potřeba hnojení (= ad 3 – ad 4) Rozdělení dávek Upřesnění (technologie, růst a vývoj porostu, Nmin, ARR, kvalita, vývoj povětrnosti, …)

Plán hnojení – příklad pšenice 1. Obsah živin (N): zrno 2,24 % (12,8 % NL) 2,46 % (14,0 % NL) sláma 0,61 % N 0,50 % 2. Odběr sklizní: zrno (1,0) 19,0 kg.t-1 20,9 kg.t-1 sláma (0,8) 5,2 kg.t-1 4,3 kg.t-1 celkem 23,2 kg.t-1 24,3 kg.t-1 3. Potřeba živin: na 10 t zrna (+ 8 t slámy) 232 kg.t-1 243 kg.t-1 4. Přívod z půdy 5. Potřeba hnojení 6. Rozdělení dávek 7. Upřesnění hnojení

Odběr živin – výsledky pokusů Odrůda Období Průměrný výnos (t) Celkový odběr N (kg.t-1 zrna) Kavkaz 1973-1976 4,11 28,2 Jubilar 1974-1977 3,77 25,5 Slavia 1979-1982 4,73 24,2 Viginta 1989-1992 6,34 22,5 Hana 1991-1995 5,07 20,7 Rhea, Ilias, … 2002-2006 10,30 19,8 Zdroj: Baier a kol. 1999, Růžek 2007

Potřeba živin na tvorbu výnosu Plodina Produkt HP:VP Průměrný odběr živin (kg/t) 1,0: N P P2O5 K K2O Pšenice ozimá zrno   19,0 3,3 7,6 3,7 4,5 sláma 5,2 0,9 2,1 10,0 12,0 celkem 0,80 23,2 4,0 9,2 11,7 14,1 Pšenice jarní 18,3 3,2 7,3 3,5 4,2 4,6 0,8 1,8 10,5 12,6 0,90 22,4 3,9 9,0 13,0 15,6 Ječmen ozimý 17,0 3,4 7,8 5,0 6,0 5,5 11,0 13,2 0,70 20,9 12,7 15,3

Využitelný N ze statkových hnojiv Statkové hnojivo Přívod dusíku (kg N/t) Podíl využitelného dusíku1) Rok působení: 1. 2. Období Půda: lehká střední těžká Hnůj 5,0 0,55 0,40 0,30 0,25 0,20 hnojení v období červenec - září Kejda skotu 3,2 0,35 0,10 0,15 hnojení v období říjen - listopad 0,45 hnojení v období březen - květen 0,70 0,60 0,50

Využitelný N z posklizňových zbytků Posklizňové zbytky Využitelný dusík (kg N/ha) Porost: slabý průměrný výborný Rok působení: 1. 2. Hrách - 10 15 Bob 25 30 Vojtěška 40 20 60 75 35 Jetel 50 Jetelotráva, vojtěškotráva

Péče o půdní úrodnost Navracení odebraných živin (P, K, Mg, S, …) Přísun organických látek (1 – 2 t OL/ha ročně) Bez chovu hospodářských zvířat: Pěstování meziplodin na zelené hnojení Zapravování slámy Vhodná struktura plodin Minimalizace zpracování půdy (snížený rozklad OL) Ve vyšších polohách je obtížnější udržet půdní úrodnost bez ŽV než v nížinách

Diskuze Kontakt (konzultace, publikace): klir@vurv.cz 603 520 684 Aktualizovaný web nitrátové směrnice: www.nitrat.cz