Plánování dopravní infrastruktury z pohledu projektanta dopravní systém ČR efektivnost staveb hluková zátěž 10. listopadu 2011 Ing. Jiří KALČÍK

DÁLNIČNÍ SÍŤ JE VYBUDOVÁNA, NENÍ POTŘEBA PLÁNOVAT DALŠÍ ÚSEKY DÁLNIČNÍ SÍŤ JE VYBUDOVÁNA, NENÍ POTŘEBA PLÁNOVAT DALŠÍ ÚSEKY ***** Máme jednu z nejhustších silničních sítí na světě a stát nedokáže zajistit prostředky na její základní údržbu, natož na zajištění pasivní bezpečnosti provozu

POTŘEBA KAPACITNÍCH KOMUNIKACÍ

SVOBODA POHYBU

MODERNIZACE SILNIC Vědci z výše uvedených firem se věnovali výpočtům a návrhům kapacity křižovatek. Podle sčítání dopravy v roce 2010 je v extravilánu potřeba pouze přestavba některých křižovatek a pro zvýšení úrovně kvality dopravy (ÚKD) DOPLNĚNÍ TŘETÍHO PRUHU jak je známo z dřívější doby z Kazachstánu, či dnes již i z Německa, nebo Rakouska.

SCHÉMA ZKAPACITNĚNÍ a PŘEDEVŠÍM ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI SILNICE I.třídy BEZ NEBEZPEČNÉHO PŘEDJÍŽDĚNÍ, LEVÝCH ODBOČENÍ A PŘIPOJOVACÍCH PRUHŮ DLE SČÍTÁNÍ SILNIČNÍ DOPRAVY z roku 2010 a PROGNÓZY NÁRŮSTU POČTU OBYVATEL POSTAČUJE TATO ÚPRAVA NA VĚTŠINĚ SILNIC I.třídy BEZ NUTNOSTI VÝSTAVBY SMĚROVĚ DĚLENÝCH KOMUNIKACÍ (R)

Rakousko Uhersko, ČSR, ČSSR – 1880 – 1980: „Železnice je páteří dopravy“ ČSFR, ČR – 1990 – 20?? „Železnice je dopravní doplněk pro sociálně slabší občany a s ohledem na světlé kapitalistické a tržní zítřky ji nebudeme potřebovat“ ČR?? – 20?? - ????

Železniční magický trojúhelník v ČR Jízdní řád Vozidla Infrastruktura

Magický trojúhelník po modernizaci Jízdní řád Vozidla Infrastruktura

ČASOVÁ DOSTUPNOST PRAHY PO ÚPRAVÁCH ŽELEZNIČNÍCH KORIDORŮ

Kapacitní (dvojkolejné) tratě po dokončení TŽK ČR má nejřidší železniční síť ve střední Evropě navíc bez napojení do západní Evropy Východní Německo – 1x Polsko – 1x Západní Německo – 0x Babín-Nepomuk Rakousko – 1x Slovensko – 3x

TEORETICKÝ GRAFIKON / OBĚH SOUPRAV PRAHA - BRNO Obdobně platí i pro regionální tratě EKONOMIKA DOPRAVCE JE MINIMÁLNĚ Z 50% ZÁVISLÁ NA PARAMETRECH DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

MÝTY a POCHYBNOSTI o VRT Cena vozidel – v době dokončení staveb VRT v ČR budou k dispozici také ojetiny stejně jako dnes jsou k dispozici ojetiny pro „modernizované koridory“. Avšak i nová vozidla nejsou drahá, neboť díky nové trati mají dvojnásobný přepravní výkon. Investiční náročnost – je prakticky shodná se stavbami modernizace koridorů. LGV Paris – Strasbourg je na průměrný kilometr stejně drahá jako 3. koridor Beroun – Plzeň. V obou případech jde o porovnání ceny a produktivity

Poslední železnice v ČR - 1953 120 km zcela nové trati postaveno za 10 let během 2.světové války a v ekonomicky obtížných poválečných letech. Z hlediska objemu stavebních prací odpovídá stavbám VRT. Od politického rozhodnutí o stavbě do zprovoznění uběhlo 15 roků.

Stavba LGV - Est Stavba na zelené louce a s minimem dočasných záborů, aneb co s řidiči zbytečných kamionů

Stavba 3.koridor Přeložka z 85 na 120km/h Přeložka z 95 na 120km/h

Magický trojúhelník po modernizaci Jízdní řád Vozidla Infrastruktura

Úprava železniční sítě na úroveň českých silnic Aktualizovat schéma na sever

ČASOVÁ DOSTUPNOST PRAHY PO ÚPRAVÁCH ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ

NĚKOLIK SUBJEKTIVNÍCH POZNÁMEK KE HLUKU Výstava VRÚTKY 2011

Protihlukové clony, nyní ověřovací série

Porovnání časového průběhu hluku 60 m od zdroje hluku Silnice I.třídy dle hlukové mapy 3. koridor, žst. Chrást u Plzně

DĚKUJI ZA POZORNOST jiri_kalcik@volny.cz