Dlouhodobý ekonomický růst

Dlouhodobý ekonomický růst Ekonomickým (hospodářským) růstem rozumíme růst reálného HDP, tedy růst vyprodukovaného množství statků. Zjišťováním hospodářského růstu zjišťujeme, jak se reálné HDP vyvíjí v čase. gy =((Yt-Yt-1)/Yt-1)*100

Dlouhodobý růst x krátkodobé kolísání Dlouhodobý ekonomický růst vyjadřuje skutečnost, že v dlouhém období se skutečně vyprodukovaný reálný HDP (vyjádřený např. pomocí ukazatele HDP na obyvatele) zvyšuje, čili že obyvatelé daného území mají oproti minulosti více statků, jak po stránce množství, tak po stránce druhů (více odlišných statků), přičemž se v čase zároveň zvyšuje kvalita statků.

Dlouhodobý ekonomický růst a krátkodobé kolísání ekonomiky Graf 1

Dlouhodobý růst x krátkodobé kolísání Krátkodobě může v jednotlivých obdobích (např. kalendářních čtvrtletích) skutečný reálný HDP růst i klesat. V takovém případě hovoříme o hospodářských cyklech (krátkodobém kolísání ekonomiky).

Produkční funkce Extenzivní růst Intenzivní růst Produkční funkce v makroekonomii vyjadřuje závislost mezi HDP (závislou proměnnou) a množstvím vstupů (nezávislou proměnnou). Bez ohledu na to, zda zvyšujeme jeden nebo všechny (většinu) vstupy, začne dříve nebo později platit, že přírůstek HDP má klesající charakter Extenzivní růst Intenzivní růst Pokud HDP roste v důsledku zvyšování jednoho, více, většiny (všech) vstupů hovoříme o extenzivním ekonomickém růstu růst založený na růstu výrobních faktorů Intenzivní ekonomický růst vyjadřuje růst HDP založený na technologickém pokroku. Tento typ růstu posouvá produkční funkci nahoru. Při intenzivním ekonomickém růstu ekonomika produkuje se stávajícím množstvím zdrojů větší výstup růst založený na zvyšování souhrnné produktivity výrobních faktorů

Faktory ekonomického růstu Lidský a sociální kapitál Podnikatelské a manažerské schopnosti Politické a právní prostředí Fyzický kapitál (stroje a budovy, apod., tj. kapitálové statky) Půda a jiné přírodní zdroje Domácí investice a domácí úspory Zahraniční investice, volný zahraniční obchod (velikost trhu) Výzkum a vývoj Kontrola populačního růstu

Jak může stát ekonomický růst podpořit? ochrana vlastnických práv včetně ochrany průmyslového a duševního vlastnictví, vytvoření stabilního právního, daňového a obdobného prostředí, podporujícího soukromé podnikání (soukromou iniciativu), včetně ochrany volného vstupu do odvětví, ochrany a pomoci při vymáhání dobrovolně uzavřených smluv, podpora výzkumu a vývoje (obecně technologického pokroku) včetně toho, že stát vlastní výzkumné instituce, respektive poskytuje dotace soukromým subjektům na výzkum a vývoj, podpora vzdělání, a tím podpora lidského a sociálního kapitálu, podpora mezinárodního obchodu, omezení obchodního ochranářství a dalších restrikcí bránících volnému pohybu osob, služeb, zboží, peněz a kapitálu, úsilí o nízkou inflaci a tím o stabilní úrokové míry, aby osoby, které si půjčují peníze na nákup kapitálových statků, věděly, jaký výnos požadují ti, kdo jim půjčili, vyhnutí se válkám, občanským nepokojům a dalším faktorům, které snižují politickou stabilitu daného území, kontrola populačního růstu, stabilizace zdravotnictví, sociálního zabezpečení a obdobných sektorů. Pokud není zajištěna základní zdravotní péče, pokud většina obyvatel žije v chudobě, má to na ekonomický růst negativní vliv.

Teorie ekonomického růstu Klasické teorie: Tato teorie nebere do úvahy technologický pokrok ani růst množství kapitálových statků. Za v podstatě jediný zdroj růstu považují růst populace. Keynesiánské teorie: Keynesiánské teorie a modely vycházejí ze skutečnosti, že v reálném světě zpravidla nejsou v ekonomice využívány všechny zdroje, zejména, že míra nezaměstnanosti je vyšší než přirozená míra nezaměstnanosti. Modely se potom snaží odpovědět na otázku, za jakých podmínek může docházet k hospodářskému růstu, při kterém bude míra nezaměstnanosti na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti, neboli ekonomika bude na úrovni plné zaměstnanosti. Neoklasické teorie: tyto teorie jsou založeny na předpokladu konstantních výnosů z rozsahu a na tom, že hlavními zdroji růstu jsou výrobní faktory práce a kapitál. Neoklasické modely dospívají k tomu, že pokud se zvyšuje množství kapitálu (kapitálových statků) na pracovníka, tak dříve nebo později se ekonomika dostane do tzv. stálého stavu kapitálu, kdy další zvyšování již není výhodné

Teorie endogenního růstu Tato teorie se snaží objasnit, jaké jsou příčiny technologického pokroku. Hlavní odpověď této teorie zní, že jsou to investice do lidského a sociálního kapitálu (v podobě investic do znalostí, dovedností, schopností, kontaktů apod.).

Teorie strany nabídky Tato teorie zdůrazňuje, že hospodářský růst je možný jen na základě ekonomických aktivit lidí, zejména podnikatelů, a že pokud jsou těmto aktivitám vytvářeny bariéry, nebude růstu dosahováno.

Lafferova křivka:

Teorie mezí růstu a udržitelného rozvoje Teorie mezí růstu tvrdí, že dlouhodobě nelze zvyšovat růst HDP na jednoho obyvatele. Trvale udržitelný rozvoj lze definovat jako „rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti bez toho, aby budoucí generace byly ohroženy v uspokojování jejich potřeb. V nejširším smyslu je strategie trvale udržitelného rozvoje zaměřená na prosazování harmonie mezi lidskými bytostmi a mezi lidstvem a přírodou“. Teorie trvale udržitelného rozvoje tedy prosazují takový růst HDP, který bude šetrný k přírodě, který neohrozí budoucí generace, atd.

Trh zápůjčních fondů a ekonom.růst Trh zápůjčných fondů (trh úspor a investic) je trh, na kterém se střetává poptávka po zápůjčných fondech, tj. poptávka po dočasně volných penězích (investice) s nabídkou zápůjčných fondů, tj. s nabídkou dočasně volných peněz (úspory). Investice = poptávka firem po kapitálových statcích MRPK ≥ MC

Investiční výdaje firem (I) jsou negativně závislé na úrokové míře (i): čím vyšší úroková míra, tím nižší investiční výdaje firem. Je to proto, že jen málo projektů (málo pořízení kapitálových statků) je natolik výnosných, aby se při dané úrokové míře vyplatilo. +∆ i  - ∆ I

Agregátní (domácí) úspory (S), tj Agregátní (domácí) úspory (S), tj. úspory vytvořené danou ekonomikou, zahrnují úspory domácností (PS), hrubé úspory firem (GBS) a rozpočtové saldo (BS). Výše těchto úspor je kladně závislá na úrokové míře – čím větší úroková míra, tím vyšší hodnota úspor (S) S ≡ PS + GBS + BS +∆ i  + ∆ S

Rovnováha na trhu agregátních úspor a investic i0: rovnovážná úroková míra, I0 : rovnovážná úroveň investic, S0: rovnovážná úroveň úspor

Rovnováha na trhu zápůjčních fondů (trh úspor a investic) nastává kdy je množství investic a úspor shodné při rovnovážné úrokové míře, rovnovážné množství úspor a investic determinuje (spolu s dalšími faktory) velikost HDP. Změna tohoto rovnovážného množství vede k růstu nebo poklesu HDP, trh peněz a trh zápůjčních fondů jsou vzájemně propojeny, nerovnováha na jednom trhu vede k nerovnováze i na druhém trhu.

Faktory posouvající křivky úspor a investic přebytek, resp. deficit veřejných rozpočtů (BS)  +∆S, resp. - ∆S , nové technologie – zvýšení MPRK  zvýšení (I), příliv, resp. odliv zahraničních investic (NFI )  +∆S, resp. - ∆S, politická stabilita, resp. nestabilita v dané zemi (nižší riziko investic, resp. vyšší riziko investic)  +∆I, resp. - ∆I,

v zahraničí vyšší stabilita, resp v zahraničí vyšší stabilita, resp. nestabilita než v dané zemi ( v zahraničí nižší riziko investic, resp. vyšší riziko investic)  - ∆I, resp. + ∆I, zvýšení, resp. snížení daňového zatížení firmám při investicích  - ∆I, resp. + ∆I,

Vliv růstu úspor na HDP za prvé, přírůstek HDP, ke kterému dojde díky zvýšení množství kapitálových statků (investic, I, přičemž tyto investice vzrostly díky růstu úspor S), bude v důsledku zákona klesajících mezních výnosů nejdříve stoupat a od určitého momentu klesat, za druhé, růst úspor S o určitou částku znamená pokles spotřeby (C) o stejnou částku a tedy pokles HDP Pokud se dostaneme do bodu, kdy přírůstek HDP v důsledku růstu I bude nižší než pokles HDP v důsledku poklesu C, potom by další zvyšování S (jako zdroje na investice I) vedlo jen k dalšímu poklesu HDP

Závislost výše HDP na výši úspor

Výpočet úrokové míry úroková míra je jak nákladem , tak výnosem úroková míra (úrokový výnos) (%): ie = Re / P * 100 ie : očekávaná úroková míra Re : výnos z daného aktiva (dividenda z akcie, výplata kupónu z dluhopisu) P : cena daného aktiva