IBRS s.r.o., Prague 10, Dubečská 8, strana 1 Desk research – fertility rate Eurostat / 2006 Fertilita - průměrný počet živě narozených dětí, které se narodí matce během jejího života.
IBRS s.r.o., Prague 10, Dubečská 8, strana 2 Desk research – průměrný věk ženy při porodu Eurostat / 2005
IBRS s.r.o., Prague 10, Dubečská 8, strana 3 Desk research – umělé oplodnění Assisted reproductive technology in Europe, Eurostat / 2004 Podíl dětí narozených pomocí umělého oplodnění / počet živě narozených dětí
IBRS s.r.o., Prague 10, Dubečská 8, strana 4 Summary (1) – Desk Research Fertilita Oproti průměru EU (koef. 1,5) je fertilita v ČR (koef. 1,3) nižší. (pozn.: aby nedocházelo ke snižování „vymírání“ populace měl by koeficient fertility být min. 2,1 – pokud nezohledňujeme migraci) Průměrný věk matky při porodu Průměrný věk matky při porodu je v ČR stejný jako průměr v EU (29 let). Podíl dětí narozených pomocí umělého oplodnění z celkovém počtu narozených dětí Proti průměru EU (7%) je podíl dětí narozených pomocí umělého oplodnění v ČR (4%) nižší. Fertilita - průměrný počet živě narozených dětí, které se narodí matce během jejího života. Zdroj: Eurostat
IBRS s.r.o., Prague 10, Dubečská 8, strana 5 Summary (2) – Desk Research Závislost fertility na jednotlivých socio-demografických charakteristikách v zemích EU Fertilita roste spolu s růstem minimální mzdy, s rostoucím osobním příjmem, s rostoucími příjmy domácnosti a také s rostoucím HDP na obyvatele. Obecně nejvyšší míra fertility je v Francii, Irsku, Dánsku, Finsku, Anglii a Švédsku. Se zvyšujícím se průměrným počtem osob připadajících v domácnosti na jednu místnost (pokoj) se snižuje fertilita (v jednotlivých zemích EU). Závislost měřena korelačním koeficientem: Přímá závislost - korelačního koef. větší než 0,6. Nepřímá závislost – korelační koef. menší než – 0,6. Pro výpočet závislosti použity údaje za jednotlivé země EU.
IBRS s.r.o., Prague 10, Dubečská 8, strana 6 Summary (3) – Desk Research Závislost průměrného věku matky při porodu na jednotlivých socio- demografických charakteristikách v zemích EU Průměrný věk matky při porodu se zvyšuje spolu s rostoucí průměrnou délkou života, s růstem minimální mzdy, s rostoucím osobním příjmem, s rostoucími příjmy domácnosti a s rostoucím HDP na obyvatele. Dále platí, že s rostoucím věkem matky při porodu se snižuje mortalita (podíl mrtvě narozených dětí) – tato závislost je primárně ovlivněna také tím, že v ekonomicky vyspělejších státech je průměrný věk matky vyšší, naopak v méně vyspělých státech jako např. Rumunsko a Bulharsko je průměrný věk matky výrazně nižší než průměr EU. Závislost měřena korelačním koeficientem: Přímá závislost - korelačního koef. větší než 0,6. Nepřímá závislost – korelační koef. menší než – 0,6. Pro výpočet závislosti použity údaje za jednotlivé země EU.
IBRS s.r.o., Prague 10, Dubečská 8, strana 7 Summary (4) – Desk Research Závislost podílu dětí narozených pomocí umělého oplodnění na jednotlivých socio-demografických charakteristikách v zemích EU Podíl dětí narozených pomocí umělého oplodnění se zvyšuje spolu s rostoucí průměrnou délkou života, s rostoucím osobním příjmem, s rostoucími příjmy domácnosti a s rostoucím HDP na obyvatele. Ve srovnání s průměrem EU mají nadprůměrný podíl umělých oplodnění také země s vysokým podílem protestantů. Podíl dětí narozených pomocí umělého oplodnění je také vyšší v zemích s vyšším průměrným věkem rodičky (a podobně jako u věku rodičky, se s rostoucím podílem umělých oplodnění snižuje mortalita) – tento vztah opět primárně ovlivňuje také ekonomická vyspělost jednotlivých zemí. Nejvyšší podíl umělých oplodnění mají Dánsko, Belgie a Finsko. Závislost měřena korelačním koeficientem: Přímá závislost - korelačního koef. větší než 0,6. Nepřímá závislost – korelační koef. menší než – 0,6. Pro výpočet závislosti použity údaje za jednotlivé země EU.
IBRS s.r.o., Prague 10, Dubečská 8, strana 8 Vnímání problematiky asistované reprodukce 78% dotázaných rozhodně či spíše souhlasí s tím, aby umělé oplodnění i nadále zůstalo v ČR možným způsobem, jak pomoci těm párům, které nemají možnost počít dítě přirozenou cestou – vyšší míra souhlasu je ve věkové kategorii 20 – 39 let a také mezi vysokoškolsky vzdělanými respondenty. UMĚLÉ OPLODNĚNÍ BY MĚLO V ČR I NADÁLE ZŮSTAT MOŽNÝM ZPŮSOBEM, JAK POMOCI TĚM PÁRŮM, KTERÉ NEMAJÍ MOŽNOST POČÍT DÍTĚ PŘIROZENOU CESTOU. Do jaké míry souhlasíte s výrokem … (odpovídají všichni respondenti N = 1002) (stat. chyba: max. 2,6%) 78%
IBRS s.r.o., Prague 10, Dubečská 8, strana 9 Vnímání problematiky asistované reprodukce 19%dotázaných souhlasí s tím, že neplodnost je problém především ženy – s tímto výrokem souhlasí častěji muži, dotázaní ve věku nad 60 let a také respondenti s nižším vzděláním. NEPLODNOST JE PŘEDEVŠÍM PROBLÉM ŽENY. Do jaké míry souhlasíte s výrokem … (odpovídají všichni respondenti N = 1002) (stat. chyba: max. 2,6%) 19%
IBRS s.r.o., Prague 10, Dubečská 8, strana 10 Vnímání problematiky asistované reprodukce 34% dotázaných souhlasí s tím, že hormonální léčba předcházející umělému oplodnění má spoustu vedlejších účinků. 40% respondentů neví nebo nedokáže odpovědět – tzn. nemají o vedlejších účincích hormonální léčby, která předchází umělému oplodnění informace. HORMONÁLNÍ LÉČBA PŘEDCHÁZEJÍCÍ UMĚLÉMU OPLODNĚNÍ MÁ SPOUSTU VEDLEJŠÍCH ÚČINKŮ. Do jaké míry souhlasíte s výrokem … (odpovídají všichni respondenti N = 1002) (stat. chyba: max. 2,6%) 34%
IBRS s.r.o., Prague 10, Dubečská 8, strana 11 Vnímání problematiky asistované reprodukce 17%respondentů souhlasí, že děti počaté pomocí umělého oplodnění jsou více náchylné k různým poruchám imunity, genetickým chorobám … atd. 43% neví nebo nedokáže odpovědět – tzn. nejsou informováni o vlivu umělého oplodnění na imunitu a genetický vývoj dítěte. DĚTI POČATÉ POMOCÍ UMĚLÉHO OPLODNĚNÍ JSOU VÍCE NÁCHYLNÉ K RŮZNÝM PORUCHÁM IMUNITY, GENETICKÝM CHOROBÁM …ATD. Do jaké míry souhlasíte s výrokem … (odpovídají všichni respondenti N = 1002) (stat. chyba: max. 2,6%) 17%