10. Shromáždění Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin úterý dne Hotel Čertousy JUDr. Aleš Minařík, advokát sídlo: Půtova 1219/3, , Praha 1 pobočka: Nerudovo nám. 391, Žatec, PSČ: IČ: , ČAK: 12568, ID datové schránky: fqrqqcc mobil: web:

ODPAD, KTERÝ PŘESTAL BÝT ODPADEM… …ANEB CO PŘINÁŠÍ OZV OBCÍ OD

OZV OBCÍ PREZENTOVANÉ CÍLE Prezentovaným cílem je předcházení kriminální činnosti Tento cíl je aktuálně obecně předkládán v souvislosti s veškerými navrhovanými změnami v oblasti výkupu kovových odpadů (ať už jde o systém sběru komunálního odpadu nebo zavádění bezhotovostních plateb, což není primárně iniciativa obcí) Prezentované cíle se neprotínají s předmětem úpravy zákona o odpadech SEKUNDÁRNÍ CÍLE? Co je skutečný cíl změny v OZV obcí stanovících systém třídění a sběru komunálního odpadu? Např. v případě Statutárního města Chomutov bylo veřejně v médiích (pozn. možná zkresleně) prezentováno, že jedním z důležitých efektů přijetí změny (nové OZV) je také skutečnost, že město získá na následném prodeji (zdarma odebraných kovových odpadů a papíru) minimálně několik set tisíc korun ročně do svého rozpočtu Sekundární cíle se tak „neprotínají“ s předmětem úpravy zákona o odpadech a obecně odpadové legislativy jako celku UŽ VŮBEC

CO NA TO ÚSTAVNÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY Stanovisko NELZE předjímat, LZE pouze odhadovat Každá OZV obce se při posuzování její platnosti posuzuje tzv. „testem 4 kroků“ – pravomoc – zda se obec nepohybovala mimo hranice zákonem vymezené působnosti – zda nedošlo k zneužití svěřené působnosti – obsah vyhlášky z hlediska „nerozumnosti“ V našem případě nejdůležitější jsou kroky 3 a 4

JAK OBCE –nebo média? – „novou“ úpravu OZV vysvětlují Jako JEDNOZNAČNOU povinnost občanů (nikoliv provozovatelů sběren) kovovou složku komunálního odpadu ZDARMA odevzdávat na místech jimi konkrétně určených s VYLOUČENÍM možnosti je odevzdávat na území obce kamkoliv jinam a komukoliv jinému „pod čarou“ potom, že každý kovový odpad vzniklý občanovi je komunálním odpadem

CO BY MĚLY OBCE VE SKUTEČNOSTI ŘEŠIT Zdá se, že obcím (na které tyto „starosti“ delegoval zákonodárce) při řešení „zástupného problému“ kriminality pravděpodobně uniká to, co by měly skutečně do prostřednictvím OZV upravit: Podle čl. 11 směrnice stanovit tříděný sběr pro odpady z kovu (tedy pravidla a podmínky třídění a sběru kovové složky komunálního odpadu)

JAK TAKÉ LZE „NEAKCEPTOVAT“ PRÁVNÍ PODÁNÍ OBCÍ nebo médií? kovový odpad přestal být odpadem ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění, protože byl předmětem využití, a existuje pro něj trh a poptávka neexistuje podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění, povinnost odevzdat kovový odpad, který byl vytříděn z komunálního odpadu, pouze na sběrném místě – protože sám zákon (přímo), který má přednost před OZV, předpokládá v ust. § 17 odst. 4, že fyzická osoba je oprávněna i komunální odpad využít – přednostně – v souladu se zákonem a teprve, když to není možné, ho odevzdat v rámci systému likvidace komunálního odpadu. Využitím odpadu je potom např. i jen pouhé vytřídění a příprava odpadu k jeho následné recyklaci sám zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění v § 12 odst. 1 říká, že nakládat s odpady a zbavovat se jich je možné pouze způsobem stanoveným zákonem, když ke zbavování může dojít vždy buď předáním k využití nebo odstranění nebo předáním osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu

A JAK TO TAKÉ MŮŽE VYPADAT V PRAXI, aneb obecní policie odpadovým hospodářem v prvé řadě musí být nepochybné, že osoba přivážející kovový odpad NENÍ podnikatel, proto kdokoliv, kdo je sám OSVČ nebo přijíždí v zastoupení právnické osoby (s.r.o., a.s.) jako zaměstnanec, jednatel atd., NENÍ JAKKOLIV dotčenou OZV vázán OZV upravuje pouze a jen nakládání s komunálním odpadem, který VZNIKÁ NA ÚZEMÍ OBCE, proto se OZV nevtahuje na kovový odpad, který vznikl mimo území obce (byť by byl jinak komunálním odpadem) – dotyčná osoba může tvrdit, že do výkupu přiváží kovový odpad, který vznikl mimo obec – tím spíše je toto tvrzení pravděpodobnější, když daná osoba nebude mít trvalé bydliště v dané obci OZV se nevztahuje na veškerý kovový odpad, ale jen na ten, který je komunálním odpadem, proto je třeba nejdříve jednoznačně určit, zda daný kovový odpad komunálním odpadem je a proč a proč není třeba zařaditelný do třídy – platí, že zařadit odpad podle tříd má povinnost (ale je také oprávněn) pouze a jen původce odpadu (kterým není fyzická osoba) nebo osoba oprávněná (tedy provozovatel výkupny), nikdo jiný, ani příslušník obecní policie nemůže a nesmí jakkoliv přezkoumávat, zda došlo k zařazení odpadu podle Katalogu odpadů správně – v případě, kdy nelze odpad jednoznačně zařadit podle Katalogu odpadů, rozhoduje o takovém zařazení na návrh obce s rozšířenou působností přímo ministerstvo – zařazení odpadu musí být co nejpřesnější, pokud zařazení více vyhovuje třída 17 04, nelze odpad považovat za komunální jen proto, protože se ho zbavuje fyzická osoba – zařadí – li se odpad podle třídy 17 04, pak se na něj OZV nevztahuje

ZÁVĚRY 1 PRAVDĚPODOBNĚ NADÁLE ZŮSTÁVÁ ZACHOVÁNA MOŽNOST VÝKUPU KOVOVÝCH ODPADŮ JAKO LEGÁLNÍ A LEGITIMNÍ a stejně tak je LEGÁLNÍ A LEGITIMNÍ předávání kovového odpadu osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu za podmínek stanovených zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění (případně ve znění plánovaných novelizací) a to jak v případě, že se bude jednat o tříděnou složku komunálního odpadu tak i v případě, že se bude jednat o kovový odpad (kovy) nespadající v rámci Katalogu odpadů mezi odpad komunální. to samé platí pro všechny tříditelné složky komunálního odpadu, pakliže je jejich držitel schopný do výkupu předat (např. papír, kdykoliv v budoucnu ale např. sklo, plast, v zásadě jakákoliv tříditelná složka komunálního odpadu) a stane se tak dříve, než bude odpad odložen na místě k tomu určeném obcí, když v tom okamžiku se jeho vlastníkem stává výlučně obec a jen jí výlučně náleží rozhodnout, jak s takto odloženým odpadem naloží

ZÁVĚRY 2 v prvé řadě musí být stávající právní úprava OZV, stejně jako příslušná ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění, vykládána tak, aby byl zachován primární cíl a předmět úpravy při respektování a zachování maxima práv povinných osob – občanů. v situaci, kdy primární cíl a předmět úpravy, kterou je podpora vysoce kvalitní recyklace a systému tříděného sběru, je dodržen (zachován), byť motivován peněžní složkou, nelze žádným rozumným argumentem a výkladem dojít k závěru, proč by jednotlivec – občan měl být jakkoliv nucen akceptovat jako jediné řešení to, že se zpeněžitelného odpadu zbaví bez finančního efektu je legitimní poukázat na možný argument, že setrvávání na povinnosti občana odevzdat odpad v systému tříděného sběru zavedeného obcí se dostává do rozporu s ust. čl. 11 odst. 1 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky, který jednoznačně říká: „Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje.“

ZÁVĚRY 3 zvolená řešení musí být rozumná a zejména spravedlivá a nikoliv selektivní – nazíráním platného znění zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění, nelze nevidět, že již sám zákonodárce na jedné straně umožňuje fyzickým osobám podnikajícím a právnickým osobám bez jakýchkoliv překážek jimi produkované odpady, resp. jejich část zpeněžit, to samé by tedy neměl upírat fyzickým osobám – občanům je legitimní preferovat situace, kdy některé druhy odpadu přestávají být opadem, potažmo akcentovat využití komunálního odpadu, resp. kterékoliv jeho tříditelné složky samotným občanem před jeho odevzdáním v rámci nastaveného systému APLIKACE OZV OBCÍ V PRAXI JE PRAKTICKY NEREALIZOVATELNÁ, CÍLE, KTERÉ JSOU JIMI SLEDOVÁNY, MAJÍ BÝT DOSAHOVÁNY JINÝMI ZPŮSOBY

OTÁZKY Co je a co není odpad? Kdy se předmět nebo látka odpadem stává? Je odpad majetkem? A pokud ano, ale i pokud ne, jakou míru a způsob ochrany vlastnického práva k němu lze zvolit? Jakou míru naprosto svobodného rozhodování občana „co s ním, kam s ním“ je možné v konzumní společnosti ještě akceptovat? Je nebo není systém nakládání s komunálním odpadem zákonem presumovaným „vyvlastněním“? Má nebo nemá a proč být za takové „vyvlastnění“ poskytnuta odpovídající náhrada? Má nebo nemá a proč být volen odlišný přístup k odpadům fyzických osob – občanů a fyzických osob a právnických osob podnikajících?