Gymnázium, Broumov, Hradební 218 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Číslo materiálu: EU030213 Název: Husitství 7. Autor: Mgr. Marek Lengál Třída: 6. V Doporučený čas: 15 – 20 minut Stručná anotace Materiál slouží k výkladu dějin českého státu během husitské revoluce. Je zaměřen na vedení husitských vojsk pod velením Prokopa Holého a konec husitských válek. Materiál byl vytvořen v rámci projektu „Gymnázium Broumov“ v OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0219.

Husitská tažení pod velením Prokopa Holého Prokop Holý zvaný Veliký po Žižkově smrti vedl spojená husitská vojska pod vedením táboritů + pražané (Jan Rokycana), a sirotčí vojska – východočeské polní vojsko (Prokůpek) 1426 - porážka 3. křížové výpravy u Ústí nad Labem porážka saských a durynských vojsk → většina pobita 1427 – porážka 4. křížové výpravy u Stříbra a Tachova křižáci se dali před husity na útěk 1431 – porážka 5. křížové výpravy u Domažlic katastrofálním neúspěchem skončila dosud největší 5. křížová výprava (100 000 mužů), která se změnila v panický útěk křižáků (Jan Čapek ze Sán + Prokop Holý), kardinál Cesarini zde ztratil svůj klobouk

Prokop Holý 1

Památník bitvy u Domažlic 2

Spanilé jízdy – rejsy vrcholné období spanilých jízd spadá mezi léta 1427 – 1433 účel → šíření husitských ideálů v zahraničí, opatřování spíže pro polní vojska Čechy byly vyjedené neustálým vydržováním obrovského vojska a tak bylo nutno hledat obživu v zahraničí rejsy byly podnikány do Slezska, Polska, Bavorska, Míšně Durynska, Rakous, Horních Uher… husité šířili v zahraničí nejen své ideály, ale také strach a zkázu → získávali tučné výpalné, které sloužilo k vydržování početného vojska Důsledkem porážky u Domažlic a spanilých jízd byla snaha Zikmunda a papeže se s husity dohodnout

Basilejský koncil sešel se r. 1431 a pozval husity k jednání o otázkách jejich víry 1433 → do Basileje dorazila česká delegace pod vedením Prokopa Holého jednalo se o uznání 4 artikulí pražských → papež ochoten uznat pouze přijímání z kalicha → husitská delegace Basilej opustila mezitím probíhala jednání s kališnickou šlechtou a pražany, kterým bylo přislíbeno zachování majetku dobytého na církvi a něm. patriciátu během válek i přijímání z kalicha za to, že uzná Zikmunda českým králem a rozpustí polní vojska → tak vrazil koncil klín mezi kališníky a radikální husity

Basilej – městská brána 3

1433 → Zikmund Lucemburský je zvolen císařem 1433 červen – 1434 květen → neúspěšné obléhání Plzně husity 1434 6. května → panská jednota pod vedením Menharta z Hradce se zmocnila Nového Města pražského a Prokop Holý se zachránil útěkem k obležené Plzni

4 Zikmund Lucemburský

Lipany 30. května 1434 rozhodující střet mezi panskou jednotou (kališnická šlechta, která se chtěla dohodnout se Zikmundem → vedl ji Diviš Bořek z Miletínka) a radikálními husity, vedenými Prokopem Holým Prokop Holý i jeho hejtmané v bitvě zahynuli a cesta k jednání se Zikmundem byla volná Češi zde zvítězili nad Čechy

Mohyla Prokopa Holého u Lipan 5

Jihlavský sněm (5. června – 5. července 1436) 5. července 1436 → vyhlásil Basilejská kompaktáta jednalo se o potvrzení 4 artikulů pražských s mnoha dodatky a omezeními, takže platilo hlavně přijímání z kalicha kompaktáta rozdělila Čechy na zemi dvojího lidu katolíků a kališníků 14. 8. 1436 → Zikmund Lucemburský byl v Jihlavě přijat za českého krále

v únoru 1437 dobyl Hradec Králové, kde se soustředily poslední zbytky polních vojsk 6. září 1437 byl dobyt hrad Sion, na nějž se uchýlil jeden z posledních husitských hejtmanů, Jan Roháč z Dubé 9. září 1437 byl Roháč i s jeho 60 spolubojovníky oběšen po krutém mučení na Staroměstském náměstí vzhledem k rostoucímu napětí se Zikmund rozhodl odjet do Uher, ale ve Znojmě ho zastihla smrt

Trosky hradu Sion 6

dědičkou trůnu se stala jeho jediná (legitimní) dcera Alžběta, která se provdala za Albrechta Habsburského 1437 vymírají Lucemburkové po meči

Použité materiály a seznam citací http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Prokop_Hol%C3%BD.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Shelter_symbolizing_the_hat_of_Cardinal_Giuliano_Cesarini.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Basel_Spalentor.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c0/Albrecht_D%C3%BCrer_082.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Battle_of_Lipany_memorial_486.jpg https://plus.google.com/photos/107513108102219828000/albums/5137059552573686481/5137060433041982290?banner=pwa&pid=5137060433041982290&oid=107513108102219828000 Harna, Josef, Fišer, Rudolf. Dějiny českých zemí I. 1. vydání. Praha: Fortuna, 1995. 296 s. ISBN 80-7168-286-1.