ČESKÉ ZEMĚ PO HUSITSKÝCH VÁLKÁCH VY_08_Vla4_62p Všeználek vypravuje o životě v českých zemích po husitských válkách. ČESKÉ ZEMĚ PO HUSITSKÝCH VÁLKÁCH GP OP VK Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu, registrační číslo CZ.1.07/1.1.02/03.0064

Země bez krále Husitské války znemožnily Zikmundu Lucemburskému ujmout se trůnu. Jeho nástupce byl Albrecht Habsburský, který brzy zemřel. Po jeho smrti se narodil jeho syn Ladislav Pohrobek. Byl malý a nemohl vládnout. Rozhodující moc měli bohatí šlechtici, kteří mezi sebou vedli drobné války. Obyvatelé byli rozděleni na katolíky a stoupence Husova učení. Po skončení válek se objevuje další skupina obyvatel – čeští bratři ( chtěli žít ve zbožnosti a podle božích přikázání). Zasloužili se o vydávání mnoha knih – rozvoj vzdělanosti. Knihy se začínají tisknout.

Obrázek 1: tiskařská dílna [1] Ve městě Kralice na Moravě měli svou tiskárnu, ve které vytiskli vlastní překlad bible – Bibli kralickou.

Král Jiří z Poděbrad Stal se správcem celého království místo mladého krále. Byl příznivcem husitského hnutí. Mladý Ladislav Pohrobek onemocněl a náhle zemřel. Jiřího z Poděbrad zvolili českým králem (1458). Byl jediným panovníkem, který nepocházel z panovnického rodu. Vládl přísně a spravedlivě, vynikal jako diplomat a úředník. Jeho hlavním cílem bylo udržení míru mezi katolíky a nekatolíky, zemany, pány a městy. ,

Obrázek 2: Jiří z Poděbrad [2] Jiří z Poděbrad uznával jako nejvyšší hodnotu mír. V míru se mohou rozvíjet řemesla, umění, lidé se starají o úrodu na polích. Poslal poselstvo k panovníkům Evropy s výzvou, aby spory řešili jednáním. Chtěl, aby panovníci založili spolek, který by dohlížel na dodržování míru. Poselstvo bylo přijímáno přívětivě, ale jeho plán nenašel pochopení.

s křižáckou výpravou vytáhl proti Jiřímu Matyáš Korvín Proti králi Jiřímu povstala katolická šlechta. Získala spojence – uherského krále Matyáše Korvína. Král Matyáš s křižáckou výpravou vytáhl proti Jiřímu z Poděbrad. Dřív než došlo k bitvě byl Matyáš zajat. Král s ním sjednal mírovou smlouvu. Ten však dohodu nedodržel a odtrhl od Čech Moravu a Slezsko. Boje pokračovaly až do smrti Jiřího z Poděbrad (1471).

Co si budeme pamatovat! Zikmund Lucemburský se během husitských válek nemohl ujmout vlády. Bohatí šlechtici bojovali mezi sebou o majetek a moc. Ke katolíkům a stoupencům Husova učení po skončení husitských válek přibyli čeští bratři. Zasloužili se o vydání mnoha knih tiskem (Bible kralická). Po smrti Zikmunda se dědicem trůnu stal nezletilý Ladislav Pohrobek. Správcem království se stal Jiří z Poděbrad. Po smrti Ladislava byl zvolen českým králem. Byl stoupencem umírněného husitství. Snažil se neřešit spory válkou, ale jednáním – nejvyšší hodnota pro české země je mír.

Použitá literatura. Obrázek 1: tiskařská dílna [1] HARNA, Josef. Vlastivěda: Obrazy ze starších českých dějin. Pardubice: Alter,s .r. .o., Všeň, 1996. ISBN 80-85775-44-1, str. 40 Obrázek 2: Jiří z Poděbrad [2] HARNA, Josef. Vlastivěda: Obrazy ze starších českých dějin. Pardubice: Alter,s .r. .o., Všeň, 1996. ISBN 80-85775-44-1, kartonová příloha k učebnici vlastivědy Klipart Office. Com HARNA, Josef. Vlastivěda: Obrazy ze starších českých dějin. Pardubice: Alter,s .r. .o., Všeň, 1996. ISBN 80-85775-44-1