Radioaktivita – slavné osobnosti Michael Peťura Anna Flodrová Klára Houlíková Petra Novotná

Marie Curie-Sklodowská 7. 11. 1867 – 4. 7. 1934 Marie Curie-Sklodowská se narodila 7. listopadu 1867 ve Varšavě. Její otec byl profesorem matematiky a fyziky na gymnáziu. Základní vzdělání získala na místních školách. Další vědecké znalosti pak získala od svého otce. V roce 1891 odešla studovat do Paříže na Sorbonu. Roku 1894 se seznámila s profesorem fyziky Pierrem Curiem a o rok později se za něj provdala.

Život Roku 1897 se jim narodila dcera Irène. Pierre Marii doporučil fyzikovi Henrimu Antoinemu Becquerelovi, který ji zadal úkol zjistit radioaktivitu uranových rud. Pracovala s mladým chemikem Debierneaem, kterého později nahradil sám Pierre. Výzkumy po čtyřech letech vedly nejprve k objevu polonia a později k objevu radia. První gram radia izolovala ze smolince pocházejícího z Jáchymova. Výsledkem bylo také vyjasnění pravděpodobných příčin radioaktivity - jako efektu při rozpadu atomových jader.

V roce 1906 byla jmenována první profesorkou na pařížské Sorbonně (všeobecná fyzika po svém tragicky zemřelém manželovi). Jako první žena získala Curie-Sklodowská hned dvakrát Nobelovu cenu. První v roce 1903 za fyziku za zkoumání radiačních jevů. Poté se jí v roce 1904 narodila dcera Eva. Získání Nobelovy ceny Curieovy náhle proslavilo. Sorbonna Pierrovi přiznala místo profesora a souhlasila se založením vlastní laboratoře, ve které se Marie stala vedoucí výzkumu. 19. 4. 1906 Pierra přejel nákladní koňský povoz a Marie tak ztratila životního druha i spolupracovníka.

V roce 1911 dostala svou druhou Nobelovu cenu za objev radia a polonia V roce 1911 dostala svou druhou Nobelovu cenu za objev radia a polonia. V roce 1914 založila Ústav pro radium pro výzkum fyziky, chemie a lékařství. Marie Curie-Sklodowská zemřela 4. července 1934 v nemocnici Sallanches nedaleko Paříže na leukémii, která byla pravděpodobně způsobena radiací, se kterou pracovala.

Pierre Curie 15.5.1859-19.4.1906 Narozen 15. května 1859 v Paříži ve Francii. Francouzský fyzikální chemik a nositel Nobelovy ceny za fyziku v roce 1903. On a jeho manželka, Marie Curie, objevili rádium a polonium při zkoumání radioaktivity. Je zvláštní, že nikdy nechodil do školy, ale zprva ho učil vlastní otec a později soukromý profesor Brazill.

Pokračuje v teoretické práci o krystalografii Pokračuje v teoretické práci o krystalografii. Stanovil zákon symetrie, který se stal jedním ze základů moderní vědy. Pierre bádá, vynalezne a sestrojí vědecké ultracitlivé váhy "Currieovy váhy", pak se pustí do bádání o magnetismu a podaří se mu objevit základní zákon, "zákon Curievův."

Tato výchova mu prospěla. Curie maturuje v 16 letech. V 18 má diplom Tato výchova mu prospěla. Curie maturuje v 16 letech. V 18 má diplom. V 19 ho jmenovali laborantem na přírodovědecké fakultě u profesora Desainse. S bratrem Jacquesem dělá pokusy a brzy ohlašují objev důležitého jevu, tzv. piezoelektřiny, a při své práci sestrojili nový přístroj, piezoelektrický křemen, jímž lze přesně měřit minimální množství elektřiny. Roku 1883 se oba bratří bohužel rozcházejí. Pierre učí v městské škole fyziky a chemie.

Na jaře roku 1894 se Curie setkal s Marií Sklodowskou; jejich manželství (25. července 1895) ohlašoval začátek světově proslulého vědeckého úspěchu, začal objevem (1898) polonia a pak rádia. Radioaktivita, kterou zjistil (1896) Henri Becquerel, přitahoval pozornost Marie Curie tak, že se nakonec oba rozhodli studovat nerost smolinec, což dokázali v primitivních podmínkách. Pierre sám se soustředil na fyzikální studium (včetně světelných a chemických efektů) radiaktivity. Odmítl místo na univerzitě v Ženevě, aby mohl pokračoval ve společné práci s Marií. Pierre Curie byl jmenován odborným asistentem (1900) a profesorem (1904) na Sorbonně.

Iréne Joliot – Curie 1897 - 1956 Iréne Joliot-Curie se narodila 12. září 1897 v Paříži jako dcera předních světových fyziků Marie Curie–Sklodowské a Pierra Curie. Po absolvování studia začala pracovat se svou matkou v Radium Institute, kde poznala svého budoucího manžela Fréderica Joliota, za kterého se v roce 1926 provdala. Spolu pokračovali ve vědeckém výzkumu radioaktivity.

Společně se zabývali zářením excitovaným alfa částicemi v atomech berylia a popsali jev, který se stal klíčem k objevu neutronu.Poté se věnovali "materializaci" kladných elektronů působením paprsků gama o vysoké energii. Pak se zabývali systematickým studiem záření emitovaného z atomů lehčích chemických prvků dopadem alfa částic. V roce 1934 objevili umělé radioaktivity. Na tento objev se dlouho čekalo. Za tento objev Iréne Joliot-Curie a Frédéric Joliot obdrželi v roce 1935 Nobelovu cenu za chemii. O dva roky později Iréne Joliot-Curie s P. Savicem podrobně studovala umělé radioaktivní prvky, které vznikaly ozařováním atomů uranu pomalými neutrony. Analyzovali vznikající produkty a chemicky je identifikovali. Iréne byla přesvědčena, že chemické prvky vznikaly jaderným štěpením.

Během první světové války Iréne a její matka provozovaly mobilní rentgenové pracoviště, s nímž jezdily po vojenských lazaretech a pomáhaly lékařům diagnostikovat zranění vojáků. Iréne Joliot-Curie v letech 1918 až 1946 byla asistentkou své matky Marie Curie v Institutu pro rádium. V roce 1936 se stala zástupkyní státního tajemníka pro vědecký výzkum, v letech 1946 až 1956 byla ředitelkou Ústavu pro rádium, v letech 1946 až 1950 ředitelkou Francouzské komise pro atomovou energii, v letech 1937 až 1956 zastávala místo profesorky na pařížské Sorbonně. V roce 1956 zemřela na leukémii.

Fréderic Joliot-Curie 1900 - 1958 Narodil se v Paříži jako nejmladší ze šesti dětí obchodníka. Vystudoval vysokou školu fyziky a chemie a za prospěch dostal medaili Pierra Curieho. V roce 1925 ho Marie Curie zaměstnala jako asistenta v Ústavu radia. Tam se seznámil s Iréne Curie a roku 1926 se s ní oženil.

Od roku 1930 se oba zabývali studiem záření, které vznikalo při bombardování berylia částicemi alfa. Následujícími pracemi změřili hmotnost neutronu. Při ozařování hliníku zářením alfa objevili roku 1934 umělou radioaktivitu. Tak byl vytvořen první radioaktivní prvek uměle a poprvé byl v laboratorních podmínkách vytvořen pozitron. V roce 1925 dostali Nobelovu cenu. Založil novou laboratoř jaderné chemie a vybavil ho prvním urychlovačem částic v Evropě. Joliot-Curie spolu s H. Halbanem a L. Kowarským objevili, že při štěpení jádra vznikají dva až tři nové neutrony. Tím se otevřela cesta k uskutečnění řetězové štěpné reakce. Joliot-Curie se spolupracovníky se hned začal zabývat měřeními potřebnými pro konstrukci jaderného reaktoru.

Po válce byl jmenován hlavním komisařem francouzského Komisariátu pro atomovou energii. V pevnosti Chatillon u Paříže byl pod jeho vedením uveden do provozu první francouzský jaderný reaktor. Joliot-Curie se odmítl účastnit vývoje a výroby jaderných zbraní. To bylo důvodem proč byl roku 1950 z funkce hlavního komisaře odvolán. Jako první podepsal Stockholmskou výzvu proti atomové bombě a pracoval jako předseda Světové rady míru. Po smrti své manželky Iréne nastoupil Fréderic už jako těžce nemocný na její místo ředitele Ústavu rádia a zároveň převzal její místo na Sorbonně. Za dva roky nato, 14. srpna 1958 Fréderic Joliot-Curie zemřel v nemocnici Saint Antoine v Paříži.

Henri Antoine Becquerel 1852 - 1908 Francouzský fyzik a objevitel radioaktivity se narodil v Paříži 15. prosince 1852 v rodině významných fyziků. Studoval polytechniku a v roce 1888 získal titul doktor věd. V roce 1892 byl jmenován profesorem aplikované fyziky Oddělení přírodní historie pařížského muzea. O tři roky později se stal profesorem na Polytechnice.

V roce 1889 se stal členem Francouzské akademie věd V roce 1889 se stal členem Francouzské akademie věd. Becquerelovy první práce se týkaly polarizace světla, fosforescence a pohlcování světla krystaly. Také se zabýval podstatou zemského magnetizmu. Když bylo objeveno rentgenové záření, hledal souvislost mezi tímto zářením a přirozenou fosforescencí. Roku 1896 od otce obdržel vzorky uranových solí, které po osvětlení samy světélkovaly. Krystaly těchto solí umístil na několik hodin na fotografickou desku. Po vyvolání na ní podle předpokladu spatřil obrysy krystalů soli. Později uložil jinou desku do zásuvky stolu společně s krystaly soli, které nebyly osvětleny. Když pak desku vyvolal, s překvapením zjistil, že i na ní jsou zachyceny obrysy krystalů.

Náhodně tak zjistil, že vyzařování krystalů uranových solí nesouvisí s jejich předchozím nasvícením ale že krystaly vyzařují samy od sebe protože obsahují radioaktivní uran. Za svůj objev radioaktivity obdržel roku 1903 Nobelovu cenu za fyziku společně s manžely Curieovými. Henri Becquerel zemřel 25. srpna 1908 v Le Croisic.