Název: Alexandr Veliký Autor: Mgr. Eva Vondrková číslo: VY_32_INOVACE_19_07 Základní škola Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Digitální učební materiál vznikl v rámci projektu "Inovace + DVPP", EU peníze do škol, CZ.1.07/1.4.00/21.3768 Název: Alexandr Veliký Autor: Mgr. Eva Vondrková Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Předmět: Dějepis Ročník: 6. ročník

Metodický list – anotace: Didaktický učební materiál Alexandr Veliký slouží k vizuální podpoře výkladové části hodiny. Prezentaci uzavírá souhrnný text s vynechanými pojmy. Jeho doplněním žáci získají poznámky, které si mohou opsat do sešitu. Na další straně jsou vysvětlena pravidla hry Gordický uzel, která tematicky souvisí s probíranou látkou.

Pravidla hry Gordický uzel Žáci vytvoří těsný kruh. Každý žák zavře oči a zvedne nad hlavu levou ruku, kterou se snaží uchopit ruku nějakého spolužáka. Totéž pak žáci učiní s pravou rukou, aniž by pustili levou ruku. Tak vznikne propletenec – gordický uzel. Úkolem žáků je se rozmotat, aniž by se vzájemně pustili – mohou podlézat, přelézat, stát zády do kruhu, ale nesmí se pustit!!!!

Alexandr Makedonský Narodil se roku 356 př. n. l . v Pelle, hlavním městě Makedonie. Jeho otec byl Filip II. Makedonský. Králem se stal Alexandr ve 20 letech, po otcově smrti. Jeho učitelem se stal řecký filozof Aristoteles.

Vlastnosti Alexandra Makedonského „…měl krásnou postavu, byl velmi vytrvalý v práci a hbitý. Duševně byl svrchovaně odvážný a ctižádostivý, nadevše miloval nebezpečí a obzvláště velikou péči věnoval bohům… nenasytně toužil po slávě. Dovedl v ještě nejasné situaci přesně rozpoznat, co je třeba učinit, a velmi šťastně uměl vyvodit z daných skutečností pravděpodobný následek. Ve vojsku zavedl s dokonalou znalostí věci bezvadnou organizaci, výzbroj a disciplínu. V tom, jak dovedl pozdvihnout odvahu vojáků, naplnit je dobrou nadějí a svou vlastní

nebojácností je v nebezpečí zbavit strachu, v tom všem byl rozený mistr… Do všech důsledků dodržoval uzavřené smlouvy a závazky, přitom však dával bedlivě pozor, aby nebyl od záludníků zaskočen, při svých vlastních zábavách byl na peníze velmi šetrný, avšak vůči přátelům neznala jeho dobročinnost mezí.“ (Arriános: Tažení Alexandra Velikého) VYPIŠ VŠECHNY VLASTNOSTI ALEXANDRA VELIKÉHO POMOCÍ PŘÍDAVNÝCH JMEN!!!

Alexandr Makedonský a Diogenés Diogenés ze Sinópé byl řecký filozof a politik. Známý je jeho výrok z rozhovoru s Alexandrem. Ten ho vyzval, ať si zvolí přání, které mu bude splněno. Diogenés odpověděl: „Ustup mi ze slunce.“ Na to Alexandr řekl: „Kdybych nebyl Alexandrem, chtěl bych být Diogenem.“

JAK JSI VÝROKŮM POROZUMĚL/-A? VYSVĚTLI! Diogenés prý neměl žádný majetek a žil v sudu.

Říše Alexandra Velikého Jeho snem bylo vytvořit mohutnou světovou říši. Nejdříve pronikl do Malé Asie . Se svým vojskem přezimoval ve městě Gordiu. To bylo známé tzv. gordickým uzlem. Kdo by jej dokázal rozvázat, stal by se podle pověsti pánem celé Asie. Alexandr tento uzel přesekl mečem. Rčení o gordickém uzlu dodnes vyjadřuje složitou situaci, kterou lze vyřešit jednoduchým rozhodným způsobem. POJĎTE SI TO VYZKOUŠET!!! ZAHRAJTE SI HRU GORDICKÝ UZEL…

Alexandr přesekává gordický uzel.

alexandrijské knihovny Pak táhl dál na jih, do Egypta. Jeho obyvatelé ho vítali jako osvoboditele z perské nadvlády. Zdržel se zde rok. Založil tu přístavní město, jež neslo jeho jméno – Alexandrie. Město se stalo centrem vědy. Byla zde založena „akademie věd“ nazvaná Múseion. Mimořádně proslulá byla i alexandrijská knihovna, v níž bylo uloženo přes několik set tisíc papyrových svitků. Budova novodobé alexandrijské knihovny

U vjezdu do přístavu stával maják na ostrově Faru U vjezdu do přístavu stával maják na ostrově Faru. Byl vysoký 140 m a právě pro svoji výšku byl považován ve starověku za jeden z divů světa. ZNÁŠ DALŠÍ STAROVĚKÉ DIVY SVĚTA? KOLIK JICH BYLO A DOCHOVALY SE DO DNEŠNÍ DOBY NĚJAKÉ?

7 starověkých divů světa Feidiův Zeus v Olympii Artemidin chrám v Efesu Mauzoleum v Halikarnassu Rhodský kolos Maják na ostrově Faru Egyptské pyramidy Visuté zahrady Semiramidiny

Z Egypta zamířil Alexandr se svým vojskem (řečtí i makedonští vojáci) do Persie. Zvítězil ve všech bitvách, a tak porazil perského krále Dareia III. Na dobytých územích zakládal města (70) pojmenovaná Alexandrie.

Jako důkaz přátelských úmyslů po dobytí Persie uspořádal Alexandr hromadnou svatbu 10 tisíc svých vojáků s perskými dívkami.

Vítězstvím nad Persií Alexandrovy výboje neskončily Vítězstvím nad Persií Alexandrovy výboje neskončily. Jeho novým cílem bylo ovládnout Indii. Došel až k řece Indu. Vojáci těžce snášeli nezvyklé přírodní podmínky – trpěli nedostatkem potravin a pitné vody. Nepřetržitými pochody a boji byli vysíleni. Odmítli jít dál.

Indický král Póros disponoval jednotkou válečných slonů, s nimiž se Řekové v boji ještě nestřetli. V bitvě u Hydaspes byli Indové poraženi, ale na Ale- xandra zapůsobila Pórova udatnost, a tak ho ustano- vil svým satrapou. Nově vzniklé město pojmenoval Bu- kefala na počest svého koně, který v bitvě zahynul.

Alexandr byl nucen se vrátit do Babylonu, který se stal hlavním městem jeho říše. Rok po svém návratu r. 323 př. n. l. náhle onemocněl a zemřel. Bylo mu 32 let. Alexandrova smrt zůstává obklopena nejasnostmi. Žádný pramen není zcela spolehlivý.

Jedna z variant jeho skonu je, že byl otráven, nejpravděpodobněji se však jeví varianta recidivy malárie nebo tyfu. Této teorii nahrává i fakt, že Alexandrovo zdraví bylo podlomeno léty nezřízeného pití a zraněními z válek, což přivodilo celkovou slabost organismu.

Alexandr Makedonský vytvořil největší říši, jaká kdy do té doby na světě existovala. Pro své neobyčejné vojenské úspěchy získal titul Alexandr Veliký.

KDO BYL POSLEDNÍM EGYPTSKÝM PANOVNÍKEM? Rozpad říše Po Alexandrově smrti se jeho říše rozpadla. Mohutná říše byla rozdělena mezi jeho diadochy = vojenské velitele. Tyto tři samostatné státy – království spravovali Ptolemaiovci v Egyptě, Seleukovci v Asii a Antigonovci v Makedonii. Přesto všechny státy vzniklé na území bývalé Alexandrovy říše se staly součástí římské říše. Egypt se stal součástí římské říše r. 30 př. n. l. KDO BYL POSLEDNÍM EGYPTSKÝM PANOVNÍKEM?

Helénistická kultura V zemích, které ovládl Alexandr, se šířila řecká vzdělanost. Ale i Řekové přejímali nové poznatky z kultur východních zemí. Tímto vzájemným působením vznikla nová kultura – helénistická. PAMATUJ!!!! Helénistická kultura = vzájemné ovlivnění a promísení řecké a orientální kultury.

Doplň vynechaná slova, tak získáš poznámky, které si opiš do sešitu: Alexandr ______ Syn _______, byl vz______, cti______, schopný voj______. Učil ho filozof _____. Jeho snem bylo vytvořit mohutnou světovou říši – táhl do M____ A____, E____, P____ a I____ (zde neúspěch). Hlavním městem říše byl ___. Zakládal města, nejznámější je _______ v Egyptě (m____, k____). Prolínáním řecké a orientální kultury vznikla nová ______ kultura. Po Alexandrově smrti nastaly války a došlo k

rozdělení říše mezi jeho _____ = vojenské ____ rozdělení říše mezi jeho _____ = vojenské ____. V E____ vládli P____, v A____ S____ a v M_____ A_____. Přesto se všechny státy staly součástí ř____ ř____.

Správné řešení Alexandr Veliký Syn Filipa II., byl vzdělaný, ctižádostivý, schopný vojevůdce. Učil ho filozof Aristoteles. Jeho snem bylo vytvořit mohutnou světovou říši – táhl do Malé Asie, Egypta, Persie a Indie (zde neúspěch). Hlavním městem říše byl Babylon. Zakládal města, nejznámější je Alexandrie v Egyptě (maják, knihovna). Prolínáním řecké a orientální kultury vznikla nová helénistická kultura. Po Alexandrově smrti nastaly války a došlo k rozdělení říše mezi jeho diadochy = vojenské velitele. V Egyptě vládli Ptolemaiovci, v Asii Seleukovci a v Makedonii Antigonovci. Přesto se všechny státy staly součástí římské říše.

Citace – zdroje: BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila, Lubor KYSUČAN a Marie FEJFUŠOVÁ. Dějepis: vzdělávací oblast Člověk a společnost. 2. vyd. Brno: Nová škola, 2011, 139 s. Duhová řada. ISBN 978-80-7289-291-4. MICHOVSKÝ, Václav. Dějepis: pravěk a starověk pro základní školy. Vyd. 4., v Práci 2. Praha: Práce, 1995, 92 s. Učebnice pro základní školy (Práce). ISBN 80-208-0338-6. LINHART, Jiří. Dějepis 6 pro základní školy a víceletá gymnázia: učebnice. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2007, s. 104-105. ISBN 9788072382088. Strana 1,4,10,14,15,16,17,18,19,20,21: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Alexandr Veliký [online]. c2013 [citováno 9. 05. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alexandr_Velik%C3%BD&oldid=10304502 Strana 7, 8: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Díogenés ze Sinópé [online]. c2013 [citováno 9. 05. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=D%C3%ADogen%C3%A9s_ze_Sin%C3%B3p%C3%A9&oldid=10165163> Strana 11: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Alexandrie [online]. c2013 [citováno 9. 05. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alexandrie&oldid=9893130> Strana 12: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Maják na ostrově Faru [online]. c2013 [citováno 9. 05. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Maj%C3%A1k_na_ostrov%C4%9B_Faru&oldid=10196676> Strana 13: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Sedm divů světa [online]. c2013 [citováno 13. 05. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sedm_div%C5%AF_sv%C4%9Bta&oldid=10215428>