Mezinárodní politická ekonomie Mgr. MARTIN TOMÁNEK

Na úvod krátký „test“

Otázky Co je to hrubý domácí produkt? (plus výpočet výdajovou metodou) Co je to inflace, hyperinflace, stagflace a deflace?  Známé příklady hyperinflace a deflace ve 20. století

Zdroj: Federal Reserve Bank of St. Louis

Úvod do problematiky MPE

Mezinárodní politická ekonomie Před rokem 1970 prakticky neexistující jako obor a předmět studia, nyní oblíbená specializace. V průběhu posledních 40 let zaznamenalo studium MPE pozoruhodné vzkříšení. MPE je studium vzájemného působení ekonomie a politiky ve světové aréně.  Ekonomika = systém produkce, distribuce a využívání bohatství  Politika = soubor institucí a pravidel, kterými jsou řízeny společenské a ekonomické interakce

MPE má několik významů... Studium politického základu ekonomického jednání – jak vládní politika ovlivňuje fungování trhu Ekonomický základ politického jednání – jak ekonomické síly formují vládní politiku Oba přístupy jsou komplementární, politika a ekonomika jsou ve stavu neustálé vzájemné interakce Většina trhů je řízena základními zákony, které fungují více či méně nezávisle na vůli firem a jednotlivců  Tržní rovnováha

Perfektně konkurenční trhy existují jen na papíře.. Dohody producentů (OPEC)  1973 významný nárůst cen ropy Jednání vlád  Ovlivňuje ceny, produkci, zisky, mzdy a téměř všechny aspekty ekonomiky  Nástroje vlády: regulace mezd, cen, nájemného, zdanění, pobídky a dotace, celní tarify a další překážky obchodu, vládní výdaje Vliv vlády – např. zemědělství, školství

Limity ekonomie a politické vědy Ekonomie vytvořila různé teorie, které vysvětlují ekonomické jevy, stejně tak politická věda vytvořila teorie, které často elegantně vysvětlují politické výstupy. Tyto modely představují nicméně spíše didaktické nástroje, jejichž přesnost závisí na širokém okruhu nepředvídatelných faktorů.  Nevyhnutelně neúplné a nedokonalé chápání světa

Politická ekonomie není nová Až do počátku 20. století prakticky všichni myslitelé psali o politické ekonomii Ekonomika byla politická a politika byla svázána s ekonomickými fenomény  Adam Smith, John Stuart Mill, Karl Marx Od přelomu století se nicméně politika a ekonomika stále více vzdalovaly  Ekonomika: matematizace, stále sofistikovanější modely  Politická věda: vzestup moderních reprezentativních politických institucí, masových PS, více informovaná populace, moderní byrokracie --> studium politiky jako aktivity, která má logiku sama o sobě

Změna počátkem 1970s...proč? Propast mezi abstraktními modely politického a ekonomického chování na straně jedné, a skutečným chováním politických systémů a ekonomik na straně druhé („nadpozemská“ teorie)  Je striktní analytické oddělení mezi politikou a ekonomikou oprávněné? Stabilita a prosperita čtvrtstoletí následujícího po WW2 se začala rozpadat  Konec zlatého standardu 1971, následoval ropný šok a celosvětová recese, požadavky nově nezávislých států Sociální vědy se opět začaly zajímat o pochopení interakcí mezi politikou a ekonomikou v moderní společnosti

Neshody mezi akademiky v aplikaci... Jednání vlády může ovlivnit ekonomické trendy, ale toto jednání samotné může pouze reflektovat tlaky ekonomických zájmových skupin. Tyto skupiny mohou hrát ústřední roli v určování vládní politiky, nicméně politický systém může zásadně pozměnit vyhlídky a vliv ekonomických zájmů. Vědci se snaží rozplést ekonomické a politické příčiny od důsledků  RŮZNÉ PŘÍSTUPY

Základní přístupy ke studiu MPE

Linie „domácí – mezinárodní“ úroveň Je pro pochopení politických a ekonomických trendů důležitější domácí nebo mezinárodní úroveň? Př. zahraničně-ekonomická politika státu (1)Politika je primárně determinována globálním prostředím. Manévrovací prostor je dokonce i pro nejmocnější státy omezen charakterem mezinárodního systému (2)Politika je přímý důsledek domácích politických a ekonomických procesů. Mezinárodní systém je pouze propletenec nezávislých národních států, v němž každý má své politické a ekonomické zvláštnosti.

Linie „domácí – mezinárodní“ úroveň Mezinárodní nebo domácí determinanty trendů??? Je příčinou chudoby zemí třetího světa nespravedlivý globální ekonomický systém, nebo domácí politika a ekonomika rozvíjejících se států? Jsou nadnárodní korporace mocné nezávislé globální síly, nebo spíše pouhým prodloužením svých domovských zemí? Př. obchodní politika Západu počátkem 1980s vůči Japonsku  Různí analytici a vědci dospějí k jiným závěrům při dostupnosti stejných informací

Linie „stát – společnost“ Jsou pro interpretaci trendů v mezinárodní politické ekonomii důležitější státy (politické instituce) nebo soukromí aktéři? Dva pohledy: (1)Stát je relativně izolován od zájmových skupin, zájmové skupiny pouze produkují určitou kakofonii stížností a požadavků, stát formuje společnost. (2)Jednání a opatření státu pouze odpovídají na požadavky společnosti. Je to společnost, která formuje stát.  Politický systém může přinejlepším organizovat a regulovat tyto požadavky, nicméně stát je v podstatě v rukou socioekonomických a politických zájmů

Čtyři perspektivy v rámci MPE

Mezinárodně-politický pohled Vliv národních států je omezen globálním geostrategickým a diplomatickým prostředím, v němž se státy pohybují. Zaměřuje se na inherentní konflikt mezi státy v antagonistickém světě, v rámci kterého může být dosažení spolupráce obtížné, byť ta je žádoucí a možná.

Mezinárodně-ekonomický pohled Vliv států je limitován, důraz kladen spíše na socioekonomické faktory než politické. Rozvoj na poli technologií, telekomunikací, financí a produkce zásadně ovlivňují rámec, v němž národní vlády prosazují politiku. Tento rámec může vést k tomu, že vlády některá opatření prakticky nemohou implementovat a jiné volby jsou natolik lákavé, že jsou pro lídry neodolatelné.

Vnitrostátní institucionální pohled Pozornost na stát, důraz na roli a instituce státu v domácím rámci spíše než v globálním systému Tento pohled, který bývá označován jednoduše jako institucionalismus, má tendenci zlehčovat vliv mezinárodního systému a společnosti. Národní priority a implementaci politik směřující k těmto cílům určují zejména politici a politické instituce. Různé varianty institucionalismu  některé důraz na autonomii státu, jiné se zaměřují na to, jak státní instituce zprostředkovávají a pozměňují společenské síly

Vnitrostátní společenský pohled Zaměření na vývoj v rámci národních hranic. Důraz zejména na ekonomické a sociopolitické aktéry, spíše než na politické lídry. Označován jednoduše jako „společenský“ – tendence bagatelizovat mezinárodní omezení a zdůrazňovat socioekonomické tlaky, které mají původ doma. Determinanty národní politiky – jednotlivci, firmy, různé zájmové skupiny

Příklad obchodní politiky státu Jak vysvětlují měnící se obchodní vztahy jednotlivé přístupy? 1)Mezinárodně-politický pohled  geopolitické trendy mezi státy na globální úrovni 2.Mezinárodně-ekonomický pohled  důraz na trendy v rámci tržních sil, technologií, apod., které mění prostředí, v němž vlády provádí obchodní politiku 3)Vnitrostátní institucionální  cíle a akce vlády v rámci národního politického systému  zahraniční obchod může pomáhat politikům, aby se udrželi u moci

Příklad obchodní politiky státu Jak vysvětlují měnící se obchodní vztahy jednotlivé přístupy? 4)Vnitrostátní společenský  primární zaměření na tlaky ze strany socioekonomických skupin – některým liberalizace obchodu vyhovuje, jiní naopak požadují ochranu před importy

Závěry k jednotlivým perspektivám Všichni odborníci uznávají, že ekonomická politika všech vlád je ovlivňována a limitována jak mezinárodními, tak domácími faktory, jak ekonomickými, tak politickými. Určité síly mohou být důležitější nebo méně důležité v závislosti na konkrétním státu, čase,..  Malé a slabé státy vs. mocné Hlavní rozpory panují v relativní váze, jakou přisuzují analytici jednotlivým nezávislým proměnným.

Alternativní pohledy na MPE

(1)Liberalismus (2)Marxismus (3)Realismus (4)Konstruktivismus