Zdravotnictví V odvětví zdravotnictví v ČR je zaměstnáno pracovníků a výdaje státního rozpočtu do tohoto odvětví představuji asi 9% HDP. Po roce 1989 se uskutečnily zásadní změny ve zdravotním systému. Vznikaly autonomní zdravotnické subjekty, občané si mohly svobodně zvolit lékaře, vznikl systém všeobecného zdravotního pojištění, kde se dnes ukazuje, že jsou zde veliké ztráty a nedořešenost celého systému. Zvýšily se náklady na zdravotní péči. Vznikl systém poskytování nadstandardní péče, kterou si občan platí sám. Například v nemocnicích (pokud to lze a je dostatek lůžek) lze žádat o nadstandardní péči týkající se pokojů,která je ovšem placena pacientem. Díky konkurenčním vztahům na trhu zdravotnických služeb se pozitivně vyvíjí vztah lékařů a pacientů, a také se zlepšila nabídka a kvalita zdravotnických služeb.

Zdravotní péče je financována z prostředků pojišťoven, ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí a měst, přímými platbami obyvatel, z prostředků nadací, sponzorů. V současné době je další vývoj zdravotnictví jedním z největších problémů v ČR,jelikož nestačí prostředky na mzdy ani na udržování provozu a základních fondů. Je třeba založit fondový systém, do kterého lidé přispívají, aby z něho mohli v případě potřeby čerpat. Je třeba všechno proto, aby peníze, které se vydávají na zdravotnictví, byly užity co nejefektivněji, čili aby poměr nákladů a zisků byl co nejpříznivější, přičemž zisk je tady pro zdraví občanů, na počet ošetření, nemocnice, na přístroje apod.. Počítá se také s tím, že na výrobky které poškozují zdraví a občané je dobrovolně konzumují, bude uvalena daň. Důraz se klade také na prevence. Předpokládá se, že se vytvoří několik druhů zdravotnických pojištění, zdravotní služby standardního typu budou hrazeny ze všeobecného zdravotního pojištění a na nadstandardní služby si bude pacient buď připlácet nebo nebo zcela platit sám.

Veřejná ekonomika rozděluje zdravotnictví do jednotlivých bodů, které na sebe navzájem navazují a jedná se zejména o : a) ambulantní péče všeobecná, stomatologická, první pomoci, transportní služba - ordinace lékaře - sdružená ambulantní zařízení - domácí ošetřovací služba b) ústavní péče - fakultní nemocnice - státní nemocnice - odborné léčebné ústavy - lázeňské léčebny, sanatoria c) zvláštní zdravotnická zařízení a služby - hygienická služba a ochrana veřejného zdraví - lékárenská služba (léky, protézy a přístroje pro užití vně zdravotnických zařízeni)‏ - zdravotnická záchranná služba d) zdravotnické programy - prevence před drogami, alkoholem, nikotinem a jinými návykovými látkami - prevence HIV/AIDS - programy pomoci zdravotně postiženým - speciální zdravotnické programy a péče (např. bezlepkové diety)‏

e) správa, výzkum a další činnosti: - ústřední státní správa (Ministerstvo zdravotnictví a ostatní orgány)‏ - organizace výzkumu, střediska vědeckých informací - mezinárodní spolupráce ve zdravotnictví - další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví

Zdravotnictví má svůj vlastní informační systém a evidenci, které mají vazbu na veřejný sektor. Zde jsou vedeny registry obsahující řadu informací: 1) Evidence práce neschopných občanů, kde je i zahrnuto nejen práce neschopných občanů, ale i lékařů 2) Registrace zdravotnických zařízení (centrální a též okresní úřady)‏ 3) Rejstřík léčivých přípravků 4) Seznam léčiv a prostředků zdravotnické techniky