Rozdělení lesa - několik pohledů na rozdělení lesních porostů v ČR – II.

Hospodářský tvar a hospodářský způsob Prostorové rozdělení –pozemková struktura

Hospodářský tvar a hospodářský způsob

Rozlišujeme 3 hospodářské tvary lesa : Vysoký (semenný) les Nízký (výmladkový) les Střední (sdružený) les

Vysoký les Tvar lesa vzniklý generativně ze síje, umělé výsadby nebo přirozenou obnovou Výrazně převažující tvare lesa v ČR Charakterizován vysokou hodnotovou produkcí a dlouhou produkční dobou Podle formy hospodaření se jedná buď o les stejnověký, nestejnověký až k lesu výběrnému

Střední les (sdružený les)‏ Je tvarem dvou či vícevrstvého etážového lesa, kde spodní vrstvu tvoří les nízký, horní vrstvu nebo i vrstvy tvoří i několik věkových tříd výstavků Výstavková vrstva se tvoří při každé seči nízkého lesa ponecháním 50 – 100 kvalitních jedinců na 1 ha, buď výmladkových nebo semenných jedinců

Převod na sdružený les. Stav po zahájení převodu clonnou sečí – Lesy města Moravský Krumlov

Nízký les Je to tvar lesa založený na opakované vegetativní obnově z pařezových i kořenových výmladků Je charakterizovaný krátkou produkční dobou a brzkou kulminací objemového přírůstu Cca do 40 let má vyšší produkci než les vysoký, pak se však přírůst rychle snižuje Les vysoký má i vyšší hodnotovou produkci

Druhově bohaté teplomilné březiny ve VVP Dědice (VÚ Březina) na Vyškovsku vznikly sukcesí po vykácení březodubových pařezin

Hospodářský způsob Soubor základních hospodářských opatření realizovaný v časových a prostorových vazbách V rámci produkční doby Na části lesa zahrnuté ve stejném hospodářském souboru (HS)‏ Podle vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb., § 1, odd. 7 má HZ 4 alternativy

1. podrostní H.Z. Obnova lesních porostů probíhá pod ochranou těženého porostu Varianty clonných sečí Při podrostních formách hospodaření (přirozená obnova pod mateřským porostem) popř. podsadbách nejsou zákonná omezení

Školní polesí - porost 12J16 BK výstavky v domýtné fázi clonné seče

2. násečný H.Z. Obnova lesních porostů probíhá na souvislé vytěžené ploše popř. i pod ochranou přilehlého porostu Šíře plochy nepřekročí průměrnou výšku těženého porostu Spojuje clonné i holosečné postavení dřevin

Les násečně obhospodařovaný (KORPEL et al. 1991).

3. holosečný H.Z. Obnova lesních porostů probíhá na souvisle vytěžené ploše Šířka plochy větší než průměrná výška těženého porostu

Podle z. č. 289/1995 Sb. nesmí při mýtní těžbě přesáhnout velikost holé seče 1 ha a její šíře na exponovaných hospodářských souborech jednonásobek, na ostatních souborech dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu Při domycování porostních zbytků a porostů do výměry 1 ha není šíře seče omezena

Na hospodářském souboru přirozených borových stanovišť (HS 13) na písčitých půdách a na souboru přirozených lužních stanovišť (HS 19) může orgán státní správy povolit výjimku do velikosti seče 2 ha bez omezení šíře Dále může na dopravně nepřístupných horských svazích (delších 250 m), nejedná-li se o exponované soubory, povolit orgán státní správy tutéž výjimku

Obnova na holoseči – silná redukce větví bočním okusem

ŠP 2005 - porost 24F7 výjimka ze zákona pro obnovu nekvalitní provenience SM

4. výběrný H.Z. Obnova lesních porostů není časově a prostorově rozlišena Uskutečňuje se výběrem jednotlivých stromů nebo skupin stromů na ploše porostu Má tedy formu stromovou a skupinovou Zralostní parametry jedince ( jedinců) = tzv. dimenze mýtního typu

Typ smíšeného smrko-jedlového výběrného lesa ve Švýcarsku (AMMON 1944)‏

Skupinově výběrný les s vysokým podílem jedle - Emmental - 30 km V od Bernu Švýcarsko

Rozložení četnosti jedinců při výběrném lese a lese věkových tříd

   5 10 15 20 25 2000 4000 6000 8000 Mg C ha-1 yr -1 Mean Annual Precipitation (mm)‏ Čistá primární produkce (Net primary production - NPP) ekosystému v závislosti na průměrných ročních srážkách

25 Mean Annual Temperature (ºC) Mg C ha-1 yr -1    5 10 15 20 -15 -10 -5 30 Čistá primární produkce ekosystému v závislosti na průměrné roční teplotě

Globální potenciál NPP Mg C ha -1 yr-1

Čistá ekosystémová produkce (NEP) je rovnováha mezi dvěma velkými toky: Hrubou primární produkcí ekosystému (GPP) a dýcháním ekosystému (Re)‏

„nula od nuly pojde“

Projekt Fluxnet globální síť 400 mikrometeorologických věžových stanic, která užívá metody vířivé kovariance k měření výměny oxidu uhličitého, vodní páry, a energie mezi pozemským ekosystémem a atmosférou

Volná výzkumná smrková plocha Bílý Kříž - Beskydy

Teplota a vlhkost vzduchu (RHA-1)‏ Dopadající FAR (BPW-21)‏ Rychlost větru (AN1)‏ Meteorologická věž s čidly výška věže: 15m Bilancoměr (CNR-1)‏ Odražené FAR (BPW-21)‏

infračervený analyzátor plynů: stanovuje okamžité vzdušné koncentrace CO2 a H2O. Údaje jsou vysílány zpět do anemometru, kde jsou přeměněny z analogových na digitální a odtud spolu s údaji o rychlosti a směru větru posílány ke zpracování do počítače

Dvě lamelové sféry sloužící ke sledování vlivu zvýšené koncentrace CO2 na růst smrku ztepilého Komora A : koncentrace CO2 - 350 ppm (běžná koncentrace)‏ Komora E : koncentrace CO2 - 700 ppm Plocha C : kontrola

Prostorové rozdělení lesa –pozemková struktura

Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL)‏ Dříve označeny jako tzv. lesní půdní fond Nenahraditelná produkční základna lesa (viz bonitace)‏ Člení se na: lesní pozemky (porostní půda a bezlesí)‏ jiné pozemky

Porostní půda Pozemky s porosty lesních dřevin Produktivní holiny, lesní průseky Nezpevněné lesní průseky do šíře 4m Dočasné lesní skládky a další zařízení dočas. charakteru, plocha ≤ 0,04 ha Produktivní holina – pozemek bez lesního porostu určený k zalesnění, nebo plocha po těžbě úmyslné či nahodilé

Bezlesí Plošně vylišené lesní průseky – do 4m, nezpevněné lesní cesty nezařazené do porostní půdy Dočasné lesní skládky, lesní školky na lesních pozemcích, produktovody, klonové archivy, které jsou větší než 0,04 ha Semenné sady, okusové plochy pro zvěř, rybníček uprostřed lesa nekatastrovaný (bez parcelního čísla) … Plochy, kde byly porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu SSL (§13 odst. 1 z.č. 289/95 Sb.) Označení v rámci oddělení – od 101 a výše

§ 13 z. o lesích č. 289/1995 Sb. v odst. 1 hovoří o využití pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) dle uvedeného zákona. Využití k jiným účelům je zakázáno Příklad u nás dosti aktuální = mobilní operátoři chce zkvalitnit signál a tlačí se nám do lesů na kopcích s tím, že postaví základnovou stanici (stožár 25 - 35 m)‏ Postavit na lesním pozemku to nemohou,tak se provede geometrické zaměření předpokládané potřebné výměry - např. čtverec 10x10 m Podle tohoto geometrického plánu, který se nevkládá do katastru nemovitostí provede orgán SSL při pověřené obci dle § 15 zákona o lesích dočasné odnětí pozemku z PUPFL třeba na 30 let - mobilní operátor za to pak platí poplatky a třeba LČR mohou pozemek pronajmout a operátor tedy může stavět

Jiné pozemky – nejsou vedeny v lesní půdě, ale bezprostředně navazují, nebo jsou součástí les. komplexů Zejména drobné vodní plochy, ostatní plochy, zpevněné lesní cesty (mající parcelní číslo, vedoucí les. komplexem) a pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace – s výjimkou zastavěných ploch  a jejich příjezdních komunikací, neplodná půda - skály Množství specifikací dle katastru nemov. formulovaných jako využití - např. využití ostatní plochy - kód 17 ostatní komunikace (cesta), kód 14 železnice, kód 21 je hřbitov, kód 24 je dobývací prostor apod. Když nejdou specifikovat jsou to ostatní plochy - jiné plochy (kód 26)‏

Tyto pozemky mohou být prohlášeny za pozemky určené k PUPFL aniž by byly vedeny jako lesní pozemky V zákoně je to popsáno dost komplikovaně, proto příklady Příklady, kdy se prohlašují nelesní pozemky za PUPLF: 1) Mohla by to třeba být louka uprostřed lesa - louka na katastru vedená jako trvalý travní porost (TTP) chceme jí užívat jako políčko pro zvěř nebo na vánoční stromky,tak se požádá a prohlásí se za PUPFL 2) Cesta (ostatní plocha - ostatní komunikace) vedoucí z návsi uprostřed zástavby hluboko do komplexu státního lesa - provedlo se prohlášení za PUPLF, např. proto, abychom obhájili provoz lesní techniky po ní apod. 

Lesní pastviny a políčka pro zvěř budou považována za „jiné pozemky“ určené k plnění funkcí lesa pouze za splnění dvou podmínek: a) nejde o pozemky, které jsou součástí zemědělského půdního fondu b)  jde o pozemky, které s lesem souvisejí, nebo slouží lesnímu hospodářství (pozemky uvnitř lesních komplexů a pozemky související s lesními pozemky)‏

Orgán SSL může rozhodnout o přiřazení „jiných pozemků“k pozemkům PUPFL – toto činí na návrh vlastníka, na návrh jiného subjektu, nebo z vlastního podnětu (v těchto případech však se souhlasem vlastníka)‏ Označení v rámci oddělení – od 501 a výše

Jednotky prostorového rozdělení lesa Smysl jednotek prostorového rozdělení lesa usnadnění orientace v lese umožnění jednoznačné identifikace částí lesa při plánovacích, hospodářských, evidenčních a kontrolních činnostech Za vyšší (základní) jednotky p. r. lesa považujeme: oddělení (ODD) dílec (DIL) porost (POR)    Mezi nižší jednotky - jednotky lesního detailu - řadíme: porostní skupinu (PSK) etáž (ETAZ) 

Oddělení Max. 150 ha, ohraničeno zřetelnými a stálými terénními   liniemi. Doporučená velikost je 40 – 60 ha. Nejvyšší jednotka prostorového rozdělení, funkce především orientační Pořadí využívání linií pro hranice oddělení: Výrazné terénní předěly(hřebeny, vodoteče)‏ Významné komunikační trasy Místní a účelové komunikace Energovody, hlavní odvodňovací kanály Rozdělovací průseky a méně výrazné terénní linie Je volitelnou součástí rozdělení lesa

Dílec Jednotka s podobnými přírodními a hospodářskými podmínkami s cílem postupného sjednocení hospodaření Maximální velikost 30 ha, optimum 5 - 15 ha, menší velikost než 2 ha pouze v ojedinělých případech, např. v případě odloučených parcel   Při vylišování v terénu se využívá podobných linií, jako u oddělení. Při jejich nedostatku se využívají i vhodně umístněné přibližovací linie V LHP je většinou dílec shodný s porostem V LHO dílec obsahuje několik porostů Je volitelnou součástí rozdělení lesa

Porost Plošně souvislé části lesa, odlišující se od sebe druhovou, věkovou či prostorovou skladbou, kategorií lesů či odlišným hospodařením Výměra neklesá pod 0,20 ha, hranice by měla být relativně stabilní, porost musí respektovat majetkové hranice (např. u LHO) – v těchto případech neplatí stanovená minimální výměra Porosty jsou vždy povinnou součástí rozdělení lesa Trvalá jednotka rozdělení lesa Rámec hodnocení lesní dopravní sítě Rámec hodnocení hospodářské činnosti, pěstebně- ochranářských prvků, zaměřených zejména na ochranu před abiotickými činiteli

Porostní skupina se obecně definuje jako část porostu, u níž se v důsledku vývoje mění hranice, nebo se jedná o plošně málo významnou část lesa, která není vylišená jako porost. Její velikost je minimálně 0,04 ha. Musí spadat pouze do jednoho katastrálního území a obsahuje minimálně jednu etáž Etáž se vylišuje k vyjádření vertikálního členění porostní skupiny, významného pro zjištění stavu lesa a pro plán hospodářských opatření Významný věkový rozdíl mezi etážemi Jedná se o  nejnižší evidenční jednotku, pro kterou se zjišťují údaje o stavu lesa

Příklad naprosto nevhodné umělé rozdělovací sítě LHC v horském terénu:

Návrh na novou rozdělovací síť v téže části LHC:

Typy (základní druhy) rozdělení lesa POROST DÍLEC   POROST ODDĚLENÍ Třístupňové Dvoustupňové Jednostupňové

Soubor lesních a jiných pozemků, pro který se zpracovává jeden LHP, se nazývá lesní hospodářský celek (LHC)‏ Maximální výměra je 20 000 ha

Rozdělení lesa  Zřetelnost hraničních linií oddělení a dílců je podmínkou snadné orientace a identifikace v terénu Nedostatek vhodných zřetelných hraničních linií je možno řešit tvorbou hraniční linie umělé - prokácením průseků doplňujících vhodně současný systém rozdělení Praxe při značení trvalého rozdělení je velmi rozdílná 

 LČR značí oddělení dvěma bílými vodorovnými čarami, dílec jednou Záleží na lesním správci, jak práci zadá-může to provést taxační firma, to je dražší, nebo se šetří a dělají to různí vysloužilci, adjunkti …, potom to bývá jen podél bezproblémových linií (silnice, cesty)‏ Problematické linie (průseky, porostní hrany, katastrální hranice) vyžadují větší pracnost a taky trochu zkušenosti V partiích kde není v obvyklé míře dospělý les (např. rozsáhlé kalamitní plochy na horách) taxátoři např. zatloukají na lomové body bílé kolíky

V rámci obnovy značení trvalého rozdělění by se také nemělo zapomenout na rezervace a podobné ochranářské záležitosti červeným pruhem po celém obvodu kmene Ke značení je lepší použít latexovou barvu a štětku než sprej, je to pracnější, ale déle to vydrží

Samostatnou kapitolou jsou potom vlastnické hranice Měl by se použít vodorovný pruh a nad ním tečka z vnitřní strany daného majetku Každý vlastník si to ale dělá úplně jak chce a většina majitelů to nedělá vůbec Např. 2 m modré kůly u hraběte Sternberga

http://www.sci.muni.cz/botany/rolecek/fbrezin1.htm http://photoblog.jenickuv.net/foto/les.jpg http://www.orlickehory.net/digifoto/velke/les_pod_destnou.jpg www.mze.cz www.uhul.cz http://de.wikipedia.org/wiki/Bild:Szvert_gr.png http://www-eosdis.ornl.gov/FLUXNET/ http://www.bgc-jena.mpg.de/public/carboeur/sites/bily.html www.usbe.cas.cz/lefr/lefld.htm www.uek.cas.cz http://images.google.cz/imgres?imgurl=http://pbl.fri13.net/milan/Pro_silva_moravsky_krumlov_2 007/thumb snímek č.8 http://oryx.mendelu.cz/honza/hul1/ Snímky č.13, 19, 21 Ing. Jiří Franc Snímek č. 20 Radek Ehl Studijní materiál pro kurzy HÚL - ÚHÚL 2005 HÚL učebnice pro 4. ročník středních lesnických škol – Štipl – Hranice 1997 Odborné konzultace Ing. Pavel Štěrba; Ing. Jiří Stach; Jaroslav Skal