Koncepty veřejného mínění Eliška Jungová, IKSŽ, FSV UK LS 2007/8

2 Typy konceptů 1. Modernismus - primordialismus 2. Realismus - nominalismus 3. Monismus - pluralismus

3 Modernisté Existence veřejného mínění je podmíněna demokratickým charakterem společnosti Existence veřejného mínění je podmíněna demokratickým charakterem společnosti Svobodní občané si mohou vytvářet mínění o veřejných záležitostech Svobodní občané si mohou vytvářet mínění o veřejných záležitostech Mají právo je vyjádřit Mají právo je vyjádřit Mají právo podílet se na řešení veřejných záležitostí Mají právo podílet se na řešení veřejných záležitostí

4 Primordialisté Veřejné mínění v různých podobách i ve společnostech předmoderních Veřejné mínění v různých podobách i ve společnostech předmoderních V despoticky ovládaných společnostech hraje jinou roli V despoticky ovládaných společnostech hraje jinou roli Lidé se instinktivně podřizují moci, nejsou si vědomi, že ji stvořili (i tichou rezignací) Lidé se instinktivně podřizují moci, nejsou si vědomi, že ji stvořili (i tichou rezignací) Revoluční doba – přechodové stádium Revoluční doba – přechodové stádium

5 Realisté Veřejné mínění je reálně existující fenomén Veřejné mínění je reálně existující fenomén Není beze zbytku převoditelné na souhrn mínění jednotlivců Není beze zbytku převoditelné na souhrn mínění jednotlivců Vzniká, formuje se a působí na jednání lidí Vzniká, formuje se a působí na jednání lidí Typické pro 19. a počátek 20. století Typické pro 19. a počátek 20. století

6 Nominalisté Veřejné mínění je seskupením individuálních mínění a soudů jednotlivců Veřejné mínění je seskupením individuálních mínění a soudů jednotlivců Východiskem individuum a individuální psychika Východiskem individuum a individuální psychika Typické pro americkou sociologii 30. let Typické pro americkou sociologii 30. let Filozofický základ empirického výzkumu – veřejné mínění lze zkoumat jen jako agregát individuálních mínění Filozofický základ empirického výzkumu – veřejné mínění lze zkoumat jen jako agregát individuálních mínění

7 Monisté Veřejné mínění jako projev obecné (společné) vůle Veřejné mínění jako projev obecné (společné) vůle Veřejnost je rozhodující složkou společnosti nebo je s ní totožná Veřejnost je rozhodující složkou společnosti nebo je s ní totožná Členové veřejnosti jsou si názorové jednoty vědomi Členové veřejnosti jsou si názorové jednoty vědomi Jednotné veřejné mínění může vznikat pomalu a konfliktně Jednotné veřejné mínění může vznikat pomalu a konfliktně

8 Pluralisté Veřejné mínění je rozmanité Veřejné mínění je rozmanité Je výsledkem rozporů a kontroverzí Je výsledkem rozporů a kontroverzí Existují různé typy veřejností Existují různé typy veřejností Jejich společné rysy Jejich společné rysy 1. nejsou formálně organizovány 2. členové nejsou v osobním styku 3. mají pocit sounáležitosti

9 Praktické problémy veřejného mínění 1. Kompetence občanů 2. Informační zdroje 3. Vztah většiny a menšiny 4. Náchylnost k přesvědčování 5. Ovládání elitou 6. Dynamika skupinových zájmů

10 1. Nedostatek kompetence Platon, celé osvícenství, Tocqueville, Bryce, Lippmann: Nedostatek pozornosti a zájmu o politické otázky, vliv stereotypů Nedostatek pozornosti a zájmu o politické otázky, vliv stereotypů Moderní svět příliš komplikovaný Moderní svět příliš komplikovaný Selhávání tisku jako přirozený důsledek charakteru doby Selhávání tisku jako přirozený důsledek charakteru doby Nezávislé expertní organizace politologů pro vládnoucí elity a organizaci veřejného mínění pro tisk Nezávislé expertní organizace politologů pro vládnoucí elity a organizaci veřejného mínění pro tisk Předpověděl zpravodajské agentury Předpověděl zpravodajské agentury

11 2. Nedostatek zdrojů Zejména Dewey: Problém v nedostatečných metodách pro veřejnou komunikaci Problém v nedostatečných metodách pro veřejnou komunikaci Význam vzdělání – schopnost posuzovat informace od expertů Význam vzdělání – schopnost posuzovat informace od expertů Sociální vědy mají působit v komunitě prostřednictvím tisku Sociální vědy mají působit v komunitě prostřednictvím tisku

12 Schattschneider (1960): Problém v představě omnipotentních občanů, nikoliv ve veřejnosti Problém v představě omnipotentních občanů, nikoliv ve veřejnosti Lidé rozlišují, co potřebují a co nepotřebují znát Lidé rozlišují, co potřebují a co nepotřebují znát Jsou přirozeně zahrnuti do konfliktů, kdy jsou v sázce jejich potřeby a zájmy Jsou přirozeně zahrnuti do konfliktů, kdy jsou v sázce jejich potřeby a zájmy Nutné lepší zdroje k použití veřejnosti – hlavně prostřednictvím médií Nutné lepší zdroje k použití veřejnosti – hlavně prostřednictvím médií

13 3. Tyranie většiny Tocqueville, Bryce, Noelle-Neumannová Převáží průměrnost udržovaná tlakem většiny Převáží průměrnost udržovaná tlakem většiny Ohrožení mínění menšin Ohrožení mínění menšin Koncept Spirály mlčení Koncept Spirály mlčení

14 Lékem je (Bryce, Lowell): Demokratická výchova a vzdělávání Demokratická výchova a vzdělávání Demokracie má kultivovat silnou individualitu ve svých občanech Demokracie má kultivovat silnou individualitu ve svých občanech

15 4. Náchylnost k přesvědčování Lippmann, Lasswell Podléhání emocionálním a neracionálním výzvám Podléhání emocionálním a neracionálním výzvám Umění politiků a vůdců ovládat veřejné mínění Umění politiků a vůdců ovládat veřejné mínění Studium působení propagandy v masové komunikaci (nacismus, stalinismu, propaganda za 2. svět. války) Studium působení propagandy v masové komunikaci (nacismus, stalinismu, propaganda za 2. svět. války)

16 5. Ovládání elitou Ginsberg, Mills, Habermas, Chomsky Ginsberg: „ochočení veřejného mínění“ – závislost občanů na vládě, rostoucí pasivita veřejnosti, ovládání elitou Ginsberg: „ochočení veřejného mínění“ – závislost občanů na vládě, rostoucí pasivita veřejnosti, ovládání elitou Mills: Bezmocná masa občanů, vlivem médií Američané přetvořeni v trh spotřebitelů, nejsou veřejností, která vytváří myšlenky a mínění Mills: Bezmocná masa občanů, vlivem médií Američané přetvořeni v trh spotřebitelů, nejsou veřejností, která vytváří myšlenky a mínění Habermas: refeudalizace veřejnosti Habermas: refeudalizace veřejnosti

17 6. Skupinové zájmy Veřejné mínění vytvářejí zájmové skupiny Veřejné mínění vytvářejí zájmové skupiny Důraz na dynamiku moci Důraz na dynamiku moci Veřejné mínění je výsledkem veřejné diskuse mezi skupinami Veřejné mínění je výsledkem veřejné diskuse mezi skupinami

18 Podstatné dimenze vyjadřování a zkoumání veřejného mínění Směr (pozitivní – negativní) Směr (pozitivní – negativní) Intenzita Intenzita Stabilita Stabilita Informační obsah Informační obsah