Název školyIntegrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380 Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/ Inovace vzdělávacích metod EU - OP VK Číslo a název klíčové aktivityIII/ 2 inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AutorBc. Tomáš Černý Číslo materiáluVY_32_INOVACE_CAP_1S1U_ČE_16_19 NázevČlověk a životní prostředí Druh učebního materiálu Výkladová prezentace PowerPoint s komentářem učitele Předmět Člověk a příroda Ročník První Tématický celekČlověk a životní prostředí AnotacePopis a vysvětlení vztahů mezi člověkem a životním prostředím Metodický pokyn Materiál slouží k výkladu nové látky a následnému pochopení vzájemných souvislostí (30 min.) Klíčová slovaŽivotní prostředí, enviromentalismus, flora, fauna, člověk Očekávaný výstupCílem je porozumět novým pojmům a pochopit vztahy člověka a prostředí Datum vytvoření

ČLOVĚK A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1

 Člověk je nedílnou součástí přírody a stojí na vrcholu potravního řetězce  Člověk potřebuje přírodu k uspokojování potřeb (využívá přírodní zdroje - suroviny, energie…)  Člověk díky svému rozumu přírodu přetváří ve svůj prospěch, ale často má k přírodě negativní kořistnický vztah a spíše jí zneužívá  Člověk nedomýšlí ekologické externality, tedy zdánlivě podružné vnější efekty jednání působící ekologické, ekonomické či zdravotní problémy jiným lidem (znečišťování vody, ovzduší a půdy, vyčerpání nerostného bohatství apod.) 3

4  Životní prostředí (environment)  Životní prostředí (environment) – kompaktní soubor přírodních a člověkem uměle vytvořených životních podmínek okolo nás (spojení tzv. první a druhé přírody)  První příroda deštné pralesy, odlehlé oblasti Sibiře, Antarktida  První příroda – původní příroda beze známek lidské přítomnosti a činnosti (deštné pralesy, odlehlé oblasti Sibiře, Antarktida apod.), a to včetně fauny a flóry, která se zde vyskytuje deštné pralesy odlehlé oblasti SibiřeAntarktidadeštné pralesy odlehlé oblasti SibiřeAntarktida  Druhá příroda  Druhá příroda – člověkem přetvořené prostředí se známkami civilizace (města, silnice, průmyslové oblasti, kulturní krajina)

Přirozené složky životního prostředí  Vzduch Vzduch  Voda Voda  Horniny  Horniny (složky neživé přírody) Horniny  Půda Půda  Faunaflóra  Fauna a flóra (živočichové a rostlinstvo) Faunaflóra Faunaflóra  Přírodní zákonitosti  Přírodní zákonitosti (přírodní jevy a síly) Přírodní zákonitosti Přírodní zákonitosti 5

VLIV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NA ZDRAVÍ ČLOVĚKA  stav životního prostředí má přímý vliv na zdraví člověka (míra kontaminace, hlučnost, prašnost, kvalita potravy apod.)  je nutné monitorovat míru kontaminace vody, vzduchu, půdy a potravin škodlivými látkami  zvyšuje se počet lidí s alergiemi, astmatickými problémy a různými druhy rakoviny 6

7 Ekosystém  konkrétní ucelená část přírody složená ze složek živé a neživé přírody biocenózabiotopu biocenózabiotopu  tyto živé a neživé složky jsou na sobě závislé (biocenóza v biotopu)biocenózabiotopu  v ekosystému probíhá výměna látek, tok energie a vlastní vývoj organizmů  ekosystém není nikdy izolovaný – vstupují sem vnější vlivy (člověk, zvířata, přírodní energie)  stabilita ekosystému je proto velmi křehká  v některých ekosystémech se nacházejí vzácné nebo dokonce endemické organizmy

8 ČLOVĚK A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ přírodní (přirozené) Ekosystémy umělé (vytvořené člověkem) např.: pralesy, moře, jezera, pohoří… Vyznačují se minimálním zásahem člověka. Typická je velká schopnost autoregulace a sebeobnovy. např.: pole, města, kulturní lesy, parky, rybníky, vodní přehrady… Vznikají činností člověka, jsou nestabilní a neschopné autoregulace. Dnes na Zemi převažují.

9 Negativní vliv člověka na životní prostředí  Člověk má od počátku lidstva snahu vymanit se z područí přírody a často se i snaží přírodní zákonitosti přizpůsobit svým zájmům a zneužívá přírodní zdroje na úkor budoucích generací neolituneolitu  Již v neolitu (asi před 10 tisíci lety) člověk poprvé významně přetváří přírodu na zemědělskou kulturní krajinu – tyto zásahy však ještě neměly velké důsledkyneolitu  K zásadní změně dochází v době průmyslové revoluce (19. století), kdy lidé začali ve velké míře využívat přírodních zdrojů (uhlí, ropa)

ČLOVĚK A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ  Lidé začali také osidlovat dosud nedotčené oblasti světa a zatěžovat zdejší prostředí svou činností a odpadem  Zátěž pro životní prostředí představuje populační exploze, urbanizace, industrializace, nekoncepční zemědělská činnost v rozvojových oblastech světa, chemizace a rostoucí konzumní chování lidí spojené s růstem objemu odpadů  Nakládání s odpady je stále celosvětově nevyřešeným problémem - přináší mnoho problémů a vysoké náklady (pozemní skládkování, spalování nebo recyklace) 10

ČLOVĚK A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ  Člověk svou činností přivedl k vyhynutí mnoho živočišných i rostlinných druhů, protože vytěsňuje tyto druhy z přirozeného životního prostoru  Světová populace neustále roste a hrozí akutní nedostatek potravinových zdrojů  Začaly se také objevovat nové zdravotní problémy lidí v nejvíce znečištěných oblastech (nárůst výskytu rakoviny, onemocnění dýchacích cest, alergií apod.)  V současné době probíhají velké ekologické debaty o podílu viny člověka na globálních změnách klimatu (oteplování atmosféry) 11

ČLOVĚK A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Pozitivní aktivity člověka  Zalesňování odlesněných oblastí  Vhodná krajinotvorba  Sanace a rekultivace zatížených oblastí  Zavádění ekotechnologií do výroby  Výroba ekologicky šetrných produktů  Nakupování ekologických produktů a biopotravin  Změna stravovacích návyků  Vyhlašování hodnotných chráněných území 12

13  Třídění a recyklace odpadů  Šetření energiemi (elektřina, teplo)  Využívání obnovitelných zdrojů energie (solární, větrná, vodní)  Vícezdrojové investice do ekologických projektů politiky udržitelného rozvoje politiky udržitelného rozvoje  Vytváření kvalitního legislativního rámce ve smyslu politiky udržitelného rozvojepolitiky udržitelného rozvoje environmentalismu environmentalismu  Vzdělávání a osvěta v oblasti environmentalismuenvironmentalismu  Aktivity ekologických organizací a hnutí