LIPIDY

Charakteristika lípos = tuk rozpustné v polárních rozpouštědlech ( chloroform, éther, benzen,…)‏ Dle stavby : 1. Lipidy – estery vyšších mastných kyselin a alkoholů nebo jejich derivátů 2. Isoprenoidy – jejich molekuly jsou tvořeny zbytky isoprenu

Biologické funkce lipidů Zdroj a rezerva energie Acylglyceroly –nejvyšší obsah vodíku ze všech živin – energeticky nejbohatší potrava : 38 kJ/g Depotní tuk – biologický poločas rozpadu – 15-20 dní (hibernace, hladovění, tažní ptáci)‏

Biologické funkce lipidů 2. Strukturní funkce Polární lipidy – strukturní jádro biomembrán 3. Ochranná funkce Acylglyceroly Tzv. hnědá tuková tkáň Listy rostlin - vosky

Složení molekul lipidů Mastné kyseliny v přírodě nalezeno více než 50 různých MK kyseliny s 10 – 12 atomy C se v buňkách ve volné formě nevyskytují – vysoká povrchová aktivita by narušila biologickou strukturu tyto kyseliny vznikají přechodně hydrolytickým štěpením tuků

Složení molekul lipidů - molekuly přírodních MK jsou tvořeny SUDÝM počtem atomů C nasycené MK tuhé látky (lineární řetězce)‏ kys. palmitová, stearová, laurová b) nenasycené MK olejovité látky, obsahují dvojné vazby kys. olejová, palmitoolejová, linolová, linolenová, arachidonová

.   Mastné kyseliny a)  nasycené – (tuhé)‏ kys. laurová – C12H24O2 kys. palmitová – C16H32O2 kys. stearová – C18H36O2 b) nenasycené – mají cis konfiguraci – příčina kapalné konzistence (olejovité)‏ kys. olejová – C18H34O2 kys. palmitoolejová – C16H30O2 kys. eruková – C22H42O2

kys. linolová – C18H32O2 kys. linolenová – C18H30O2   kyselina ARACHIDONOVÁ C20H32O2

Funkce a význam prostaglandinů - regulátory některých specifických procesů v buňkách - mění intenzitu signálu určeného pro regulaci procesu vnitrobuněčného metabolismu ovlivňují přímo funkce: reprodukčních orgánů gastrointestinálního traktu respiračního systému kardiovaskulárního systému

Kyselina arachidonová - enzymatickou oxidací CYKLOOXIGENÁZOU – řada látek s vysokou biologickou aktivitou PROSTAGLANDINY 1930 – U.S. von Euler v prostatě nerozpustné ve vodě, 1 – 2 mg /24 hod nestálé – přeměna na další metabolity

Druhy prostaglandinů THROMBOXANY (1975) – TXB2 v trombocytech - jsou příčinou shlukování trombocytů a zužují cévy, což může být příčinou vzniku trombů LEUKOTRIENY (1979 – NC 1982 Samuelson)‏ 6 typů (liší se –OH skupinami na zákl. řetězci)‏ LTA4, LTB4, LTC4, LTD4, LTE4, LTF4 - jedny z nejúčinnějších vazodilatantů (rozšíření cév a rozpouštění trombů)‏ - výroba i synteticky – gynekologie, astmatické záchvaty (pyl, prach) – uvolnění spasmů

Druhy prostaglandinů 3. LIPOXÍNY- LXA4, LXB - účast při krevní mikrocirkulaci a různých buněčných odpovědích, které probíhají při zánětu a imunitních reakcích

Složení molekul lipidů 2. Acylglyceroly hlavní složka rezervního tuku (až 90% tukových zásob živočichů a rostlin)‏ směs esterů různých mastných kyseliny + hydrofóbní látky (steroly, karotenoidy,…)‏ transport těchto látek (ve vodě nerozpustných) zajišťují proteinové nosiče - APOLIPROTEINY

ŽIVOČIŠNÉ TUKY podkožní tkáň, omentum, okolí ledvin převaha NASYCENÝCH MK lidský tuk – kys. palmitová, stearová, olejová ekonomicky významný tuk – vepřový, hovězí lůj, ovčí, rybí, tuk z kravského, ovčího a kozího mléka

ROSTLINNÉ TUKY oleje semena a plody rostlin řepkový, lněný, makový olej (40-45% oleje)‏ olivový (25% oleje)‏ obsahují hlavně NENASYCENÉ MK tuhé – palmový tuk, kakaový tuk kapalné – oleje řepkový, slunečnicový, kukuřičný, arašídový, sezamový, mandlový, ricinový,…

VOSKY ve vodě nerozpustné tuhé estery MK a vyšších jednosytných alkoholů živočišné vosky – převládají MK : 14–18 C rostlinné vosky – MK : 26-30 C Funkce: - ochranné (listy, srst)‏ Využití: zdravotnictví, kosmetika, (krémy, masti), mýdla, náplasti, svíčky,…

Význam vosků - hydrofóbní vrstva u rostlin a živočichů - kontrola transpirace u rostlin - kontrola proti vnějšímu prostředí (klimatické změny, škůdci rostlin, viry)‏ - rostliny – KUTIN - kutikulární vosky nadzemní části rostlin - podzemní části rostlin - SUBERIN

ROSTLINNÉ VOSKY 1. Vosk čínský – z jasanu čínského 2. Vosk japonský – ze škumpy voskové 3. Vosk kandelilla – z listů a výhonků pryšce rostoucího v Mexiku 4. Vosk karnaubský – z povrchu listů palmy – kopernicie voskonosné – J. Amerika 5. Vosk palmový – z voskovně andské 6. Vosk mirikový – S. Amerika – keř – voskovník pravý – svíčky, krémy 7. Vosk šelakový – po odstranění barviv z pryskyřičné hmoty různých druhů fíkovníků

ŽIVOČIŠNÉ VOSKY Včelí vosk Lanolin (ovčí rouno)‏ Vorvaňovina (spermacetový vosk – lebeční dutiny vorvaňů a jiných kytovců)‏ Vosk čínský – puklice voskodárná

POLÁRNÍ LIPIDY - hydrofilní a hydrofóbní část DRUHY: 1. FOSFOLIPIDY - základní stavební prvky biomembrán - přítomny v každé buňce ( zejména mozek, myelinové obaly neuronů)‏ - v semenech a plodech rostlin, ve vejcích

POLÁRNÍ LIPIDY 2. LECITINY bezbarvé na vzduchu hnědnoucí krystalické látky součást biomembrán Výskyt: hojně – hovězí a krysí játra, mozková a nervová tkáň, vaječný žloutek Uplatnění : jako emulgátory v potravinářském a farmaceutickém průmyslu, dále jako potravinový doplněk

POLÁRNÍ LIPIDY 3. KEFALINY přítomny zejména v mozkové tkáni ve formě pentapetidů – kanály, pumpy, přenašeče 4. SFINGOMYELINY základem jejich struktury není glycerol, ale SFINGOSIN (nenasycený aminoalkohol)‏ - důležitá složka biomembrán, mozek, nervová tkáń – bílé krystaly

SLOŽENÉ LIPIDY GLYKOLIPIDY - obsahují 1 nebo více monosacharidových zbytků glykosidicky vázaných na lipidovou část CEREBROSIDY - obsahují CERAMID s mastnou kyselinou - tvoří 11% suché hmoty mozku, jsou přítomny v nervové tkáni, v játrech, thymu, ledvinách, nadledvinkách a plicích GLYKOSFINGOLIPIDY (GANGLIOSIDY)‏ - složité deriváty ceramidu - přítomny v gangliích neuronů a v jiných buňkách - v šedé kůře mozkové a v receptorech pro různé neurotransmitery (hl. acetylcholin)‏ - podílejí se na specifitě krevních skupin a na orgánové a tkáňové specifitě

SLOŽENÉ LIPIDY 2. LIPOPROTEINY součást buněčných mebrán, cytoplasmy buněk, krevní plasmy a vaječného žloutku nejprostudovanější : PLASMOVÉ LIPOPROTEINY – zajišťují transport a distribuci lipidů prostřednictvím krve a lymfatického systému fungují také jako regulátory metabolismu lipidů

ADIPOCYTY – TUKOVÉ LIPÁZY štěpení adipocytů (tukových podkožních buněk) – začíná na příkaz hormonů: ADRENALINU, GLUKAGONU, ADRENOKORTIKOTROPNÍHO HORMONU Molekula hormonu se naváže na příslušný receptor v membráně adipocytu – tím je aktivován enzym ADENYLCYKLÁZA, který vyvolá aktivitu PROTEINKINÁZ – ty fosforylují triaclglycerollipázy na glycerol a mastné kyseliny- adipocyt je uvolněn do krve a tranportován na místo použití