Zdraví lidí a životní prostředí Přirozená a civilizační rizika pro zdraví lidí Vlivy prostředí ovlivňující zdraví lidí Účinky vlivů prostředí na zdraví lidí Dobrovolná a vynucená zdravotní rizika

Literatura • Braniš M.: Základy ekologie a ochrany životního prostředí, Informatorium, Praha 1999

I. Přirozená a civilizační rizika pro zdraví lidí Rizika (i zdravotní) ohrožující život člověka byla vždy součástí každodenní lidské činnosti (klimat. podmínky, nemoci, agres. vlivy přírody (zvířata, katastrofy) V současné době si zprav. přirozená nebezpečí neuvědomujeme – původní rizika byla nahrazena mírnějšími, které však působí na větší počet lidí Charakter současných rizik se změnil – nezměnila se však reakce lidského organismu

Vlivy znečištěného prostředí lze rozdělit do 4 skupin: Plošné působení nízkých dávek škodlivin (např. zimní smog) Dlouhodobé působení dávek o určitých koncentracích na konkrétně definovanou populaci (stáří, pohlaví) – expozice škodlivin v pracovním prostředí Jednorázové působení vysokých koncentrací na relativně malou populaci (např. únik toxické látky do ovzduší nebo vody při technolog. havárii) Dlouhodobé působení následků havarijního úniku škodlivé látky do ovzduší, vody, půdy a následná kontaminace potravního řetězce (havárie JE, kontaminace ryb v moři, kontaminace zemědělské půdy pesticidy, těžkými kovy apod.)

Krátkodobá nemoc nebo prac. neschopnost Reakce populace na nežádoucí vlivy prostředí je různorodá ale z hlediska významných dopadů převážně početně omezená Smrt Dlouhodobá nemoc Krátkodobá nemoc nebo prac. neschopnost Populace bez zřejmého patologického efektu

Definice zdraví dle WHO: Hodnocení externích vlivů na zdraví „Zdraví je stav fyzické, duševní a sociální pohody a ne pouze nepřítomnost nemoci nebo invalidity“ Hodnocení externích vlivů na zdraví řada nemocí a zdrav. potíží se v populaci vyskytuje v určitém počtu, který je považován za běžný stav až zvýšení výskytu nemocí a zdrav. potíží nad určitou míru může mít příčiny např. ve znečištěném prostředí významné je, zda v postižené populaci jsou jedinci citliví - vnímaví je nutné identifikovat, co z daného prostředí může na člověka působit negativně, tj. hlavní faktory způsobující onemocnění

2 Vlivy prostředí ovlivňující zdraví člověka Přirozená schopnost lid. organismu eliminovat vliv přírodních podmínek – adaptační mez Překročení adaptačních mezí nebo působení antropogenních rizikových faktorů pak způsobuje nemoc, invaliditu nebo smrt Život a zdraví člověk ovlivňuje vždy kombinace faktorů, jejichž účinky se mohou vzájemně podmiňovat, sčítat, tlumit nebo dokonce i rušit – viz. obrázek

Vlivy prostředí na zdraví člověka

Pro potřeby měření, studia, stanovení limitů a pro potřeby prevence dělíme rizikové (nežádoucí) vlivy prostředí do 4 skupin: Fyzikální vlivy prostředí (záření, hluk, vibrace, atmosf. tlak, geomagnet. pole apod.) Chemické vlivy prostředí Biologické vlivy prostředí Společenské a kulturní vlivy

Fyzikální vlivy Ionizující (radioaktivní) a neionizující (elektromagnet.) záření Hluk Vibrace Další – atmosférický tlak, geomagnetické pole, vlhkost apod.

Ionizující záření zastoupeno v ŽP zejména emanací - radonem Rn 222: • průnik z geolog. podloží • uvolňování ze staveb. materiálů (elektr. popílek) • dodatečné opatření – časté větrání vlivy jaderné energetiky (zpracování surovin při výrobě jader. paliva – U 235 a 238, manipulace s vyhoř. jader. palivem, havárie JE, radioizotopy ze zkoušek jaderných zbraní v ovzduší (Pu 239, Sr 90, Cs 137) lékařská vyšetření a zákroky s použitím rentg. zařízení a radioizotopů

(mechanické vlnění pružného prostředí) Hluk a vibrace (mechanické vlnění pružného prostředí) Hluk jakýkoliv zvuk v rozsahu lidského sluchu (cca 16 - 20.000 Hz), který může poškodit sluch. orgán nebo ovlivnit duševní pohodu primárně postihuje receptory vnitřního ucha (vláskové buňky) - intenzity kolem 140 dB porušují vnitřní ucho silou zvuk. vlny intenzity od 75 dB výše poškozují sluch při dlouhodobějším působení za škodlivou hranici se považuje hladina 85 dB vlivem sluch. center v mozku mohou být ovlivněny i další funkce organismu (mimosluchové účinky) snižuje soustředěnost, omezuje krátkodobou paměť, může působit zvýšení krev. tlaku – neexistuje adaptace člověka na hluk

Vibrace (mechanické kmitání pružného prostředí nebo tělesa kolem rovnovážné polohy) ovlivňují funkci a integritu orgánů či tkání specifické jsou mechanické rázy nebo otřesy (náhlá změny síly, polohy, rychlosti apod.) při působení na člověka je rozhodující způsob a místo přenosu vibrace rozlišujeme působení – místní a celkové význam vibrací v budovách: • ovlivňují životnost budov, strojů a působí škodlivě na člověka • zhoršují hlukové poměry v prac. prostředí

Chemické vlivy Negativní chemické vlivy představují sloučeniny a prvky, které chápeme jako znečištění (kontaminaci) – tedy organ. a anorgan. sloučeniny v ŽP ve větších množstvích a zpravidla nevhodně působící na chemickou strukturu buněk, orgánů, tkání anebo ovlivňují metabolismus člověka Tyto látky jsou zpravidla dráždivé, žíravé, omamné a toxické a působí u člověka řadu zdrav, potíží, nemocí i smrt (např. kyseliny, zásady, těžké kovy –Hg, Pb, Cd, Zn, polyaromatické uhlovodíky, organ. rozpouštědla, PCB, PCDDF, CO, O3, dusitany, dusičnany atd.

Nebezpečné chem. látky se dostávají do ŽP: z prům. výrob (zpracování kovů, rafinace ropy, chemická výroba apod.) při užívání v zemědělství (ošetřování plodin, konzervace potravin) při spalování fosilních paliv a odpadů zatížené lokality – Ústí n/L., Ostrava, Praha Problematiku nakládání s nebezpečnými chem. látkami a přípravky řeší zákon č. 356/2003 Sb.

Biologické vlivy v prostředí jedná se o působení zejména virů, bakterií a parazitů, ale i některých přenašečů chorob (hmyz, hlodavci) působí onemocnění – infekční a neinfekční důležitý je vliv kvality hygienických podmínek života člověka riziko kontaminace pitné vody průsaky ze septiků a žump apod.

Společenské a kulturní vlivy (SKV): Negativní sociální faktory: nevhodná životospráva špatné pracovní prostředí nedostatečné vzdělání a výchova životní styl, ekonom. situace (chudoba) dostupnost zdravotní péče podvýživa versus nadbytek potravy a její nevhodná skladba Nevhodné civilizační návyky: požívání alkoholu, drog kouření kriminalita SKV do určité míry determinuji schopnost jedince předcházet či minimalizovat rizika ostatních negativních faktorů.

3. Účinky vlivů prostředí na zdraví lidí účinky nelze jednoduše zjišťovat podle podstaty ničivých faktorů (NF) – viz. např. rakovina Účinky charakterizujeme: podle doby a výše dávky/intenzity působení faktoru podle místa působení (orgán, soubor buněk) podle následků (otrava, alergie) podle způsobů léčby

Rozdělení účinků dle doby a výše dávky/intenzity působení faktoru Akutní účinky – okamžité působení obvykle jednorázové vyšší dávky škodliviny (chemikálie, záření, patogen. organismy) Chronické účinky – dlouhodobé působení nižších dávek škodliviny Akutní a chronické účinky mohou být - dočasné/vratné a trvalé/ nevratné  Pozdní účinky

Pozdní účinky účinky projevující se zpravidla po dlouhé době (i v dalších generacích) např. účinky – mutagenní, karcinogenní, teratogenní, alergenní Mutagenní účinky: schopnost škodliviny vyvolat mutace, tj. trvalou změnu nukleových kyselin a chromozomů v pohlav. buňkách např. insekticidy, alfatoxiny, PCB, záření Karcinogenní účinky: způsobují nádorové bujení tkání nebo orgánů účinné i v nízkých koncentracích a to i po létech např. saze, dehty, sloučeniny As, Ni, organ. rozpouštědla, vlákna azbestu, radon, alfatoxiny

Teratogenní účinky: látky způsobující vrozené vývojové vady člověka ve stadiu embryonálního vývoje dle stadia embrya - malé funkční a morfologické poruchy až těžké strukturální vady (chybí končetiny, srůsty apod.) např. léky, nedostatek jódu, ionizující záření, PCB Alergenní účinky: obranný imunologický mechanismus s nepřirozeným průběhem podstata alerg. reakcí není dosud jednoznačně vysvětlena – jde vždy o zvýšenou přecitlivělost vůči některým látkám v prostředí, tzv. alergenům alergenní podněty – některé kovy, léky, bílkovinné složky potravy, prach, pyly, chorobopl. zárodky, plísně, srst zvířat, exkrementy apod. alergeny způsobují zejména – ekzémy pokožky, střevní a dýchací potíže (astma), dráždí spojivky a sliznici nosní (alerg. rýma) apod.

4. Dobrovolná a vynucená zdravotní rizika Zdravotní rizika nepřijímáme vždy pasivně. Řada činností spojených s expozicí škodlivinami je vázána na dobrovolné rozhodnutí. V některých případech se nelze vystavení škodlivinám vyhnout. Podle těchto okolností musíme i hodnotit, zda je náš organismus vystaven riziku dobrovolně či vynuceně.

4.1 Vynucená zdravotní rizika Jsou rizika, která musíme podstoupit v rámci běžného života. Jedná se např.: - o vystavení kontaminaci ovzduší v místě, kde žijeme - o požívání kontaminované vody - o každodenní práce ve znečištěném prostředí Jsou to faktory a činnosti, které jsou neoddělitelnou součástí našeho prostředí a jimž se nelze vyhnout nebo jim uniknout.

4.2 Dobrovolná zdravotní rizika Jsou způsobená faktory, jejichž účinkům se můžeme vyhnout, ale nebezpečí nerespektujeme/podceňujeme či se mu vědomě vystavujeme. Např.: kouření, alkoholismus, užívání drog, špatné stravovací návyky a nevhodná životospráva, ale i častý poslech hlasité hudby Dále např. podceňování pracovní expozice – nepoužívání ochran. pracovních pomůcek Dobrovolná rizika často i zesilují účinky rizik nedobrovolných. Mnohdy je ohrožení zdraví z dobrovolně přijímaných rizik vyšší než z rizik ze znečištěného prostředí.

Podíl jednotlivých vlivů na smrti způsobené rakovinou Faktor Odhad [%] Rozsah [%] Složení stravy a stravovací návyky 35 10 až 70 Kouření 30 25 až 40 Infekce a genetické vlivy 13 10 až 15 Pohlavní život, těhotenství 7 1 až 13 Škodliviny v pracovním prostředí 4 2 až 8 Alkohol 3 2 až 4 Záření Znečištění prostředí 2 < 1 až 5 Kontakt s průmyslovými výrobky < 1 < než 1 až 2 Léky 1 0,5 až 3