Paměť světa Selekční kritéria Adolf Knoll, Národní knihovna ČR

Vztah k programu Paměť světa Pilotní projekty digitálního zpřístupnění dokumentového dědictví (1992/93, 1995) – navazuje Memoriae Mundi Series Bohemica Členství v International Advisory Committee ( , max. doba) Členství v Technické subkomisi od r (standardy) Některé projekty nesou logo MW (katalogy arabských a perských rukopisů) a materiály UNESCO užívají našich dat (prospekty, novoročenky)

Paměť světa Dokumentovaná kolektivní paměť všech národů světa (documentary heritage) Knihovny, archivy, muzea Roztříštěné a zničené sbírky Omezená dostupnost z mnoha důvodů vč. politických

Ohrožení Chemická nestabilita a křehkost materiálů (kyselý papír, magnetická páska; film) Přírodní katastrofy, lidské ničení a nezájem Technické zastarávání (AV a digitální) Často je příčinou komerční zájem Asi 70-80% kulturního dědictví ve SVE je nepřístupné nebo vyžaduje urgentní konzervační zásah

Záchrana Vzrůstající vědomí o nebezpečí rizik Program Paměť světa rozeznává význam:  Celosvětový  Regionální  Národní Identifikace, registrace, označení významu a působení k uvědomění si důležitosti záchrany

Cíle Usnadnit ochranu nejvhodnějšími technikami Přispět k všeobecného dostupnosti k dokumentovému dědictví Zvýšit povědomí o jeho existenci a významu

Institucionalizace 1992 vyhlášen program UNESCO International Advisory Committee s účastí IFLA, ICA a IASA  Předsednictvo (bureau)  Technická subkomise  Marketingová subkomise  Registrační subkomise  Sekretariát v UNESCO (Abdelaziz Abid) Memory of the World – Mémoire du monde – Memoria del mundo – Память мира

Strategie Identifikace dokumentového dědictví Zvýšení povědomí o jeho významu Ochrana – podpora projektů na záchranu dědictví ve světovém registru Zpřístupnění Strukturace programu na světové, regionální a národní úrovni

Principy ochrany Dokumentace a monitoring sbírek Úložné prostředí Prevence Konzervace originálu Migrace a reformátování obsahu Neohrožovat dlouhodobou ochranu splněním krátkodobých cílů Diversifikace metod pro různé druhy materiálů Spolupráce Respektování tradičních znalostí (uvážlivé nahrazení moderními metodami)

Registry Jsou udržovány příslušnými komisemi (mezinárodní, regionální, národní) Selekční kritéria  Jejich aplikace má srovnávací a relativní charakter: 1. Autenticita (je to skutečně to, za co je to vydáváno?) 2. Unikátní a nenahraditelný charakter 3. Doplňková komparativní kritéria

Doplňková komparativní kritéria Čas – význam pro svou dobu Místo – význam pro místo tvorby nebo popisu Lid – svědectví o lidském chování, hnutích; vliv na chování Námět a téma – výrazný zlom Forma a styl

Doplňková kritéria ohrožení Vzácnost Integrita – je úplný, změněný nebo poškozený Ohrožení – je třeba zasáhnout? Ochranný plán – neboli zabývá se tím někdo? NOMINAČNÍ FORMULÁŘ VYŽADUJE ODPOVĚDI NA VÝŠE UVEDENÁ KRITÉRIA – web UNESCO

Tři vrstvy zpřístupnění Za účelem verifikace významu, integrity a zabezpečení Pro reprodukování Veřejné ve fyzické nebo digitální podobě (někdy může být i vyžadováno)

Nominace a hodnocení Cestou sekretariátu až do International Advisory Committee (IAC) – potvrzení Director-General Spolupracuje s IFLA, ICA, CCAAA (audiovisual archives), ICOM Seznamy světového dědictví na webu UNESCO (31 zemí)

Příklady SVE Maďarsko (patent vynálezu televize) Lotyšsko (sbírka dainas) Polsko (rukopis De revolutionibus…, Archiv Varšavského ghetta, Chopin) Slovensko (iluminované rukopisy, islámské rukopisy)

Nepřijaté nominace Též na www UNESCO: Běžné historické sbírky rukopisů Regionální nebo národní význam (např. Bibliotheca Corviniana) Nepochopená kritéria pro světový registr (Sbírka zvukových nahrávek Karla Čapka) Řada úspěšných nominací z r by dnes neprošla – například sbírka rukopisů z Univerzitní knihovny Bratislava)

Národní komise (CZ nemá) Návod Appendix D Členy jmenuje Národní komise pro UNESCO (sekretariát komise):  Člen IAC (pokud existuje)  Reprezentant komunity archivářů, knihovníků, veřejnosti, muzejníků; ministerský úředník odpovědný za ochranu kulturního dědictví, odborník z oblasti ochrany fondů další osoby s nezbytnými dovednostmi a zkušenostmi (doplňují znalosti členů)

Mezinárodní spolupráce Dvě světové konference  1995 Oslo; 2000 Manzanillo (Mexiko)  Schůzky IAC (1993 Pultusk, 1995 Paříž; nová pravidla: 1997 Taškent, 1999 Vídeň, 2001 Cheong-ju (Korea), 2003 Gdańsk, …)  Schůzky subkomisí: v podstatě pravidelně pouze Technická subkomise – doporučení k ochraně dokumentů (vyšly a jsou revidovány s ohledem na další druhy dokumentů, k digitalizaci (vyjdou nově); tč. již najímáni špičkoví odborníci nebo organizace; dílčí aktivity, například problematiky výroby optických disků a magnetických pásek k arhcinvím účelům)

Poučení pro ČR po povodních Chybí seznam relevantního národního dědictví v duchu Paměti světa Spor o význam ohrožených nebo zničených dokumentů by nemusel být (řada zaplavených dokumentů nepředstavuje významné národní dědictví) Co je z našich sbírek hodno začlenění do světového registru?začlenění … možná části fondů Slovanské knihovny, sbírka husitských a pohusitských rukopisů, …, záleží na argumentaci a zohlednění kritérií