Jídlo a pití antického Říma aneb od kaše po nadívané plchy?
O čem budeme mluvit? zdroje informací suroviny technika a postupy společnost a jídlo recepty
Z čeho můžeme čerpat? literární prameny vyobrazení přímé důkazy dochovala se i kuchařka vyobrazení často realističtější než u jiných kultur přímé důkazy nejen z Pompejí a okolí experimentální archeologie spíš pro vyvrácení chybných teorií
Literární prameny slavný zdroj je De Re Coquinaria existují i další texty, věnující se vaření mnoho zmínek lze nalézt v jiné literatuře, včetně poezie známé problémy jsou například odlišnosti různých verzí textů přiřazení názvů konkrétním surovinám
Vyobrazení mají podobu například mozaiky, reliéfu, kresby nebo sochy někdy se dochovala barva, nebo ji lze rekonstruovat často se neshoduje s podobou, známou z pozdějšího umění
Přímé důkazy hlavním zdrojem nálezy kuchyňského vybavení a pozůstatků potravin neocenitelný zdroj vznikl díky erupci Vesuvu v současnosti jsou použitelné i metody instrumentální analytické chemie
Suroviny od počátků říše do kolapsu byly základem cereálie, ale ne tak, jak to vypadá podle Caesarových Zápisků nejčastějším masem bylo vepřové, následovala drůbež, zvěřina a ryby běžná byla zelenina (cibule, česnek, kapusta...), ovoce (jablka, fíky, víno...) i luštěniny (čočka, fazole...)
Suroviny jako u jiných dávných kultur dostupnost surovin silně závisela na mnoha faktorech místo – dálkový obchod měl velký vliv, ale nebyl srovnatelný s dneškem čas – mnoho potravin mělo omezenou trvanlivost peníze – pro bohatého byla dostupná i zmrzlina, ale...
Technika a postupy dostupná technika odpovídala rozvinutému starověku dochovaly se například i kovové sporáky nebo domácí gril známé byly všechny hlavní klasické kuchařské postupy ve městech bylo běžné využívat služeb, například pekařů a stánkařů
Kdy se jedlo? ovlivňovalo to samozřejmě bydliště, doba, společenské postavení tradičnější a prostší byla prostá snídaně, oběd jako hlavní jídlo a lehčí večeře známější je kombinace snídaně, přesnídávky a odpolední hostiny první dvě jídla bývala prostá u všech
Jak se u jídla chovat? oblečení obvykle neformální hygiena rukou byla běžná, někdy si hosté myli i nohy vidličky se používaly vzácně, nože ještě méně, lžíce na některé pokrmy na jídlo se nefouká, ubrousky se používají... ... a zbytky se házejí na zem
Jak se u jídla chovat? pro chudší vrstvy byla večeře často jediným teplým jídlem s rodinou u bohatých šlo o mnohem víc, než jen jídlo a společnost u všech byly běžnou součástí jídla modlitby a oběti bohům a bůžkům běžné bylo i odnést si z hostiny ještě výslužku (i nepozvaní hosté)
Jak na jídlo nahlížet? pro většinu lidí jídlo nebylo smyslem života mnoho císařů běžně jedlo prostou stravu podle Cicera patří kuchaři mezi nejméně ctihodná povolání podle Livia první otroci-specialisté dorazili do Říma roku 187 př. n. l.
A co tedy vlastně jedli? doložené recepty sahají od extrémně prostých po extrémně komplikované obdoby mnoha receptů existují i dnes mnoho receptů obsahuje mnoho ingrediencí a velké množství kořenících přísad následující ukázky jsou jen zlomek dochovaných receptů
Moretum sýr, česnek, řapíkatý celer, koriandr, petrželová nať, olivový olej, vinný ocet, sůl, routa, bylinky původní recept je jen pro soukromé použití nebo otrlé povahy přesto se dočkal i zbásnění
Ofellae maso, kardamom, zázvor, asafoetida, garum alternativně česnek a pórek maso bylo nejčastěji zřejmě vepřové, ale nejen to
Pullum Parthicum kuře, pepř, libeček, kmín, garum, červené víno, asafoetida recept z Apicia, v Římě se používal asafoetida nahradila silphium
Lenticula ex Sphondylis čočka, pastinák nebo mrkev, pepř, římský kmín, koriandr, máta, routa, ocet, med, garum, defritum, mouka, olivový olej hlavní chod i příloha
Boletos aliter houby, pepř, libeček, med, garum, ocet jaké houby to mají být je ovšem otázkou alternativou jsou jedovaté
Sladké tečky datle s piniovými oříšky, medem, pepřem a solí koláč s ricottou, medem a vavřínem
Čím vše zapít? víno posca voda, pivo, mošty, ovocné džusy... neředěné pijí barbaři a notorici obsah alkoholu byl i 16-18% čtyři barvy, přes 80 značek... posca vlastně to mohl být vinný ocet a voda šlo přidat i med, koriandr a další koření voda, pivo, mošty, ovocné džusy...
Kde se dozvíte víc? na našem webu, castraromana.cz dotazem na některém z emailů: optio@castraromana.cz na telefonu 736 767 571 na facebooku, Castra Romana o. s. písemně na adrese sídla sdružení – Bělehradská 58, 120 00 Praha 2