Síla jako FV Skládání sil - opakování (FV) - opakování (síly)

Síla jako fyzikální veličina Pojem SÍLA používáme ve fyzice tehdy, když chceme vyjádřit vzájemné působení těles. SÍLA FV pro kterou používáme značku F. Základní jednotkou síly je 1 Newton.

O jejím účinku na těleso rozhoduje také její směr Síla (na rozdíl od nám dosud známých FV) není určena pouze svojí velikostí. O jejím účinku na těleso rozhoduje také její směr a místo, kde působí (působiště). P P Jaký tento účinek může být?

Každá síla může svým působením: uvádí těleso do pohybu (rychlost roste) změnit rychlost tělesa zastavuje těleso z pohybu (rychlost klesá) změnit směr pohybu tělesa změnit tvar tělesa

SKLÁDÁNÍ SIL

Na těleso většinou působí více sil najednou: Vztlaková síla F1 F5 Odporová síla Síla větru F4 F3 F2 Gravitační síla Tahová síla motoru

Fvz (vztlaková) Fv (větru) Fg (gravitační)

stejný směr různý směr opačný směr Té říkáme VÝSLEDNICE. Více sil působících současně na těleso můžeme nahradit v jejich účinku silou jedinou. Té říkáme VÝSLEDNICE. Získáme ji tzv. skládáním sil. Síly mají navzájem pouze 3 možné směry: stejný směr opačný směr různý směr

Síly stejného směru skládáme prostým sčítáním: F1 = 30 N F2 = 50 N F = 30 + 50 = 80 N Síly opačného směru skládáme prostým odečítáním: F1 = 30 N F2 = 50 N F = 50 - 30 = 20 N Směr výslednice je stejný jako směr větší z obou sil.

Síly různého směru skládáme grafickou metodou rovnoběžníku sil: F1 = 30 N F F2 = 50 N

Při skládání sil můžeme postupně skládat libovolný počet sil stejného,opačného i různého směru. Všechny pro zjednodušení překreslujeme do jednoho působiště.

V takovém případě nastala ROVNOVÁHA SIL. Zvláštním případem skládání sil je situace, kdy je výsledná síla (výslednice) rovna nule (0 N). V takovém případě nastala ROVNOVÁHA SIL. Nejjednodušším příkladem rovnováhy je skládání 2 stejně velkých sil opačného směru F1 = 50 N F2 = 50 N P F = F1 - F2 = 50 - 50 = 0 N Taková síla nemá na těleso žádný účinek (zůstává v klidu nebo rovnoměrném přímočarém pohybu).

Pohybové zákony Newtonovy pohybové zákony jsou fyzikální zákony formulované Isaacem Newtonem. Popisují vztah mezi pohybem tělesa a silami, které na toto těleso působí. Tyto zákony umožňují určit, jaký bude pohyb tělesa,jsou-li známy síly působící na těleso.