Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru kraje Vysočina Cílem bylo zjistit více informací o NNO v kraji Vysočina občanská sdružení obecně prospěšné společnosti církevní právnické osoby nadace a nadační fondy

Rozesláno 5200 dotazníků s možností vyplnění poštou elektronicky (vyplnění i přes www) Vráceno 1075 (návratnost 20%)

kultura 5,6% odbory 3,1% sport 19,2% volný čas 19,2% vzdělávání a výzkum 1,8% náboženství a církve 7,1% sociální služby 24,8% ochrana ŽP 12,6% Mezinárodní klasifikace NNO: ICNPO, UNITED NATIONS. Handbook on non-profit institutions in the system of national accounts. 1. vyd. New York: United Nations, s. ISBN

Dotazník byl rozdělen na 2 části: Kontaktní údaje na NNO  Vznikla databáze NNO (nyní 1196 organizací), se kterou jsem dále pracovali Situace v hospodaření organizace za poslední dvě účetní období  Podklad pro další aktivity pro rozvoj NNO

Obsah druhé části NNO a jejich vztahy s institucemi a organizacemi Dobrovolnictví Absorpční kapacita Technické zdroje a využívání moderních informačních technologií Ekonomická situace nestátních neziskových organizací v kraji Vysočina Kvalifikační potřeby pracovníků v neziskovém sektoru Zaměstnanci v neziskovém sektoru

Vztahy s institucemi a organizacemi Průměrná známka spolupráce NNO s ostatními organizacemi: Spolupráce s obcí či městem 2,01 Spolupráce s širokou veřejností 2,32 Spolupráce s ostatními NNO 2,75 Spolupráce s ostatními NNO z oboru 2,82 Spolupráce s krajem Vysočina 2,97 Spolupráce s komerční sférou 3,19 Spolupráce s ÚP 3,76

Členství NNO v asociacích

Využívání dobrovolníků v NNO

Zdroje informací o výzvách (finance EU)

Vlastnictví www stránek

Struktura příjmů (2004) - 1 Ministerstva a státní fondy Kraj VysočinaMěsta a obce v kraji Vysočina Počet organizací Průměr vyplacených prostředků na 1 NNO Kč Kč Kč Maximální vyplacená částka 1 NNO Kč Kč Kč Součet všech vyplacených částek Kč Kč Kč Hodnota 1. Kvartilu Kč Kč7 291 Kč Hodnota 2. Kvartilu Kč Kč Kč Hodnota 3. Kvartilu Kč Kč Kč Průměrný počet % z celkových příjmů 28,67%19,58%27,55%

Struktura příjmů (2004) - 2 Drobní dárci (fyz. os.a sbírky) Členské příspěvky Firemní dárci, sponzoring Počet organizací Průměr vyplacených prostředků na 1 NNO Kč Kč Maximální vyplacená částka 1 NNO Kč Kč Kč Součet všech vyplacených částek Kč Kč Kč Hodnota 1. Kvartilu4 500 Kč2 177 Kč5 000 Kč Hodnota 2. Kvartilu Kč5 760 Kč Kč Hodnota 3. Kvartilu Kč Kč Kč Průměrný počet % z celkových příjmů 25,80%30,25%20,85%

Struktura příjmů (2004) - 3 Nadace české i zahraniční Fondy EUZdroje z vlastní činnosti Počet organizací Průměr vyplacených prostředků na 1 NNO Kč Kč Kč Maximální vyplacená částka 1 NNO Kč Kč Kč Součet všech vyplacených částek Kč Kč Kč Hodnota 1. kvartilu0 Kč Kč Hodnota 2. kvartilu Kč0 Kč Kč Hodnota 3. kvartilu Kč3 625 Kč Kč Průměrný počet % z celkových příjmů 11,98%9,56%51,40%

Struktura příjmů podle oblastí Nejvíce peněz získaly organizace za rok 2004 z vlastní činnosti a to Kč. Okolo 98 milionů poskytla ministerstva a státní fondy a 50 miliony se na chodu organizací podílela města a obce. Kraj Vysočina přispěl NNO celkem Kč. Nejvyšší vyplacenou částkou je Kč a poskytla ji jedna z obcí či jedno město některé z NNO. Kraj Vysočina vyplatil nejvyšší částku ve výši Kč. Průměrně přiteklo do jedné NNO z kraje Vysočina okolo Kč a „obdarováno“ bylo 208 subjektů. 1/4 organizací dostala z kraje Vysočina cca Kč, 1/2 maximálně Kč a 3/4 organizací nepřesáhly Kč. Průměrně činily peníze poskytnuté krajem Vysočina necelých 20,00% z celkových příjmů organizací.

Finanční prostředky pro NNO (subjektivní)

Vlastní hodnocení financování Téměř 90,00% si myslí, že co se týká toku finančních prostředků je neziskový sektor podhodnocen. Dalších 50,00% si myslí, že peníze nejsou spravedlivě rozdělovány (naproti tomu si 39,80% myslí, že je sice podhodnocen, ale prostředky jsou spravedlivě rozdělovány). Dostatek finančních prostředků se spravedlivým rozdělováním vidí nejčastěji sportovní a kulturní organizace, dostatek peněz s nespravedlivým rozdělováním organizace z oblasti zdraví a filantropie a dobrovolnictví. Jako ekonomicky podhodnocený, přesto v rámci možností se spravedlivě rozdělovanými prostředky vidí tento sektor památky, náboženské organizace a církve a hospodářská a profesní sdružení. Nejhůře vidí situaci organizace ze sociálních služeb, ochrany životního prostředí a odbory.

Úspěšnost při žádání z grantů a programů

Úspěšnost podle oblastí Nejúspěšnější v získávání finančních zdrojů jsou organizace z oblasti vzdělávání a výzkumu (téměř polovina z nich uvedla, že úspěšnost byla vyšší než 70,00%), ochrany práv a zájmů (také polovina z nich) a především z oblasti hospodářských a profesních sdružení. Velmi nízkou úspěšnost naopak vykazují především organizace z oblasti sociálních služeb (2/3 z nich uvedlo, že úspěšnost byla v rozmezí od 0 do 20,00%), ochrany životního prostředí (63,40%) a především odbory, kde až na jediný případ všechny odborářské organizace uvedly velmi nízkou úspěšnost. U těch organizací, které hodnotily úspěšnost získávání finančních prostředků jako střední, nízkou či velmi nízkou, jsme zjišťovali příčinu této neúspěšnosti.

Příčiny neúspěšnosti

Další příčiny neúspěšnosti Nežádali jsme Nemáme informace Nemáme finanční zdroje (kofinancování, předfinancování) Nemáme vlastní prostory Malá kapacita organizace Nedůvěra (nikdo nám nic nedá) Neochota politiků (kraj, senát) Nevhodně zaměřené programy Administrativní překážky od jiných institucí Žádá ústředí

Využití lobbyingu pro získání financí

Kdo využívá lobby Tuto metodu využívá často 1,20% organizací, občas 7,20%, výjimečně 19,20% a 72,40% organizací lobbing nepoužívá zásadně nikdy. Těmi, kteří využívají lobbing běžně jsou především sportovní organizace, naopak zásadně nikdy mají nejčastěji uvedeno ochránci životního prostředí, náboženské a církevní organizace a odbory. S lobbingem úzce souvisí i otázka, zda se jednotliví zástupci NNO v kraji Vysočina setkali s neúměrným preferováním jedné nestátní neziskové organizace na úkor ostatních. S tímto negativním jevem se velmi často setkává téměř 10,00% NNO v kraji Vysočina a dalších 21,50% se tímto jevem alespoň setkalo. 31,60% o tomto jevu slyšelo, ale nesetkalo se s ním a 37,90% se nesetkalo s tímto jevem vůbec. Podle respondentů se se s tímto jevem setkaly organizace v oblasti vzdělávání a výzkumu, kultury a sportu, naopak tento jev vůbec neznají mezi organizacemi v rámci ochrany životního prostředí, sociálních služeb a odborů.

Využití bankovních úvěrů

Zájem o školení

Kolik mají NNO zaměstnanců Počet organizací Průměrný počet zam. v 1 NNO 7,327,967,877,467,417,45 Maximální hodnota Hodnota 3. kvartilu 45544,255

Proč nemají NNO zaměstnance

Mzdy v NNO Aktuálně Počet NNO Průměrná mzda v Kč Maximální mzda v Kč Hodnota 2. kvartilu Hodnota 3. kvartilu

Mzdy v NNO - komentář Aktuálně se průměrná mzda v nestátních neziskových organizacích v kraji Vysočina pohybuje na hodnotě Kč. Je zřejmé, že od roku 2000 se průměrná mzda zvyšuje, přičemž oproti stavu v roce 2000 se zvedla téměř dvojnásobně. Maximální průměrná mzda byla vyplacena v roce 2004 a to Kč. Pokud porovnáme průměrné mzdy mezi jednotlivými oblastmi působnosti NNO, pak nejvyšší průměrné mzdy aktuálně mají v oblasti vzdělávání a výzkumu a to Kč, dále v oblasti ochrana práv, obhajoba zájmů a politika ( Kč) a také v odborech ( Kč).

Multiplikační efekty Byli jsme jeden z prvních krajů Středočeský ( Zlínský ( Olomoucký ( Publikace a www Vybraná data z analýzy (diplomové práce, zacílení vlastní podpory) Adresář NNO (přístupný všem a aktualizovaný na www „Partnerství“)

Děkujeme za pozornost za realizační tým ORR Štěpánka Böhmová, Vendula Hanzalová, Lucie Kislingerová, Klára Lisová, Petr Holý, Dita Tesařová, Magda Svatoňová a sociolog Daniel Hanzl