Ekotoxické účinky pesticidů II. Halogenované uhlovodíky

Strukturální klasifikace Dichlordifenyletany DDT, DDD, dicofol, perthane, Methoxychlor, Methlochlor Cyklodieny Aldrin, Dieldrin, Heptachlor, Chlordan, Endosulfan Halogenované benzeny a cyklohexany Hexachlorcyklohexan, hexachlorbenzen, Lindan Toxafen Směs více než 200 látek – halogenace camphenu

Toxicita, vlastnosti vysoce toxické  LD50 (potkan, p.o.) < 50 mg/kg Aldrin LD50 (potkan, p.o) = 39 mg/kg log KOW = 5,38 až 7,40 log Koc =5,38 až 7,38 KH=5,2 x 10-5 atm-m3/mol při 25 °C T1/2 (půda - povrch) = 12 týdnů T1/2 (zaoraný) = 1 015 týdnů Dieldrin LD50 (potkan, p.o) = 38,3 mg/kg log KOW = 4,32 až 6,2 log KOC = 6,67 KH =4.9 x 10-5 atm-m3/mol při 25 °C T1/2 (půda povrch - odpaření) = 2,5 roku http://www.unido.org/index.php?id=5274

Toxicita, vlastnosti vysoce toxické  LD50 (potkan, p.o.) < 50 mg/kg Endrin LD50 (potkan, p.o) = 3 mg/kg log KOW = 3,209 až 5,339 log Koc = 4,532 KH =5,0 x 10-7 atm-m3/mol při 25 °C půda - odpaření 20 - 30% během 11 dní, zbylá část velmi stabilní Endosulfan LD50 (potkan, p.o) = 30 - 80 mg/kg log KOW = 3,83 až 4,79 T1/2 (půda, -izomer) = 60 dní T1/2 (půda, -izomer) = 900 dní http://www.unido.org/index.php?id=5274

Toxicita, vlastnosti středně toxické  LD50 (potkan, p.o.) 50 - 1 000 mg/kg Chlordan LD50 (potkan, p.o) = 200 mg/kg log KOW = 6,00 log Koc = 4,58 - 5,57 KH =4,8 x 10-5 atm-m3/mol při 25 °C T1/2 (půda) = 2 až 3 dny, stopy přetrvávají až 20 let Heptachlor LD50 (potkan, p.o) = 40 mg/kg log KOW = 4.4 - 5,5 log Koc = 4,38 KH = 2,3 x 10-3 atm-m3/mol T1/2 (půda) = 6 měsíců až 3,5 let, 16 let po aplikaci v půdě 10 % dávky http://www.unido.org/index.php?id=5274

Toxicita, vlastnosti středně toxické  LD50 (potkan, p.o.) 50 - 1 000 mg/kg Toxafen LD50 (potkan, p.o) = 50 mg/kg log KOW = 3.23-5.50 log Koc = 2.47-5.00 KH =0,005 - 0,21 atm-m3/mol při 25 °C T1/2 (půda) = 100 dní až 14 let DDT LD50 (potkan, p.o) = 113 - 450 mg/kg log KOW = 4.89-6.914 log Koc = 5.146-6.26 KH = 1.29 x 10-5 atm-m3/mol T1/2 (půda) = 2 až 15 let http://www.unido.org/index.php?id=5274

Toxicita, vlastnosti středně toxické  LD50 (potkan, p.o.) 50 - 1 000 mg/kg Mirex LD50 (potkan, p.o) = 235 mg/kg log KOW = 5,28 log Koc = 3,76 KH = 3 x 10-5 atm-m3/mol T1/2 (půda) = 12 let Lindan LD50 (potkan, p.o) = 60 - 250 mg/kg log KOW = 3,8 T1/2 (půda) = 1 až 2 roky http://www.unido.org/index.php?id=5274

Toxicita, vlastnosti nízko toxické  LD50 (potkan, p.o.) 1 000 mg/kg Hexachlorbenzen LD50 (potkan, p.o) = 10 000 mg/kg log KOW = 3.03-6.42 log Koc = 2.56-6.08 KH = 7,1 x 10-2 atm-m3/mol T1/2 (půda) = 3 až 6 let Methoxychlor LD50 (potkan, p.o) = 5 000 až 6 000 mg/kg T1/2 (půda) = 120 dní http://www.unido.org/index.php?id=5274

Rozdělovací koeficienty KOW – rozdělovací koeficient oktanol-voda KOW = Coktanol / Cvoda [mol.L-1]/[mol.L-1] =[1] KAW – rozdělovací koeficient voda-vzduch → KH (Henryho konstanta-závisí na teplotě) KAW = Coktanol / Cvoda [mol.L-1]/[mol.L-1] =[1] KH = pvzduch / Cvoda [Pa/mol.L-1] KOA – rozdělovací koeficient oktanol-vzduch KOA = KOW RT/KH [1] Vzduch (px) Voda (sw) Organická složka půdy KOA KOW KAW sw - rozpustnost látky ve vodě [mg.L-1] p – parciální tlak látky ve vzduchu (Pa) Harison R.H., Principles of Environmental Chemistry, RSC Publishing., str. 286 (2007)

Rozdělovací koeficient oktanol-voda Kow n-oktanol slouží jako modelová látka reprezentující vlastnosti tuků a fosfolipidů obsažených v buněčných membránách nebo organických podílů půdy – má podobný atomární poměr C a O jako mastné kyseliny (8:1) KOW - slouží jako míra hydrofobních vlastností látek (KOW více ovlivněn nerozpustností látky ve vodě, než její rozpustností v tucích) slouží k odhadu biokoncentračního faktoru BCF (biokoncentrace - míra přestupu látky z vodního prostředí do vodního organismu) BCF = Ctkáň / Cvoda např. pro ryby (tuk okolo 5% tělesné hmotnosti) byl Mackayem navržen empirický vztah BCF = 0,048 KOW lineární závislost mezi BCF a KOW přestává platit pro superhydrofobní látky (log KOW > 7) – tyto látky prakticky neprostupují biomembránami Harison R.H., Principles of Environmental Chemistry, RSC Publishing., str. 287 (2007)

Girard J.E., Principles of Environmental Chemistry, Jones and Bartlett Publishers Ltd., str. 453 (2005)

Přestup látky z vnějšího prostředí (vody) do organismu Biokoncentrace (bioconcentration) Přestup látky z vnějšího prostředí (vody) do organismu Bioobohacování (biomagnification) Příjem látky potravou Bioakumulace (bioaccumulation) Nárůst koncentrace látky v trofickém řetězci vlivem biokoncentrace a bioobohacování

KP = Cpevná fáze / Cpůdní voda Sorpce na částice půdy míra sorpce v půdách je pozitivně korelována s hodnotou KOW a celkovým obsahem organického uhlíku (TOC) v půdě sorpční koeficient KP = Cpevná fáze / Cpůdní voda sorpční koeficient normalizovaný na obsah uhlíku (Fp - hmotnostní podíl uhlíku v dané půdě) KOC = Kp / Fp empirický vztah mezi KOW a KOC log KOC = 0,69 KOW + 0,22 Girard J.E., Principles of Environmental Chemistry, Jones and Bartlett Publishers Ltd., str. 455 (2005)

United Nations Environment Programme Stockholmská úmluva Mezinárodní dohoda podepsaná pod patronátem UNEP 23. května 2001 ve Stockholmu ČR podepsala a ratifikovala úmluvu 5. února 2002 V platnost vstoupila 17. května 2004 předmětem úmluvy je omezení či zákaz výroby, používání a vypouštění POPs (Persitentní organické polutanty) Annex A – látky, u nichž je požadováno ukončení výroby a používání Annex B – látky, u nichž je požadováno omezení výroby a používání United Nations Environment Programme Annex C – látky, u nichž je požadováno omezení úniků (nevyrábí se záměrně)

Stockholmská úmluva Annex A Annex C Aldrin Dieldrin Chlordan Endrin Heptachlor Hexachlorbenzen (HCB) Mirex Toxafen PCB (polychlorované bifenyly) Annex C PCDD (polychlorované dibenzodioxiny) PCDF (polychlorované dibenzofurany) Dodatek (4. konference smluvních stran – Ženeva 2009) Hexabromobifenyl (HBB) Penta- a oktabromovaný difenyléter (penta-BDE, okta-BDE) Pentachlorbenzen Lindan, -,- hexachlorcyklohexan Chlordecon PFOS Annex B DDT

Stockholmská úmluva Složka ŽP Degradační proces Perzistence Vzduch Fotolýza Fotooxidace Povrchová voda Aerobní biodegradace Hydrolýza Půda Fotolýza (povrch) Redox-reakce Sedimenty Anaerobní biodegradace Stockholmská úmluva Annex D kriteria pro zařazení látky do skupiny možných perzistentních organických polutantů (POPs) Perzistence T1/2 - poločas rozpadu (doba za kterou se množství látky v dané složce prostředí sníží na polovinu) T1/2 ovlivněn vlastnostmi látky i vlastnostmi prostředí, koncentrace látky v prostředí snižována degradačními procesy POPs – T1/2 (půda nebo sedimenty) větší než 6 měsíců nebo T1/2 (voda) větší než 2 měsíce

Křivky poklesu koncentrace pesticidů v půdě Dny po aplikaci Koncentrace herbicidu (ppm) Log Clátky v půdě Log C odpovídající zádrži veškerého množství látky v půdě prudký pokles koncentrace během aplikace a vegetační doby (foto- a biodegradace, vypařování apod.) pomalý exp. pokles

Stockholmská úmluva Bioakumulace Potenciál pro dálkový transport Annex D kriteria pro zařazení látky do skupiny možných perzistentních organických polutantů Bioakumulace biokoncentrační faktor (BCF) nebo bioakumulační faktor (BAF) pro vodní živočichy je větší než 5 000 log KOW je větší než 5 vysoká míra bioakumulace u jiných než vodních živočichů Potenciál pro dálkový transport významné koncentrace chemikálie změřené v místech vzdálených od místa úniku data z monitoringu ukazují, že může nastat dálkový přenos vodou, vzduchem nebo stěhovavými druhy organismů u látek přenášených vzduchem je T1/2 větší než dva dny

sezónní kolísání poměru vypařování a depozice Polární oblasti depozice >> vypařování Střední zeměpisné šířky sezónní kolísání poměru vypařování a depozice 3 Dálkový atmosférický transport Dálkový oceánický transport 2 1 Rovník vypařování >> depozice retence a degradace Globální destilace Grasshopping opakované ustavování rovnováhy mezi vypařeným a kondenzovaným podílem látky 1 - nízká volatilita (Benzo[a]pyren) 2 - střední volatilita (DDT) 3 - vysoká volatilita (HCB)

Neurotoxicita (Akutní účinek halogenovaných pesticidů) Akční potenciál (AP) skoková změna membránového potenciálu v iniciálním segmentu neuronu způsobená pohybem Na+ a K+ iontů skrz elektricky řízené iontové kanály AP se šíří dolů po axonu směrem k synapsi (netěsné spojení dvou nervových buněk)

Neurotoxicita (Akutní účinek halogenovaných pesticidů) Synapse poté co AP dosáhne nervového zakončení, dojde k vyplavení neurotransmiterů do synaptické štěrbiny neurotransmitery - vazba na chemicky řízené iontové kanály v membráně postsynaptické buňky podle typu neurotransmiteru a receptoru - excitační či inhibiční signál

Neurotoxicita (Akutní účinek halogenovaných pesticidů) Acetylcholin GABA Scharf M.E., Encyklopedia of Pest Management - Neuorological Effects of Insecticides, Marcel Dekker Inc. (2003)

Neurotoxicita (Akutní účinek halogenovaných pesticidů) DDT ovlivnění elektricky řízených iontových Na+ kanálů v axonech nervů periferní i centrální nervové soustavy časové posuny při otevírání a zavírání Na+ kanálů - porušení synchronizace procesů nutných pro fyziologicky normální průběh akčního potenciálu (AP) prodloužení doby po kterou je Na+ kanál otevřen na konci AP nedochází k ustavení klidového membránového potenciálu - membrána zůstává částečně depolarizovaná další AP vzniká při nižších aktivačních potenciálech, nebo spontánně nadměrná excitace nervů (zejména senzorických, méně motorických) hyperaktivita, hyperexcitabilita, tremor (třes) a křeče zasažena i vyšší nervová centra (savci - smrt vlivem selhání dechu)

Akční potenciál - vliv DDT

Neurotoxicita (Akutní účinek halogenovaných pesticidů) Cyklodieny a insekticidy na bázi hexachlocyklohexanu antagonisté chemicky řízených Cl- iontových kanálů postsynabtických neuronů (inhibice GABA receptorů) blokáda inhibičních nervových drah vede k neuroexcitaci následkem u savců je anorexie, slinění, zvracení a křeče Cl- Cl-

DDT - malárie Malárie infekční onemocnění způsobené parazitickým prvokem rodu Plasmodium na člověka je přenášena zejména komáry rodu Anopheles 2006 - mortalita 881 000, z toho 91% Afrika, 85% děti do 5-ti let symptomy - horečka, třes, bolest kloubů, zvracení, hemolytická anemie, selhání ledvin (krev v moči), křeče cyklické opakování záchvatů zimnice střídané horečkou (silné pocení) trvající 4 až 6 hodin (P. falciparum - zkracování prodlevy mezi záchvaty až k jejich vymizení) poškození mozku zejména u dětí

Plasmodium falciparum

Incidence malárie 2004 (WHO) Sudan Incidence malárie 2004 (WHO)

Malárie - incidence- Sudan zdroj: World malaria report 2008

Malárie - incidence- Sudan zdroj: World malaria report 2008

Malárie - Velká Británie Smith, A. D et al. BMJ 2008;337:a120 Copyright ©2008 BMJ Publishing Group Ltd.

DDT - malárie Hubení komárů rodu Anopheles Pařížská zeleň komár identifikován jako přenašeč malárie roku 1897 sirem Ronaldem Rossem (Nobelova cena - 1902) před 2. sv. válkou bylo množení komárů omezováno vysoušením mokřadů, chovem ryb požírajících larvy, hubením larev s použitím oleje a Pařížské zeleni - úspěšné spíše v Evropě Celosvětový program pro vymýcení malárie pod záštitou WHO v letech 1957 - 1967 vymýcena malárie v USA, SSSR a Evropě podstatná redukce výskytu v jihovýchodní Africe, Indii a Jižní Americe hlavním prostředkem DDT Pařížská zeleň

Insekticidy doporučené WHO pro IRS Insecticid Třída Dávkování (g/m2) Účinek (měsíce) Cena - (US$) 1 domácnost 6 měsíců DDT Hal. uhlovodík 1–2 >6 1,60 Fenitrothion Organofosfát 2 3–6 14,80 Malathion 2–3 8,20 Pirimiphos-methyl Propoxur Karbamát 18,80 Bendiocarb 0.1–0.4 2–6 13,80 Alpha-cypermethrin Pyretroid 0.02–0.03 4–6 Cyfluthrin 0.02–0.05 Deltamethrin 0.02–0.025 Etofenprox 0.1–0.3 Lambda-cyhalothrin 8,60 Bifenthrin 0.025–0.05

DDT - malárie IRS (Indoor residual spraying) aplikace roztoku insekticidu na vnitřní stěny příbytků postavených z pórovitých materiálů (hlína, dřevo) - po nasátí komáři odpočívají a tráví krev na stěnách příbytku, kde se otráví insekticidem dříve, než stihnou nakazit dalšího člověka toxikodynamická odolnost komárů selekce exofylních(odpočívající uvnitř domů) jedinců na úkor exofilních (odpočívající venku)

DDT - malárie ITN (Insecticide treated nets) moskytiéry napuštěné insekticidem schopným zabít komára dříve, než si najde cestu skrz síť napuštění insekticidem poskytuje o 20 % lepší ochranu než samotná síť a o 70 % lepší ochranu než žádná ochrana konvenční sítě - vydrží 3 deště nebo 1 rok v suchu LLINs (long lasting insecticidal net) - 20 dešťů nebo 3 roky nejčastěji se používají insekticidy ze skupiny pyrethroidů (kombinovaný repelentní a hubící účinek)

Vliv IRS (Indoor residual spraying) na počet případů malárie u dětí Mabaso et. al, Tropical Medicine and International Health 9 (8), 846 - 856 (2004)

Procento dětí trávících noc pod sítí (1998 - 2002) Monash et. al, Am. J. Trop. Med. Hyg. 71 (supl 2), 232 - 238 (2004)

DDT - vliv na lidské zdraví většina epidemiologického výzkumu o vlivu dlouhodobé expozice DDT na lidské zdraví trpí zásadními metodologickými nedostatky malý počet respondentů, nejednoznačné určení expozice "healthy worker" effect - srovnání výskytu onemocnění u pracovníků aplikujících pesticidy s běžnou populací trpí zkreslením důsledku průměrně nižší nemocnosti aktivně pracujících lidí v porovnání s průměrnou populace reprodukční toxicita DDT - prokazatelně estrogenní aktivita DDE (metabolit) - antiandrogenní aktivita někteří autoři tvrdí, že celková estrogenní aktivita všech průmyslových chemikálií přijímaných v potravě je zanedbatelná v porovnání s účinkem fytoestrogenů Beard J., Science of the Total Environment 355, 78– 89, (2006)

Aerobic dehydrochloration reductive dechloration Anaerobic reductive dechloration DDT a metabolity DDT Dichloro-Difenyl-Trichloroethan DDD Dichloro-Difenyl-Dichloroethan DDE Dichloro-Difenyl-dichloro-Ethylen

DDT - vliv na lidské zdraví reprodukční toxicita některé studie (ne všechny) ukazují na možný vliv DDT na kvalitu semene statisticky významný vztah mezi koncentrací DDE v krevním séru matek a incidencí předčasných porodů (studie - 2380 respondentů) hustota kostní tkáně dvě průřezové studie s malým počtem respondentů ukazují na slabou asociaci mezi koncentrací DDE v séru a sníženou hustotou kostní tkáně, třetí studie nikoli Beard J., Science of the Total Environment 355, 78– 89, (2006)

DDT - vliv na lidské zdraví hormonálně senzitivní nádory řada případových a malých analytických studií z 90-tých let naznačuje vztah mezi expozicí DDT a rakovinou prsu studie případů a kontrol tento vztah nepotvrzují - teorie o působení metabolitů DDT jako promotorů karcinogeneze, teorie indukce oxidativního stresu modernější lépe navržené a provedené studie tyto teorie nepotvrzují vliv DDT na rakovinu endometria a prostaty neprokazný rakovina slinivky - diabetes studie případů a kontrol mezi pracovníky chemického průmyslu a další mezi pracovníky aplikujícími insekticidy ukazuje na vztah mezi expozicí DDT a rakovinou slinivky břišní studie sledující vztah koncentrace DDE v séru a rakoviny slinivky neprůkazná po započítání vlivu PCB Beard J., Science of the Total Environment 355, 78– 89, (2006)

DDT - vliv na lidské zdraví neurotoxicita review několika studií Collosio at. all. prezentuje závěr, že expozice DDT může být spojen s permanentním zhoršením neurobehaviorálních funkcí a zvýšeným výskytem psychiatrických onemocnění (malý počet studií zahrnutých v review a nejasné postupy hodnocení expozice, možný vliv jiných skupin pesticidů např. organofosfátů) studie penzionovaných pracovníků programů boje proti malárii - zhoršené neurobehaviorální funkce korelující s dobou práce s DDT imunita nejméně jedna průřezová studie ukazuje na vztah expozice DDT a zhoršení některých imunologicky důležitých parametrů Beard J., Science of the Total Environment 355, 78– 89, (2006)

DDT - ekotoxicita Nad rozsáhlými plochami Spojených států přichází jaro nevítáno probouzejícím se ptactvem a časná rána jež dříve bývala naplněna krásou ptačího zpěvu jsou nyní tak podivně tichá..... Rachael Carson (1962) Silent Spring

DDT - vaječné skořápky Ratcliffe, 1967 – Británie- srovnání tloušťky skořápek vajec sokola stěhovavého (Falco peregrinus) uložených v muzeu z let 1905 (před DDT) až 1965 (po DDT) a konstatoval náhlý a trvalý pokles hodnot až o 18% po roce 1947 Hickey a Anderson , 1967 – korelace mezi tloušťkou skořápky a zbytkovou úrovní DDT u vajec racka stříbřitého (Larus argentatus) Wiemeyer a Porter , 1970 – vliv DDE na ztenčení skořápek vajec poštolky pestré (Falco sparverius) Mastalerz P., The true story of DDT, PCB a dioxin, WYDAWNICTWO CHEMICZNE, (2005)

DDT - vaječné skořápky Bitman a kol., 1969 - 1. experiment křepelka japonská (Coturnix japonica) krmená potravou s DDT snáší vajíčka se ztenčenou skořápkou, skořápka má také nižší obsah Ca časopis Nature 224, 44–46 (1969) časopis Science 168, 594 - 596 (1970) při experimentu bylo v potravě pouze 0,56% Ca, normální potrava však obsahuje 2,5% Ca !!! Bitman a kol., 1971 - 2. experiment potrava s obsahem 2,7% Ca a stejnými dávkami DDT jako v prvním pokusu - ztenčení skořápek nepozorováno práce v časopise Science zamítnuta !!! uveřejněna v časopise Poultry Science 50, 656–659 (1971) Edwards J.G., Journal of American Physicians and Surgeons 9 (3) 83 - 88 (2004)

DDT - vaječné skořápky Lundholm 1997 popis biochemického účinku DDE (Dichlorodifenyl-Dichloro-Ethylen) na tvorbu vaječné skořápky DDE ovlivňuje tvorbu hormonu prostaglandinu E2, který řídí přísun Ca2+ do speciálních žláz (egg sshell glands) v děloze ptáků, kde se tvoří skořápka inhibice tvorby PGE2 probíhá prostřednictvím inhibice enzymu prostaglandin syntetázy (PGS) inhibici tohoto enzymu nezpůsobuje DDT ani žádné další jeho metabolity, DDE způsobuje tento efekt v koncentračních úrovních, které nepůsobí jiné pozorovatelné zdravotní potíže koncentrace DDE, které způsobují inhibici PGS u divoké kachny, nemají žádný účinek na PGS drůbeže Lundholm C.E., Comp. Biol. Physiol. Vol. 118C, No. 2, pp. 113-128, 1997

Vliv DDE na tvorbu skořápky Krev Sliznice Děložní dutina H+ H+ CO2+H2O ↔ H2CO3 ↔ H++ HCO3- HCO3- CO32- CaCO3+H+ Ca2+ Ca2+ PLA2 PGS FL AA PGE2 HCO3- p,p’-DDE Cl- Cl- Cl- Ca2+ Ca2+ Ca2+ Ca2+ K+ K+ Na+ Na+ Na+ Na+ Lundholm C.E., Comp. Biol. Physiol. Vol. 118C, No. 2, pp. 113-128, 1997 PL - fosfolipidy AA - kyselina arachidová PLA2 - fosfolipáza (enzym) PGE2 - prostaglandin (hormon) PGS - prostaglandinsyntetáza (enzym)

DDT - vaječné skořápky Nejednoznačnost vlivu DDT na tloušťku vaječných skořápek tenké skořápky se mohou u ptáků objevit vlivem stresu a zajetí, po expozici olovu, rtuti a parathionu, dále vlivem nedostatku Ca, P, vitamínu D, světla a vody pro úspěšné vysezení je kritické ztenčení skořápky o 10 až 15% (u křepelky může snížení Ca v potravě o 50 %, snížit tloušťku skořápky až o 9%) některé studie ukázali silnou variaci průměrné tloušťky skořápek v oblastech se stejně vysokou koncentrací DDT tloušťka skořápek orla bělohlavého (Haliaeetus leucocephalus) rostla v průběhu 60-tých letech 20 století navzdory masivnímu používání DDT Mastalerz P., The true story of DDT, PCB a dioxin, WYDAWNICTWO CHEMICZNE, (2005)

DDT - vaječné skořápky K. E. Clark, Y. Zhao, C. M. Kane, Arch Environ Contam Toxicol 57, 174–184 (2009) nová analýza vzorků vaječných skořápek sokola stěhovavého (Falco peregrinus) z let 1993 až 1999 ze států New Jersey, Pennsylvania, Delaware, Maryland a Virginia tloušťka skořápek byla negativně korelována s obsahem DDE, DDT a PCB ve vzorcích ztenčení skořápek nemělo vliv na úspěšnost hnízdění !!! K. Falka, S. Moller, W. G. Mattox, Science of the Total Environment 355, 127– 134 (2006) studium grónské populace sokola stěhovavého mezi lety 1972 až 2003 průměrný roční nárůst o 0,19% extrapolací dat učiněn odhad, že pro populaci kritické ztenčení skořápky o 17% muselo nastat kolem roku 1950 a nemohlo být ovlivněno používáním DDT

DDT a aligátoři v jezeře Apopka L. J. Guillette, Jr., A. R. Woodward, D. A. Crain, D. B. Pickford, A. A. Rooney, H. F. Percival. Gen. Comp. Endocrinol. 116, 356–372 (1999). Dicofol Apopka – jezero na Floridě morfologické změny samčích pohlavních orgánů u aligátorů změny v koncentraci a metabolismu enzymů jako příčina označeny látky dicofol (pesticid – halogenovaný uhlovodík) a metabolity pesticidu DDT (zejména DDE) srovnání koncentrace hormonů u samců aligátora ze znečištěné oblasti (Apopka) a čisté oblasti (Woodruf), ukazuje na nižší koncentraci samčích hormonů testosteronu a dehydrotestosteronu (antiandrogenní efekt) a naopak na nadbytek samičího hormonu 17 - estradiolu (estrogenní efekt) u samců z Apopky

DDT a aligátoři v jezeře Apopka v jezeře další látky s možným edtrogenním účinkem odpad ze zpracování citrusů s vysokým obsahem fytoestrogenů komunální odpad s vysokým obsahem metabolitů z hormonálních přípravků proti početí infekce - bakterie Aeromonas liquifasciens estrogenní aktivita hormonu 17 - estradiolu je 1 000 až 10 000 krát vyšší než estrogenní aktivita bioflavonoidů a průměrně 100 000 krát vyšší než aktivita halogenovaných pesticidů denní příjem flavonoidů je 102 g/den, příjem pesticidů je 2,5.10-6 g/den - ekvivalentní estrogenní dávka získaná z flavonoidů je 40 mil. krát vyšší než z pesticidů s estrogenní aktivitou.... Edwards J.G., Journal of American Physicians and Surgeons 9 (3) 83 - 88 (2004)