Politické a společenské změny začátkem 2. poloviny 19. století Hospodářské a společenské změny

Anotace Materiál tvoří 24 slidů, v nichž jsou zachyceny nejdůležitější etapy politických a společenských změn v druhé polovině 19. století s přihlédnutím k nejdůležitějším objevům a vynálezům cílová skupina: 8. roč. Autor: Mgr. Tomáš Kozák očekávaný výstup: žák se seznámí s politickými a společenskými změnami ve 2. pol. 19. stol použitý materiál: učebnice SPN a Prodos pro 8. ročník, Wikipedia průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek na konci prezentace následuje možnost zápisu látky do sešitu

Hospodářské a společenské změny Technický a vědecký pokrok - Doprava dosud za nejdokonalejší druh pohonu parní stroj měl několik nevýhod: velká hmotnost nutnost velkých zásob vody a uhlí v 80. letech byl vynalezen spalovací motor, který jako palivo využíval benzín nebo naftu vznik automobilu a motocyklu stavby řiditelných vzducholodí a později i letadel, pak i ponorek

Karl Benz 25. listopadu 1844, Karlsruhe – 4. dubna 1929, Ladenburg) byl německý automobilový konstruktér, který vyrobil první benzínový automobil na světě.

Gottlieb Daimler 17. března 1834 Schorndorf (Württemberg) – 6. března 1900 Cannstatt u Stuttgartu) je vynálezcem dnešního typu spalovacího motoru a konstruktérem prvních motocyklů a automobilů. Daimler sestrojil společně s Wilhelmem Maybachem v roce 1885 ve Stuttgartu první motocykl, a v roce 1886 také první čtyřkolý automobil poháněný spalovacím motorem. V roce 1892 Daimler zvětšil tehdy základní rozměry vozů a zkonstruoval tak první nákladní automobil.

bratři Wrightové Bratři Orville (19. srpna 1871 – 30. ledna 1948) a Wilbur (16. dubna 1867 – 30. května 1912) Wrightovi byli tvůrci prvního letadla těžšího než vzduch (Wright Flyer). Oba bratři se závodně věnovali cyklistice. Ani jeden z nich neměl potřebné vzdělání, ale byli velmi zruční. Obdivovali plachtění, které bylo novým sportem. Rozhodli se, že se pokusí postavit kolo s křídly a benzínovým motorem, který by je poháněl. V roce 1903 postavili Wright Flyer později zvaný Flyer I (avšak dnes je známý spíš jako Kitty Hawk). Použili vlastnoručně vyrobenou vrtuli a motor na míru vyrobený v jejich obchodě s koly v Daytonu. Motor byl lepší než běžné motory té doby. Měl dostatečně nízký poměr hmotnosti k výkonu, aby mohl být použitý v letadle a k převodu používal řetěz z bicyklu. 17. prosince 1903 vzlétli, každý dvakrát. První letěl Orville, let byl dlouhý 39 metrů a trval 12 sekund. Byl zachycen na jejich nejznámější fotografii. Čtvrtý let toho dne byl jediným skutečně řízeným letem. Wilbur Wright letěl 279 metrů a let trval 59 sekund. Stavba letadla Flyer I stála méně než tisíc dolarů. Rozpětí křídel bylo 12 metrů, hmotnost 340 kg a jeho 77 kilogramový motor měl výkon 12 koňských sil (9 kW). Lety pozorovali čtyři záchranáři a jeden chlapec z městečka. Byly to tedy první prokazatelné veřejné lety. Místní noviny ihned popsaly tuto událost, ale velmi nepřesně. Jen jediné noviny (Cincinnati Enquirer) druhý den vydaly podrobný článek o této události.

Orwille Wilbur bratří Wrightové

Hospodářské a společenské změny Technický a vědecký pokrok – Elektrická energie nebyla žádnou novinkou, lidé ji však až do pol. 19. stol. neuměli vyrábět a využívat byla vyráběna pomocí parních nebo vodních turbín s dostatečným výkonem pro pohon tramvají a strojů v továrnách později se objevují nové přístroje využívající el. energii pro práci v domácnosti (pračky, ždímačky, vysavače, šicí stroje, ledničky, sporáky) – zpočátku však velmi drahé, proto se šířily až po první světové válce

Hospodářské a společenské změny Technický a vědecký pokrok – Komunikace, zaznamenávání obrazu a zvuku díky znalosti el. energie mohl být vynalezen mikrofon a později i telefon (Alexander Graham Bell) telegrafní kabel položen mezi Evropou a Amerikou – 60. léta 70. léta – vynalezen fonograf (Thomas Alva Edison), předchůdce gramofonu, což umožnilo poslouchat cokoli kdekoli fotografie – vynalezena už ve 20. letech, ale nebyla příliš praktická – v 80. letech byl vynalezen film, sestrojen fotoaparát a o později i filmová kamera filmy zatím byly němé první film „Dělníci odcházející z Lumièrovy továrny “ natočili bratři Bratři Lumièrové Příjezd vlaku na nádraží

Hospodářské a společenské změny Technický a vědecký pokrok – Další objevy a vynálezy medicína: narkotika = možnost provádět operace v celkové narkóze rentgen mikrobiologie = odhalení celé řady původců chorob umělé hmoty objev radioaktivity – Marie Curie-Sklodowská chemie: D. I. Mendělejev – periodická tabulka prvků Alfréd Nobel – dynamit Michael Faraday – elektromagnetická indukce, elektrolýza biologie Johann Gregor Mendel – genetika, dědičnost

Wilhelm Conrad Röntgen 27. března 1845 Lennep, Prusko – 10. února 1923 Mnichov, Německo)[1] byl německý fyzik, jeden z nejtalentovanějších experimentátorů 19. století. Uznání svých kolegů se dočkal až ve čtyřiceti letech, a když šťastnou náhodou objevil paprsky, které potom dostaly jeho jméno, tak mu bylo ještě o deset let více.

Alexander Graham Bell (1847–1922) byl americký profesor fyziologie orgánů řeči a fyziky a vynálezce. Byl skotského původu. Vynalezl mikrofon a zkonstruoval první použitelný telefon (1876) a gramofon (s A. C. Bellem a S. Tairotem, 1883

Thomas Alva Edison 11. února 1847 stát Ohio, USA – 18. října 1931 New Jersey) byl americký vynálezce, celosvětově jeden z nejproduktivnějších a nejvýznamnějších. Na jeho jméno je vedeno více než 1000 patentů, další tisíce jich registrovaly jeho firmy. Mezi nejznámější Edisonovy vynálezy patří fonograf (předchůdce gramofonu) a žárovka. Edison je také zakladatelem dodnes vydávaného prestižního časopisu Science

Marie Curie-Sklodowská 7. listopadu 1867 Warszawa, Polsko – 4. července 1934 Sancellemoz, Francie), počeštěně též Marie Curie-Sklodowská (v polštině se uvádí na prvním místě rodné příjmení Maria Skłodowska-Curie) byla významná vědkyně polského původu, která většinu života působila ve Francii. Zabývala se výzkumy v oblasti fyziky a chemie.

Dmitrij Ivanovič Mendělejev 27. ledna (8. února) 1834, Tobolsk – 20. ledna (2. února) 1907, Petrohrad) byl ruský chemik a tvůrce periodické tabulky prvků. Mendělejev je objevitelem periodického zákona prvků z roku 1869. Mendělejev publikoval svou první tabulku prvků v časopise Ruské chemické společnosti v roce 1869, o rok později pak předložil tabulku přesnější, doplněnou o další prvky. Práce z roku 1870 měla název Přirozená soustava prvků a její použití k udání vlastností prvků dosud neobjevených

Alfred Nobel (21. října 1833 Stockholm – 10. prosince 1896 San Remo) byl švédský chemik, vynálezce dynamitu a díky němu byla později také založena Nobelova cena. Na jeho počest byl po něm pojmenován chemický prvek nobelium.

Michael Faraday 22. září 1791, Newington, Anglie – 25. srpna 1867) byl významný anglický chemik a fyzik. V roce 1831 objevil elektromagnetickou indukci, magnetické a elektrické siločáry. Jeho objev byl významný v tom, že doposud se elektrická energie vyráběla pouze chemickou metodou z baterií. Faraday tak dal teoretický základ pro všechny elektromotory a dynama. Další jeho objevy souvisí s chemií - obohatil odborné názvosloví o důležité pojmy, jako jsou anoda, katoda, elektroda a ion.

Johann Gregor Mendel Gregor Johann Mendel (20. července 1822 Hynčice – 6. ledna 1884 Brno) byl přírodovědec německé národnosti, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. Působil jako mnich a později opat augustiniánského kláštera na Starém Brně.

Hospodářské a společenské změny Politická situace - Anglie nejvyspělejší stát tohoto období vláda královny Viktorie střídání vlád konzervativců a liberálů vliv dělnických spolků a odborů ovládnutí světového obchodu největší koloniální velmoc – Indie a další prohlubování soc. rozdílů ve společnosti roste význam marxismu objevuje se anarchismus = odmítání jakékoliv autority (M. Bakunin)

Shrnující otázky K čemu se využívala elektrická energie? Zkus si představit situaci při dlouhodobém výpadku el. energie. Pomocí jakého přístroje bylo možné zaznamenávat a přehrávat zvuk? Zkuste vymyslet další možnosti využití fonografu a gramofonu. Co z toho může být zajímavé pro historiky? Proč byl důležitý vynález filmu? Co vše můžeme z dobové fotografie či filmu zjistit? A co zjistí historikové z fotografií a filmů o nás? Které objevy se uplatnily v medicíně? Jak by asi vypadala péče bez těchto objevů? Které umělé hmoty znáte? V čem jsou jejich výhody a nevýhody?

Významné vynálezy této doby fonograf telefon Významné vynálezy této doby

Významné vynálezy této doby deskový fotoaparát telefon Významné vynálezy této doby

Významné vynálezy této doby letadlo bratří Wrightů první řiditelná vzducholoď Významné vynálezy této doby

Zápis kvůli nevýhodám parního stroje bylo nutno hledat jiná řešení Hospodářské a politické změny v 2. polovině 19. století kvůli nevýhodám parního stroje bylo nutno hledat jiná řešení vynalezen spalovací motor – menší, účinnější automobil, motocykl letectví – vzducholodě, letadla plavba – ponorky velký význam elektrické energie do domácností až později vynálezy nových komunikačních přístrojů mikrofon, telefon, fonograf, gramofon fotografie, film medicína rentgen celková narkóza umělé hmoty rozvoj průmyslu – nejvýznamnější stát Anglie – koloniální velmoc č. 1