D.K. SOFTWARE Power by Pawer point - D.K SOFTWARE - © 2008 - GREEN SOFT - GAME STUDIO

GAMES STUDIO GREEN SOFT Power by Pawer point - D.K SOFTWARE - © 2008 - GREEN SOFT - GAME STUDIO

KRKAVCI CERTIFITED FOR WINDOWS VISTA Power by Pawer point - D.K SOFTWARE - © 2008 - GREEN SOFT - GAME STUDIO

× MENU NAŠI KRKAVCI TVORBA KONEC

NAŠI KRKAVCI × KRKAVCOVITÍ KRKAVEC VRÁNA HAVRAN KAVKA SOJKA STRAKA  ZPĚT

× KRKAVCOVITÍ Krkavcovití jsou největší čeledí řádu pěvců. Patří mezi všežravce, hnízdí na stromech, skalách nebo ve skalních dutinách. V Česku se vyskytujícími známými druhy jsou například vrána, havran polní, sojka obecná či straka obecná. V současné době se uvádí 105 (115) druhů ve 25 rodech. Původní předek žil pravděpodobně počátkem třetihor v oblasti dnešní Austrálie. Dnes tato čeleď osidluje téměř celý svět s výjimkou Antarktidy a nejsevernější části Arktidy. Všichni krkavcovití jsou velmi inteligentní ptáci s vysokou přizpůsobivostí. Jsou to jedni z mála ptáků, které můžete běžně sledovat při hře. Krkavcovití mají proměnlivou velikost těla (16-68 cm), hlava je poměrně velká se silním zobákem a krátkýma, ale silnýma nohama s mocnými drápy. Křídla bývají širší a zakulacená, délka ocasu je v rámci čeledi značně proměnlivá. Opeření bývá mnohdy pestře zbarvené (černé barvy rodu Corvus jsou spíš výjimkou) a s kovovým leskem, u obou pohlaví bývá stejné. Část druhů je společenská a hnízdí ve velkých koloniích, staví velmi pevná hnízda ve větvích. Mají velmi silný hlas, jsou to velmi dobří imitátoři nejrůznějších zvuků a dokonce se někteří mohou naučit i mluvit. Potravu sbírají velmi často na zemi.Živí se drobným hmyzem a masem.Jsou to velmi dobří letci.  ZPĚT

× KRKAVEC Krkavec velký dorůstá velikosti kolem 50 centimetrů a hmotnosti 1,5 kilogramu. Krkavec velký je velký černý pták s mohutným vysokým zobákem, na rozdíl od podstatně menšího havrana polního má opeřený kořen zobáku. Jeho šat je černý s kovovým leskem, na hrdle mu charakteristicky odstává peří. Jeho křídla jsou dlouhá a i na konci široká, prstovitě zakončená jako u některých dravců. V rozpětí křídel dosahuje kolem 1 metru. Krkavec má klínovitý ocas, který jej v letu odlišuje od havrana polního a vrány obecné. Let krkavce je klidný s volnými rázy křídel, někdy klouzá zvolna vzduchem. Umí dobře plachtit. Za potravou se ochotně snáší i na zem, ale zůstává ostražitý. Krkavec velký je znám svou opatrností a nedůvěřivostí.  ZPĚT

× KRKAVEC Krkavec velký dorůstá velikosti kolem 50 centimetrů a hmotnosti 1,5 kilogramu. Krkavec velký je velký černý pták s mohutným vysokým zobákem, na rozdíl od podstatně menšího havrana polního má opeřený kořen zobáku. Jeho šat je černý s kovovým leskem, na hrdle mu charakteristicky odstává peří. Jeho křídla jsou dlouhá a i na konci široká, prstovitě zakončená jako u některých dravců. V rozpětí křídel dosahuje kolem 1 metru. Krkavec má klínovitý ocas, který jej v letu odlišuje od havrana polního a vrány obecné. Let krkavce je klidný s volnými rázy křídel, někdy klouzá zvolna vzduchem. Umí dobře plachtit. Za potravou se ochotně snáší i na zem, ale zůstává ostražitý. Krkavec velký je znám svou opatrností a nedůvěřivostí.  ZPĚT

× VRÁNA Vrána je český název některých pěvců z rodu krkavec Ačkoli se v češtině používá jako název rodový, představuje podrod Corone. V Česku se vyskytuje vrána obecná. Vrána novokaledonská umí využívat a upravovat nástroje Ve volné přírodě se u nich prokázalo využívání klacíků a řapíků listů, z nichž vyrábí háčky. Ty využívají na napichování a vytahování hmyzu z koruny palmy. Při pokusech dokázaly využívat umělé materiály (drátky, staniolové proužky,...), které nikdy dříve neviděli. Pomocí těchto háčků dokázali vyndat ze skleněné trubičky košík s masem. Tato schopnost se u nich prokázala jako dědičná (pokusy s mláďaty odchovanými v zajetí, kteří s rodiči nepřišli do kontaktu).  ZPĚT

× VRÁNA Vrána je český název některých pěvců z rodu krkavec Ačkoli se v češtině používá jako název rodový, představuje podrod Corone. V Česku se vyskytuje vrána obecná. Vrána novokaledonská umí využívat a upravovat nástroje Ve volné přírodě se u nich prokázalo využívání klacíků a řapíků listů, z nichž vyrábí háčky. Ty využívají na napichování a vytahování hmyzu z koruny palmy. Při pokusech dokázaly využívat umělé materiály (drátky, staniolové proužky,...), které nikdy dříve neviděli. Pomocí těchto háčků dokázali vyndat ze skleněné trubičky košík s masem. Tato schopnost se u nich prokázala jako dědičná (pokusy s mláďaty odchovanými v zajetí, kteří s rodiči nepřišli do kontaktu).  ZPĚT

× HAVRAN Je velký přibližně jako vrána, dorůstá 45 - 47 cm, váží 200 - 625 g a v rozpětí křídel měří průměrně 81 - 94 cm. Tělo má celé porostlé tmavým peřím, které má v jasném slunečním světle charakteristický kovově modrý nádech, nápadné jsou na jeho těle také tzv. kalhotky (odstávající opeření na končetinách) a silný, šedohnědě zbarvený zobák. Dospělí ptáci mají navíc neopeřený, světle zbarvený kořen zobáku, který je zároveň jejich hlavním rozeznávacím znakem od podobných vran a krkavců. Mladí ptáci toto neopeřené místo nejprve postrádají a opeření na kořeni zobáku plně ztrácí až kolem svého šestého měsíce života.  ZPĚT

× HAVRAN Je velký přibližně jako vrána, dorůstá 45 - 47 cm, váží 200 - 625 g a v rozpětí křídel měří průměrně 81 - 94 cm. Tělo má celé porostlé tmavým peřím, které má v jasném slunečním světle charakteristický kovově modrý nádech, nápadné jsou na jeho těle také tzv. kalhotky (odstávající opeření na končetinách) a silný, šedohnědě zbarvený zobák. Dospělí ptáci mají navíc neopeřený, světle zbarvený kořen zobáku, který je zároveň jejich hlavním rozeznávacím znakem od podobných vran a krkavců. Mladí ptáci toto neopeřené místo nejprve postrádají a opeření na kořeni zobáku plně ztrácí až kolem svého šestého měsíce života.  ZPĚT

× KAVKA Kavka je český název některých ptáků z řádu pěvců z rodu krkavec (Corvus), čeledi krkavcovitých Ačkoli se v češtině používá jako název rodový, představuje podrod Coloeus. Jsou známy dva druhy, v Česku se vyskytuje kavka obecná (Corvus monedula), kavka strakovitá (Corvus dauuricus) žije v Mongolsku a Číně.  ZPĚT

× KAVKA Kavka je český název některých ptáků z řádu pěvců z rodu krkavec (Corvus), čeledi krkavcovitých Ačkoli se v češtině používá jako název rodový, představuje podrod Coloeus. Jsou známy dva druhy, v Česku se vyskytuje kavka obecná (Corvus monedula), kavka strakovitá (Corvus dauuricus) žije v Mongolsku a Číně.  ZPĚT

× SOJKA Sojka obecná je nejbarvitější evropský zástupce své čeledi. Je oranžovohnědá s černým ocasem a zobákem, růžovooranžovými končetinami, hnědýma očima a bílým kostřcem, který je zvlášť nápadný při letu. Na křídlech má modrá pírka s černými příčnými proužky, pod okem černou podélnou skvrnu. Létá těžce, vlnovitě a třepotavě, na zemi poskakuje. Pohlaví se od sebe zbarvením neliší, mladí ptáci jsou tmavší a mají méně výrazná modrá pírka na křídlech. Sojka obecná se celoročně vyskytuje ve smíšených, listnatých i jehličnatých lesích, parcích, zahradách, sadech a v poslední době řidčeji i ve městech. Ztrácí svou přirozenou plachost a navštěvuje městské parky a zahrady. Obvykle se ozývá chraptivým „kšréé“, mňoukavým „pijé“, které je pro laika naprosto k nerozeznání od volání káněte lesního nebo svižným „kuit“, podobným hlasu puštíka obecného.  ZPĚT

× SOJKA Sojka obecná je nejbarvitější evropský zástupce své čeledi. Je oranžovohnědá s černým ocasem a zobákem, růžovooranžovými končetinami, hnědýma očima a bílým kostřcem, který je zvlášť nápadný při letu. Na křídlech má modrá pírka s černými příčnými proužky, pod okem černou podélnou skvrnu. Létá těžce, vlnovitě a třepotavě, na zemi poskakuje. Pohlaví se od sebe zbarvením neliší, mladí ptáci jsou tmavší a mají méně výrazná modrá pírka na křídlech. Sojka obecná se celoročně vyskytuje ve smíšených, listnatých i jehličnatých lesích, parcích, zahradách, sadech a v poslední době řidčeji i ve městech. Ztrácí svou přirozenou plachost a navštěvuje městské parky a zahrady. Obvykle se ozývá chraptivým „kšréé“, mňoukavým „pijé“, které je pro laika naprosto k nerozeznání od volání káněte lesního nebo svižným „kuit“, podobným hlasu puštíka obecného.  ZPĚT

× SOJKA Sojka obecná je nejbarvitější evropský zástupce své čeledi. Je oranžovohnědá s černým ocasem a zobákem, růžovooranžovými končetinami, hnědýma očima a bílým kostřcem, který je zvlášť nápadný při letu. Na křídlech má modrá pírka s černými příčnými proužky, pod okem černou podélnou skvrnu. Létá těžce, vlnovitě a třepotavě, na zemi poskakuje. Pohlaví se od sebe zbarvením neliší, mladí ptáci jsou tmavší a mají méně výrazná modrá pírka na křídlech. Sojka obecná se celoročně vyskytuje ve smíšených, listnatých i jehličnatých lesích, parcích, zahradách, sadech a v poslední době řidčeji i ve městech. Ztrácí svou přirozenou plachost a navštěvuje městské parky a zahrady. Obvykle se ozývá chraptivým „kšréé“, mňoukavým „pijé“, které je pro laika naprosto k nerozeznání od volání káněte lesního nebo svižným „kuit“, podobným hlasu puštíka obecného.  ZPĚT

× STRAKA U strak obecných se samec od samice neliší vzhledem. Typické jsou zřetelně oddělené černé a bílé plochy. Černá je hlava, horní část hřbetu, krk, vole, ocas, valná většina křídla. Bílá jsou prsa a břicho, lopatky, dolní část hřbetu, kostřec a vnitřní prapory ručních letek. Černé části křídel a rýdovací pera nejsou opravdu černá. Jak je vidět na obrázku straky v letu, ocas se leskne do zelena a křídla do modra. Mláďata nemají kovový lesk v černém peří a mají širší černý okraj bílých částí ručních letek. Délka těla straky je 40-51 cm, ale 20-30 cm z toho je ocas. Rozpětí křídel je 52-60 cm. Váha kolísá mezi 150 až 240 g.  ZPĚT

× STRAKA U strak obecných se samec od samice neliší vzhledem. Typické jsou zřetelně oddělené černé a bílé plochy. Černá je hlava, horní část hřbetu, krk, vole, ocas, valná většina křídla. Bílá jsou prsa a břicho, lopatky, dolní část hřbetu, kostřec a vnitřní prapory ručních letek. Černé části křídel a rýdovací pera nejsou opravdu černá. Jak je vidět na obrázku straky v letu, ocas se leskne do zelena a křídla do modra. Mláďata nemají kovový lesk v černém peří a mají širší černý okraj bílých částí ručních letek. Délka těla straky je 40-51 cm, ale 20-30 cm z toho je ocas. Rozpětí křídel je 52-60 cm. Váha kolísá mezi 150 až 240 g.  ZPĚT

TVORBA × VÝVOJÁŘ DARIO KOLAR TESTEŘI MARTINA KOLAROVÁ DALIBOR BŘEZINA ROMANA MATOUŠKOVÁ BYLI POUŽITY TECHNOLOGIE MICROSOFT EXPRESSION 2 MATERIÁLY POCHÁZÍ Z GOOGLE.COM A Z WIKIPEDIE.CZ  ZPĚT