Konkurenceschopnost USA a jejich vyrovnávání se s hospodářským vývojem (komparativní analýza) Odstraňování bariér konkurenceschopnosti EU a ČR Pavel Neumann

1. Obsah prezentace V čem spočívá konkurenceschopnost USA? makroekonomické ukazatele, kterými je prezentována sociálně politický kontext Jaké hospodářské faktory ji ovlivňují? zdanění a regulace pracovní trhy hospodářská politika: fiskální a monetární Může dojít ke korekci konkurenceschopnosti vlivem současného vývoje? vlivy finanční a hypotéční krize Závěr

2. Absolutní a relativní HDP a jeho dynamika Průměrný roční růst HDP (%) USA4,12,4 EU-272,82,1 Při srovnatelné absolutní velikosti HDP USA a EU je jeho relativní velikost (HDP/ob.) v USA téměř o 50% vyšší. Dynamika růstu HDP byla v poslední dekádě vyšší v USA, zejména ve druhé polovině 90. let. Příznivější byl vývoj nezaměstnanosti.

3. Diferenciace ve spotřebě soukromá spotřeba může být indikátorem životní úrovně, potažmo konkurenceschopnosti země vysoký ekonomický růst USA a vysoký HDP/ob. generoval v letech mimořádně silnou spotřebu, zpětně ovlivňující ekonomický výkon soukromá spotřeba v USA byla v r udávána až o 77% vyšší ve srovnání s průměrem EU

4. Investiční procesy : kvalitativní a kvantitativní aspekty podstatně silnější přírůstky celkových investic v USA oproti průměru EU, zejména v 90. letech vyšší míra investic do informačních a komunikačních technologií (ICT) vzrůstající technologická mezera mezi EU a USA

5. Růst produktivity v podnikatelském sektoru Průměrný roční přírůstek (%) USA1,02,02,3 EU1,81,10,5

6. Sociálně politický kontext konkurenceschopnosti konkurenceschopnost USA je spojena převážně s ekonomickým výkonem, málo zohledňuje sociální dimenzi růst EU je významně determinován sociálním přístupem; jeho zachování je případně i obětován vyšší ekonomický výkon budování konkurenceschopnosti EU je determinováno dosažením i politického konsensu o parametrech integrace; proti USA jsou vytčené cíle dosahovány obtížněji

7. Zdanění a regulace nižší a pomaleji rostoucí zdanění v USA: 30% podíl na HDP oproti průměru 40 % v EU odlišnost daňových systémů (zátěže) uvnitř EU brání dotvoření konkurenčního prostředí a tak ovlivňuje i vnější konkurenční schopnost EU pokračují dosud některé regulace národních trhů a intervence vlád ve srovnání s relativně deregulovanými výrobkovými trhy USA

8. Pracovní trhy: podmínky USA a EU obecně srovnatelná kvalifikační struktura; trvají diference v úrovni primárního (všeobecného) a špičkového vzdělání pružnější pracovní trh USA než v EU: cena práce míra celkové regulace pracovních trhů formy zaměstnávání pracovníků, důchodový věk, míra zaměstnanosti, výše podpory nezaměstnaným zajištění sociálních jistot

9. Fiskální politika všeobecné priority (USA i EU): příprava kvalifikované pracovní síly (vzdělání a odborný výcvik) věda a výzkum; podpora aplikace progresivních technologií pozitivní dopady rozpočtové konsolidace: zisk prostředků pro uvedené aktivity zlepšení makroekonomické rovnováhy negativní dopady rozpočtové konsolidace: USA: omezení ekonomického růstu EU: zpomalení strukturálních změn

10. Monetární politika Federální rezervní systém (USA): chápání inflace v kontextu celkové makroekonomické rovnováhy (vzhledem k růstu, zaměstnanosti, poptávce, atd.) relativně pružný pohyb úrokových sazeb důsledná, avšak vyvážená politika poskytující prostor ekonomickému růstu (kvantitativním i kvalitativním změnám) Evropská centrální banka (EU): objektivně složitější úloha monetární politiky v heterogenním prostoru eurozóny podpora růstu podřízena plnění inflačního cíle nižší pružnost úrokové politiky možné negativní dopady politiky na tempo ekonomického růstu, strukturální změny ekonomiky a konkurenceschopnost

11. Hodnocení hospodářské politiky USA ve fázi finanční krize mimořádné zásahy fiskální o monetární politiky mají převážně sloužit k obnově důvěry jinak zdravé, odolné a progresivně si vyvíjející ekonomiky, popř. eliminovat výjimečné tržní selhání, nebo jde o celkové, dlouhodobé posilování regulace, která bude pro další chod ekonomiky nezbytná byla a je chybná, omezením trhu současnou krizi právě vyvolala

12. Dopady krize na konkurenceschopnost krátkodobá opatření k obnově ekonomické stability mohou udržet nebo obnovit konkurenceschopnost dlouhodobě bude však ekonomika USA hledat základ konkurenceschopnosti v relativně ekonomicky a sociálně deregulovaném prostředí podobný model přináší „rizikovou prémii“ z ekonomické efektivnosti, ale i případně i nestabilitu (finanční krize, sociální diferenciace, apod.) evropské hledání konkurenceschopnosti půjde cestou vyšší regulace, sociálních akcentů, které jsou nutnou součástí dosahování ekonomické efektivnosti

13. Závěr prozatímní větší úspěšnost USA (měřená vesměs makroekonomickými ukazateli „čistého“ ekonomického výkonu) objektivně složitější pozice EU (heterogenní struktura) ekonomické změny v EU budou respektovat sociální tradici: cesta ke konkurenceschopnosti bude vždy hledáním kompromisu mezi sociální ochranou a rozvojem ekonomické efektivnosti akcelerace výkonu a cesta k vyšší konkurenceschopnosti EU bude spíše dlouhodobá, v závislosti na schopnosti a politické ochotě k modernizaci jejího ekonomicko- sociálního modelu

Děkuji za pozornost