Komunální volby a volební geografie Michal Pink

Volební geografie v rámci volebních studií první práce začátkem XX. Století pochází z Francie Volební geografie je nejčastěji definována jako obor, který studuje geografické aspekty organizace, průběhu a výsledků voleb (Johnston 2001). Základním předmětem výzkumu volební geografie je dnes následujících pět oblastí problémů: –prostorová organizace voleb, především vymezení volebních obvodů v rámci volebního systému –prostorová diferenciace volebních výsledků a faktory podmiňující tuto diferenciaci, především konfliktní linie ve společnosti –vliv místních (geografických) faktorů na politické postoje a názory, které ovlivňují rozhodování voličů –prostorová diferenciace volebních výsledků a její vliv na vytváření zastupitelských sborů – převod hlasů na mandáty –prostorová variabilita moci a samotná realizace politiky, která vychází ze zvoleného tělesa

Geografické faktory ovlivňující hlasování Sousedský efekt, jehož podstata spočívá v tom, že kandidát získává v domácí lokalitě více hlasů, než je možné očekávat od kandidáta stejné politické strany, který se však nenachází v „domácím“ prostředí. Hlasování o sporném bodu, tedy větší zisk pro kandidáta, zasazujícího se o řešení nějakého problému, který je na daném území daleko více vnímán, než jak jej vnímá společnost v celostátním měřítku. Efekt kampaně je problém, který reflektuje prostorově diferencovaný vliv lokální volební kampaně. Tento efekt nabývá svého důrazu právě v zemích, kde se střetává více politických stran a současně se využívá většinový volební systém (např. Francie). Zde se volební boje odehrávají spíše mezi kandidáty vybraných volebních obvodů. Efekt nákazy, kterým se rozumí v tomto případě vliv společně sdílených rozhodnutí ovlivněných názory a postoji občanů, kteří žijí v tzv. sousedské vzájemnosti. Tento efekt funguje častěji v pozitivním směru, ovlivňuje voliče k podpoře konkrétního kandidáta, kandidátní listiny.

Metodologie Kartografická – území volební podpory Tato oblast je identifikována na základě jednoduchého výpočtu. Volební výsledky konkrétní politické strany jsou seřazeny podle procentních zisků od nejvyššího k nejnižšímu a následným sčítáním hledáme polovinu celkového součtu. U takovéto linie rozdělíme zkoumané jednotky na dvě poloviny a získáme tak oblasti, které představují 50% koncentraci volební podpory (Jehlička, Sýkora 1991). Statistické postupy – korelace Pro zjištění vzájemné provázanosti a stability volební podpory bude použito základní statistické metody, Pearsonova korelačního koeficientu. Pearsonuv korelacní koeficient zůstává pres některé své nedostatky „nejdůležitejší mírou síly vztahu dvou náhodných spojitých proměnných X a Y.“ (Hendl 2004: 243) Nabývá hodnot z intervalu (-1; 1).

Území volební podpory KDU 2006

Území volební podpory ČSSD 2006

Území volební podpory ODS 2006

Území volební podpory KSČM 2006

Území volební podpory SZ 2006

Území volební podpory Brno 2006

Stabilita volební podpory Politická strana Hodnota koeficientu ODS0,75 ČSSD0,857 KSČM0,830 KDU0,901 SZ0,561

Komunální volby 1920

Komunální volby 1924

Komunální volby 1928

Komunální volby 1935

Podpora ČSL ve volbách (PS) 1929 na území současného Brna

ČSL 1946

Závěr KDU – stabilní volební podpora Tuřany, Chrlice, Líšeň, Maloměřice/Obřany, Řečkovice, Ivanovice, Jehnice, Bosonohy, Žebětín, Bohunice Návaznost na „historická území“