ČÍSLOVKY Mgr. Michal Oblouk

ČÍSLOVKY – DRUHY slova významu číselného, označují počet, pořadí URČITÉ – vyjadřují přesný počet, pořadí, násobek, můžeme je vyjádřit číslicemi, např. čtyři (4), pátá (5.), třikrát (3x),… NEURČITÉ – nevyjadřují přesný počet, nemůžeme je vyjádřit číslicemi, např. několik, mnoho, málo, několikrát,… 1 + 2 dělíme podle významu na: ZÁKLADNÍ – vyjadřují počet, ptáme se KOLIK? (jeden, sto, tisíc, několik, mnoho, málo) ŘADOVÉ – označují pořadí, ptáme se KOLIKÁTÝ? (první, stý, tisící, několikátý) DRUHOVÉ – označují množství druhů, ptáme se KOLIKERÝ? (dvojí, paterý, několikerý) SOUBOROVÉ – označují množství souborů, používají se u pomnožných podstatných jmen, ptáme se KOLIKERY? KOLIKERÉ? (jedny, oboje, několikeré) NÁSOBNÉ – vyjadřují, kolikrát se nějaká věc vyskytuje, kolikrát se znásobila, ptáme se KOLIKRÁT? KOLIKANÁSOBNÝ? (dvakrát, stokrát, mnohonásobný)

ČTENÍ A PSANÍ ČÍSLOVEK číslovky složené z jednotek a desítek se mohou vyslovovat dvojím způsobem: jako jedno slovo – jedenatřicet, dvaatřicet,… jako dvě slova – třicet jedna, třicet dva,… tvar jmen označujících počítané předměty je po složených číslovkách obvykle ve 2. p.: Výpravy se zúčastnilo třicet dva/dvaatřicet turistů. každou číslovku složeného číslovkového výrazu píšeme zvlášť (výjimka – účty, poštovní poukázky) letopočty je možno číst jako číslovky řadové nebo základní, oba způsoby lze kombinovat za řadovými číslovkami napsanými číslicemi se píše tečka, např. Rudolf II., 17. století, 6. cvičení,… tečka se nepíše: za letopočtem (Narodil se v roce 1834 v Praze.), za datem napsaným zlomkem (17/12 1998), za označením stránky, kapitoly, cvičení, stojí-li číslovka za jménem (Vypracujte cvičení 6 na straně 34 dole.)

SKLOŇOVÁNÍ ČÍSLOVEK číslovka JEDEN se skloňuje jako zájmeno TEN číslovky DVA, OBA/DVĚ, OBĚ mají zvláštní skloňování číslovky TŘI, ČTYŘI nerozlišují rod a většina jejich tvarů je shodná s množným číslem vzoru KOST JEDEN – JEDNOHO, JEDNOMU, JEDNOHO/JEDEN, JEDNOM, JEDNÍM JEDNA – JEDNÉ, JEDNÉ, JEDNU, JEDNÉ, JEDNOU JEDNO – JEDNOHO, JEDNOMU, JEDNO, JEDNOM, JEDNÍM JEDNI/JEDNY/JEDNA – JEDNĚCH, JEDNĚM, JEDNY/JEDNA, JEDNĚCH, JEDNĚMI DVA/DVĚ – DVOU, DVĚMA, DVA/DVĚ, DVOU, DVĚMA TŘI/ČTYŘI – TŘÍ, TŘECH/ČTYŘ, ČTYŘECH, TŘEM/ČTYŘEM, TŘI/ČTYŘI, TŘECH/ČTYŘECH, TŘEMI/ČTYŘMI

SKLOŇOVÁNÍ ČÍSLOVEK PĚT – PĚTI, PĚTI, PĚT, PĚTI, PĚTI číslovky 5 – 99 nerozlišují rod a skloňují se stejně PĚT – PĚTI, PĚTI, PĚT, PĚTI, PĚTI při skloňování složených číslovek se skloňuje každá část zvlášť (např. dvaceti jednoho, třiceti dvěma) číslovky 10, 20, 30, 40 mají tvary deseti/desíti, dvaceti/dvacíti,… STO – podle vzoru město (výjimka dvě stě)- ve spojení se jménem počítaného předmětu se užívají 3 způsoby: číslovka se skloňuje a jméno je ve 2. pádě, skloňuje se číslovka i jméno nebo se skloňuje jen jméno TISÍC – podle vzoru stroj (spojení se stovkami, desítkami a jednotkami je možno skloňovat 2 způsoby: skloňují se všechny členy nebo jen poslední člen) MILION – podle vzoru hrad MILIARDA – podle vzoru žena

SKLOŇOVÁNÍ ČÍSLOVEK neurčité číslovky MNOHO, NĚKOLIK, KOLIK, TOLIK mají ve 2., 3., 6. a 7. pádě koncovku –A (bez několika korun, s mnoha korunami) neurčitá číslovka MÁLO se ve spojení s počítaným předmětem neskloňuje (ve 2. pádě se používá tvar mála, k málo korunám, s málo korunami), pokud není spojena s počítaným předmětem, skloňuje se podle vzoru město (spokojen s málem, dobrého po málu) číslovky řadové, druhové, souborové a násobné, které jsou zakončeny jako přídavná jména, mají skloňování podle vzoru MLADÝ (druhý, čtverý, trojnásobný) nebo JARNÍ (první, dvojí) číslovky zakončené na -krát se neskloňují