SOFTWAROVÁ KRIMINALITA Nelegální stahování, vypalování a nadužívání SW.
Softwarová kriminalita V dnešní době se již nejedná jenom o nelegální přepalování CD, ale i nelegální stahování a tzv. nadužívání softwaru (dále jen SW). Vypalování je většinou koncový produkt. U nelegálního vypalování CD jde povětšinou o následný prodej než vypálení pro vlastní potřebu. Nelegální kopie jsou většinou prodávány přes inzeráty nebo prostřednictvím internetu. Často jsou přes internet prodávány nelegální kopie her a operačních systémů nebo v poslední době se tento problém týká taktéž programů na počítačové projektování (CAD). Tyto nelegální kopie jsou využívány i u některých firem. Zde je i problém nadužívání SW. Vždy bychom proto měli předem zjistit co vše nám povoluje licence uvedená u SW.
Software je jednou z nejcennějších technologií informačního věku, který pohání vše – od PC až po internet. Protože je software tak cenný a protože je díky počítačům snadno kopírovatelný během několika vteřin, šíří se i s ním také softwarové pirátství. Od jednotlivců až po profesionály, kteří šíří kradený software ve velkých objemech, se pirátství objevuje v domácnostech, ve školách, v podnicích i ve státní správě. Softwaroví piráti okrádají nejenom společnosti, které software vyvíjejí, ale kvůli méně penězům na výzkum a vývoj nového softwaru jsou poškozeni všichni uživatelé. Proto je veškeré softwarové pirátství – dokonce i jedna kopie pro přítele – nelegální. S tím jak roste počet PC a používání internetu, roste také výskyt softwarového pirátství. Business Software Alliance se domnívá, že nové technologie by měly vylepšovat legální, a nikoliv nelegální způsoby přístupu k dílům chráněným autorským zákonem i jejich distribuci.
Podle studie IDC o stavu pirátství ve světě obsahovalo 41 procent nových počítačů zakoupených v České republice v roce 2004 nelegální počítačové programy. Škoda způsobená takovou mírou pirátství přesahuje 3,3 miliardy korun v daném roce. Největší procento nelegálních kopií programů nejrůznějšího druhu, především kancelářské balíčky, se nachází v segmentu menších a středních firem. Odhaduje se, že tento problém zahrnuje až 60 procent společností v tomto segmentu. Nejčastějším problémem bývá nezajištění řádné správy softwaru ve firmě a s tím související neznalost vztahujících se právních a licenčních pravidel. Používání nebo šíření nelegálních kopií softwaru se dotýká nejen ustanovení Autorského zákona, ale i zákona trestního, zákona o účetnictví, DPH a dalších.
Pirátství koncových uživatelů: Používání jediné licencované kopie instalovaného programu na více počítačích. Kopírování disket nebo CD za účelem jejich instalace a distribuce . Využívání nabídek na upgrade bez legální kopie verze softwaru, který má být aktualizován. Získávání softwaru určeného pro školství a softwaru, který není určen pro prodej nebo s jiným omezením, pro komerční použití bez licence . Vyměňování si disket a CD na pracovišti nebo mimo ně.
Internetové pirátství Pirátské webové stránky, které software zpřístupňují pro stažení nebo pro výměnu za nahrané (uploadované) programy. Internetové aukční stránky nabízející software, který je padělaný, šíří se mimo oficiální prodejní kanály nebo jinak porušuje autorská práva. Výměnné sítě (Peer-to-Peer), které umožňují neoprávněný přenos programů chráněných autorskými právy.
Nadužívání softwaru typu klient-server: Tento typ pirátství se vyskytuje v případě, že příliš mnoho zaměstnanců na síti ve stejný čas používá centrální kopii programu. Máte-li místní síť a na server instalujete programy používané několika lidmi, musíte mít jistotu, že Vás k tomu licence opravňuje. Je-li uživatelů více než licence povoluje, znamená to „nadužívání“. Nahrání na pevný disk: Vyskytuje se v případě, když firma, která prodává nové počítače, nahraje na pevné disky nelegální kopie softwaru, aby zatraktivnila nákup počítače. To se týká také prodejců s přidanou hodnotou – Value Added Resellers (VAR), kteří prodávají nebo instalují nový software na počítače na pracovištích. Padělání softwaru: Při tomto typu pirátství dochází k nelegálnímu rozmnožování a prodeji materiálů chráněných autorskými právy se záměrem přímo napodobit původní produkt. V případě baleného softwaru lze běžně odhalit padělané kopie CD nebo disket obsahující softwarové programy a rovněž příslušné manuály, licenční smlouvy, nálepky, registrační karty a bezpečnostní znaky.
BSA Business Software Alliance (BSA) je přední organizací, která se zabývá prosazováním bezpečného a legálního digitálního světa. BSA je mluvčím světového komerčního softwarového průmyslu směrem k vládním organizacím a na mezinárodních trzích. Členské společnosti BSA představují nejrychleji se rozvíjející průmyslové odvětví na světě. BSA vzdělává spotřebitele v oblasti správy softwaru a ochrany autorských práv, bezpečnosti informačních technologií, obchodování, elektronického ochodu a v ostatních záležitostech souvisejících s internetem. BSA vznikla v roce 1998 a působí ve více než 80 zemích světa. Policie versus BSA? Jediný, kdo je oprávněn provést kontrolu legálního software ve Vašem počítači, je Policie ČR, vybavená příslušným povolením. BSA ani žádná podobná organizace žádnou vlastní softwarovou policii nemá.
Jaké jsou tresty? U trestních soudů: Možné odnětí svobody až na pět let Citelné pokuty a nebo konfiskace majetku U občanských soudů: Soudní příkaz k zastavení dalšího používání softwaru a ke smazání nebo odevzdání nelegálních kopií (i s možností uvěznění v případě porušení) Náhrada škod či ušlého zisku vzniklých vlastníkovi autorských práv v důsledku nelegálního užívání nebo rozšiřování Náhrada soudních výloh (které mohou být značné). Soudy mohou udělit souhlas ke vstupu do objektů a k jejich prohlídce i k zabavení nelegálních kopií a počítačů, na nichž byly umístěny.
Odpovědnost Za porušení autorského práva je ve smyslu trestních předpisů odpovědný ten, kdo úmyslným jednáním porušil autorské právo. Tento trestný čin může spáchat sám či spolu s jinými osobami ve spolupachatelství, popřípadě se může na trestném činu podílet jako účastník trestného činu, tedy jako ten, kdo spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil, navedl jiného ke spáchání trestného činu nebo poskytl jinému pomoc při spáchání trestného činu. Většina podnikatelů si myslí, že softwarová kriminalita se jich netýká. Jenže zaplatit za program ještě nemusí automaticky znamenat, že jej uživatel má legálně. Stejně jako nelze mít v pořádku účetnictví bez účetní, nelze mít v pořádku software bez softwarového auditu. Podle Jana Hlaváče z Bussines Software v Praze jsou ceny nelegálního software, včetně nosičů až o 80 procent nižší než u originálu. „Pozor na objednávky přes internet”, varuje tento odborník. Při objednávce on-line přes internet se zboží vůbec nemusíte dočkat, pokud nejde o zavedený e-shop!! Případně dostanete jen nelegální kopii, která může počítač poškodit a navíc majitele kriminalizuje. Vystavuje se tudíž postihu
Případy Okresní soud v Liberci vynesl trestní příkaz proti 34letému muži, který neoprávněně vytvářel kopie počítačových programů a her, které následně prodával ve svém obchodě s výpočetní technikou. Muž byl odsouzen k ročnímu trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem výkonu trestu na dva roky. Soud též uložil trest propadnutí věci, a to 32 HDD a 3786 CD-R Okresní soud v Příbrami vynesl rozsudek nad 29letým mužem, který byl potrestán osmi měsíci odnětí svobody s podmíněným odkladem výkonu trestu na 3,5 roku. I v tomto případě soud zároveň uložil trest propadnutí věci, a to osobního počítače a 95 CD. Třetí odsouzenou je 29letá žena, která byla potrestána osmi měsíci odnětí svobody s podmíněným odkladem výkonu trestu na 18 měsíců. Všichni tři odsouzení vytvářeli neoprávněné kopie počítačových programů a her, které nabízeli a prodávali prostřednictvím inzerce.
Zajímavost Nespokojený bývalý zaměstnanec je nejčastějším autorem všech udání o nelegálním software ve firmách ... Zní to možná absurdně, ale v posledních letech je právě toto velmi častým způsobem drobné msty vůči bývalému zaměstnavateli. Podněty přitom nejsou nijak anonymní. Policie provádí šetření na místě elektronicky (přesně zjišťuje, co je na jednotlivých počítačích instalováno. Doba, kdy bylo třeba odvézt všechny počítače mimo firmu, je už naštěstí pryč. Přesto má právo v případě, kdy se jí nepodaří provést zajištění důkazů na místě, některé počítače opravdu zajistit a dopravit k přezkoumání do Kriminalistického ústavu.